7 As 216/2025- 19 - html 7 As 216/2025 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého, soudkyně Jiřiny Chmelové a soudce Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2025, č. j. 11 A 47/2025‑37,
takto:
Žádost o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi se zamítá.
Kasační stížnost se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (stěžovatelka) podala kasační stížnost směřující proti rozsudku městského soudu označenému v záhlaví. Usnesením ze dne 5. 11. 2025, č. j. 7 As 216/2025‑9, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatelku k zaplacení soudního poplatku (§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), doložení splnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) a k doplnění kasační stížnosti o důvody, pro které napadá označený rozsudek městského soudu, a upřesnění toho, co navrhuje (§ 106 odst. 3 s. ř. s.). Ke splnění povinnosti k doložení zastoupení stanovil Nejvyšší správní soud stěžovatelce lhůtu 15 dnů ode dne doručení usnesení. Současně poučil stěžovatelku o následcích nesplnění výzvy. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 12. 11. 2025. Stěžovatelka před uplynutím této lhůty požádala o její prodloužení do doby, než Česká advokátní komora (ČAK) rozhodne o její žádosti (ze dne 18. 11. 2025) o určení advokáta k zastupování v tomto řízení o kasační stížnosti. Z totožného důvodu požádala o prodloužení lhůty pro doplnění kasační stížnosti. [2] Nejvyšší správní soud se předně zabýval žádostí stěžovatelky o prodloužení lhůty k doložení zastoupení. Podle § 40 odst. 5 s. ř. s. platí, že předseda senátu může z vážných omluvitelných důvodů na žádost prodloužit lhůtu určenou soudem k provedení úkonu. [3] V nyní projednávané věci Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že takové důvody pro prodloužení lhůty k předložení plné moci nejsou dány. Soud již dříve stěžovatelce opakovaně vysvětlil, že v jejích věcech nebude vyčkávat ani na rozhodnutí žalované o její žádosti o určení advokáta, protože takový postup nepovažuje za efektivní výkon práva na přístup k soudu a soudní ochraně (např. usnesení ze dne 25. 7. 2025, č. j. 10 As 110/2025‑24, či ze dne 21. 11. 2025, č. j. 21 As 210/2025‑19). Ani v tomto případě nejsou v žádosti stěžovatelky o určení advokáta, kterou přiložila k žádosti o prodloužení lhůty, uvedena jména dvou advokátů, kteří jí odmítli poskytnout právní službu, přestože stěžovatelka ví, že podle právního názoru žalované – potvrzeného už mnohokrát městským soudem – musejí tuto podmínku podle § 18c odst. 3 zákona o advokacii splnit i ti, kteří žádají o určení advokáta za úplatu. Nejvyšší správní soud tak má důvod předpokládat, že žalovaná žádost stěžovatelky o určení advokáta pro účely zastupování v tomto kasačním řízení opět zamítne (a stěžovatelka případně opět požádá o další prodloužení lhůty až do rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí žalované; v takové situaci už jí kasační soud lhůtu nikdy neprodlužuje). [4] Proto Nejvyšší správní soud stěžovatelce výrokem I. tohoto usnesení žádost stěžovatelky o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi zamítl.
[5] Neprodloužená lhůta pak dnem 27. 11. 2025 uplynula marně. Povinné zastoupení advokátem, respektive prokázání vlastního vysokoškolského právnického vzdělání je podmínkou, bez jejíhož splnění nelze v řízení o kasační stížnosti pokračovat. Nedostatek zastoupení se stěžovatelce ani přes výzvu soudu nepodařilo odstranit. Nejvyšší správní soud proto její kasační stížnost výrokem II. tohoto usnesení odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 105 odst. 2 s. ř. s. a § 120 s. ř. s. Za situace, kdy byla kasační stížnost odmítnuta, Nejvyšší správní soud již samostatně nerozhodoval o žádosti stěžovatelky na prodloužení lhůty k odstranění vad kasační stížnosti. [6] O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl na základě § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla‑li kasační stížnost odmítnuta. [7] Výrok o vrácení zaplaceného soudního poplatku žalobkyni se opírá o § 10 odst. 3 in fine zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle něhož byl‑li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Lhůta pro vrácení poplatku plyne z § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. prosince 2025
Milan Podhrázký
předseda senátu