o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], č. j. [anonymizováno],
--- VÝROK ---
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení 5 500 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Okresní soud [anonymizováno] rozsudkem ze dne [anonymizováno], č. j. [anonymizováno], uložil žalovanému povinnost zdržet se jednání, které spočívá v zastínění světlovodu žalobkyně, který se nachází v kuchyni rodinného domu, jenž je součástí pozemku parc. č. st. 173 v katastrálním území [anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. 182, a do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 18 500 Kč k rukám jejího zástupce (výrok II.).
2.Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. 173 v katastrálním území [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. 182 (dále i jen „rodinný dům žalobkyně“), na jehož západní stěně se v místnosti užívané jako kuchyně nachází průsvitnými luxferami zazděný okenní otvor z kuchyně (dále i jen „světlovod“). Žalovaný je vlastníkem sousedního pozemku parc. č. 242 v katastrálním území [anonymizováno] (dále i jen „pozemek žalovaného“). Část hranice mezi pozemky účastníků tvoří západní stěna rodinného domu žalobkyně, mezi domy účastníků vede úzká ulička rozšiřující se na zahradu žalovaného, směrem k světlovodu směřuje terasa domu žalovaného. Žalobkyně měla původně v místě světlovodu umístěné okno, její žádost na umístění okna podaná dne [anonymizováno] o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území byla zamítnuta. Následně žalobkyně navrhla na místě okna provedení plné zdi z luxfer, což jí stavební úřad [anonymizováno] [anonymizováno] (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím o dodatečném povolení stavby ze dne [anonymizováno] povolil v rozsahu provedení okenního otvoru v šíři 0,7 m a výšce 1,1 m z kuchyně v západní stěně objektu, který bude upraven – zazděn plnou svislou konstrukcí (navrženo z luxfer). V tomto rozhodnutí se stavební úřad vypořádal s námitkou žalovaného o imisi přivádění světla na pozemek žalovaného s tím, že s ohledem k místním poměrům nejde o mimořádné obtěžování, neboť soustavně a závažným způsobem nemůže narušit soukromí vlastníka nebo uživatelů sousedních nemovitých věcí. Žalobkyně provedla zazdění okenního otvoru z průsvitných luxfer. Žalovaný společně se svým otcem bezprostředně před tento světlovod dne [anonymizováno] postavil na svém pozemku plechovou ceduli o stejných rozměrech jako je světlovod. Žalobkyně dopisem ze dne [anonymizováno] vyzvala žalovaného ke zdržení se jednání podstatně omezujícího obvyklé užívání rodinného domu žalobkyně v míře nepřiměřené místním poměrům, které spočívá v zastínění světlovodu a kuchyně a současně jej vyzvala k odstranění závadného stavu nejpozději do [anonymizováno]. Žalovaný plechovou ceduli neodstranil a dne [anonymizováno] podal u stavebního úřadu podnět k přešetření konečného provedení stavebních úprav rodinného domu žalobkyně na základě dodatečného povolení stavby ze dne [anonymizováno]. Stavební úřad dne [anonymizováno] provedl u žalobkyně kontrolní šetření a neshledal zásadní nedostatky, které by vedly k zahájení jakéhokoliv správního řízení v této věci.
3.Protože měl skutkový stav za dostatečně prokázaný, nedoplnil soud prvního stupně dokazování dalšími účastníky navrženými důkazy. Některé důkazy neprovedl i proto, že byly navrženy po koncentraci řízení. V podrobnostech odkazuje odvolací soud na bod 29. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.
4.Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle [anonymizováno] (dále jen „o. z.“), a žalobě vyhověl, když uzavřel, že se v projednávané věci jedná o tzv. přímou imisi, když žalovaný umístil v bezprostřední blízkosti před světlovod provedený v souladu s dodatečným stavebním povolením ze dne [anonymizováno] plechovou ceduli a zamezil tak přímo přístupu přirozeného světla do kuchyně žalobkyně. Přímé imise jsou podle [anonymizováno] zakázány, a to bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda. Žalovaný přitom neprokázal a ani netvrdil žádný právní důvod (např. věcné břemeno či smlouva) opravňující jej k působení přímých imisí.
