Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci
[anonymizováno]
proti
[anonymizováno]
o 13 704,98 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 704,98 Kč spolu s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 8 952,72 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 252,72 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 573 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 13 704,98 Kč spolu s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 8 952,72 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 252,72 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení. Žalobu po doplnění odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s jejím právním předchůdcem, společností [anonymizováno]. smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí jsou dispozice poskytnutého úvěru. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky formou revolvingového úvěru, který mohl být čerpán prostřednictvím vydané kreditní karty až do výše sjednaného úvěrového rámce ve výši 10 000 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 22,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách nejpozději do data splatnosti uvedeného na výpisu. Žalovaná opakovaně čerpala finanční prostředky. Ke dni podání žaloby z poskytnutého úvěrového rámce nesplatila vyčerpanou částku 8 952,72 Kč. Žalovaná se dále zavázala uhradit sjednané poplatky. Tyto poplatky se skládají z poplatku za přečerpání úvěrového rámce, za zaslání upomínky a za případné sjednané pojištění, protože žalovaná neplnila své povinnosti, a to ani po zaslání upozornění na možnost prohlášení úvěru za splatný. Právní předchůdce žalobkyně prohlásil veškeré pohledávky ze smlouvy o úvěru za okamžitě splatné ke dni 28. 2. 2025. Úrok za od 28. 2. 2025 (po zesplatnění pohledávky) 29. 5. 2025 ve výši 22,99 % ročně z částky 8 952,72 Kč a za období od 30. 5. 2025 do 23. 9. 2025 ve výši 12 % ročně žalobkyně vyčíslila částkou 853,34 Kč. Zkapitalizovala i částečně úrok z prodlení za období od 28. 2. 2025 do 23. 9. 2025 částkou 598,92 Kč, když byl vypočten z částky 12 252,72 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit i sjednané poplatky, jež činí celkem částku 3 300 Kč. Tato částka tvoří součet tří poplatků za přečerpání povoleného limitu ve výši 300 Kč (poplatky za prosinec 2024 až únor 2025) a dále poplatky ve výši 800 Kč (správně 600 Kč) za zaslání upomínky, které byly účtovány dne 3. 2. 2025, 10. 12. 2024, 14. 2. 2025 a 9. 8. 2024. Žalobkyně dále v žalobě a v doplnění podrobně popsala proces posouzení úvěruschopnosti žalované a výsledek posouzení. Pro stručnost soud odkazuje na písemné vyhotovení žaloby i doplnění ze 2. 1. 2026. Pohledávka za žalovanou byla ze strany původního věřitele postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025, s účinností k témuž dni. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení celkem částku 13 704,98 Kč (jistina 8 952,72 Kč, poplatky 3 300 Kč, kapitalizovaný úrok 853,34 Kč a úrok z prodlení v kapitalizované výši 598,92 Kč). Za období od postoupení pohledávky do dne sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Svoji povinnost nesplnila ani přes výzvu odeslanou doporučeně dne 9. 10. 2025.
2.Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v registru obyvatel. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a nežádala o jeho odročení, žalovaná se bez omluvy nedostavila. 3.Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [anonymizováno]., dne 28. 1. 2020 smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru, v rámci nichž si sjednali poskytování úvěru s úvěrovým rámcem 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy tvořily také dispozice ke kontokorentnímu úvěru, všeobecné produktové podmínky. Žalovaná se zavázala splatit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 22,99 % ročně ve lhůtě uvedené ve výpise, tj. do konce tzv. bezúročného období. RPSN činila 38,48 %, celková částka 11 876,52 Kč. Ve smlouvě si strany sjednaly i jednotlivé poplatky, mj. za zaslání každé upomínky ve výši 600 Kč, za přečerpání povoleného limitu ve výši 300 Kč. Pro případ prodlení žalované se splácením poskytnutého úvěru byl původní věřitel mj. oprávněn prohlásit všechny dluhy žalované za ihned splatné. Před poskytnutím úvěru původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalované, když zjistil její čistý měsíční příjem 30 405 Kč, celé domácnosti činil 80 000 Kč, její stav (vdaná), bydlení (pronájem), na němž se žalovaná podílela v rozsahu 38,1 %, měla 1 vyživovací povinnost, přičemž dosavadní interní splátky žalované činily 10 785, 89 Kč, externí splátky 3 569 Kč, ostatní výdaje, když žalovaná splácela poskytnuté finanční prostředky společnosti [anonymizováno] částkou 825,76 Kč, [anonymizováno] částkou 2 332,06 Kč a konsolidaci splátkou 7 628,07 Kč. Původní věřitel dále kontroloval veřejné databáze (insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registr, zkontroloval i platnost průkazu totožnosti, ověřil příjem z doložených dokumentů od žalované a subsidiárně i z jejího běžného účtu. Započetl výdaje žalované, částku životního minima a částku normativních nákladů na bydlení i výši měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěných z veřejných databází. To vše podrobil podrobnému výpočtu a dospěl k závěru, že žalovaná je schopna úvěr v poskytnuté výši splácet (citovaná smlouva včetně žádosti o smlouvu, vysvětlení některých pojmů, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dispozice a Všeobecné produktové podmínky ve spojení se zjištěními obsaženými v tabulkách, jež byly součástí vyjádření žalobkyně). K úhradě dluhu právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou dopisy ze dne 4. 12. 2022, 9. 8. 2024, 10. 12. 2024, 3. 1. 2025 a 3. 2. 2025, v nichž žalovanou mj. upozornil na možné zesplatnění dluhu (upomínky z uvedených dnů). Dopisem ze dne 1. 3. 2025 původní věřitel rozhodl o zesplatnění úvěru a vyzval ji k úhradě do 17. 3. 2025 (označený dopis). Daná výše dluhu žalované vyplývá z výpisu z úvěrového účtu žalované (ke kreditní kartě). Pohledávka za žalovanou byla ze strany původního věřitele postoupena žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 včetně seznamu postupovaných pohledávek). K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 9. 10. 2025 (výzva k úhradě dluhu z uvedeného dne včetně potvrzení podání). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná svůj závazek vůči žalobkyni splnila.
