Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Kremzerovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
pro 50 622 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [anonymizováno], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši [anonymizováno] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému dne [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno] úvěr ve výši [anonymizováno], a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [anonymizováno], který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena ověřovací platba. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [anonymizováno], jenž odpovídá rodnému číslu žalovaného, jak je patrno z přiloženého potvrzení o platbě. Žalovaný se dle odst. 2.1.6. Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Žalovaný měl dle odst. 2.1.7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 2. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne [anonymizováno] byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho úhradě. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI Smlouvy. Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši [anonymizováno], skládající se z nesplacené části jistiny ve výši [anonymizováno] a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši [anonymizováno] nejpozději splatných dne [anonymizováno], to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu v kapitalizované výši [anonymizováno]. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne [anonymizováno].
2.Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne [anonymizováno], v němž uvedl, že uznává svou chybu a nechá rozhodnout ve prospěch žalobkyně.
3.Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:
- Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], z potvrzení o provedené platbě a ze zprávy [anonymizováno]., že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [anonymizováno] Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnuté finanční prostředky úrok 40 % měsíčně s RPSN 5 524,47 % ročně. Žalovaný se zavázal úrok přirostlý za uplynulé období vrátit v měsíčních splátkách, splatných vždy nejpozději k 2. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání Smlouvy. Žalovaný vyčerpal částku [anonymizováno] dne [anonymizováno].
- Z potvrzení o provedené platbě a ze zprávy [anonymizováno]., že žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [anonymizováno] poskytla dne [anonymizováno] finanční prostředky ve výši [anonymizováno], dne [anonymizováno] finanční prostředky ve výši [anonymizováno] a dne [anonymizováno] finanční prostředky ve výši [anonymizováno].
- Z kopie občanského průkazu, z kopie řidičského průkazu, z výpisu z účtu žalovaného č. [anonymizováno] za období od [anonymizováno] do [anonymizováno] a z výpisu z účtu č. [anonymizováno], že žalobkyně měla před uzavřením Smlouvy o úvěru k dispozici kopii občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného. Počáteční zůstatek na účtu žalovaného č. [anonymizováno] ke dni [anonymizováno] činil [anonymizováno], dne [anonymizováno] byla na účet připsána úhrada z účtu č. [anonymizováno] vedeného na jméno [anonymizováno], [anonymizováno], ve výši [anonymizováno], odepsáno z účtu v uvedeném období bylo [anonymizováno], konečný zůstatek ke dni [anonymizováno] činil [anonymizováno].
- Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne [anonymizováno], že úvěr žalovaného byl žalobkyní zesplatněn ke dni [anonymizováno], celková dlužná částka měla činit [anonymizováno].
- Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne [anonymizováno] a z potvrzení o odeslání zásilky, že žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [anonymizováno] vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Výzva byla žalovanému odeslána [anonymizováno].
4.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno], z přílohy č. [anonymizováno] ke Smlouvě o kontokorentním úvěru a ke Smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám, ze dne [anonymizováno] uzavřených mezi společností [anonymizováno]. jako věřitelem a žalobkyní jako dlužníkem, z přílohy č. [anonymizováno] ke Smlouvě o kontokorentním úvěru a ke Smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám, ze dne [anonymizováno] uzavřených mezi společností [anonymizováno]. jako věřitelem a žalobkyní jako dlužníkem soud neučinil ve věci relevantní zjištění, když tyto listiny se nevztahují k projednávané věci.
5.Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
6.Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [anonymizováno] Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnuté finanční prostředky úrok 40 % měsíčně. Žalovaný se zavázal úrok přirostlý za uplynulé období vrátit v měsíčních splátkách, splatných vždy nejpozději k 2. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání Smlouvy. Žalovaný vyčerpal částku [anonymizováno] dne [anonymizováno]. Žalobkyně měla před uzavřením Smlouvy o úvěru k dispozici kopii občanského a řidičského průkazu žalovaného. Z výpisu z účtu žalovaného za období od [anonymizováno] do [anonymizováno] soud zjistil, že jediným příjmem žalovaného v uvedeném období byla částka [anonymizováno], připsaná na účet dne [anonymizováno]. Počáteční zůstatek účtu ke dni [anonymizováno] činil [anonymizováno], z účtu bylo odepsáno [anonymizováno] a konečný zůstatek ke dni [anonymizováno] činil [anonymizováno]. Dále žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [anonymizováno] poskytla dne [anonymizováno] finanční prostředky ve výši [anonymizováno], dne [anonymizováno] finanční prostředky ve výši [anonymizováno] a dne [anonymizováno] finanční prostředky ve výši [anonymizováno]. Úvěr žalovaného byl žalobkyní zesplatněn ke dni [anonymizováno], celková dlužná částka měla činit [anonymizováno]. Žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [anonymizováno] vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Výzva byla žalovanému odeslána [anonymizováno].
7.Podle § 2395 OZ, občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8.Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9.Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10.Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
11.Podle ust. § 580 odst. 1 OZ, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12.Podle ust. § 588 OZ, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13.Podle § 2991 OZ (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14.Podle § 2993 OZ, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15.Podle ustanovení § 1968 OZ, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 16.Podle ustanovení § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17.Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
18.Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru:
19.Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Poskytovatel úvěru přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze [anonymizováno]), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno]). 20.Po posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně svou povinnost stanovenou v § 86 zák. č. 257/2016 Sb. nesplnila. 21.Dle provedeného dokazování žalobkyně vycházela pouze z výpisu z účtu žalovaného za období od [anonymizováno] do [anonymizováno]. Žalobkyně navíc v žalobě ani netvrdila konkrétní způsob, jakým byla úvěruschopnost žalovaného prověřena, nedoložila žádné důkazy, k jednání soudu se nedostavila a nemohla tak být poučena ve smyslu ust. § 118a OSŘ Řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného tak nebylo prokázáno. 22.Tato skutečnost tak zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.
23.V souladu s § 87 zák. č. 257/2016 Sb. je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], je § 87 zák. č. 257/2016 Sb. speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. 24.Z provedených důkazů bylo v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy žalovanému částku [anonymizováno]. Dále dospěl k právnímu závěru, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení žalovaného, neboť žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet č. [anonymizováno] dne [anonymizováno] finanční prostředky ve výši [anonymizováno], dne [anonymizováno] finanční prostředky ve výši [anonymizováno] a dne [anonymizováno] finanční prostředky ve výši [anonymizováno], avšak žalovaný tyto finanční prostředky nevrátil. Celkem tedy žalobkyně žalovanému poskytla částku [anonymizováno]. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.
25.Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ust. § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Jak dovodil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne [anonymizováno], sp. zn. nsoud/33_Cdo_3675_2021, z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 OZ), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Nároky z bezdůvodného obohacení je pak třeba vypořádat dle ust. § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 OZ 26.S ohledem na shora uvedené zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky [anonymizováno], když dle tvrzení žalobkyně žalovaný před podáním žaloby ničeho neuhradil, žalovaný pak byl v tomto směru zcela nečinný a netvrdil ani neprokázal, byť i částečnou úhradu. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
27.Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba z důvodů již výše uvedených zamítnuta (výrok II.).
28.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 OSŘ, když poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci je přibližně shodný. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.