Vyhledávání - Nejvyšší soud
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu
Zpět na list
Nové hledání
citace
citace s ECLI
Právní věta:
Soud: Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí: 27.05.2026
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy: § 11 odst. 1 OSŘ § 45 odst. 2 předpisu č. 120/2001 Sb.
Kategorie rozhodnutí: E
Zveřejněno na webu: 22.06.2026
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2001, sp. zn. nsoud/21_Cdo_123_2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz . USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněného města Veselí nad Moravou se sídlem ve Veselí nad Moravou, tř. Masarykova č. 119, IČO 00285455, proti povinnému R. B. , pro 7 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 50 EXE 245/2026, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 50 EXE 245/2026, projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně.
Odůvodnění:
1. Soudní exekutor Mgr. David Vybíral, LL.M., Exekutorský úřad Praha 6, podal dne 19.02.2026 u Okresního soudu v Hodoníně žádost o pověření a nařízení exekuce spolu s exekučním návrhem oprávněného ze dne 04.12.2025 pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 7 000 Kč podle vykonatelného příkazu Městského úřadu Veselí nad Moravou, Odbor správní a živnostenský úřad, ze dne 05.08.2024, č. j. MVNM/33701/2024, ve znění opravného usnesení Městského úřadu Veselí nad Moravou, Odbor správní a živnostenský úřad, ze dne 20.01.2026, č. j. MVNM/2355/2026.
2. Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 10.04.2026, č. j. 50 EXE 245/2026-19, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. V odůvodnění uvedl, že „povinný byl v červenci 2025 vykázán ze společného obydlí s bývalou manželkou a dětmi na adrese XY, od té doby minimálně do února 2026, kdy soud rozhodl o rozvodu manželství povinného a úpravě poměrů k nezletilému dítěti, byl jeho pobyt neznámý“.
3. Podle § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
4. Podle § 45 odst. 2 ExŘ, o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. 5. Podle § 11 odst. 3 OSŘ jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.1. 2. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 ExŘ, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12.09.2012, sp. zn. nsoud/31_Nd_200_2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč.). 3. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12.11.2014, sp. zn. nsoud/31_Nd_316_2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč., vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 OSŘ na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. 4. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, po předložení věci Okresním soudem v Hodoníně (§ 105 odst. 2 OSŘ) podle § 11 odst. 3 OSŘ, přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27.05.2026
JUDr. Pavel Malý
předseda senátu