Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
zastoupená advokátem [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno]
bytem [anonymizováno]
o zaplacení 126 235,75 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení.
II. Do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovanému se právo na náhradu náklad řízení nepřiznává.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [anonymizováno] (z toho částka [anonymizováno] představovala nesplacenou část jistiny a částka [anonymizováno] úvěrové poplatky) s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem [anonymizováno], nekapitalizovaným smluvním úrokem z nesplacené části jistiny [anonymizováno] při úrokové sazbě 10,5 % ročně za období od [anonymizováno] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení [anonymizováno] a nekapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z nesplacené části jistiny [anonymizováno] při úrokové sazbě 12 % ročně za období od [anonymizováno] do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [anonymizováno] uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v částce [anonymizováno] a žalovaný se úvěr zavázal žalobkyni vrátit spolu s úrokem při úrokové sazbě 10,50 % ročně v 72 měsíčních splátkách po [anonymizováno]. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr ke dni [anonymizováno] zesplatnila. Ještě před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to vyhodnocením informací z bankovních, nebankovních a ostatních registrů. Příjem žalovaného vyhodnotila na základě výpisu z účtu žalovaného, konkrétně podle příchozích příjmů na účet žalovaného od jeho zaměstnavatele ve výši [anonymizováno] a ostatních příjmů ve výši [anonymizováno] jako příjmů rodinného příslušníka. Výdaje žalovaného ověřila porovnáním žalovaným deklarované částky s údaji vyplývajícími z analýzy regionálních dat [anonymizováno], přičemž k ověření výdajů měla k dispozici i výpisy z účtu žalovaného za období 3 měsíců před poskytnutím úvěru, na základě tohoto vycházela z výdajů žalovaného v částce [anonymizováno] (z toho [anonymizováno] ostatní výdaje na pojištění, [anonymizováno] výdaje na bydlení, [anonymizováno] životní minimum a [anonymizováno] výdaje na závazky u jiných poskytovatelů úvěrů). Žalovaný na úvěr uhradil celkem pouze [anonymizováno].
2.Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednáním soudu se bez omluvy nedostavil.
3.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný podepsali dne [anonymizováno] listinu s nadpisem „smlouva o úvěru registrační číslo [anonymizováno]“, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [anonymizováno] a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s úrokem při úrokové sazbě 10,5 % ročně v 72 měsíčních splátkách po [anonymizováno]. Kromě uvedeného byl žalovaný povinen platit sjednané pojistné, a to ve výši [anonymizováno] měsíčně. Z historického výpisu z účtu a dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně skutečně dne [anonymizováno] poskytla žalovanému bezhotovostně peněžní prostředky ve výši [anonymizováno].
4.Ze zesplatnění úvěru včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně žalovaného dopisem ze dne [anonymizováno] informovala o jeho povinnosti zaplatit jí v příslušné lhůtě dlužnou částku [anonymizováno], a že neučiní-li tak, že bude požadovat zaplacení celé vyčerpané jistiny najednou. Dopis byl zaslán prostřednictvím osoby [anonymizováno].
5.Z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že k úhradě celkové dlužné částky [anonymizováno] byl žalovaný písemně vyzván zástupcem žalobkyně, a to dopisem ze dne [anonymizováno] zaslaným prostřednictvím osoby [anonymizováno].
6.Z návrhu na poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalovaný žalobkyni deklaroval před poskytnutím peněžních prostředků, že je vlastník domu/bytu, je ženatý, zaměstnaný na dobu neurčitou u společnosti [anonymizováno] s měsíčním příjmem [anonymizováno], má jedno dítě ve věku do 10 let, náklady na bydlení [anonymizováno] měsíčně, výdaje domácnosti [anonymizováno] měsíčně a ostatní výdaje [anonymizováno] měsíčně. Z odpovědi z externího registru soud zjistil, že žalovaný splácí jiné dva úvěry, při měsíčních splátkách [anonymizováno] a [anonymizováno]. Ze sdělení ÚP soud zjistil, že osobě [anonymizováno] bylo dopisem ze dne [anonymizováno] sděleno, že rodičovský příspěvek se jí zvyšuje automaticky na částku [anonymizováno].
7.Z prohlášení o zdravotním stavu, standardních informací o spotřebitelském úvěru, sazebníku, úvěrových podmínek, všeobecných podmínek a oznámení o úrokových sazbách soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí ve věci.
8.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy. 9.Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10.Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11.Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12.Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
13.Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14.Soud věc po právní stránce posoudil tak, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [anonymizováno] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb.). Tato smlouva je však podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 588 OZ absolutně neplatná, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného úvěr splatit. Žalobkyně v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného zkoumala řádně, byť určitou snahu nepochybně měla, jelikož v doplnění žaloby zobrazila mimo jiné dílčí útržky z výpisů z bankovního účtu (zřejmě žalovaného) z období několika měsíců před poskytnutím úvěru. Kompletní výpisy z bankovního účtu žalovaného však soudu nepředložila, přičemž z útržků žalobkyní uváděných ve vztahu k příjmům žalovaného šel dovodit pouze poměrně nízký příjem žalovaného ve výši [anonymizováno] měsíčně (příchozí platby od [anonymizováno] odpovídaly tvrzení žalovaného v návrhu na poskytnutí úvěru o výši jeho příjmu a zaměstnavateli) s tím, že po část období před poskytnutím úvěru byla žalovanému od ČSSZ vyplácena „nemocenská“, jiné další příjmy žalovaného dovodit nešly, neboť důvod příchozích plateb od fyzických osob, ani při porovnání skutkových okolností zjištěných při dokazování, zřejmý nebyl. Nebylo tedy možné zjistit, zda zmíněné další příchozí platby představovaly příjmy, které se měly v budoucnu opakovat či šlo příkladem o nějaké zápůjčky. Útržky žalobkyní uváděné ve vztahu k výdajům žalovaného zachycovaly pouze 4 opakující se měsíční odchozí platby. Ty však nepředstavovaly celkové měsíční výdaje žalovaného, což bylo zřejmé, jednak z jeho tvrzení, že je ženatý, má 1 dítě ve věku do 10 let, výdaje na splátky dvou jiných úvěrů v celkové výši [anonymizováno] měsíčně a další celkové výdaje domácnosti [anonymizováno] měsíčně, a jednak z tvrzení žalobkyně, která sama v doplnění žaloby uvedla, že vycházela z celkových měsíčních výdajů žalovaného v částce [anonymizováno]. Z důvodu nepředložení kompletních výpisů z bankovního účtu žalovaného nebylo možné komplexně posoudit příchozí a odchozí platby, případné kladné či záporné zůstatky na účtu nebo jiné ukazatele, které by mohly vést k závěru o schopnosti žalovaného úvěr splácet (a splatit). Z provedeného dokazování taktéž nevyplynuly dostatečné skutkové okolnosti, na základě kterých by mohlo být v okamžiku uzavření úvěrové smlouvy dovozeno, že žalovaný je schopen úvěr v částce [anonymizováno] při několika tisícové výši měsíční splátky splácet a splatit. Kromě toho žalobkyně o předchozích (nesplacených) úvěrech žalovaného věděla, tato skutečnost tak pro ni měla být dostatečným impulzem, aby příjmy a výdaje žalovaného prověřila o to důkladněji. 15.Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému jako jistinu [anonymizováno], a jelikož žalovaný žalobkyni dosud uhradil pouze [anonymizováno] (dle tvrzení žalobkyně), má povinnost vydat jí zbylou část jistiny v částce [anonymizováno]. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni plnil jinak, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a OSŘ, občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 OZ při úrokové sazbě 11,75 % ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky [anonymizováno], a to ode dne následujícího po doručení návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalovanému (v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 OZ vyzvala žalovaného ke splnění dluhu, vrácení zbylé části poskytnuté jistiny, před tímto datem) do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť měla oporu v absolutně neplatné smlouvě. 16.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 OSŘ a contrario tak, že žalovanému právo na jejich náhradu nepřiznal, jelikož ačkoli byl procesně úspěšnější, žádné náklady mu dle obsahu spisu nevznikly. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).