Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Hrdinové a přísedících Ludmily Valové a Bc. Kateřiny Habdasové ve věci
žalobce: [anonymizováno], narozený dne [anonymizováno] bytem [anonymizováno] zastoupený advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], IČ [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru
--- VÝROK ---
I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci přípisem žalovaného ze dne 03.10.2023 je neplatná.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5 600 Kč k rukám [anonymizováno], advokátky se sídlem v [anonymizováno], do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné na náhradě nákladů řízení částku 44 610 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobce se žalobou domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 03.10.2023, která mu byla dána podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že naposled pracoval u žalované jako báňský záchranář a dne [anonymizováno] utrpěl pracovní úraz. Šlo o mimořádnou záchranářskou akci související s výbuchem methanu v dole. Při této události zahynulo [anonymizováno] horníků a žalobce byl svědkem děsivých událostí. V důsledku této skutečnosti žalobce onemocněl posttraumatickou stresovou poruchou, která mu byla diagnostikována 16.08.2022. Tato nemoc je důvodem, pro který žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat práci u žalovaného, žalobce nemohl pracovat v dole, ani jako záchranář, ani jako mechanik. Jelikož důvodem nezpůsobilosti žalobce konat dosavadní práci byly následky pracovního úrazu, není dán výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce.
2.Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že výpověď z pracovního poměru byla dána žalobci po právu. Žalovaný popřel, že by žalobce utrpěl dne [anonymizováno] pracovní úraz, vzhledem k tomu, že žalobce nikdy žádný úraz nenahlásil. Žalovaný proto nemůže vědět, co se mělo uvedeného dne žalobci stát. Tvrzená posttraumatická stresová porucha (dále také PTSD) nesplňuje zákonnou definici pracovního úrazu podle § 271k ZP, neboť to, co žalobce viděl, není krátkodobé, náhlé a násilné působení zevních vlivů. Krátkodobost je vyloučena tím, že žalobce řádně odpracoval celou směnu bez toho, že by hlásil jakýkoliv problém. Náhlost je vyloučena tím, že šlo o záchranářskou akci, pro kterou byl žalobce vyškolen a připravován. Násilnost je vyloučena tím, že nešlo o žádný extrémní zásah do emoční sféry žalobce. Není tvrzeno, že by žalobce některou z postižených osob znal, či že by ve vztahu k němu byla osobou blízkou. Žalovaný dále zpochybnil, že žalobce PTSD trpí. 3.Z hlediska skutkového stavu soud zjistil, že žalobce byl u žalovaného zaměstnán jako báňský záchranář a zúčastnil se záchranářské akce dne [anonymizováno]. Toho dne došlo k výbuchu v dole [anonymizováno] (srov. účastnická výpověď žalobce, výpověď svědků [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], záznam o poplachu na Dole [anonymizováno]). Šlo o mimořádný zásah při neštěstí v dole, s ohledem na skutečnost, že šlo o výbuch metanu. Záchranářská akce se vymykala svým rozsahem (zahynulo více osob) a dále prostředím, v němž záchranářské akce probíhaly, jiným záchranářským akcím v dole (srov. výpověď svědka [anonymizováno], protokol o výpovědi svědka [anonymizováno] a svědecká výpověď [anonymizováno] [anonymizováno]). Žalobce byl v záchranářské četě spolu s dalšími čtyřmi osobami, přičemž po sfárání do dolu měli za úkol prozkoumat místo výbuchu. Viděli zde ležet mrtvé horníky, jeden člověk hořel a byl roztrhaný od páteře po krk. Tuto osobu museli uhasit. Další oběť byla roztrhaná na kusy, bylo vidět jenom hlavu a ruku, která trčela ze země. Záchranáři dále viděli ležet dva mrtvé na sobě. Po nálezu těchto těl se museli záchranáři vrátit, protože podmínky v dole se rapidně zhoršily a hrozil opětovný výbuch. Viditelnost v dole byla nulová, byly slyšet detonace a stále hořelo. Prostředí pro zachraňující osoby bylo tudíž velice nebezpečné (srov. účastnická výpověď žalobce, svědecká výpověď [anonymizováno], protokol o výpovědi [anonymizováno] a svědecká výpověď [anonymizováno] [anonymizováno]).