5.Nedůvodnou shledal soud prvního stupně námitku žalovaného o imisi nepřiměřené místním poměrům spočívající v obtěžování pohledem a světlem dopadajícím z rodinného domu žalobkyně na pozemek žalovaného ve večerních hodinách. Stavební úřad se v rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ze dne [anonymizováno] s těmito námitkami žalovaného vypořádal. S odkazem na komentářovou literaturu a judikaturu Nejvyššího soudu se soud, vzhledem k tomu, že žalovaný byl účastníkem územního a stavebního řízení, v němž tyto námitky mohl uplatnit, nemohl již námitkami týkajícími se účinků zřízení stavby zabývat.
6.O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 OSŘ a jejich náhradu v celkové výši 18 500 Kč přiznal plně úspěšné žalobkyni. Její náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, a to z odměny ve výši 2 300 Kč za šest úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby, účast u jednání dne [anonymizováno], doplnění skutkových tvrzení a důkazů dne [anonymizováno] a účast u jednání dne [anonymizováno]), vycházeje z tarifní hodnoty 30 000 Kč, a z náhrady hotových výdajů po 450 Kč za každý z uvedených úkonů, a to podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Lhůtu k plnění stanovil podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).
7.Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, v němž se domáhá změny rozsudku soudu prvního stupně a zamítnutí žaloby, případně jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaný předně nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že konstrukce z luxfer, osazená v obvodové zdi rodinného domu žalobkyně na hranici pozemků účastníků, představuje světlovod požívající právní ochrany proti zastínění. Podle žalovaného žalobkyně tuto konstrukci účelově označuje jako světlovod, ačkoli ze stavebního povolení ani z rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nevyplývá, že by jí bylo povoleno zřízení světlovodu nebo jiného stavebního prvku určeného k zajištění osvětlení kuchyně. Dodatečným stavebním povolením bylo žalobkyni naopak uloženo, aby původní okenní otvor vyplnila tak, aby vznikla plná stěna bez stavebních otvorů, a to buď tradičním zdicím materiálem, nebo luxferami splňujícími požadavky na požární odolnost obvodové stěny. Samotná okolnost, že žalobkyně zvolila jako materiál skleněné tvárnice propouštějící světlo, podle žalovaného nemění charakter této konstrukce, která má nadále představovat plnou svislou stěnu, nikoli okno nebo světlovod. Průsvitnost použitého materiálu proto podle něj nezakládá žalobkyni právo na zachování přístupu denního světla do kuchyně ani právo na ochranu před zastíněním této části zdi. Ochrana před zastíněním se může vztahovat pouze k právem chráněnému zájmu (osvětlení obytné místnosti), nikoli k subjektivnímu zájmu vlastníka stavby na tom, aby světlo prostupovalo materiálem použitým k vyplnění otvoru v plné obvodové zdi. Žalovaný proto nemůže být omezen v užívání vlastního pozemku jen proto, že žalobkyně při vyplnění původního okenního otvoru použila průsvitný materiál. Zastínění takové konstrukce podle něj nepředstavuje zakázanou přímou ani nepřímou imisi. Žalovaný poukazuje na genezi celého sporu a uvádí, že žalobkyně původně svévolně a bez příslušného povolení vybudovala v obvodové zdi rodinného domu okenní otvor, a to v rozporu nejen s projektovou dokumentací, ale také s požadavky požární ochrany, neboť obvodová stěna na hranici sousedních pozemků měla být provedena bez stavebních otvorů. Žalobkyně původní okno a jeho rám neodstranila a luxfery pouze osadila před ně do vnější hořlavé vrstvy zateplení. A nyní se domáhá ochrany práv, která získala vlastním protiprávním jednáním. Nikdo přitom nemůže těžit ze svého nepoctivého jednání, a žalovanému nemůže být k tíži, že se bránil stavu, který žalobkyně vyvolala v rozporu se zákonem a dobrými mravy. Žalovaný soudu prvního stupně dále vytýká, že se nevypořádal s rozporem mezi tvrzeními žalobkyně a fotodokumentací předloženou žalovaným o tom, že konstrukce není kotvena do otvoru v obvodové stěně, ale jen do polystyrenu, s námitkou žalovaného ohledně nedostatečné odbornosti a podjatosti autora expertního stanoviska [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] A s obsahem protokolu stavebního úřadu o místním šetření ze dne [anonymizováno], které se týkalo pouze vhodností luxfer z hlediska požární odolnosti. Rovněž, že porušil právo žalovaného na spravedlivý proces, když postupoval v rozporu s § 118b odst. 1, poslední věta, o. s. ř., a nepřihlédl k jeho podání ze dne [anonymizováno] a k v něm označeným důkazům, a nepoučil žalovaného o povinnosti prokázat jeho tvrzení, zvláště nebyl-li žalovaný zastoupen advokátem. Ke zpochybnění věrohodnosti žalobkyní předložených důkazů žalovaný předkládá odborné vyjádření zpracované [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] dne [anonymizováno] (správně [anonymizováno]), které obsahuje konkrétní porušení stavebních předpisů (absence řádného požárně bezpečnostního řešení v projektové dokumentaci stavby, zpochybnění splnění požadavku na požární odolnost luxfer, nevymezení požárně nebezpečného prostoru, neodborné zabudování luxfer do hořlavého zateplovacího systému, nedoložení odborné montáže certifikovaným dodavatelem a nesplnění požadavků vztahujících se na požární vlastnosti vnějšího zateplovacího systému). Stávající stav proto podle žalovaného představuje reálné ohrožení jeho majetku, jakož i života a zdraví jeho i jeho rodiny. Proto má za to, že má právo činit nezbytná opatření, aby možným škodám zabránil. Pokud jde o důvody umístění plechové tabule, žalovaný uvádí, že tabuli umístil na vlastním pozemku především jako ochranné opatření před následky požárně nevyhovující stavební úpravy a současně za účelem ochrany svého soukromí, které bylo narušeno žalobkyní neoprávněně vybudovaným průhledem.
8.V průběhu odvolacího řízení žalovaný doplnil, že [anonymizováno] vydal dne [anonymizováno] opatření, kterým uložil stavebnímu úřadu zahájit řízení o odstranění stavby, neboť byla provedena v rozporu se stavebním zákonem. Podle žalovaného tak luxfery neodpovídají požadavkům přinejmenším z hlediska požární ochrany a žalovaný tak v souladu s prevenční povinností učinil protipožární opatření. Žalovaný má za to, že podmínky pro přijetí přiměřeného ochranného opatření byly splněny, neboť požárně nebezpečný stav existuje již nyní a zasahuje do jeho vlastnického práva v podobě požárního ohrožení nemovitých věcí žalovaného. Nesouhlasí proto s restriktivním výkladem podmínky bezprostředně hrozícího neoprávněného zásahu, neboť porušením stavebních předpisů žalobkyní již k bezprostřednímu neoprávněnému zásahu došlo.
9.Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. Uvedla, že ani případné pochybnosti o souladu stavební úpravy s veřejnoprávními předpisy nezakládají žalovanému oprávnění, aby tuto otázku sám autoritativně posoudil a sám nastolil stav, který považuje za správný. Takové jednání by podle ní mohlo představovat dovolenou svépomoc pouze za splnění podmínek [anonymizováno], které však v projednávané věci splněny nebyly. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že se nemohl domoci ochrany standardními prostředky práva. Podle protokolu o kontrole ze dne [anonymizováno] nebyly stavebním úřadem ohledně světlovodu shledány zásadní nedostatky vedoucí k zahájení jakéhokoli správního řízení. Jde přitom o poslední autoritativně zachycené kontrolní zjištění stavebního úřadu. Žalobkyně dále odkázala na expertní stanovisko [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno], podle něhož byla výplň luxferami provedena v souladu s rozhodnutím o dodatečném povolení stavby a luxfery byly umístěny uvnitř stavebního otvoru, nikoli mimo něj. Pokud jde o odborné vyjádření [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno], ze dne [anonymizováno] (správně [anonymizováno]), jde o nepřípustně uplatněný nový důkaz ve smyslu § 205a a § 211a OSŘ, k němuž nelze přihlížet, byť si je žalovaný nechal vypracovat až po rozhodnutí soudu prvního stupně, avšak skutečnosti (osazení luxfer, jejich kotvení, existence nebezpečného prostoru, požadavky požární bezpečnosti), které má prokazovat, nevznikly až po rozhodnutí soudu prvního stupně. Odborné vyjádření se neomezuje na kritiku metody či věrohodnosti dříve provedeného důkazu, ale žalovaný se jeho prostřednictvím snaží nastolit jiný než soudem zjištěný skutkový stav. K opatření [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] žalobkyně uvedla, že jde pouze o procesní opatření proti nečinnosti stavebního úřadu, jeho obsahem je příkaz k zahájení správního řízení podle § 250 odst. 1 písm. b) zák. č. 283/2021 Sb., nikoli meritorní rozhodnutí, že stavební úprava byla provedena v rozporu se stavebním povolením. Opatření proto neprokazuje nesprávné osazení luxfer, existenci požárně nebezpečného prostoru ani porušení požárních předpisů a nezakládá žalovanému oprávnění provést vlastní protipožární opatření. Žalobkyně nesouhlasila ani s námitkou žalovaného, že umístění plechové tabule nelze posoudit jako přímou imisi podle [anonymizováno] Uvedla, že zastínění luxferové výplně nebylo vedlejším účinkem jednání žalovaného, ale jeho bezprostředním a zamýšleným výsledkem. Žalovaný umístil neprůhlednou tabuli přímo před světlo propouštějící konstrukci za účelem ochrany před tvrzeným požárním rizikem a k ochraně svého soukromí. Za nerozhodnou žalobkyně označila také argumentaci, že nemá veřejnoprávní nárok na oslunění kuchyně prostřednictvím luxfer. V řízení se totiž nedomáhá založení zvláštního nároku na osvětlení místnosti, nýbrž ochrany svého vlastnického práva před konkrétním, úmyslným zásahem žalovaného.
