Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Grulichovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] [anonymizováno]
o zaplacení částky 35 222 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 30 000 Kč od 4. 8. 2025 do zaplacení.
II. Žaloba se co do úroku ve výši 28,17 % ročně z částky 30 000 Kč od 28. 7. 2025 do 26. 10. 2025, úroku ve výši 11,50 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 10. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 30 000 Kč od 28. 7. 2025 do 3. 8. 2025, a dále do částky 2 047 Kč, částky 300 Kč, částky 1 497 Kč a částky 1 378 Kč, částečně zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 502 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 35 222 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného spotřebitelského úvěru, který jí žalobkyně poskytla na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] ze dne 11. 4. 2025. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž částku 27 500 Kč převedla na účet žalované a částku 2 500 Kč na účet zprostředkovatele jako provizi. Žalovaná se zavázala vrátit celkovou částku 40 000 Kč ve 25měsíčních splátkách po 1 600 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci. Žalovaná však své splátky nehradila řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 27. 7. 2025, o čemž ji písemně informovala. Úvěruschopnost žalované byla žalobkyní posouzena na základě údajů, které jí žalovaná poskytla, a dále na základě informací získaných z veřejně dostupných rejstříků. Žalobkyně rovněž ověřila příjmy a výdaje žalované a dospěla k závěru, že je schopna úvěr splácet. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 27. 7. 2025, která byla součástí oznámení o zesplatnění úvěru. Žalobkyně požaduje uhrazení dlužné částky, která se skládá z jistiny ve výši 28 564 Kč, dluhu na jistině ve výši 1 436 Kč, dlužných úroků ve výši 2 012 Kč, úroku ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč za období od 27. 1. 2025 do 27. 4. 2025, úroku ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 28. 4. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 30 000 Kč od 27. 1. 2025 do zaplacení, smluvních pokut za opožděné splátky ve výši 1 497 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 32 012 Kč od 27. 1. 2025 do 28. 2. 2025 ve výši 1 056 Kč, nákladů na upomínky ve výši 300 Kč.
2.Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3.Jelikož se žalobkyně z jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila, soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4.Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:
5.Soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne 11. 4. 2025 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], v níž uvedla své identifikační a kontaktní údaje, bydliště ve [anonymizováno] a korespondenční adresu v [anonymizováno], čistý měsíční příjem ve výši 58 000 Kč, měsíční výdaje na bydlení ve výši 15 000 Kč, splátky dalších úvěrů ve výši 4 364 Kč, že je rozvedená a má dvě vyživované osoby, dále že je zaměstnána u společnosti [anonymizováno]., a že jako účet pro čerpání úvěru uvedla bankovní účet č. [anonymizováno], přičemž spotřebitelský úvěr byl sjednán jako standardní neúčelový úvěr nepřímý v celkové výši 27 500 Kč, poskytovatel poskytl peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, výše měsíční splátky činila 1 600 Kč, splatných měsíčně ve 25 splátkách, vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce, kdy první splátka byla splatná 20. 5. 2025 a poslední 20. 5. 2027, žalovaná se zavázala uhradit celkem částku 40 000 Kč, sjednána byla pevná roční úroková sazba ve výši 28,17 %, RPSN činila 44,5 %, zákonný úrok z prodlení byl stanoven ve výši 12 % ročně a smlouva byla potvrzena verifikační platbou ve výši 1 Kč (smlouva o úvěru č. [anonymizováno], formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrové podmínky, e- mail o schválení úvěru).
6.Soud zjistil, že žalovaná v čestném prohlášení uvedla, že vůči její osobě nebylo zahájeno ani vedeno žádné exekuční, insolvenční, soudní ani jiné obdobné řízení, není v úpadku ani v hrozícím úpadku, nemá více věřitelů, je schopna své peněžité závazky řádně a včas plnit, dále že její pravidelné měsíční příjmy činí 58 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje na bydlení 15 000 Kč, splátky dalších úvěrů 4 364 Kč, že žije ve společné domácnosti se dvěma osobami, je rozvedená a že všechny uvedené údaje o jejích příjmech, výdajích a závazcích jsou úplné, pravdivé a byly poskytnuty po řádném zvážení a vysvětlení podmínek spotřebitelského úvěru (čestné prohlášení, závazky spotřebitele – čestné prohlášení, výdaje spotřebitele – čestné prohlášení, příjmy spotřebitele – čestné prohlášení).