4.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5.Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla platně uzavřena dle ust. § 2395 a násl. o.z. smlouva o úvěru. Žalobkyně se stala v souladu s ust. § 1879 o.z. věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Právní předchůdce žalobkyně svoji povinnost ze smlouvy řádně splnil, když žalované umožnil čerpat poskytnutý úvěr v dohodnutém úvěrovém limitu. Před poskytnutím úvěru původní věřitel řádně zkoumal úvěruschopnost žalované, čímž splnil zákonné podmínky vyplývající především z § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že původní věřitel v souladu se zákonem vycházel z informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, když ověřoval majetkovou situaci žalované (její majetek, příjmy i výdaje, dluhy a exekuce), vycházeje přitom jak z informací získaných od žalované, tak z veřejných databází, zohlednil splátky poskytnutého úvěru a vypočetl disponibilní prostředky žalované, přičemž nezjistil důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně podstatné okolnosti tvrdila jak v žalobě, tak v doplnění žaloby. Žalovaná však svoji povinnost ze smlouvy o úvěru porušila, když poskytnutý kontokorentní úvěr řádně a včas nesplácela, čímž se dostala do prodlení. Právní předchůdce žalobkyně pak v souladu se smluvními podmínkami zesplatnil zůstatek celého úvěru. Žalovaná ohledně svého závazku neuvedla žádná skutková tvrzení, vznik ani výši nesporovala. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni zaplatila dlužnou částku v celkové výši 13 704,98 Kč (dlužná jistina 8 952,72 Kč + poplatky v celkové výši 3 300 Kč + kapitalizované úroky v částce 853,34 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 598,92 Kč). Povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvený úrok ve sjednané lhůtě vyplývá z ust. § 2395 o.z. ve spojení s § 2399 o.z. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výše uvedené výši, sestávající z jistiny dluhu ve výši 8 952,72 Kč, poplatků v částce 3 300 Kč, které soud posoudil dle § 2048 a násl. o.z., přičemž jejich výše byla ujednána přímo v úvěrové smlouvě v částce 600 Kč za každou zaslanou upomínku (částka 2 400 Kč odpovídá poplatkům za 4 odeslané upomínky – viz výše) a 900 Kč za přečerpání povoleného limitu (3 x 300 Kč). Soud podotýká, že v řízení nebylo prokázáno (a ani jednotková výše 600 Kč a 300 Kč tomu neodpovídá), že by šlo o skutečně vynaložené náklady, proto tento nárok posoudil jako platné ujednání o smluvní pokutě. Žalobkyni byl dále přiznán i úrok ve výši 22,99 % ročně z nárokované jistiny dluhu, vyplývající z ujednání stran ve smlouvě, který žalobkyně následně v souladu s § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru omezila na výši 12 % ročně, jež žalobkyně částečně kapitalizovala částkou 853,34 Kč. K tomu soud připočetl i úroky z prodlení, které byly částečně ke dni 23. 9. 2025 kapitalizovány, a to částkou 598,92 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svých závazků, má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 o.z. právo vedle plnění i na přiznání úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (ust. § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Žalobkyni byl proto přiznán vedle sjednaného úroku i úrok z prodlení v zákonné sazbě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžnou třídenní. 6.Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a s ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně, která byla v řízení zcela úspěšná, soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) za dva a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k úhradě) á 400 Kč a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby á 100 Kč dle ust. § 14b odst. 6 písm. a) AT. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 273 Kč. Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 2 573 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. 7.Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť podání bylo vypracováno na ustáleném vzoru uplatněném shodnou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Obdobně jako v jiných žalobních návrzích žalobkyně opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhézních smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě (záměně) některých individuálních údajů, týkajících se především generálií žalované osoby, jednotlivých částek a dat. Je taktéž nerozhodné, zda žalobkyně je v obdobných věcech zastupována různými právními zástupci. V tomto směru soud poukazuje i na obdobné závěry Krajského soudu v Plzni (např. usnesení ze dne 11. 2. 2016 č.j. 25Co 31/2016-41). --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.