10.Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 OSŘ) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 OSŘ) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 OSŘ a contrario), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
11.Odvolací soud vyšel při svém rozhodování ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která považuje za správná, a na která pro stručnost v plném rozsahu odkazuje.
12.Dokazování odvolací soud doplnil podle § 213 odst. 2 OSŘ zopakováním e-mailu žalovaného pro žalobkyni ze dne [anonymizováno] a rozhodnutím stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby ze dne [anonymizováno], z nichž oproti soudu prvního stupně ještě zjistil:
13.Z e-mailu žalovaného pro žalobkyni ze dne [anonymizováno], že se dotazuje, zda zneprůhlednění okna zajistí sama, např. matnou nalepovací folií na skle, nebo se má o zneprůhlednění postarat sám.
14.Z rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby ze dne [anonymizováno], že okno v rodinném domě žalobkyně bylo provedeno nelegálně.
15.Podle § 213 odst. 4 OSŘ doplnil odvolací soud dokazování opatřením [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], proti nečinnosti stavebního úřadu, které bylo vydáno po rozhodnutí soudu prvního stupně, z něhož zjistil, že [anonymizováno] uložil stavebnímu úřadu povinnost zahájit do třiceti dnů od doručení jeho přípisu řízení podle § 250 odst. 1 písm. b) zák. č. 283/2021 Sb. ve věci úpravy rodinného domu žalobkyně, neboť z jemu předložených podkladů vyplývá, že podmínky rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebyly s ohledem na použitý typ luxfer splněny. Přílohou opatření bylo odborné vyjádření z hlediska požární bezpečnosti [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno], ze dne [anonymizováno], obsahující uvedení vad žalobkyní provedeného světlovodu.
16.Dále odvolací soud doplnil dokazování podle § 213 odst. 4 OSŘ fotografií pořízenou žalovaným dne [anonymizováno], která byla přiložena k vyjádření žalovaného k žalobě. Z fotografie zjistil, že zachycuje vybudovaný světlovod z luxfer na stěně rodinného domu žalobkyně ve směru na pozemek žalovaného.
17.Odvolací soud nedoplnil stejně jako soud prvního stupně dokazování dalšími účastníky označenými důkazy (včetně znaleckého posudku na prokázání tvrzení žalovaného o nevhodnosti použitých luxfer a o nesprávném způsobu jejich zabudování) pro nadbytečnost, neboť pro právní posouzení věci měl skutkový stav dostatečně zjištěn.
18.[anonymizováno]
19.[anonymizováno]
20.[anonymizováno]
21.Odvolací soud souhlasí i s právními názory soudu prvního stupně, a pro stručnost na ně odkazuje.
22.K odvolacím námitkám žalovaného odvolací soud uvádí:
23.Předně je třeba uvést, že soud prvního stupně nevycházel ze závěru, že by se stavební úřad zabýval problematikou požadavků na denní osvětlení kuchyně rodinného domu žalobkyně a žalobkyni povolil rozhodnutím o dodatečném povolení stavby ze dne [anonymizováno] vybudování takového zdroje denního světla – světlovodu. Žalobkyně tímto pojmem, který jako určitou zkratku přijal soud prvního stupně stejně jako odvolací soud, označuje průsvitnými luxferami zazděný okenní otvor z kuchyně svého rodinného domu směrem na pozemek žalovaného. Jiný význam tento pojem v tomto řízení nemá a ostatně nemá žádný význam ani v normách stavebního práva (ty tento pojem neznají).
