Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D., a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci
žalobce: [anonymizováno], narozený dne [anonymizováno]
bytem [anonymizováno]
zastoupený advokátem [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], IČO [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
zastoupená advokátem [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
o zaplacení 72 043 Kč s příslušenstvím a převzetí věci,
k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 02.10.2025, č. j. okresni/3_C_197_2024 – 90, --- VÝROK ---
I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši [anonymizováno] k rukám jeho advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Shora označeným rozsudkem okresní soud žalované uložil zaplatit žalobci částku [anonymizováno] a převzít zpět dílo – vestavěnou skříň v domě čp. [anonymizováno] v [anonymizováno], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), žalované v téže lhůtě uložil nahradit žalobci náklady řízení ve výši [anonymizováno] k rukám jeho advokáta (výrok II.) a dále nahradit České republice na účet Okresního soudu v Chrudimi náklady řízení ve výši [anonymizováno] (výrok III.).
2.Ze žaloby i obsahu spisu je zřejmo, že mezi účastníky byla uzavřena dne [anonymizováno] smlouva o dílo, dle které žalovaná vyrobila a dne [anonymizováno] namontovala vestavěnou skříň v domě na adrese [anonymizováno], za což žalobce uhradil žalované celkovou cenu díla ve výši [anonymizováno]. Dílo vykazovalo vady, o čemž žalobce žalovanou (jejího majitele) ještě v den montáže telefonicky informoval, s tím, že skříň nelze užívat. Žalobce dále dílo reklamoval e-mailem z [anonymizováno], na což žalovaná nereagovala, a proto reklamaci zaslal písemně dne [anonymizováno]. Tuto reklamaci žalovaná dne [anonymizováno] neuznala, načež si žalobce nechal zpracovat nezávazný posudek jiným výrobcem (truhlářem [anonymizováno]), na jehož základě dopisem z [anonymizováno] od smlouvy o dílo odstoupil. Žalobce si následně (při nečinnosti žalované) opatřil znalecký posudek [anonymizováno] [anonymizováno], který potvrdil vadnost díla. Žalobou se proto žalobce domáhá vrácení ceny díla s tím, že žalovaná je povinna převzít zpět dílo.
3.Žalovaná v rámci procesní obrany mimo jiné namítala, že dílo bylo dle předávacího protokolu předáno žalobci dne [anonymizováno] bez vad. K písemné reklamaci se žalovaná vyjádřila v dopise z [anonymizováno], s tím, že vytknuté vady nejsou vadami, zjevné vady pak měly být vytknuty při předání díla. K odstoupení od smlouvy o dílo žalovaná v dopise z [anonymizováno] mimo jiné uvedla, že dílo bylo provedeno v odpovídající kvalitě, bylo předáno bez vad, nedošlo k podstatnému porušení smlouvy. Žalovaná dále polemizovala se závěry znaleckého posudku opatřeného žalobcem, zdůraznila, že viditelné vady měly být vytknuty bez zbytečného odkladu.
4.Po provedeném dokazování (s odkazem na skutková zjištění pod body 4. – 15. odůvodnění rozsudku) okresní soud z hlediska skutkového mimo jiné zjistil, že mezi účastníky (žalobcem jako objednavatelem a žalovanou jako zhotovitelem) byla dne [anonymizováno] uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla výroba a montáž vestavěné skříně dle nákresu. Cena díla byla dohodnuta na částku [anonymizováno]. Dílo bylo dokončeno a předáno protokolárně objednateli dne [anonymizováno] s tím, že materiál a práce odpovídají smlouvě o dílo. Dne [anonymizováno] žalobce písemně u žalované reklamoval vady a žádal jejich odstranění (telefonickou reklamaci v den montáže okresní soud nepovažoval za prokázanou). Vady díla (blíže viz bod 11. odůvodnění rozsudku) byly dle okresního soudu prokázány nezávazným posudkem [anonymizováno] a jeho svědeckou výpovědí, znaleckým posudkem znalce [anonymizováno] [anonymizováno] a výpovědí tohoto znalce. Jde o četné, podstatné vady, které brání řádnému užívání věci (hrozí i zraněním zákazníka), dílo ani není provedeno v souladu se zadávací dokumentací. Byť svědek [anonymizováno] i znalec [anonymizováno] [anonymizováno] (odborníci v daném oboru) vnímali vady jako zjevné, pro laika tyto vady nemusely být na první pohled zřejmé. Žalobci v době převzetí díla bylo [anonymizováno] let, těžko mohl být schopen překontrolovat veškeré detaily provedení vestavěné skříně, použité komponenty a jejich zabudování. S ohledem na četnost a závažnost vad je jejich odstranění prakticky nemožné, jde tudíž o vady neopravitelné. Odborné vyjádření ke znaleckému posudku [anonymizováno] [anonymizováno] z [anonymizováno], zpracované jednatelem žalované, nemělo dle okresního soudu žádnou vypovídací hodnotu, když v tomto vyjádření byly vady zjištěné znalcem v podstatě bagatelizovány, aniž by jednatel žalované nábytek vyrobený a smontovaný jeho firmou alespoň zhlédl (neučinil tak ani po reklamaci).
5.Prokázané skutečnosti okresní soud posuzoval dle režimu zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“ (k tomu citoval ust. § 2586 odst. 1, § 2615, § 2618, § 2103, § 2111 a § 2112), načež dospěl k následujícím závěrům. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, které bylo předáno žalobci dne [anonymizováno]. Dne [anonymizováno] žalobce reklamoval u žalované vady díla a vyzval ji k odstranění vad, k čemuž nedošlo. Žalobce podáním z [anonymizováno] odstoupil od smlouvy a vyzval žalovanou k vrácení zaplacené ceny za dílo, k čemuž také nedošlo. Vady reklamované žalobcem byly potvrzeny truhlářem [anonymizováno] a následně i znaleckým posudkem znalce [anonymizováno] [anonymizováno]. Žalobce vytkl vady řádně, dostatečně je specifikoval, učinil tak bez prodlení. Vady byly zjevné pro odborníka v oboru, nicméně pro laika, navíc v důchodovém věku, bylo jejich zjištění obtížnější. Dle okresního soudu lze proto lhůtu, ve které bylo reklamováno (necelý měsíc po převzetí díla), považovat za přiměřenou. Existence vad byla prokázána, jedná se o vady závažné, bránící řádnému užívání díla. I kdyby šlo o vady opravitelné, pokud žalovaná nereagovala na reklamaci žalobce a vady neodstranila, měl by žalobce dle § 2106 odst. 2 věty třetí o.z. právo na odstoupení od smlouvy. Okresní soud však vychází z toho, že vady byly neodstranitelné, když dle vyjádření znalce by v podstatě bylo nutné vyrobit dílo znovu. Závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [anonymizováno] (opatřeného znaleckou doložkou dle § 127a OSŘ) byly vyčerpávající, znalec své závěry hodnověrně zdůvodnil při svém výslechu, o jeho věrohodnosti nejsou žádné pochybnosti. Okresní soud proto neshledal potřebu zadat nový znalecký posudek, jak navrhovala žalovaná. Nadto hlavní námitka žalované spočívala v časovém odstupu od doby předání díla do vypracování posudku, což by novým posudkem nemohlo být napraveno. Z výše uvedených důvodů okresní soud uzavřel, že žalobce odstoupil od smlouvy o dílo právem, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky a výrok o nákladech řízení státu okresní soud odůvodnil zásadami ust. § 142 odst. 1 a § 148 odst. 1 OSŘ 6.Proti tomuto rozsudku, a to s odkazem na odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. b), d), e) a g) o.s.ř., podala včasné odvolání žalovaná (dále též „odvolatelka“). Po rekapitulaci skutkového stavu předně namítla, že skutkové závěry okresního soudu, týkající se schopnosti žalobce rozpoznat vady díla při jeho převzetí, nemají oporu v provedeném dokazování. V řízení nebyl proveden žádný důkaz o tom, že žalobce nebyl schopen při převzetí díla zjevné vady rozpoznat. Z obsahu spisu navíc vyplývá, že předání díla měla být přítomna rovněž manželka žalobce (to okresní soud nijak nehodnotil). Stejně tak nebylo v řízení prokázáno, že zaměstnanci žalované odmítli s předáním díla posečkat přibližně 20 minut na syna žalobce (tuto skutečnost okresní soud přičetl k tíži žalované), jak tvrdil výlučně svědek [anonymizováno] (syn žalobce). Při hodnocení výpovědi svědka [anonymizováno] nebylo náležitě zohledněno jeho postavení osoby žalobci blízké, jeho přímý osobní zájem na výsledku řízení. Výpověď tohoto svědka byla v řízení jediným důkazem zejména k okolnostem údajného neochotného jednání zaměstnanců žalované při předání díla a k tvrzení, že vady byly reklamovány bezprostředně po montáži. Tato výpověď je však v rozporu s listinnými důkazy, zejména s předávacím protokolem, v němž bylo potvrzeno převzetí díla bez vad.
7.Odvolatelka dále opětovně namítla, že znalecký posudek [anonymizováno] [anonymizováno] byl vyhotoven až přibližně šest měsíců po předání díla (po delší době užívání). Okresní soud se nezabýval tím, zda a v jakém rozsahu mohl být stav díla ovlivněn jeho užíváním žalobcem po dobu několika měsíců, nezkoumal, zda tvrzené vady existovaly již ke dni předání díla, či zda mohly vzniknout nebo se prohloubit až následným užíváním díla žalobcem. Odvolatelka dále k namítanému nesouladu díla se zadávací dokumentací uvedla, že pokud by dílo skutečně neodpovídalo zadávací dokumentaci, jednalo by se o vadu na první pohled patrnou, kterou bylo nutno vytknout při předání a převzetí díla. Připomněla své vyjádření z [anonymizováno], kde výslovně uvedla, že s ohledem na zjevné vizuální rozdíly mezi skutečným provedením díla a dokumentací schválenou žalobcem při objednání díla se lze důvodně domnívat, že dílo mohlo být po převzetí žalobcem dodatečně upraveno. Soud se však s touto námitkou žalované nijak věcně nevypořádal, ačkoliv se jedná o okolnost podstatnou pro posouzení odpovědnosti žalované za tvrzené vady.
8.Žalovaná navrhovala doplnit dokazování o nový znalecký posudek, který by objektivně posoudil stav díla, jeho soulad se zadávací dokumentací, otázku, zda tvrzené vady existovaly již ke dni předání díla, případně zda nemohly vzniknout až následným užíváním díla žalobcem či jeho dodatečnými zásahy. Okresní soud tento důkaz nepřipustil, aniž by se věcně vypořádal s konkrétními výhradami žalované vůči posudku [anonymizováno] [anonymizováno]. Stávající znalecký posudek přitom vychází ze stavu díla v době jeho dlouhodobého užívání žalobcem, nikoliv ze stavu ke dni předání díla, který je rozhodující pro posouzení odpovědnosti žalované za vady. Neprovedením navrženého důkazu okresní soud porušil zásadu rovnosti účastníků řízení, právo žalované na spravedlivý proces. I z tohoto důvodu napadené rozhodnutí neobstojí, neboť okresní soud rozhodl na základě neúplně zjištěného skutkového stavu. Z výše uvedených důvodů jsou dány odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. b), d) a e) o.s.ř.
9.Okresní soud dále věc nesprávně právně posoudil, pokud žalobci přiznal práva z vadného plnění, ačkoliv byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 2112 OZ (analogicky aplikovatelného i na smlouvu o dílo), dle něhož soud k námitce zhotovitele nepřizná právo z vadného plnění, neoznámí-li objednatel vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit. Dílo bylo dle předávacího protokolu předáno bez výhrad. Dle okresního soudu žalobce vytkl vady dne [anonymizováno] včas, aniž by se však zabýval tím, zda jde o vady zjevné či skryté. Z odůvodnění rozsudku, znaleckého posudku i z výslechu znalce přitom vyplývá, že značná část vytýkaných vad byla viditelná při běžné prohlídce díla, šlo tak o vady zjevné, které měly být uplatněny již při převzetí díla. To platí tím spíše v situaci, kdy se vytýkané nedostatky týkají rozdílů v samotném dispozičním řešení výrobku, které by musely být zjevné již při převzetí díla. Napadený rozsudek tudíž při nesprávné aplikaci ust. § 2112 OZ spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V případě správného právního posouzení věci bez nutnosti provádění dalších důkazů je možné věc odvolacím soudem rozhodnout. Z výše uvedených důvodů žalovaná navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl. Současně požadovala přiznat náhradu nákladů za řízení před soudy obou stupňů. 10.Žalobce se ztotožnil s okresním soudem zjištěným skutkovým stavem a jeho právním posouzením věci. Okresní soud provedl dokazování v potřebném rozsahu, důkazy hodnotil dle zásad ust. § 132 OSŘ, své závěry řádně odůvodnil, správně zamítl návrh žalované na zpracování dalšího znaleckého posudku. Hlavní námitka žalované, že podpis předávacího protokolu bez výhrad vylučuje odpovědnost žalované za vady díla, neobstojí, když z provedeného dokazování (zejména znaleckého) vyplynulo, že značná část vad se neprojevila okamžitě, případně nebyla při běžné prohlídce při převzetí objektivně zjistitelná (nešlo o vady zjevné laikovi). Nedůvodná je i námitka o opožděném uplatnění práva z vadného plnění, neboť dle okresního soudu žalobce reklamoval bez zbytečného odkladu. Svědek [anonymizováno] (v zastoupení svého otce) uplatnil zjištěné vady telefonicky již následující den po předání díla, následně byly vytýkané vady uplatněny u žalované i písemně. Žalovaná neprokázala, že by žalobce mohl vady zjistit již při převzetí díla. Žalobce není odborníkem v oblasti výroby a montáže vestavěného nábytku a nelze na něj klást stejné nároky jako na profesionálního zhotovitele. Vady díla jsou shodně popsány nejen v znaleckém posudku (ve výpovědi znalce), ale i ve výpovědích svědků [anonymizováno] a [anonymizováno]. Zpochybnění výpovědi svědka [anonymizováno]. [anonymizováno] poukazem na jeho příbuzenský vztah k žalobci nemůže vést automaticky k závěru o nevěrohodnosti jeho výpovědi. Tato výpověď byla konzistentní, byla podpořena dalšími provedenými důkazy (listinami, závěry znalce i výpovědí svědka [anonymizováno]). Okolnost přítomnosti manželky žalobce při předání díla nemá zásadní význam pro posouzení věci. K namítanému časovému odstupu mezi předáním díla a jeho ohledáním znalcem žalobce uvedl, že znalec se v posudku zabýval otázkou původu vad a jejich možného vzniku v důsledku užívání díla žalobcem a dospěl k závěru, že vady mají původ v samotném neodborném provedení díla. To bylo podpořeno i výpovědí znalce. Okresní soud považoval znalecký posudek za úplný, přesvědčivý, žalovaná měla možnost se ke znaleckému posudku vyjadřovat, klást znalci otázky. Okresní soud proto nepochybil, pokud další znalecké dokazování nepřipustil, když stávající posudek nebyl neúplný či rozporný. Pokud se odvolatelka dovolávala aplikace § 2112 OZ, pak tato argumentace zcela pomíjí skutková zjištění soudu, zejména to, že vady nebyly zjevné a žalobce je nemohl při převzetí díla rozpoznat. Rozhodnutí okresního soudu tak nespočívá na nesprávném právním posouzení věci. Neobstojí ani námitka, že byla porušena zásada rovnosti účastníků řízení a právo na spravedlivý proces. Žalovaná měla možnost uplatňovat svá tvrzení a navrhovat důkazy, svá práva v řízení uplatňovala. Nejde o porušení jejích procesních práv, pokud okresní soud nepřisvědčil její procesní obraně. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhoval potvrzení napadeného rozsudku. 11.Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o.s.ř.“), osobou k němu oprávněnou (§ 201 OSŘ), je přípustné (§ 201 a § 202 OSŘ a contr.) a obsahuje náležitosti odvolání a způsobilé odvolací důvody (§ 205 odst. 2 písm. b/, d/, e/ a g/ o.s.ř.), přezkoumal z podnětu odvolání žalované rozsudek okresního soudu i řízení jemu předcházející, a to jak z pohledu odvolacích námitek, tak z důvodů v odvolání neuvedených (§ 212 a § 212a odst. 1 OSŘ), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 12.Ze žaloby i obsahu spisu vyplývá, že se žalobce domáhal proti žalované zaplacení (vrácení) peněžitého plnění v částce [anonymizováno] poskytnutého na dodávku (výrobu) a montáž vestavěné skříně v rodinném domě na adrese [anonymizováno], s tím, že žalovaná je povinna převzít zpět uvedené dílo.
13.Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, která jsou podrobně popsána v odůvodnění napadeného rozsudku, včetně důkazních prostředků, o něž se opírají (viz body 4. – 15.odůvodnění rozsudku). Odvolací soud proto na ně pro stručnost odkazuje. Odvolatelka v rámci odvolání sice též namítala nedostatky ve zjištění skutkového stavu věci soudem prvního stupně (§ 205 odst. 2 písm. b/, d/ a e/ o.s.ř.), nicméně z odůvodnění napadeného rozsudku je zřejmo, že okresní soud v zásadě pracoval se všemi relevantními skutečnostmi, z provedených důkazů vyvodil správná skutková zjištění a správné závěry právní, s výhradou níže uvedené dílčí korekce a doplnění odvolacího soudu, ve vztahu k nimž nebylo třeba opakovat či doplňovat dokazování, když odvolací soud při svém posouzení věci nevychází z žádných skutkových či důkazních novot. S přihlédnutím k obsahu spisu je třeba zdůraznit, že v odvolacím řízení nenastala s přihlédnutím k § 213b OSŘ žádná z variant předvídaných v § 118a odst. 1 až 3 o.s.