4.Po této události žalobce začal s časovým odstupem pociťovat psychické problémy, které se kromě jiného projevily tím, že už neudělal fyzické testy potřebné pro práci záchranáře v dole. Žalobce byl proto převeden dne 01.02.2021 z práce báňského záchranáře na práci mechanika, ale ani tuto práci nebyl schopen vykonávat. Léčil se u psychiatra, kde mu byla dne 16.08.2022 diagnostikována posttraumatická stresová porucha (účastnická výpověď žalobce, lékařský posudek ze dne 15.02.2023, lékařský posudek ze dne 31. ledna 2023). Žalobce nebyl dále schopen práce v dole pro posttraumatickou stresovou poruchu, která byla posouzena jako obecné onemocnění, a proto mu byla dána výpověď z pracovního poměru ze dne 03.10.2023 (výpověď z pracovního poměru, rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne [anonymizováno]). Ze znaleckého posudku znalce z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie a následného výslechu znalce [anonymizováno] [anonymizováno], soud zjistil, že žalobce trpí posttraumatickou stresovou poruchou a toto onemocnění je zapříčiněno účastí žalobce při záchranářské akci dne [anonymizováno].
5.Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
6.Podle ust. § 271k odst. 1 ZP ve znění účinném do 30.06.2023 (dále jen zák.práce) pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§§ 273 a 274). 7.Podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.
8.V řízení bylo prokázáno, že žalobce se jako báňský záchranář dne [anonymizováno] zúčastnil záchranářské akce, která souvisela s výbuchem metanu na Dole [anonymizováno]. Šlo o mimořádnou záchranářskou akci, která se vymykala běžným zásahům v dole vzhledem k tomu, že šlo o výbuch metanu a zahynul vyšší počet osob. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobce trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Tento závěr byl potvrzen znaleckým posudkem vypracovaným znalcem z oboru zdravotnictví – psychiatrie. Znalec [anonymizováno] [anonymizováno] byl schopen přesvědčivě obhájit své závěry před soudem, jeho názor navíc koresponduje se závěry ošetřujících psychiatrů žalobce; takto bylo vyvráceno tvrzení žalovaného, že žalobce posttraumatickou stresovou poruchou netrpí. Znalec [anonymizováno] [anonymizováno] potvrdil, že posttraumatická stresová porucha je následkem účasti žalobce při záchranářské akci v dole dne [anonymizováno], i tento závěr znalec přesvědčivě zdůvodnil jak v písemném znaleckém posudku, tak ve své výpovědi před soudem.
9.Znalec (stejně jako další ošetřující psychiatři žalobce) nenalezl žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že posttraumatická stresová porucha žalobce je následkem nějaké jiné události. Souvislost mezi závislostí žalobce na alkoholu a na sedativech a PTSD není dána. Protialkoholní léčbu žalobce prodělal již v roce 2001 a od té doby abstinuje. Rivotril (sedativum, na kterém je žalobce závislý) je žalobci předepisován lékařem a užívá se na léčení PTSD. Znalec vyloučil, že žalobce trpěl PTSD již před [anonymizováno], ve zdravotní dokumentaci žalobce se žádné údaje, které by svědčily o přítomnosti této nemoci k výše uvedenému datu, nenacházejí. Znalec dále vysvětlil, že pro PTSD je charakteristické, že její příznaky se rozvíjejí postupně, což je následkem rozvoje stresových mechanismů v mozku postiženého. Z toho pak plyne časový odstup mezi prodělaným traumatem ([anonymizováno]) a vznikem onemocnění (diagnostikovaným 16.08.2022).