7.Soud zjistil, že při posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela z údajů o jejích pravidelných měsíčních příjmech ve výši 58 000 Kč, výdajích na bydlení ve výši 15 000 Kč, splátkách dalších úvěrů ve výši 4 364 Kč, tak jak žalovaná sdělila. Žalobkyně při měsíční splátce posuzovaného úvěru ve výši 1 600 Kč, zohlednila dvě vyživované osoby, normativní náklady na bydlení ve výši 13 737 Kč, životní minimum domácnosti ve výši 11 010 Kč a nezabavitelnou částku 18 597 Kč, přičemž dospěla k závěru, že žalované po odečtení všech relevantních nákladů zůstávala zbývající částka ve výši 34 954 Kč. Výplata žalované zaměstnané u společnosti [anonymizováno] [anonymizováno]. za kalendářní měsíc prosinec 2024 ve výši 39 211 Kč, za kalendářní měsíc leden 2025 výši 59 481 Kč, za kalendářní měsíc únor 2025 ve výši 41 315 Kč a za kalendářní měsíc březen 2025 ve výši 83 665 Kč. Soud zjistil, že žalobkyně provedla kontrolu insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a systému REPI s negativním výsledkem (posouzení úvěruschopnosti zákazníka, potvrzení o příjmech od zaměstnavatele, výpisy z bankovního účtu žalované, posouzení úvěruschopnosti, výsledek prověření exekučního rejstříku, výsledek prověření insolvenčního rejstříku, výsledek z registru REPI, detail úhrady nájmu).
8.Soud zjistil, že žalobkyně při posuzování příjmů a výdajů žalované vycházela rovněž ze statistických údajů o průměrných příjmech a výdajích domácností bez vyživovaných dětí podle počtu členů, zveřejněných Českým statistickým úřadem v rámci šetření rodinných účtů, dále z normativních nákladů na bydlení platných od 1. 1. 2025 stanovených podle § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře a z částek životního minima a existenčního minima stanovených podle § 2, § 3 a § 5 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění účinném od 1. 1. 2023 (statistika rodinných účtů, detail úhrady nájmu, výdaje na konečnou spotřebu domácností podle účelu, výše normativních nákladů na bydlení od 1. 1. 2025, životní a existenční minimum pro rok 2025). 9.Soud zjistil, že žalované bylo elektronickou zprávou oznámeno schválení žádosti o úvěr (e-mailová komunikace žalobkyně o schválení žádosti a postupu uzavření smlouvy).
10.Soud zjistil, že žalobkyně poukázala dne 14. 4. 2025 částku 27 500 Kč ze svého bankovního účtu č. [anonymizováno] na bankovní účet [anonymizováno] s variabilním symbolem odpovídajícím číslu smlouvy, čímž došlo k vyplacení peněžních prostředků žalované (potvrzení o provedení transakce).
11.Soud zjistil, že žalobkyně poukázala dne 14. 4. 2025 částku 2 500 Kč ze svého bankovního účtu č. [anonymizováno] na bankovní účet č. [anonymizováno] s variabilním symbolem odpovídajícím číslu smlouvy, a to jako provizi zprostředkovatele spotřebitelského úvěru (potvrzení o provedení transakce).
12.Soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 25. 5. 2025 k úhradě dlužné částky ve výši 1 599 Kč, sestávající z neuhrazené splátky, smluvní pokuty ve výši 499 Kč a upomínacích nákladů ve výši 100 Kč, poskytla jí k úhradě 30denní lhůtu od odeslání výzvy a současně ji upozornila na možnost zesplatnění úvěru a uplatnění další smluvní pokuty v případě dalšího prodlení (upomínka ze dne 25. 5. 2025 a upomínka ze dne 25. 6. 2025).
13.Soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou dopisem označeným jako předžalobní výzva ze dne 27. 7. 2025 (odeslána téhož dne) k úhradě dlužné částky ve výši 32 047 Kč, sestávající z neuhrazených splatných splátek a zesplatněného úvěru, smluvních pokut v celkové výši 1 497 Kč a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč, poskytla jí k úhradě lhůtu 7 dnů od odeslání výzvy, současně ji upozornila na vznik povinnosti hradit zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a na skutečnost, že výzva je současně předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř. (předžalobní výzva a oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 27. 7. 2025, podací lístek ). 14.Soud zjistil, že dle splátkového přehledu a tabulky umoření bylo u smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] stanoveno splácení úvěru v měsíčních splátkách ve výši 1 600 Kč, splatných vždy ke dni 20. dne kalendářního měsíce od 20. 5. 2025 do 20. 5. 2027, přičemž jednotlivé splátky se skládaly z úmorové části a úrokové části, jejichž poměr se v čase měnil, a celková částka k úhradě činila 40 000 Kč (tabulka umoření, bonita smlouvy, splátkový kalendář – smlouva č. [anonymizováno]).
15.Soud po provedeném dokazování má za prokázaný následující skutkový stav:
16.Žalovaná uzavřela dne 11. 4. 2025 se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], jejímž předmětem byl standardní neúčelový spotřebitelský úvěr v celkové výši 30 000 Kč. Soud dále zjistil, že žalobkyně dne 14. 4. 2025 poukázala žalované částku 27 500 Kč na její bankovní účet a částku 2 500 Kč na bankovní účet zprostředkovatele jako provizi za zprostředkování úvěru. Žalovaná se zavázala uhradit celkem částku 40 000 Kč, sjednána byla pevná roční úroková sazba ve výši 28,17 %, RPSN činila 44,5 %. Žalobkyně neprovedla před poskytnutím úvěru řádně kontrolu úvěruschopnosti žalované. Žalovaná žalobkyně v souvislosti s poskytnutým úvěrem ve výši 30 000 Kč neuhradila žádnou splátku.
18.Dle ust. § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 19.Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 20.Dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 21.Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 22.Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 23.Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 24.Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 25.Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 26.Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 27.Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 28.Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 29.Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 30.V rozsudku č. j. [anonymizováno] ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.
31.Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.
32.V rozsudku sp. zn. [anonymizováno] ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. 33.Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 z. s. ú. Dle názoru soudu žalobkyně v daném případě nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně sice ověřila měsíční příjmy žalované, avšak již neprokázala, že by řádně zkoumala skutečné měsíční výdaje žalované. Žalobkyně neověřila měsíční výdaje žalované na bydlení, zálohy za energie ani na ostatní výdaje žalované, postačilo jí čestné prohlášení žalované a doložení snímků obrazovky plateb ve výši 15 000 Kč, které žalobkyně dle předložených listinných důkazů dále kriticky více nezkoumala a v některých položkách rovnou vycházela z částky životního minima. Částka životního minima však neodráží skutečné výdaje žalované. Žalobkyně si tak měla vyžádat příslušné doklady od žalované (výpisy z účtu, nájemní smlouvu, účtenky, smlouvy s dodavateli energií apod.) ke zjištění jejích skutečných výdajů. Takový postup však sám o sobě nepostačuje k individuálnímu a odborně pečlivému posouzení schopnosti konkrétního spotřebitele úvěr splácet. Obecné statistické údaje, normativní náklady na bydlení ani částky životního minima nemohou bez dalšího nahradit zjištění skutečných výdajů konkrétního žadatele. Žalobkyně neprokázala, že by si před uzavřením smlouvy vyžádala a vyhodnotila odpovídající podklady ke skutečným výdajům žalované, zejména nájemní smlouvu, předpis záloh na energie, pravidelné výpisy z účtu nebo jiné listiny osvědčující její reálné měsíční zatížení. Samotné ničím blíže neověřené prohlášení spotřebitele, případně snímky plateb bez dostatečné identifikace, nelze považovat za spolehlivý a dostatečný podklad. Za situace, kdy žalovaná uváděla vyživovací povinnosti a současně již splácela další závazky, bylo namístě věnovat ověření její skutečné výdajové situace zvýšenou pozornost. Za tohoto stavu soud uzavírá, že žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí a neměla k dispozici takové podklady, z nichž by bylo možno bez důvodných pochybností dovodit schopnost žalované úvěr řádně splácet. Nebyla tak splněna podmínka § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem je podle § 87 odst. 1 téhož zákona neplatnost smlouvy, k níž soud přihlíží i bez návrhu. 34.Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou 30 000 Kč, která představuje částku, kterou žalovaná prokazatelně obdržela od žalobkyně v souvislosti s úvěrem. 35.Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelkou požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky dopisem o zesplatnění ze dne 27. 7. 2025, který jí byl odeslán téhož dne, a to do 7 dnů od odeslání dopisu. Lhůta k úhradě dlužné částky tak uplynula dnem 3. 8. 2025 a ode dne následujícího se žalovaná dostala do prodlení. Z tohoto důvodu uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 30 000 Kč od 4. 8. 2025 do zaplacení. 36.Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastnicemi nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co co do úroku ve výši 28,17 % ročně z částky 30 000 Kč od 28. 7. 2025 do 26. 10. 2025, úroku ve výši 11,50 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 10. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 30 000 Kč od 28. 7. 2025 do 3. 8. 2025, a dále do částky 2 047 Kč, částky 300 Kč, částky 1 497 Kč a částky 1 378 Kč částečně zamítnout.
37.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 502 Kč, přičemž tato částka představuje 58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79 % a úspěchu žalované v rozsahu 21 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 410 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 222 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. 38.Aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. 39.Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem. 40.Lhůtu k plnění povinností uložených tímto rozsudkem stanovil soud žalované podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku, když důvody pro stanovení lhůty delší ani pro povolení plnění ve splátkách soud neshledal. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po právní moci rozsudku svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.