ř. Žalovanou navrhované doplnění dokazování před okresním soudem bylo nadbytečné, neboť skutkový stav rozhodný pro posouzení věci byl zjištěn dostatečně, úplně. Odvolací námitky žalované v podstatě nepřinesly nic nového, nebylo třeba k nim vést další dokazování. Odvolací soud se zřetelem na obsah odvolání a pro úplnost odůvodnění rekapituluje a akcentuje následující rozhodné skutečnosti pro posouzení dané věci. 14.Odvolací soud předně vychází ze správných skutkových závěrů okresního soudu o uzavření písemné smlouvy o dílo ze [anonymizováno] (č. l. 60 spisu), jejímž předmětem byl závazek žalované coby zhotovitele provést dohodnuté dílo, tj. výrobu a montáž vestavěné skříně do domu žalobce za sjednanou cenu, resp. tomu odpovídající závazek žalobce coby objednatele provedené dílo převzít a zaplatit za něho sjednanou cenu. Mezi účastníky tedy došlo k dohodě o předmětu smlouvy (o díle), smlouva byla sjednána úplatně, což vyplývá ze složené zálohy na dílo i doplacení ceny díla v úhrnné výši [anonymizováno] (mezi účastníky nesporné). Naplnění těchto podstatných náležitostí smlouvy tak umožňuje učinit závěr, že v daném případě byla platně uzavřena smlouva o dílo. Právní vztahy účastníků založené touto smlouvou, včetně posouzení práv žalobce z tvrzeného vadného plnění i vypořádání stran smlouvy o dílo pro případ zrušení závazků účastníků po odstoupení od smlouvy o dílo je třeba v současné době posuzovat dle režimu o.z., jak správně učinil i okresní soud. Lze přitom dodat, že smlouva o dílo byla uzavřena žalovanou jako podnikatelem při její podnikatelské činnosti a ze strany žalobce jako spotřebitelem, když z této smlouvy neplyne, že by byla uzavřena pro účel, který by se týkal profesionální nebo podnikatelské činnosti žalobce, proto pro posouzení závazkového vztahu účastníků založeného smlouvou o dílo (při jejím výkladu) platí též ustanovení na ochranu spotřebitele (viz zejména ust. § 1812 odst. 1 OZ). 15.Jádrem daného sporu byla otázka existence vytýkaných vad díla a jejich včasné oznámení, posouzení uplatnění práv z odpovědnosti za vady díla, tj. odstoupení od smlouvy o dílo, kde bylo nutno posoudit, zda po včasné notifikaci vad žalobcem uplatněné právo na odstoupení od smlouvy o dílo odpovídalo zjištěné vadnosti díla (zda vady měly takovou povahu, jaká je pro uplatnění žalobcem zvoleného práva vyžadována) a zda z tohoto práva vyplýval závazek žalované vrátit žalobci ve smlouvě dohodnutou cenu díla, kdy z právního hlediska dopadala na posouzení těchto relevantních skutečností zejména ust. § 2615 odst. 1 a 2, § 2618, § 2106 odst. 1 a 2, § 2112 odst. 2, § 2001, § 2002 odst. 1, § 2004 odst. 1 a § 2005 odst. 1 OZ 16.Z hlediska skutkového je nepochybné, že dílo bylo provedeno a předáno dne [anonymizováno], k čemuž byl sepsán a podepsán předávací protokol (č. l. 34 spisu), z něhož (předtištěného textu) je patrno, že materiál a práce jsou provedeny v odpovídající kvalitě a odpovídají dané smlouvě o dílo. V protokole nejsou zachyceny žádné nedodělky nebo zjištěné závady. Z obsahu spisu je dále zřejmo, že žalobce reklamoval vady písemně dopisem ze [anonymizováno] (č. l. 11 spisu s popisem závad a fotodokumentací č. l. 12 – 19 spisu), kde vymezil jednotlivé vady a vyzval žalovanou k jejich odstranění, současně dal žalované lhůtu 14 dnů k odpovědi. Žalovaná neuznala reklamaci (dle obsahu spisu na reklamaci reagovala vyjádřením z [anonymizováno]), načež žalobce dopisem z [anonymizováno] od smlouvy o dílo pro podstatné porušení smlouvy odstoupil. Žalobce následně doložil vady díla znaleckým posudkem [anonymizováno] [anonymizováno] z [anonymizováno], opatřeného znaleckou doložkou dle § 127a OSŘ (viz přílohová obálka č. l. 43 spisu, příloha A), v němž jsou specifikovány vady díla v článku 4.2.3, konkrétně jde o vymezení vad ve 23 bodech (viz 4.2.3.1 až 4.2.3.23), týkajících se bočnic skříní (nejsou ohranovány nábytkovými hranami, podloženy kluzáky), nezahranovaných přístupných částí (nejsou ohranovány nábytkovými hranami, mají ostré hrany), nezahranovaných vyjímatelných polic (ostré okraje), kvality hranování (nemají řádně seřízené nábytkové hrany), oštípaných hran a ploch, spojovacího kování 1 (při dotahování kování došlo na několika místech k vylomení části laminované dřevotřískové desky a tím k destrukci dílce, montážníci dílce dodatečně spojili pomocí