24.Odvolací soud souhlasí se žalovaným, že stavební úřad svým rozhodnutím o dodatečném povolení stavby ze dne [anonymizováno] povolil žalobkyni stávající okenní otvor v kuchyni jejího rodinného domu zazdít svislou konstrukcí z luxfer s dostatečnou protipožární ochranou, a nevyloučil možnost zazdění tradičním zdícím materiálem (např. cihly). Jestliže však povolil variantu zazdění okenního otvoru luxferami, které jsou stavebním prvkem, který do interiéru domu přivádí přirozené [anonymizováno], byť běžně neosvětlí obytnou místnost dostatečně podle platných norem jako okno, je třeba vycházet při posouzení, zda žalovaný svým jednáním omezil vlastnické právo žalobkyně imisí, z faktického stavu, který stavební úprava v podobě zazdění luxferami nastolila. Rozhodující je totiž konkrétní fyzicky existující konstrukce z luxfer a její funkce propouštět světlo.
25.Jestliže za popsané situace žalovaný v bezprostřední blízkosti světlovodu umístil plechovou tabuli o stejné velikosti, jakou má světlovod, jíž zastínil světlovod rodinného domu žalobkyně, lze jeho jednání považovat za přímou imisi. Tou je totiž takový zásah, který má vzápětí bezprostřední účinky nejen na vlastní pozemek, nýbrž i na pozemek sousedův, anebo vůbec jen na tento pozemek (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], uveřejněný jako i dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz). Nešlo jen o následek jednání žalovaného, který se projevil na sousedním pozemku, avšak za působení dalších (zejména přírodních) faktorů a bez toho, že by vlastník pozemku zásah sám přímo způsobil (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], nebo ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno]).
26.Přímé imisi žalovaného nelze poskytnout ochranu ze zvláštního právního důvodu, neboť se o žádný takový důvod neopírá, ten nebyl prokázán a ani tvrzen. Zvláštním právním důvodem může být například služebnost (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno]) nebo smlouva (např. Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2 vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 1084), opravňující žalovaného ke stínění pozemku žalobkyně.
27.Důvodem pro odepření ochrany žalobkyni nemůže být ani skutečnost, že závadný stav, znemožňující obvyklé užívání věci, je vyvolán i jednáním vlastníka věci (zde nepovoleným vybudováním okna, jehož otvor bylo žalobkyni dodatečně stavebním úřadem povoleno zazdít luxferami, případně tvrzená instalace nevhodných luxfer, zabudovaných v rozporu s projektovou dokumentací). Zde odvolací soud odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího soudu [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], uveřejněný pod č. [anonymizováno] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], uveřejněný pod č. [anonymizováno] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní.
28.Odvolací soud má za to, že soukromoprávní ochranu vlastnických práv žalobkyně je třeba oddělit od veřejnoprávní ochrany práv žalovaného. Jestliže tedy žalobkyně podle dodatečného stavebního povolení zazdila okenní otvor luxferami, je pro posouzení projednávané věci nevýznamné (i z důvodu uvedeného v bodě 26. odůvodnění tohoto rozsudku), zda jejich typ a způsob zabudování do stěny rodinného domu byly v souladu s projektovou dokumentací. Je věcí stavebního úřadu, aby se zabýval námitkami žalovaného tohoto typu ve správním řízení, což ostatně na základě opatření proti nečinnosti [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] bude muset v rámci řízení o odstranění stavby učinit. S budoucím rozhodnutím stavebního úřadu rozhodnutí odvolacího soudu v této věci nesouvisí. Pokud jde o soukromoprávní ochranu žalovaného, měl-li žalovaný za to, že vybudováním světlovodu v rozporu se stavebním povolením byly způsobeny imise vnikající na jeho pozemek, nic mu nebránilo, přestože některé námitky uplatnil již ve stavebním řízení, domáhat se ochrany podle [anonymizováno] a [anonymizováno] (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], uveřejněný pod č. [anonymizováno] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní).
