Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Stehlíkem ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o 21 625 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 04.01.2025 do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po 3 000 Kč, splatných vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 2 853 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 04.01.2025 do zaplacení, částky 2 500 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a částky 5 672 Kč představující smluvní pokutu.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 15 953 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 04.01.2025 do zaplacení, částku 2 500 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, částku 5 672 Kč představující smluvní pokutu a náhradu nákladů řízení. Návrh odůvodnila tím, že dne [anonymizováno] uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce. Na jejím základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 100 Kč, které byly téhož dne poukázány na účet žalovaného č. [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal vedle vrácení jistiny zaplatit též poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 853 Kč, přičemž jistina i poplatek byly splatné dne 03.01.2025. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil a ke dni podání žaloby neuhradil ničeho. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy si od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, tyto ověřila na základě dokumentů předložených žalovaným, popřípadě nahlédnutím do příslušných databází, vyhodnotila je a zaevidovala do zákaznické karty žalovaného, čímž splnila svou povinnost podle § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V důsledku prodlení žalovaného požadovala vedle jistiny a poplatku rovněž náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, představující náklady pěti písemných výzev odeslaných dne 10.01.2025, 17.01.2025, 24.01.2025, 02.02.2025 a 17.02.2025, a smluvní pokutu ve výši 5 672 Kč. 2.Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že se žalobou nesouhlasí. Tvrdil, že se snažil se žalobkyní, respektive se společností zajišťující vymáhání pohledávky, dohodnout na řešení vzniklého dluhu, avšak bezvýsledně. Popsal svou nepříznivou osobní a majetkovou situaci spočívající v dlouhodobé péči o otce trpícího těžkou demencí, v jejímž důsledku přišel o bydlení a ocitl se v tíživých sociálních poměrech. Uvedl, že se jeho situace postupně zlepšuje a požádal soud, aby mu v případě uložení povinnosti umožnil plnit ji ve splátkách.
3.Soud žalobkyni vyzval, aby doplnila skutková tvrzení a označila důkazy prokazující, jakým způsobem před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně soudu sdělila, že nebude doplňovat žádná další skutková tvrzení ani navrhovat další důkazy. Současně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a uvedla, že souhlasí s tím, aby v případě vyhovění žalobě byla žalovanému povolena úhrada přisouzené částky ve splátkách ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný rovněž souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4.Soud proto podle § 115a OSŘ rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s tímto postupem souhlasili a skutkový stav bylo možno zjistit z účastníky předložených listinných důkazů. 5.Z předložené smlouvy o zápůjčce ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel uzavřela se žalovaným jako spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě zápůjčky podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 100 Kč, které měl žalovaný vrátit jednorázově nejpozději dne [anonymizováno]. Současně byl sjednán poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 853 Kč, takže celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 15 953 Kč. 6.Z potvrzení o provedené platební transakci soud zjistil, že žalobkyně dne [anonymizováno] poukázala částku 13 100 Kč na bankovní účet žalovaného č. [anonymizováno], uvedený ve smlouvě o zápůjčce. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky převzal, což mezi účastníky nebylo sporné.
7.Ze smlouvy a z Všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že pro případ prodlení žalovaného se splněním peněžitého dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně z dlužné jistiny. Současně bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč za každou písemnou upomínku zaslanou žalovanému.
8.Z předžalobní výzvy, jednotlivých upomínek a přehledu pohledávky soud zjistil, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dluhu. Z tohoto důvodu v řízení uplatnila vedle jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky rovněž náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, odpovídající pěti zaslaným upomínkám, a smluvní pokutu, jejíž výše ke dni podání žaloby činila 5 672 Kč. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný do zahájení řízení na poskytnutou zápůjčku ničeho neuhradil.