úhelníků a vrutů), hlav vrutů 1 a 2 (některé otvory nebyly řádně zahloubeny a při utahování vrutů došlo k vyštípnutí horní vrstvy DTDL nebo hlavice vrutů vystupují nad plochu příslušného dílce, některé z vrutů jsou ve dveřních křídlech jinak než kolmo vůči ploše dveří), svěšování horních dveří (u pravé sekce se svěšují a zachycují o dveře spodní), rohu (řešení horní části spodní sekce a dolní části horní sekce u rohové části díla je odlišné), navazování textury, nepřijatelných zvuků, zásuvek 1 a 2 (spojení boků a do nich vloženého zadního čílka je jen jedním spojovacím vrutem a v důsledku toho lze zadní čelo vůči bokům vytočit; zadní hrany bočnic zásuvky nejsou olepené nábytkovými hranami, dílce mají ostré hrany), zásuvky – bočnice (nezapravená drážka), zásuvky – úchytky 1, 2 a 3 (boční strany vykazují ostré rohy a řezná plocha je nedostatečně zapravena; délka průběžných hliníkových úchytkových profilů neodpovídá délce čel zásuvek; vyteklé lepidlo), aplikace zámku, ušpinění, návodů na užívání a čištění díla. Své závěry pak znalec [anonymizováno] [anonymizováno] obhájil ve své výpovědi při jednání okresního soudu dne [anonymizováno] (k tomu viz blíže body 11. a 15. odůvodnění rozsudku). Z výsledků znaleckého dokazování je zřejmo, že znalec [anonymizováno] [anonymizováno] zaznamenal odchylky od zadávací dokumentace, v tomto ohledu zmínil, že „mezi dnem korpusu a dnem spodní zásuvky je prostor o výšce 3x větší než prostor mezi čílky ostatních zásuvek vzájemně a mezi horní hranou vrchního čílka a policí nad horní zásuvkou“. Dále je ze znaleckého posudku patrné, že popsané vady mají vliv na fyzikálně-mechanické, hygienické, ergonomické a estetické vlastnosti díla, byly způsobeny chybnou přípravou výroby nebo chybnou prací při výrobě, chybným konstrukčním řešením, chybnou prací montážníků, v některých případech mohou způsobit i somatická zranění, některé vady jsou čistě estetické. Znalec v posudku uzavírá, že použité materiály, použitá konstrukční řešení a kvalita prací ve výrobě a montáži neumožňují bezproblémové užívání díla, že dílo není schopno garantovat funkčnost po celou dobu své životnosti. Znalec při výpovědi před soudem setrval na svých závěrech, opětovně popsal řadu vad, z jeho výpovědi mimo jiné vyplývalo, že popsané vady byly pro něho (jako odborníka) zřejmé, že část vad nemusela být běžnému zákazníkovi zřejmá. Současně vyjádřil názor, že vady díla nemohl způsobit uživatel. 17.Ve světle shora naznačených skutkových zjištění a závěrů dle odvolacího soudu obstojí názor, že v poměrech žalobce coby laika v důchodovém věku bylo zjištění vad obtížnější, že jeho pohled nelze ztotožňovat s pohledem odborníka, pro něhož byly vady díla zjevné na první pohled. To umožňuje aprobovat závěr o včasnosti notifikace, o vytknutí vad bez zbytečného odkladu ve smyslu § 2618 OZ Při posouzení této otázky nelze však současně pominout, že ust. § 2618 OZ sice upravuje zánik práva z vad díla (neoznámí-li objednatel vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu k námitce zhotovitele právo z vadného plnění nepřizná), nicméně zhotovitel nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které zhotovitel v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět. V tomto ohledu možno poukázat na ust. § 2112 odst. 2 OZ, jehož užití se na smlouvu o dílo uplatní obdobně (viz § 2615 odst. 2 OZ). Pokud je ze znaleckého dokazování patrno, že převážná část vad byla zjevná (čemuž přitaká, resp. akcentuje v rámci procesní obrany i sama odvolatelka, jednatel žalované ve svém vyjádření uvádí, že drtivá většina vad zmiňovaných v posudku byla zjevná při běžné kontrole při montáži nebo předání), pak je nepochybné, že žalovaná jako odborník v oboru musela o těchto viditelných vadách vědět, tedy musela vědět o vadnosti díla. Pokud žalovaná ve vyjádření zpracovaném jednatelem některé vady odmítala, zpochybňovala, pak ani odvolací soud této obraně nepřisvědčil, neboť je vyvrácena úplnými a přesvědčivými závěry znalce [anonymizováno] [anonymizováno]. Nakonec některé vady žalovaná ve zmíněném vyjádření i připouští, přisuzuje je „běžné montážní stopě“, nicméně chybná práce montážníků jde k tíži žalované, svědčí (vedle dalších vad) o vadnosti provedeného díla. Ze shora uvedeného tak či tak plyne, že odpovědnost žalované je třeba posuzovat přísněji, že ta nemůže uplatnit námitku, že žalobce neoznámil vady včas, tudíž žalobcem uplatněné právo z odpovědnosti za vady díla není oslabeno opožděnou notifikací (pokud by vůbec k opožděné reklamaci vad díla došlo, což nebylo shora ani dovozeno). Z výše uvedených důvodů tak neobstojí odvolací výhrada, že okresní soud měl postupem dle § 2112 OZ, resp. § 2618 OZ nepřiznat žalobci právo z vadného plnění. 