Vyhledávání - Nejvyšší soud
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu
Zpět na list
Nové hledání
29 Nd 184/2026
citace
citace s ECLI
Právní věta:
Soud: Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí: 28. 4. 2026
Spisová značka : 29 Nd 184/2026
ECLI: ECLI:CZ:NS:2026:29.ND.184.2026.1
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Přikázání věci (delegace)
Kategorie rozhodnutí: E
Zveřejněno na webu: 4. 5. 2026
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz .
29 Nd 184/2026-35
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Tomáše Zadražila v právní věci žalobce J. S. , zastoupeného JUDr. Dagmar Křesťanovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Lesnická 787/10, PSČ 613 00, proti žalovanému Lesní družstvo obcí , se sídlem v Přibyslavi, Ronovská 338, PSČ 582 22, identifikační číslo osoby 64259773, zastoupenému JUDr. Pavlem Kormanem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Olivova 2096/4, PSČ 110 00, o zaplacení 647 152 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 107 C 10/2025, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 107 C 10/2025 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou.
Odůvodnění:
1. Žalobce (J. S.) podal dne 29. prosince 2025 u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě žalobu, jíž se na žalovaném (Lesním družstvu obcí) domáhá zaplacení 647 152 Kč s příslušenstvím; řízení je vedeno pod sp. zn. 107 C 10/2015.
2. Podáním ze dne 11. února 2026 žalovaný (mimo jiné) navrhl přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. Návrh odůvodnil tím, že je u tohoto soudu vedena věc pod sp. zn. 14 C 258/2025, která se týká části projednávaného předmětu řízení; z důvodu procesní ekonomie proto navrhuje spojení obou řízení, přičemž míní, že je v tomto rozsahu dána překážka věci zahájené.
3. Žalobce v podání ze dne 30. března 2026 nesouhlasil s přikázáním věci Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. Má za to, že nejsou splněny podmínky delegace vhodné, neboť žalovaný „neprokázal“, že u tohoto soudu bude věc projednána hospodárněji, rychleji nebo spolehlivěji, přičemž nejde o totožný předmět řízení; případná překážka věci zahájené je otázkou „procesního posouzení“, nikoliv důvodem pro přikázání věci jinému soudu.
4. Okresní soud v Havlíčkově Brodě předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu žalovaného na delegaci z důvodu vhodnosti.
5. Podle § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3). 6. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.) Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě, u nějž je vedeno řízení, a Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou, jemuž má být věc přikázána, dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. 7. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba
– jako výjimku – vykládat restriktivně.
8. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti např. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
9. Skutečnosti uváděné žalovaným v návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti Nejvyšší soud neshledal natolik závažnými, aby byly způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy. Úvahy o restriktivním přístupu k institutu přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti jsou v projednávané věci dále posíleny tím, že žalobce s návrhem nesouhlasí.
10. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu žalovaného na přikázání věci Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou nevyhověl (věc tomuto soudu nepřikázal).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 4. 2026
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu