Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci
žalobce: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupený advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno]
pro 319 864,64 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 299,91 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Pokud se žalobce domáhal přiznání částky 2 700 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 440,99 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 11 999,91 Kč ve výši 12,75 % p. a. za dobu od 22.02.2025 do zaplacení a úroku ve výši 12,75 % p. a. z částky 9 299,91 Kč za dobu od 15.10.2024 do zaplacení, žaloba se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 809,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p. a. za dobu od 22.02.2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 114 369,21 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
V. Pokud se žalobce domáhal přiznání částky 192 685,55 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 31 612,10 Kč, kapitalizovaného úroku 24 510,68 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 307 054,76 Kč za dobu od 22.02.2025 do zaplacení a úroku ve výši 9,9 % ročně z částky 300 012,37 Kč za dobu od 04.06.2024 do zaplacení, žaloba se zamítá.
VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobou podanou dne 26.06.2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení dlužných částek z celkem 3 smluvních vztahů mezi účastníky. Žaloba byla předně odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [anonymizováno]. (dříve pod názvem [anonymizováno] Bank, a.s.), se sídlem [anonymizováno], IČO [anonymizováno], a žalovanou byla dne 29.10.2007 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí této smlouvy byly dispozice ke kontokorentnímu úvěru, všeobecné obchodních podmínek, úrokový lístek a sazebník, se kterými se žalovaná dle prohlášení ve smlouvě seznámila. V souladu se smlouvou a dispozicemi byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 6 000 Kč. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v dispozicích ke smlouvě. Žalovaná se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání Flexikreditu a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu, dále že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaná zavázala neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy. Žalovaná porušila závazky ze smlouvy zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto využila svého práva ze smlouvy a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit. Debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 9 299,91 Kč převedla dne 29.04.2024 na nově otevřený úvěrový účet č. [anonymizováno]. Po převedení debetního zůstatku ve výši 9 299,91 Kč na zvláštní úvěrový účet banka žalované umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaná byla dle ujednání ve smlouvě ve spojení s podmínkami povinna hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle sazebníku banky. Dlužná částka však nebyla ze strany žalované řádně a včas splácena. Banka proto využila svého práva a celou dlužnou částku dopisem ze dne 14.10.2024 zesplatnila k témuž dni a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 12 106,15 Kč. Pohledávka však nebyla ze strany žalované řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 12,75 % ročně dle úrokového lístku platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě má žalobce nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy včetně příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojených byla ze strany banky postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17.02.2025, a to s účinností ke dni 19.02.2025. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 11.03.2025. Žalovaná byla současně vyzvána k její úhradě žalobci jako novému věřiteli. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na 12 440,90 Kč (dlužná jistina 9 299,91 Kč, poplatky ve výši 2 700 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 440,99 Kč). Dále žalobce požadoval zaplacení úroku z úvěru ve výši 12,75 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 9 299,91 Kč od 15.10.2024 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 12,5 % p. a. z částky ve výši 11 999,91 Kč (dlužná jistina 9 299,91 Kč, poplatky a smluvní pokuta 2 700 Kč) od 22.02.2025 do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila ani na základě předžalobní upomínky.
2.Na základě shora uvedené smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 29.07.2007 banka vedla pro žalovanou běžný účet č. 0185285953. Po zrušení poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a převedení debetního zůstatku běžného účtu na úvěrový účet dne 14.10.2024 se žalovaná opět dostala do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu č. 0185285953. Tento nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu činil 809,97 Kč. Pohledávka za žalovanou z nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu včetně všech práv a povinností s touto pohledávkou spojených byla ze strany banky postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek uvedené v předchozím odstavci. Dlužná částka nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na 809,97 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na pohledávku uhrazeno nic, přestože byla žalovaná k její úhradě vyzvána v rámci oznámení o postoupení pohledávky i předžalobní upomínkou. Žalobce tedy požadoval po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 809,97 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši 12,75 % p. a. z částky 809,97 Kč od 22.02.2025 do zaplacení.
3.Dále došlo mezi právním předchůdcem žalobce [anonymizováno]. a žalovanou dne 06.05.2019 k uzavření smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Konsolidace půjček. Na základě ujednání v čl. III. a IV. smlouvy poskytla banka žalované úvěr ve výši 420 000 Kč z úvěrového účtu č. [anonymizováno]. Žalovaná se zavázala hradit bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 9,90 % p. a. Žalovaná byla dle smlouvy a produktových podmínek povinna neocitnout se v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky banky. Žalovaná porušila své závazky ze smlouvy zejména tím, že byla opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Banka proto využila svého práva a dopisem ze dne 03.06.2024 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila k témuž dni. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 332 094,99 Kč byla žalovaná povinna neprodleně uhradit. Ode dne následujícího po dni zesplatnění požadoval žalobce také zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a dlužných poplatků a smluvní pokuty. Dlužná částka nebyla ze strany žalované v plné výši uhrazena. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla i v tomto případě ze strany banky postoupena žalobci na základě stejné smlouvy o postoupení pohledávek, která je označena v odstavci 2. tohoto odůvodnění. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení celkem 363 17,54 Kč. Za období od postoupení pohledávky do dne sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno nic. Žalobce požadoval po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 300 012,37 Kč, poplatků ve výši 7 042,39 Kč, úroků z úvěru ve výši 24 510,68 Kč a úroků z prodlení ve výši 31 612,10 Kč. Dále žalobce požadoval zaplacení úroků ve výši 9,90 % p. a. z dlužné jistiny úvěru od 04.06.2024 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky sestávající z dlužné jistiny úvěru a z dlužných poplatků od 22.02.2025 do zaplacení.
4.Žalovaná se k nařízenému jednání soudu nedostavila, i když předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku dne 10.11.2025. Neúčast při jednání žalovaná neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 OSŘ a věc projednal v nepřítomnosti žalované. 5.Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost [anonymizováno] Bank, a.s. (dnes [anonymizováno].) uzavřela dne 29.10.2007 se žalovanou smlouvu o bankovních produktech a službách. Banka na základě smlouvy vedla pro žalovanou běžný účet č. [anonymizováno]. Dodatkem smlouvy ze dne 27.06.2022 poskytla banka žalované kontokorentní úvěr Flexikredit povolením debetního zůstatku běžného účtu až do výše povoleného limitu 6 000 Kč za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu. Žalovaná se zavázala dodržovat dispozice ke sjednaným produktům a službám. Minimální měsíční kreditní příjem činil 50 % povoleného limitu. Před uzavřením smlouvy banka zkoumala poměry žalované. Vycházela z průměrného čistého příjmu za 3 měsíce 19 300 Kč (k tomu bylo doloženo potvrzení o příjmu ze dne 27.07.2028). Dále bylo vycházeno z nezbytných měsíčních nákladů 150 Kč a čistého průměrného měsíčního příjmu domácnosti 44 000 Kč. Dosavadní interní splátky klienta činily 5 847,13 Kč, externí splátky činily 3 704 Kč. Dopisem ze dne 16.10.2024 sdělila [anonymizováno]. žalované, že prohlašuje úvěr za splatný ke dni 14.10.2024. Žalovaná byla vyzvána k úhradě celého debetního zůstatku 9 299,91 Kč, včetně příslušenství v celkové výši 12 106,15 Kč, do 30.10.2024. Dle platební historie žalovaná za dobu od čerpání úvěru ve výši 9 229,91 Kč, k němuž došlo dne 29.04.2024, na úvěr nic nesplatila.
6.Dále vzal soud za prokázané, že na základě žádosti žalované byla dne 06.05.2019 mezi společností [anonymizováno]. a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Konsolidace půjček. V souvislosti s uzavřením této smlouvy bylo doloženo potvrzení o příjmu ze dne 27.07.2028, dle kterého průměrný čistý měsíční příjem žalované za poslední 3 měsíce činil 19 302 Kč. Banka při posuzování úvěruschopnosti dále vycházela z toho, že žalovaná je rozvedená, má 1 vyživovací povinnost. Čistý měsíční příjem domácnosti byl určen na 44 000 Kč. Žalovaná bydlela ve vlastním domě/bytě. Dosavadní interní splátky klienta činily 320,03 Kč, externí splátky činily 3 704 Kč. Ostatní výdaje měly činit 150 Kč. Rovněž nedílnou součástí této smlouvy byly všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 420 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit 120 měsíčními anuitními splátkami po 6 075,10 Kč. Byla sjednána úroková sazba 9,90 % p. a. Dopisem ze dne 06.06.2024 společnost [anonymizováno]., oznámila žalované, že prohlašuje úvěr za splatný ke dni 03.06.2024. Dluh celkem činil 332 094,99 Kč (jistina 300 012,37 Kč, úrok 24 510,68 Kč, úrok z prodlení 529,55 Kč, poplatky 6 742,39 Kč a další náklady upomínání 300 Kč). Dle platební historie žalovaná na uvedený úvěr v době od 20.06.2019 do 13.02.2024 celkem zaplatila 305 630,79 Kč.
7.Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17.02.2025 postoupila společnost [anonymizováno]., obě pohledávky včetně pohledávky spočívající v debetním zůstatku účtu ve výši 80,97 Kč žalobci. Oznámení o postoupení pohledávky zaslala společnost [anonymizováno]., žalované dne 27.02.2025. Žalobce vyzval žalovanou k plnění předžalobní výzvou ze dne 03.06.2025.
8.Shora uvedená skutková zjištění soud učinil ze žádosti o poskytnutí úvěru, ze smluv o úvěru se všeobecnými produktovými podmínkami, ze standardních informací o úvěru, z vysvětlení pojmů, z vyjádření banky k posouzení úvěruschopnosti, z oznámení o zesplatnění úvěru, z platebních historií, ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní výzvy k plnění.
9.Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. okresni/15_C_195_2025, bylo zjištěno, že předmětem sporu byly další 3 pohledávky [anonymizováno]., za žalovanou, vzniklé na základě smlouvy o revolvingovém úvěru s limitem 14 000 Kč ze dne 09.02.2021, smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka ze dne 09.02.2021 v původní výši 26 000 Kč a smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace půjček ze dne 15.09.2020 ve výši 234 000 Kč. Rovněž tyto pohledávky byly postoupeny žalobci. Zdejší soud v uvedeném řízení dovodil, že ze strany právního předchůdce žalobce nedošlo k řádnému ověření úvěruschopnosti žalované, a proto žalobci přiznal pouze nesplacené části jistin jednotlivých úvěrů. 10.Dle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11.Dle § 2662 OZ smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 12.Dle § 2675 odst. 2 OZ poruší-li majitel účtu podstatným způsobem ujednanou povinnost, může ten, kdo vede účet, závazek ze smlouvy o účtu vypovědět i bez výpovědní doby. 13.Dle § 1880 odst. 1 OZ postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 OZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 14.Dle § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření posuzované smlouvy), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15.Dle § 87 odst. 1 až 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 16.Dle § 2991 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17.Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhané pohledávky byly postoupeny původním věřitelem. Postoupení pohledávek bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byla žalovaná o postoupení pohledávek rovněž informována. Žalovaná se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohla by se bránit tím, že namísto žalobci plnila původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla.
18.Soud se dále zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy splnil povinnosti vyplývající ze shora uvedeného ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb.. Dle soudu právní předchůdce žalobce zákonným povinnostem poskytovatele úvěru nedostál. Žalobce vycházel při uzavření obou úvěrových smluv z informace o průměrném čistém měsíčním příjmu žalované ve výši 19 300 Kč (dle potvrzení z roku 2018). Čistý příjem domácnosti jako celku byl určen na 44 000 Kč, aniž by však bylo doloženo, jak byl tento příjem ověřen. Ostatní výdaje klienta určené na 150 Kč jsou zjevně podhodnocené. Je zjevné, že skutečné výdaje žalované nebyly zkoumány vůbec. Právní předchůdce přitom uzavíral se žalovanou i další smlouvy, kterými se zatížení žalované stále zvyšovalo. Soud proto dospěl ke shodnému závěru jako v řízení vedeném pod sp. zn. [anonymizováno], tedy že k řádnému ověření úvěruschopnosti žalované ze strany právního předchůdce žalobce nedošlo. 19.Úvěruschopnost a její vliv na platnost úvěrové smlouvy je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25.07.2018, sp. zn. [anonymizováno], věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků či úpadců. Vzhledem k závěru uvedenému v předchozím odstavci nelze než dovodit, že obě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byly neplatným právním jednáním. Žalobce tak může požadovat pouze vrácení jistiny, která byla žalované poskytnuta a která dosud nebyla vrácena. V případě prvního úvěru žalovaná čerpala 9 299,91 Kč, dle platební historie nesplatila nic. Byla tedy přiznána celá částka 9 299,91 Kč. V případě druhého úvěru žalovaná čerpala 420 000 Kč, dle platební historie celkem splatila 305 630,79 Kč. Žalobci tak bylo přiznáno 114 369,21 Kč. Pokud byly tyto smlouvy o úvěru neplatné, nemohl v nich být platně sjednán ani smluvní úrok a další poplatky. Jestliže se tedy žalobce domáhal zaplacení vyšších částek, než které jsou uvedeny ve výrocích I. a IV. tohoto rozsudku, soud žalobu zamítl (viz výroky II. a V). Soud naopak žalobci v plném rozsahu přiznal částku 809,97 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení za dobu po ukončení smlouvy o běžném účtu, která představuje debetní zůstatek na běžném účtu vedeném právním předchůdcem žalobce pro žalovanou.
20.Výše uvedený závěr o nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka se pak projeví i v rozhodnutí o lhůtě k plnění a o úroku z prodlení. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.04.2022, sp. zn. nsoud/33_Cdo_3675_2021 se mj. uvádí: „Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zák. č. 257/2016 Sb. uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 OZ (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze [anonymizováno] vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zák. č. 257/2016 Sb. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 OZ mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb.. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“ 21.Žalovaná ke svým možnostem stran vrácení dlužných jistin nic neuvedla. Proto jí soud uložil povinnost zaplatit dluh jednorázově. Lhůtu k plnění stanovil podle § 160 odst. 1 OSŘ Úrok z prodlení z přisouzených částek pak nebyl přiznán, protože žalovaná se v prodlení ocitne až v případě, že dlužné jistiny nezaplatí v soudem stanovené lhůtě. 22.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ Obě strany byly v řízení pouze částečné úspěšné, přičemž míra úspěchu a neúspěchu byla v zásadě stejná (žalováno bylo celkem 319 864,64 Kč, přiznáno bylo celkem 124 479,99 Kč). Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.