18.Pro další posouzení věci je podstatné, že žalobce s oznámením vad uplatnil právo na jejich odstranění, na což žalovaná nereagovala, vady neuznávala, odmítla je odstranit, tudíž žalobce mohl za splnění podmínek ust. § 2106 odst. 2 věty druhé o.z. přistoupit k odstoupení od smlouvy o dílo. Za této situace bylo rozhodující posoudit, zda notifikované vady byly vadami, které znamenaly podstatné porušení smlouvy, zda tedy obstál postup žalobce dle § 2106 odst. 1 a 2 o.z. a z ní vyplývající výkon práva z odpovědnosti za vady díla v podobě odstoupení od smlouvy o dílo.
19.Odvolací soud v tomto ohledu sdílí správné skutkové a právní závěry okresního soudu o existenci shora naznačených vad díla, o tom, že šlo o vady závažné, bránící řádnému užívání díla, které znamenaly porušení smlouvy podstatným způsobem. Za stěžejní skutkový podklad ohledně tohoto poznatku odvolací soud pokládá závěry plynoucí ze znaleckého posudku a výpovědi znalce [anonymizováno] [anonymizováno], připomíná shora vyřčené nedostatky týkající se použitého materiálu, konstrukčního řešení, kvality práce, vad majících negativní vliv na fyzikálně mechanické, ergonomické, estetické a hygienické vlastnosti díla, které mohou vést i k zraněním uživatele, z nichž patrno, že dílo neumožňuje bezproblémové užívání, nelze garantovat funkčnost díla po dobu jeho životnosti.
20.Je skutečností, že odvolatelka zpochybňovala závěry znalce [anonymizováno] [anonymizováno], mimo jiné tím, že jeho posudek byl vyhotoven po více než šesti měsících po předání díla (po delší době užívání), dovolávala se zpracování nového znaleckého posudku, který by posoudil stav díla, otázku, zda tvrzené vady existovaly již ke dni předání díla, případně, zda nevznikly až následným užíváním či dodatečnými zásahy. Odvolací soud se s těmito výhradami neztotožňuje. Rovněž dle názoru odvolacího soudu byly závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [anonymizováno], opatřeného znaleckou doložkou dle § 127a OSŘ (majícího tedy sílu znaleckého důkazu) náležitě odůvodněny, podloženy obsahem nálezu, znalec přihlédl ke všem relevantním skutečnostem, jeho závěry nejsou v rozporu s výsledky ostatního dokazování, naopak jim korespondují (k tomu viz zejména nezávazný posudek [anonymizováno] a jeho svědecká výpověď). Znalecké závěry nebyly relevantně zpochybněny či vyvráceny ani vyjádřením jednatele žalované (č. l. 52 – 57 spisu). Jako zcela účelovou pak odvolací soud hodnotí námitku o dodatečné úpravě díla či dokonce záměně výrobku (jak se o tom zmiňoval ve svém vyjádření jednatel žalované). Odvolatelka k těmto tvrzením nesnesla žádné relevantní tvrzení, žalovaná nezpochybnila zadávací dokumentaci, s níž pracoval znalec, z žádného provedeného důkazu nevyplývá, že by dílo bylo dodatečně upravováno. Za této situace považuje odvolací soud doplnění dokazování o nový znalecký posudek za nadbytečné, procesní obranu žalované za neopodstatněnou. 21.Odvolací soud závěrem při posouzení věci akcentuje množství doložených vad, které ve svém souhrnu svědčí o intenzitě zásahu do rozumného očekávání žalobce ohledně bezvadnosti díla, v souvislosti s očekávaným upotřebením (účelem) díla. Pokud dílo dle zjištění znalce vykazovalo odchylky od zadávací dokumentace, vykazovalo vady, které brání řádnému i bezpečnému užívání díla (viz možnost zranění uživatele), vede k omezení jeho životnosti, pak jde o natolik závažné porušení smluvních podmínek, že i zhotoviteli – žalované muselo být při uzavření smlouvy zřejmé, že za těchto podmínek nebude mít žalobce o smlouvu zájem. Podle názoru odvolacího soudu je tento právní závěr o podstatném porušení smlouvy ze strany žalované jediný možný, jde o výklad, který je pro žalobce jako spotřebitele nejpříznivější (§ 1812 odst. 1 OZ). Odvolací soud proto uzavřel, že vady díla představovaly podstatné porušení smlouvy o dílo, že žalovaná již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by žalobce smlouvu neuzavřel, pokud by toto porušení předvídal (§ 2002 odst. 1 OZ), tudíž žalobce důvodně odstoupil od smlouvy o dílo ve smyslu § 2615 odst. 1, 2 o.z. za užití § 2106 odst. 1, 2 o.z. 22.Odstoupení od smlouvy má za následek její zrušení od samého počátku, ex tunc (§ 2004 odst. 1 OZ), proto žalobce, který plnil na zrušený závazek, má právo na vrácení toho, co plnil, tj. právo na vrácení uhrazené ceny za dílo ve výši [anonymizováno] z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2993 OZ). K povinnosti žalované převzít zpět dílo lze uvést, že dle § 2993 OZ žalobce již nemusí vyjadřovat vzájemnou podmíněnost plnění (nejde o podmínku úspěšnosti žaloby jako v režimu ust. § 457 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do [anonymizováno]). Žalobcem vyslovená povinnost žalované převzít zpět dílo v podstatě vyjadřuje synallagmatický vztah účastníků (vzájemnost plnění účastníků), převzetí této povinnosti do petitu žaloby, resp. do výroku soudního rozhodnutí tak nic nebrání. 23.Pro úplnost odvolací soud dodává, že nepovažoval za nutné se zvlášť vypořádávat se všemi jednotlivými dílčími námitkami účastníků, jak plynou z jejich podání, přednesů a spisu, neboť má za to, že ve světle shora vyslovených závěrů nemohou tyto námitky (až na ty, které byly zohledněny) obstát, že odvolacím soudem snesená argumentace dostatečně odůvodňuje jeho závěry, že v jejich světle byl skutkový stav zjištěn dostatečně, a proto další dokazování nepřipustil.
24.Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný dle § 219 OSŘ potvrdil, a to včetně závislého výroku o nákladech řízení mezi účastníky (sub II.), který odpovídal zásadám ust. § 142 odst. 1 OSŘ, když ohledně specifikace nákladů řízení žalobce možno pro stručnost zcela odkázat na odůvodnění napadeného rozsudku (ostatně žádné výhrady k výpočtu těchto nákladů řízení nezazněly), a závislého výroku o nákladech řízení státu (sub III.), sestávajících ze znalečného (viz přiznané znalečné ve výši [anonymizováno] dle usnesení okresního soudu č. l. 80 spisu), jenž odpovídal zásadám ust. § 148 odst. 1 OSŘ 25.Žalobce byl i v odvolacím řízení zcela úspěšný, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů tohoto řízení (§ 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 OSŘ). V daném případě se jedná o náhradu odměny advokáta za vyúčtované dva úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání a účast na odvolacím jednání) po [anonymizováno] dle § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g/ a k/ vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), dvě paušální náhrady hotových výdajů advokáta po [anonymizováno] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradu za promeškaný čas (za 6 půlhodin po [anonymizováno]) ve výši [anonymizováno] dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu, náhradu cestovních výdajů za použití osobního automobilu k jednání odvolacího soudu ve výši [anonymizováno] (zde počítáno s ujetými 130 km, s průměrnou spotřebou použitého vozidla dle technického průkazu založeného ve spise, tj. 5,33 l/100 km, se sazbou základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, tj. [anonymizováno]/1 km jízdy a průměrnou cenou pohonných hmot, tj. [anonymizováno]/1 l benzinu automobilu 95 oktanů dle vyhl. č. 573/2025 Sb., platné v době uskutečnění cesty) a o náhradu částky odpovídající dani z přidané hodnoty z výše uvedené odměny a náhrad advokáta v sazbě 21 %, tj. v částce [anonymizováno], celkem tedy [anonymizováno]. Náklady odvolacího řízení je žalovaná povinna nahradit žalobci v zákonné třídenní lhůtě k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 OSŘ). --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze za podmínek uvedených v § 237 a § 238 OSŘ podat dovolání do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení. Dovolání se podává u Okresního soudu v Chrudimi. O přípustnosti dovolání a o dovolání samém rozhoduje Nejvyšší soud ČR (§ 239 OSŘ).