lex.One
něco nefunguje?
Okresní soudRozsudekČíslo jednací: 58 C 29/2026-31Soud: Okresní soudAutor: Mgr. Pavla BártováDatum vydání: 2026-04-30Datum zveřejnění: 2026-06-09Identifikátor ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2026:58.C.29.2026.1Graf vazeb →

58 C 29/2026-31

smlouva o úvěrustanovylhůtynáhrada nákladůbezdůvodné obohacenípeněžité plněnínáklady řízeníneplatnost smlouvyprodlení věřiteleadvokátní tarifdokazování

Předmět řízení

zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím (úvěr)

Plný text rozhodnutí

1.Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 03.02.2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 16.07.2025 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 15.06.2025 uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 15.07.2025. Žalovaná finanční prostředky vyčerpala, avšak ve stanovené lhůtě je nevrátila. Předmětem žaloby je částka 12 000 Kč, skládající se z nesplacené jistiny ve výši úvěru ve výši 10 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 1,00 % denně z jistiny za dobu čerpání úvěru dle čl. 2 smlouvy v kapitalizované výši 2000 Kč nejpozději splatných dne 15.07.2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.[anonymizováno].cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Po vyplnění registračního formuláře (uvedení informací o své osobě) a seznámení se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření Smlouvy, žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní Smlouvy vůči žalobkyni. Žalovaná se dále zavázala poskytnout žalobkyni částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající číslu Smlouvy. Po přijetí této platby byla Smlouva podepsána prostřednictvím unikátního SMS kódu, jenž žalobkyně zaslala žalované na jí uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění [anonymizováno] žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdila svoji vůli být Smlouvou vázán. I přes opakované výzvy se žalovaná dlužnou částku neuhradila.
2.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3.K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, a žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, proto soud věc projednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 OSŘ
4.Ze zprávy [anonymizováno]. ze dne 16.02.2026 soud zjistil, že účet č [anonymizováno] patří žalované a dne 16.06.2025 na něj byla připsána částka 10 000 Kč z čísla účtu [anonymizováno] na [anonymizováno], a.s. VS [anonymizováno].
5.Z potvrzení od podání doručované zásilky soud zjistil, že dne 09.01.2025 byla žalované zasílána právním zástupcem žalobkyně zásilka.
6.Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně žalované poskytla údaje o úvěru s tím, že výše úvěru byla 10 000 Kč, čerpané bezhotovostní formou – převodem na účet. Doba trvání spotřebitelského úvěru měla být 30 dnů. Splátka měla činit 13 000 Kč a úroky 1% denně. Výše RPSN byla 2 334%.
7.Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalobkyně dne 15.06.2025 pod VS : [anonymizováno] zaslala žalované na účet [anonymizováno] částku 10 000 Kč.
8.Z rámcové smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobkyně s žalovanou dne 15.06.2025 uzavřely smlouvu, která upravovala právní rámec pro jednotlivé smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. Rámcová smlouva je pak nedílnou součástí každé jednotlivé smlouvy o úvěru. Dle čl. 5.1. smlouvou o úvěru se společnost zavazuje poskytnout klientovi na jeho výslovnou žádost finanční prostředky (úvěr) uvedené ve smlouvě o úvěru na klientův bankovní účet, a to již během běžící lhůty pro odstoupení klienta od úvěru. Dle čl. 5.3. klient se smlouvou o úvěru zavazuje společnosti úvěr vrátit za podmínek tam stanovených, dále se zavazuje zaplatit společnosti případné poplatky za poskytnutí úvěru a smluvené úroky i případné sankční platby.
9.Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu s poplatkem a úrokem ve výši 1% denně, tedy v celkové výši 13 000 Kč ke dni 15.07.2025.
10.Z výzvy k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že zástupce žalobkyně před podáním žaloby dne 05.12.2025 žalovanou vyzval k úhradě dluhu ve výši 13 732,54 Kč.
11.Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav :
12.Dle § 2395 OZ, občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13.Dle § 1968 OZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14.Dle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15.Dle § 1958 odst. 2 OZ, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
16.Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17.Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18.Podle §78 odst. 1 o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinnosti stanovených tímto zákonem. Dle odst.2 b) poskytovatel při plnění povinnosti podle odst. 1 uchovává zejména dokumenty a jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. Dle odst. 4 věty prvé poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odst. 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základe tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele úvěru zamítnuta.
19.Po právním posouzení shora popsaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Jelikož se jednalo o úvěr, je třeba posoudit uzavřený právní vztah dle zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 257/2016 Sb. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně se nezabývala úvěruschopností žalované. Jednak tuto skutečnost ani v žalobě netvrdila, a ani se nedostavila k nařízenému jednání, tak aby ji soud o povinnosti tvrzení a důkazní mohl poučit. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně úvěruschopnost žalované nezkoumal, a proto je uzavřená smlouva absolutně neplatnou.
20.V případě neplatnosti smlouvy je pak nezbytné postupovat podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském zákonu, neboť žalovaný je povinen vydat, oč se obohatil z neplatného právního úkonu. V daném případě žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč, soud tedy žalobkyni přiznal tuto částku a co do zbytku žalované částky žalobu jako neoprávněnou zamítl. Pokud šlo o žalované příslušenství, pak soud žalobkyni příslušenství nepřiznal, neboť ustanovení § 87 zák. č. 257/2016 Sb. odst. 1, věty třetí je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož se jedná o speciální ustanovení k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, má žalobkyně nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. nsoud/33_Cdo_3675_2021). Jelikož se žalovaná s žalobkyni nijak nedohodla, ani se nedostavila k nařízenému jednání, tak aby mohl soud posoudit její možnost splatit dluh, ani o tomto právu poučit, stanovil soud k plnění obvyklou lhůtu dle § 160 odst. 1 OSŘ
21.Podle § 151 OSŘ rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ, občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 520,10 Kč, přičemž tato částka představuje 54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77 % a úspěchu žalované v rozsahu 23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.
CZ Rozhodnutív0.1.0