9.K výzvě soudu, aby žalobkyně doplnila rozhodná skutková tvrzení o tom, jakým způsobem před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobkyně uvedla, že žádná další skutková tvrzení ani důkazy předkládat nebude. Nad rámec tvrzení obsažených již v žalobě tak neuvedla, z jakých konkrétních údajů o příjmech, výdajích, pravidelných závazcích či majetkových poměrech žalovaného vycházela, jaké konkrétní listiny měla při posouzení k dispozici, jaké registry prověřovala ani jakým způsobem získané informace vyhodnotila. Jiné důkazy k této otázce provedeny nebyly. 10.Podle § 84 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, i z databází umožňujících posouzení jeho úvěruschopnosti. 11.Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr pouze tehdy, lze-li po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele důvodně předpokládat, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Při posouzení úvěruschopnosti věřitel přihlédne zejména k příjmům a výdajům spotřebitele, způsobu plnění jeho dosavadních dluhů a případně i k hodnotě majetku, lze-li ze spotřebitelského úvěru usuzovat, že bude splácen z výnosu z tohoto majetku. 12.Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neposoudí-li věřitel úvěruschopnost spotřebitele podle § 86 odst. 1, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. 13.Podle § 2991 odst. 1 OZ, občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 1970 OZ dlužník, který je v prodlení se splněním peněžitého dluhu, je povinen zaplatit věřiteli úrok z prodlení ve výši stanovené jiným právním předpisem. 14.V projednávané věci žalobkyně v žalobě toliko obecně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů, které jí žalovaný poskytl, a jejich ověření z předložených dokumentů a příslušných databází. Přes výzvu soudu však neuvedla žádná konkrétní skutková tvrzení, z nichž by bylo možno posoudit, jaké informace o příjmech, výdajích, majetkových poměrech a stávajících závazcích žalovaného měla při uzavírání smlouvy k dispozici, jak tyto informace ověřovala ani jakým způsobem dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen své závazky řádně splnit. Žalobkyně výslovně sdělila, že žádná další skutková tvrzení ani důkazy předkládat nebude. Neunesla tak břemeno tvrzení ani důkazní břemeno ohledně splnění své zákonné povinnosti odborně posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zák. č. 257/2016 Sb.. 15.Za tohoto stavu soud uzavřel, že nebylo prokázáno splnění zákonné povinnosti žalobkyně posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Smlouva o spotřebitelském úvěru je proto podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná. Žalobkyni proto nevznikl nárok na zaplacení sjednaného poplatku za poskytnutí zápůjčky, smluvní pokuty ani nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Jelikož však žalovaný od žalobkyně převzal peněžní prostředky ve výši 13 100 Kč a dosud je nevrátil, vzniklo mu vůči žalobkyni bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 OZ, které je povinen vydat. 16.Soud proto žalobě vyhověl pouze co do částky 13 100 Kč představující vydání bezdůvodného obohacení a přiznal žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení od [anonymizováno] do zaplacení, neboť žalovaný se ode dne následujícího po sjednané splatnosti nachází v prodlení se splněním peněžité povinnosti. Ve zbývající části, tj. ohledně částky 2 853 Kč představující poplatek za poskytnutí zápůjčky, částky 2 500 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a částky 5 672 Kč představující smluvní pokutu, soud žalobu zamítl.
17.Při rozhodování o lhůtě k plnění soud přihlédl k osobním a majetkovým poměrům žalovaného, které v řízení vyšly najevo, zejména k jeho tíživé sociální situaci související s dlouhodobou péčí o otce, jakož i k tomu, že žalobkyně s povolením splátek výslovně souhlasila. Proto soud podle § 160 odst. 1 OSŘ povolil žalovanému uhradit přisouzenou částku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč, splatných vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. 18.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 OSŘ Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem 24 125 Kč, sestávajících z částky 15 953 Kč představující jistinu a poplatek za poskytnutí zápůjčky, částky 2 500 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a částky 5 672 Kč představující smluvní pokutu. Soud žalobě vyhověl pouze co do částky 13 100 Kč, představující vydání bezdůvodného obohacení, a ve zbývající části ji zamítl. Žalobkyně tak byla úspěšná přibližně z 54 %, zatímco žalovaný byl úspěšný přibližně ze 46 %. Čistý procesní úspěch žalobkyně tak činí přibližně 8 %. Takto nepatrný převážný úspěch žalobkyně neodůvodňuje přiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků, přičemž ani žalovanému žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.