Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně (soudce zpravodaje) a Zdeňka Kühna o ústavní stížnosti stěžovatele Jaroslava Štajnera, zastoupeného JUDr. Pavlem Marťánem, advokátem, sídlem Latrán 193, Český Krumlov, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. září 2025 č. j. 7 Co 1320/2025-76 a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. května 2025 č. j. 28 C 377/2024-44, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českých Budějovicích, jako účastníků řízení, a Oldřicha Šírka, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci a obsah napadených rozhodnutí
1.Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byly porušeny čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 2.Stěžovatel uzavřel s vedlejším účastníkem (zhotovitelem) smlouvu o dílo na rekonstrukci střechy domu. Při předání nebyla dokončena část díla spočívající v oplechování vikýřových oken, protože okna nebyla osazena. Stěžovatel a vedlejší účastník se shodli, že oplechování bude provedeno poté, co stěžovatel vedlejšímu účastníkovi oznámí montáž oken.
3.Stěžovatel a vedlejší účastník dne 3. 11. 2021 jednali o dokončení díla. Stěžovatel požadoval dokončení oplechování do 12. 11. 2021. Vedlejší účastník nabízel termín do 30. 11. 2021. K dohodě o termínu dokončení díla nedošlo. Stěžovatel měl vedlejšímu účastníkovi sdělit, že práce si nechá provést od někoho jiného. Téhož dne večer vedlejší účastník zaslal stěžovateli e-mail, ve kterém "odstupuje od práce" a nabízí vrácení částky 4 000 Kč jako hodnoty neprovedené části díla.
4.Dne 4. 11. 2024 podal stěžovatel žalobu na zaplacení částky ve výši 26 608 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty. Žalobu Okresní soud v Českých Budějovicích dne 15. 5. 2025 zamítl jako nedůvodnou (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení vedlejšímu účastníkovi (výrok II). Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že vedlejší účastník neporušil žádnou ze smluvených povinností. Stěžovatel byl v prodlení se zasazením oken a z tohoto důvodu nemohl vedlejší účastník porušit své smluvní povinnosti.
5.Proti rozsudku okresního soudu podal stěžovatel odvolání. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudek okresního soudu potvrdil (výrok I), změnil výrok o náhradě nákladů řízení vedlejšímu účastníkovi (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení vedlejšímu účastníkovi (výrok III). Krajský soud dospěl ke shodnému závěru jako okresní soud, proto zamítavý výrok potvrdil.
II.
Argumentace stěžovatele
6.Stěžovatel tvrdí, že k porušení uvedených práv došlo v důsledku libovůle soudů, které rozhodovaly na základě skutkového stavu bez opory v provedeném dokazování a se skutkovým stavem pracovaly selektivně. Odůvodnění soudů je podle stěžovatele vnitřně rozporné a zakládá nepředvídatelnost rozhodnutí, protože nemá vazbu na skutkový základ.
III.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
7.Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a není jim instančně nadřízen (čl. 83 Ústavy), jeho pravomoc je založena toliko k přezkumu, zda postupem a rozhodováním obecných soudů nedošlo k porušení ústavně garantovaných práv a svobod. Ústavněprávním požadavkem také je, aby vydaná rozhodnutí byla řádně, srozumitelně a logicky odůvodněna. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů a věcné posouzení předmětu sporu, jsou záležitostí obecných soudů. 8.Námitky stěžovatele uplatněné v ústavní stížnosti jsou pokračováním polemiky se skutkovými zjištěními obecných soudů a hodnocením provedeného dokazování. Stěžovatel tak staví Ústavní soud do pozice další přezkumné instance v systému obecného soudnictví, která mu však nepřísluší.
9.V nálezu ze dne 8. 4. 2025 sp. zn. I. ÚS 2552/24 Ústavní soud dovodil, že proti rozhodnutím o částkách svou výší bagatelních, u nichž zákon nepřipouští dovolání, je důvodnost ústavní stížnosti s výjimkou extrémních rozhodnutí vyloučena. O extrémní rozhodnutí se v projednávané věci nejedná.
10.Z napadených rozsudků soudů vyplývá, že soudy logicky a srozumitelně odůvodnily svůj závěr o tom, že vedlejší účastník neporušil žádnou jeho smluvní povinnost a žaloba proto byla zamítnuta jako nedůvodná. Nadto soudy uvádí, že stěžovatel neprokázal své tvrzení o dohodě mezi ním a vedlejším účastníkem k provedení oplechování okamžitě, jakmile budou vikýřová okna dodána, ačkoliv k tomuto byl podle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzván (srov. bod 9 rozsudku okresního soudu a bod 1 rozsudku krajského soudu). 11.Ústavní soud nemůže přisvědčit námitce stěžovatele o nepředvídatelnosti napadených rozhodnutí. Okresní soud výslovně stěžovatele upozornil na to, že výše uvedenou skutečnost nemá za prokázanou a že se s jeho argumentací neztotožňuje (srov. bod 9 rozsudku okresního soudu).
12.Ústavní soud v napadených rozhodnutích nespatřuje jakékoli prvky libovůle, protože se zakládají na provedeném dokazování a z něj vyplývajícím skutkovém stavu. Rozhodnutí ani nejsou vnitřně rozporná. Naopak jejich odůvodnění vyhovuje požadavkům ustálené judikatury (srov. např. nález ze dne 10. 12. 2014 sp. zn. IV. ÚS 919/14 a tam citovaná judikatura), neboť je lze považovat za úplná a přesvědčivá.
13.Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele, odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. února 2026
Lucie Dolanská Bányaiová v. r.
předsedkyně senátu