10.Zbývalo tedy posoudit, zda žalobce při záchranářské akci dne [anonymizováno] utrpěl pracovní úraz, tj. zda při této příležitosti utrpěl poškození zdraví, ke kterému došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů, jak požaduje shora citované ust. § 271k odst. 1 ZP. 11.Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo při plnění jeho pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Toto zevní působení označované též jako úrazový děj je zpravidla takovou událostí, která vyvolá u postiženého subjektivní potíže, které mu nedovolují pokračovat v obvyklé práci nebo mu to dovolují jen s určitými potížemi nebo jej dokonce z práce vyřazují. O úrazový děj může jít i v případech, kdy tu působení zevních sil zdánlivě chybí. Podle ustálené rozhodovací praxe se jedná o případy náhlého poškození zdraví, které nastalo při náhlém vypětí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé každodenně vykonávané práce nebo je sice konán v hranicích obvyklé těžké práce, ale za nepříznivých okolností, anebo pohybuje se sice v hranicích obvykle namáhavé práce, pro kterou však organismus zaměstnance není přizpůsoben, nebo na kterou svými schopnostmi nestačí; obdobně tomu je i v případech, kdy dojde k poškození zdraví zaměstnance v důsledku jiného působení vlastní tělesné síly (např. uklouznutí nebo zakopnutí). Poškozením zdraví se rozumí nejen poškození tělesné, ale také psychické (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 27. ledna 1975, sp. zn. Cpj 37/74 uveřejněné pod č. 11/1976 Sb. rozhodnutí obč. (.1.).
12.K poškození psychického zdraví (představujícímu psychické trauma) v důsledku traumatizující události může dojít současně s poškozením tělesného zdraví, ale též samostatně, aniž by došlo k poškození tělesného zdraví zaměstnance. Zevní příčinou samostatného poškození psychického zdraví zaměstnance mohou být různé traumatizující události na pracovišti, jež extrémně vybočují z běžných každodenních podmínek výkonu práce (na které nemůže být zaměstnanec připraven, jako je například traumatizující událost, těžká nehoda, jiné neštěstí na pracovišti, násilný trestný čin a podobně), které postiženého zaměstnance zasáhly do té míry, že u něj vyvolaly mimořádně intenzivní stresující zážitek. Nejedná se přitom jen o situace, kdy je zaměstnanec touto událostí zasažen jako její přímý účastník (tím, že se jedná o útok směřující přímo proti jeho osobě nebo o jinou událost, která mu bezprostředně hrozí vážným poškozením tělesného zdraví), ale též o situace, kdy je zaměstnanec jen pozorovatelem (svědkem) takové události. Podstatné je, že traumatizující události byl zaměstnanec vystaven při plnění svých pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a že událost u něj vyvolala (byla způsobilá vyvolat) mimořádně intenzivní stresující zážitek, který vedl k poškození jeho psychického zdraví.
13.Nelze pochybovat o tom, že zevní příčinou tělesného zdraví jsou různé faktory, které přímo působí na organismus člověka. Obdobně potom na traumatizující událost jako kvalifikovanou zevní příčinu poškození psychického zdraví je možno usuzovat v případě, byl-li zaměstnanec vystaven jejímu přímému působení, buď jako její účastník nebo pozorovatel (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. nsoud/21_Cdo_3408_2022 ze dne 26. ledna 2024). 14.Na základě podaného výkladu lze uzavřít, že posttraumatická stresová porucha, která se u poškozeného zaměstnance vyvinula v důsledku mimořádně intenzivního stresujícího zážitku vyvolaného událostí, jež se odehrála na pracovišti, které byl tento zaměstnanec jako její přímý účastník nebo pozorovatel (svědek) vystaven při plnění svých pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a která současně extrémně vybočovala z běžných každodenních podmínek výkonu jeho práce, je poškozením zdraví způsobeným pracovním úrazem, za které zaměstnavatel odpovídá podle ust. § 269 odst. 1 ZP (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. nsoud/21_Cdo_3408_2022 ze dne 26. ledna 2024). 15.Z výše uvedeného vyplývá, že žalobce dne [anonymizováno] pracovní úraz utrpěl, protože při plnění svých běžných pracovních úkolů báňského záchranáře (jakkoliv jde o velmi těžkou a nebezpečnou práci) byl vystaven události, která extrémně vybočovala z každodenních podmínek výkonu jeho práce. Je tomu tak proto, že neštěstí v Dole [anonymizováno], ke kterému došlo dne [anonymizováno], se vymykalo svým charakterem i rozsahem jiným „běžným“ zásahům v dole. Uvedeného dne došlo k výbuchu methanu, ke kterému dochází zcela ojediněle (poslední výbuch metanu v ostravsko-karvinském revíru proběhl v roce 1990). Výbuch methanu činí pracoviště záchranářů extrémně nebezpečným, protože v dole hoří, je tam nulová viditelnost, dochází k postupným detonacím apod. Při této události navíc zahynul větší počet osob (nakonec šlo o [anonymizováno] mrtvých horníků). Výbuch měl na těla poškozených devastující účinky, žalobce byl proto svědkem obětí roztrhaných na kusy, hořících těl apod. Není pochyb o tom, že tyto skutečnosti je možno označit za natolik mimořádně intenzivně stresující zážitek, který u žalobce vedl k postupnému rozvoji posttraumatické stresové poruchy.
16.Žalobce podle lékařských posudků přestal být schopen vykonávat práci záchranáře v dole i mechanika u žalovaného pro posttraumatickou stresovou poruchu, a pokud tato nemoc je následkem pracovního úrazu, pak nejsou dány podmínky pro podání výpovědi podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce. Soud proto žalobě o určení neplatnosti výpovědi, která byla dána žalobci dne 03.10.2023 podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce, vyhověl.
17.O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) a procesně úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Tyto náklady řízení činí celkem 5 600 Kč a představují náhradu nákladů za zastupování žalobce advokátkou [anonymizováno] [anonymizováno] na základě plné moci (tj. do podání žaloby včetně). 18.O odměně a hotových výdajích advokátky žalobce bylo rozhodováno podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni provedení úkonu právní služby. Advokátce náleží odměna za dva úkony právní služby: 1. převzetí a příprava zastoupení vč. první porady s klientem 02.11.2023 a 2. sepis žaloby 15.12.2023. Odměna činí celkem 5 000 Kč při sazbě 2 500 Kč za jeden úkon právní služby (tarifní hodnota 35 000 Kč) a byla stanovena podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu. K tomu náleží režijní náhrada dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za dva úkony právní služby á 300 Kč, tj. 600 Kč. Celkem přiznané náklady za zastoupení na základě plné moci činí 5 600 Kč. V souvislosti s uskutečněnými poradami s klientem (dle vyúčtování první porada dne 31.08.2023 a další porada dne 02.11.2023) soud uvádí, že předmětem tohoto řízení je určení neplatnosti výpovědi ze dne 03.10.2023, je tedy na místě za náklady tohoto řízení považovat toliko úkony právní služby učiněné po tomto datu. Za první poradu s klientem v souvislosti s předmětem řízení je tak třeba považovat až poradu ze dne 02.11.2023, která je součástí honorovaného úkonu převzetí a příprava zastoupení, soud proto žalobci nepřiznal náhradu nákladů v souvislosti s „další“ poradou. Pokud žalobce účtoval náhradu nákladů v souvislosti s předžalobní výzvou, soud tuto žalobci nepřiznal, neboť předžalobní výzvu u určovacích žalob nepovažuje za samostatný úkon právní služby, na rozdíl od žalob na plnění, u kterých tvoří výzva k plnění s účinností od 01.01.2013 podle § 142a odst. 1 OSŘ podmínku pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.05.2023, č. j. krajsky/16_Co_30_2023-272). 19.O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto podle ustanovení § 148 odst. 1 a § 149 odst. 2 OSŘ Stát má podle výsledku řízení proti neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Náklady státu činí celkem 44 610 Kč a sestávají ze znalečného hrazeného z rozpočtu soudu a z odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalobce, které stát hradí podle ustanovení § 140 odst. 2 OSŘ Znalečné hrazené státem činí celkem 27 225 Kč a skládá se ze znalečného za vypracování znaleckého posudku ze dne 29.04.2025 ve výši 24 805 Kč (viz usnesení č. j. okresni/15_C_2_2024-71) a znalečného za výslech znalce u jednání dne 10.10.2025 ve výši 2 420 Kč (viz usnesení č. j. okresni/15_C_2_2024-114). Odměna a hotové výdaje ustanovené zástupkyně žalobce, hrazené z rozpočtu soudu, činí celkem 17 385 Kč (viz usnesení č. j. okresni/15_C_2_2024-115). 20.Lhůty splatnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
--- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.