29.Z těchto důvodů se odvolací soud pro nadbytečnost nezabýval námitkami žalovaného týkajícími se správnosti skutkových zjištění soudu prvního stupně ohledně zazdění okenního otvoru luxferami v souladu se stavební dokumentací, přípustností některých žalovaným navržených důkazů, které soud prvního stupně neprovedl (soud prvního stupně je nadto neprovedl i pro nadbytečnost), námitkou nedostatečné odbornosti a podjatosti [anonymizováno] [anonymizováno] (na tomto důkazu navíc soud prvního stupně skutkový závěr nevystavěl – viz bod 30. odůvodnění jeho rozsudku). Soud prvního stupně učinil skutkový závěr na základě skutkových zjištění, nikoli na základě neunesení břemene tvrzení či břemene důkazního, neměl proto povinnost poučit žalovaného podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení či důkazů.
30.Žalovaný postavení plechové cedule v bezprostřední blízkosti světlovodu rodinného domu žalobkyně odůvodňoval vedle ochrany soukromí (před obtěžováním pohledem či světlem) i ochranou před škodou na majetku a zdraví před případným požárem s argumentací, že porušením stavebních předpisů žalobkyní došlo k bezprostřednímu neoprávněnému zásahu do jeho vlastnického práva a on si postavením plechové tabule přiměřeným způsobem pomohl k svému právu sám.
31.Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], uzavřel, že podmínkou pro uplatnění svépomoci podle [anonymizováno] je nejen to, že právo je ohroženo a ohrožení je zřejmé, ale i to, že bezprostředně hrozí vznik závažné újmy a zásah veřejné moci by přišel pozdě. Svépomoc jako forma ochrany subjektivních práv je omezena jen na zcela nezbytnou míru. Je dovolena jen v případě bezprostředně hrozícího neoprávněného zásahu do subjektivního práva, nepřipadá však do úvahy při pokojném, byť protiprávním stavu, který již určitou dobu trvá (nález Ústavního soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], uveřejněný na www.usoud.cz, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno]). Z uvedeného vyplývá, že je-li zásah již ukončen, může být protiprávní stav, který v důsledku něj mohl vzniknout, odstraněn jenom standardní cestou, tj. v řízení před orgánem veřejné moci.
32.Okenní otvor ve stěně rodinného domu žalobkyně byl zazděn luxferami nejpozději dne [anonymizováno], jak vyplývá z fotografie předložení žalovaným, k instalaci plechové tabule před světlovod žalovaný přistoupil až v listopadu 2024, tedy cca rok poté, co mělo být vlastnické právo žalovaného stavební úpravou žalované ohroženo. Již jen z tohoto důvodu nelze postavení plechové tabule považovat za dovolenou svépomoc podle [anonymizováno] Nadto, jak je uvedeno v bodě 28. odůvodnění tohoto rozsudku, měl žalovaný možnost ochrany i podle [anonymizováno], kterou nevyužil.
33.Protože přímé imise jsou zakázány (srovnej [anonymizováno]), soud prvního stupně právem žalobě žalobkyně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zdržet se jednání spočívajícího v zastínění světlovodu žalobkyně. Je bez významu, jak správně poznamenal soud prvního stupně, zda jsou či nikoli v míře nepřiměřené místním poměrům, a zda současně podstatně omezují obvyklé užívání pozemku žalovaného. Tato kritéria jsou významná pro obranu před imisemi nepřímými (srovnej [anonymizováno]).
34.Ze všech uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 OSŘ jako věcně správný potvrdil, když správným shledal i nákladový výrok (zde se pro stručnost odkazuje na body 41. a 42. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně a bod 6. odůvodnění tohoto rozsudku).
35.Za použití § 224 odst. 1 OSŘ podle § 142 odst. 1 OSŘ a podle § 151 odst. 1 OSŘ přiznal odvolací soud v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 5 500 Kč, které představuje odměna advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání [anonymizováno]) po 2 300 Kč podle § 6 odst. 1, § 9 odst. 1, § 7 bodu 5. a § 11 odst. 1 písm. k), g) advokátního tarifu, a dvě náhrady hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za uvedené úkony právní služby.
36.Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla určena podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod; místo plnění nákladů řízení mezi účastníky bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 OSŘ
--- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání jen tehdy, jestliže tento rozsudek závisel na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem právní otázka posouzena jinak (§ 237 OSŘ). Účastník může podat dovolání do dvou měsíců, jdoucích ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku, u Okresního soudu [anonymizováno] (§ 240 odst. 1 věta první o. s. ř.). Dovolání nelze podat jen proti výrokům o nákladech řízení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci.