Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Potužníkovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno], s.r.o., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: 1. [anonymizováno], narozená [anonymizováno]
bytem [anonymizováno]
2.[anonymizováno], narozený [anonymizováno]
bytem [anonymizováno]
o zaplacení 340 484 Kč s příslušenstvím,
--- VÝROK ---
I. Řízení se vůči žalovanému č. 2 v rozsahu částky 159 988 Kč zastavuje.
II. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit žalobkyni částku 159 988 Kč společně a nerozdílně s žalovaným č. 2, k jejímuž zaplacení byl žalovaný č. 2 pravomocně zavázán rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích sp. zn. [anonymizováno].
III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 180 496 Kč.
IV. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 340 484 Kč od 7. 12. 2024 do zaplacení.
V. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 23 581,34 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovaným povinnost zaplatit jí společně a nerozdílně částku 340 484 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že je právním nástupcem společnosti [anonymizováno], je držitelkou licence na distribuci elektřiny a zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy. Žalovaná č. 1 byla smluvním odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese [anonymizováno], na něž měla uzavřenou sdruženou smlouvu s dodavatelem elektřiny [anonymizováno]. Dne 19. 9. 2024 proběhla na příkaz Okresního soudu ve Strakonicích domovní prohlídka v uvedeném odběrném místě za účasti pracovníků žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že měla důvodné podezření na neoprávněný odběr elektřiny, neboť rozsah skutečného odběru měřila pomocí kontrolního měřicího zařízení PMC a naměřené hodnoty porovnávala s údaji fakturačního elektroměru. Žalovaný č. 2 do protokolu při domovní prohlídce uvedl, že k neoprávněnému odběru docházelo připojením z neměřené části v rozvaděči od 1. 9. 2023, kdy se vrátil z výkonu trestu odnětí svobody. Téhož dne rovněž do kamerového záznamu a zápisu výslovně uvedl, že neoprávněný odběr způsobil od září 2023 bez vědomí držitele odběrného místa a že k tomu využíval připojení z neměřené části rozvaděče. Při domovní prohlídce označil za zdroje vysoké spotřeby elektřiny kompresor, svářečku a datové úložiště. Na základě těchto skutečností žalobkyně provedla vyúčtování způsobené škody. Výše náhrady byla určena podle hodnot naměřených kontrolními měřicími zařízeními PMC č. 279220886C7CE a č. 2791508A42F4C v obdobích od 4. 10. 2023 do 3. 12. 2023 a od 12. 7. 2024 do 19. 9. 2024, kdy byla zjištěna spotřeba 16,273 MWh. Spotřeba za období od 4. 12. 2023 do 11. 7. 2024, v němž PMC neodesílalo data, byla stanovena podle denního průměru zjištěného kontrolním měřením, tj. 15,824 MWh. Od celkové spotřeby byla odečtena spotřeba 3,120 MWh změřená fakturačním elektroměrem, takže celková výše neoprávněně odebrané elektřiny činí 28,977 MWh za období od 4. 10. 2023 do 19. 9. 2024 ve výši 253 533,39 Kč, odpovídající hodnotě neoprávněně odebrané elektřiny. Dále byly zahrnuty oprávněné náklady ve výši 27 857,94 Kč, zahrnujících práci pracovníků energetické kontroly (dle jejího ceníku 1 420 Kč/hod., účtovány dvě hodiny), administrativní paušál 600 Kč a zbývající náklady za práci kontrolorů na místě samém, vedené podle ceníku služeb ve znění účinném v roce 2023. Součástí vyúčtování je též DPH ve výši 21 % z částky 281 391,33 Kč, tj. 59 092,18 Kč, takže celková částka činí 340 484 Kč. Přestože k neoprávněnému odběru se výslovně přiznal žalovaný č. 2, žalobkyně trvá na odpovědnosti obou žalovaných, neboť v domě společně žili, elektřinu užívali a byli přítomni při učiněných prohlášeních. Neoprávněný odběr byl realizován z jedné elektroinstalace a užíván oběma žalovanými. Neoprávněný odběr byl žalovanému č. 2 vyúčtován fakturou ze dne 22. 11. 2024, splatnou dne 6. 12. 2024. Výzvou ze dne 27. 1. 2025 žalobkyně oba žalované vyzvala k úhradě, avšak ti dosud žádnou částku neuhradili.
2.Žalovaní navrhovali zamítnutí této žaloby, když nejprve tvrdili, že se žádného neoprávněného odběru elektřiny nedopustili, o ničem nevědí a nejsou ani obviněni, ani odsouzeni. Tvrdili, že celý případ je ve fázi policejního šetření a neoprávněný odběr nebyl prokázán. Žalovaný č. 2 dále zpochybnil svůj podpis na protokolu z domovní prohlídky ze dne 19. 9. 2024, neboť byl učiněn na elektronickém zařízení, a uvedl, že dokument podepsal pod nátlakem policie. Žalovaní uvedli, že zvýšený odběr elektřiny mohl souviset s provozem výpočetní techniky žalovaného č. 2, případně s odběrem jiných objektů v okolí. Rovněž zpochybnili pořízení videozáznamu s poukazem na to, že v protokolu o domovní prohlídce je uvedeno, že videodokumentace nebyla pořízena. Žalovaní také zpochybňovali fyzickou instalaci kontrolního měřicího zařízení do jejich HDS z důvodu, že v protokolech je uvedeno, že fotodokumentace instalace nebyla na žádost zadavatele pořízena, což považují za podezřelé a účelové.
3.Žalobkyně oponovala tím, že protokol o domovní prohlídce byl sepsán Policií ČR, která skutečně žádný videozáznam nepořizovala. Videozáznam pořizovali toliko pracovníci žalobkyně, a to při kontrole prováděné až po zahájení domovní prohlídky a na pokyn policejních orgánů, přičemž žalobkyně byla k vstupu do nemovitosti oprávněna podle § 25 energetického zákona. V rámci této kontroly byl pořízen zápis, fotodokumentace i videozáznam, jak vyplývá ze samotných kontrolních zápisů. Oba žalovaní byli kontrole přítomni a s jejím obsahem byli seznámeni. Umístění měřicího zařízení PMC do pojistkové skříně je doloženo zápisy o kontrole ze dne 4. 10. 2023. Skutečnost, že instalace nebyla zachycena na videozáznam, nemá vliv na důkazní hodnotu, neboť právní předpisy povinnost pořizovat videozáznam nestanoví. Instalaci provedli dva odborní pracovníci žalobkyně a naměřené hodnoty byly automaticky přenášeny do centrální databáze. Zařízení PMC je stanoveným měřidlem ve smyslu zákona o metrologii, pracuje v třídě přesnosti I. a je nejpřesnějším typem měřidla používaným v ČR. Z usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání vyplývá, že žalovaný č. 2 se k neoprávněnému odběru výslovně doznal a uvedl, že elektřinu neoprávněně odebíral od 1. 9. 2023. Žalobkyně zdůraznila, že každý, kdo neoprávněně odebírá elektřinu, musí být srozuměn s povinností nahradit způsobenou škodu, a obranný postoj žalovaných je proto účelový. Dále uvedla, že rozhodnutí policie o zabrání pouze části zařízení žalovaného č. 2 nemá vliv na určení rozsahu neoprávněného odběru, neboť ten byl stanoven výhradně měřením PMC na přívodním kabelu do nemovitosti. Jiný odběratel elektřiny v domě nebyl a elektřinu zde užívali pouze žalovaní se svými dětmi, takže veškerou naměřenou spotřebu museli způsobit právě oni. 4.Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že odběrné místo žalovaných bylo dlouhodobě monitorováno pro opakovaná podezření z neoprávněného odběru elektřiny, a to již od roku 2021. Ze zápisů o kontrolách ze dne 21. 6. 2021 a 11. 8. 2021 bylo zjištěno, že odběrné místo bylo prověřováno právě z tohoto důvodů a že již první kontrola proběhla 11. 6. 2021 a dále že dne 11. 8. 2021 bylo do pojistkové skříně na fasádě domu instalováno kontrolní měřicí zařízení PMC č. 2791508A4304C. Ze Zápisu o kontrole ze dne 4. 10. 2023 bylo zjištěno, že uvedené zařízení bylo z důvodu offline stavu dne 4. 10. 2023 demontováno a nahrazeno PMC č. 279220886C7CE. Ze Zápisu o kontrole ze dne 18. 1. 2024 bylo zjištěno, že i toto zařízení bylo offline a bylo nahrazeno PMC č. 2791508A42F63, a ze Zápisu ze dne 12. 7. 2024, že i toto zařízení bylo následně téhož dne nahrazeno PMC č. 2791508A42F4C. Všechna tato zařízení byla umístěna v pojistkové skříni na fasádě domu žalovaných. Ze Zápisu o kontrole provedené dne 19. 9. 2024 žalobkyní ve spolupráci s Policií ČR bylo zjištěno, že při této kontrole byl prokázán neoprávněný odběr elektřiny, a to připojením v neměřené části elektroměrového rozvaděče. Bylo zjištěno, že kontrolní měření PMC vykazuje výrazný rozdíl oproti spotřebě zachycené fakturačním elektroměrem. Žalovaný č. 2 při této kontrole výslovně uvedl, že neoprávněné připojení provedl on sám, z řadových svorek v neměřené části, a že tak činil od 1. 9. 2023, tedy ode dne návratu z výkonu trestu odnětí svobody. Tato skutečnost je zachycena jednak v písemném protokolu podepsaném žalovaným č. 2, jednak ve videozáznamu kontrolní činnosti, z něhož bylo zjištěno, že žalovaný č. 2 na popis neoprávněného připojení reagoval slovy: „No tak jo no, z toho se nejde vykroutit,“ označil se za „elektrikáře samouka“ a popsal mechanismus připojení. Ze záznamu bylo dále zjištěno, že výpověď byla učiněna dobrovolně, bez jakéhokoli nátlaku ze strany policie, která při kontrole nevyužila žádný donucovací prostředek ani výhrůžku jeho použitím. Z těchto kontrolních zápisů bylo zjištěno, že proběhlo celkem devět kontrol, z nichž první tří se zúčastnil jeden pracovník pouze v minutových položkách (u první nebyl počet minut uveden, dále 2 minuty a 30 minut), když ve zbývajících kontrolách byli účastni vždy dva pracovníci (34 minut, 22 minut, 14 minut, 3 hodiny 20 minut, 18 minut a 7 minut). Ze spisového materiálu Policie ČR, zejména z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalovaného č. 2 ze dne 19. 9. 2024, č. j. [anonymizováno], bylo zjištěno, že žalovaný č. 2 připustil existenci neoprávněného odběru a uvedl, že elektřina byla užívána k provozu datového úložiště, které sloužilo k výpočetním operacím nad kryptoměnami. Z protokolu Policie ČR o domovní prohlídce ze dne 19. 9. 2024, č. j. [anonymizováno], bylo zjištěno, že oba žalovaní byli přítomni, žalovaný č. 2 uvedl jako možné zdroje vysoké spotřeby kompresor, svářečku a datové úložiště, a byla zajištěna výpočetní technika. Videodokumentace při domovní prohlídce nebyla pořizována, byla však pořízena fotodokumentace. Z protokolů o instalaci kontrolního měření PMC bylo zjištěno, že PMC č. 279220886C7CE naměřilo za období 4. 10. 2023 až 3. 12. 2023 spotřebu 4 370 kWh, a PMC č. 2791508A42F4C naměřilo za období 12. 7. 2024 až 19. 9. 2024 spotřebu 11 903 kWh. Ze strany žalobkyně byl pro období 4. 12. 2023 až 11. 7. 2024 stanoven denní průměr spotřeby z předchozího měření, neboť v této době PMC neodesílalo data. Na základě všech měření a výpočtů bylo stanoveno, že v období od 4. 10. 2023 do 19. 9. 2024 bylo neoprávněně odebráno celkem 28,977 MWh elektřiny. Soud má dále na základě provedeného dokazování prokázáno také to, že výpočet náhrady škody provedený žalobkyní je řádně doložen, odpovídá podkladům a je v souladu s vyhláškou č. 359/2020 Sb. Z dokumentu „Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny“ bylo zjištěno, že náhrada škody se skládá z ceny neoprávněně odebrané elektřiny ve výši 253 533,39 Kč bez DPH. Výše náhrady byla určena podle hodnot naměřených kontrolními měřicími zařízeními PMC č. 279220886C7CE a č. 2791508A42F4C v obdobích od 4. 10. 2023 do 3. 12. 2023 a od 12. 7. 2024 do 19. 9. 2024, kdy byla zjištěna spotřeba 16,273 MWh. Spotřeba za období od 4. 12. 2023 do 11. 7. 2024, v němž PMC neodesílalo data, byla stanovena podle denního průměru zjištěného kontrolním měřením, tj. 15,824 MWh. Od celkové spotřeby byla odečtena spotřeba 3,120 MWh změřená fakturačním elektroměrem, takže celková výše neoprávněně odebrané elektřiny činí 28,977 MWh za období od 4. 10. 2023 do 19. 9. 2024 ve výši 253 533,39 Kč, odpovídající hodnotě neoprávněně odebrané elektřiny. Z faktury č. 4300003384 vystavené dne 22. 11. 2024 se splatností dne 6. 12. 2024 bylo zjištěno, že žalovanému č. 2 byla za neoprávněný odběr elektřiny vyúčtována částka 340 484 Kč v přímé návaznosti na výsledky kontrolního měření a závěry kontroly ze dne 19. 9. 2024. Z nájemní smlouvy ze dne 3. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná č. 1 má předmětnou nemovitost na adrese [anonymizováno] v nájmu. Ačkoli žalobkyně nepředložila samotnou smlouvu o dodávce elektřiny uzavřenou se žalovanou č. 1, má soud tuto skutečnost za prokázanou na základě ostatních listinných důkazů ve spise, z nichž existence smluvního vztahu jednoznačně vyplývá (zejména z evidence odběrného místa, fakturačních podkladů a nájemního vztahu žalované č. 1 k předmětné nemovitosti). Žalovaní navíc tuto skutečnost nijak nerozporovali, naopak ji v průběhu řízení ponechali nespornou. Za této situace soud neměl důvod o existenci smlouvy pochybovat a má ji za prokázanou. Z rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 4. 12. 2025, sp. zn. [anonymizováno], který nabyl právní moci dne 30. 12. 2025 v části výroku o vině a o náhradě škody, soud zjistil, že žalovaný č. 2 byl uznán vinným trestným činem krádeže spočívajícím v neoprávněném odběru elektřiny na odběrném místě Nádražní 89, 387 01 Volyně a bylo mu uloženo nahradit škodu ve výši 159 988 Kč. Žalovaný č. 2 v trestním řízení výslovně prohlásil svou vinu a souhlasil s popisem skutku tak, jak byl uveden v obžalobě.
5.Žalobkyně těmito důkazy prokázala jí vzniklou škodu za neoprávněný odběr elektřiny v celkovém množství 28,977 MWh za období od 4. 10. 2023 do 19. 9. 2024 ve výši 340 484 Kč, a to v souladu s vyhláškou č. 359/2020 Sb. Tato částka se skládá z náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu ve výši 253 533,39 Kč, vycházející ze Stanovení výše náhrady škody shora a z oprávněných nákladů žalobkyně ve výši 27 857,94 Kč, vypočtených dle metodiky uvedené vyhlášky, představujících náhradu za 2 hodiny pracovníka energetické kontroly ve výši 1 420 Kč dle ceníku služeb sazeb elektřiny žalobkyně, administrativní paušál z tohoto ceníku ve výši 600 Kč a náhradu za práci kontrolorů na místě samém, jak vyplynulo z jednotlivých zápisů o provedených kontrolách, tedy odměna za práci jednotlivých pracovníků ve výši 25 837,94 Kč. Dále k tomu byla připočtena DPH ve výši 21 % z částky 281 391,33 Kč, tj. 59 092,18 Kč, takže celková výše náhrady škody činí 340 484 Kč. O zaplacení této částky žalobkyně žalovaného č. 2 upomínala, jak vyplývá z předžalobní výzvy ze dne 27. 1. 2025. Žalovaná č. 1 upomínána nebyla.
6.Soud neprovedl důkazy navržené žalovanými, a to výslech svědků por. [anonymizováno], příslušníka Policie České republiky, Odboru obecné kriminality Strakonice, [anonymizováno], příslušníka Policie České republiky, Odboru obecné kriminality Strakonice, por. [anonymizováno] [anonymizováno], příslušníka Policie České republiky, Odboru obecné kriminality Strakonice, por. [anonymizováno] [anonymizováno], příslušníka Policie České republiky, Odboru obecné kriminality Strakonice, por. [anonymizováno] [anonymizováno], příslušníka Policie České republiky, Odboru obecné kriminality Strakonice, nprap.. [anonymizováno], příslušníka Policie České republiky, Odboru obecné kriminality Strakonice, nprap. [anonymizováno] – technika Policie České republiky, Odboru obecné kriminality [anonymizováno], hlavního technika energetické kontroly [anonymizováno], [anonymizováno], hlavního technika energetické kontroly [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno] ani odborné vyjádření soudního znalce, neboť tyto důkazy považoval za nadbytečné. Skutkový stav byl již dostatečně zjištěn z provedených důkazů a přistoupení k dalším navrhovaným důkazům by nemohlo přispět k jeho dalšímu objasnění ani ke změně skutkových či právních závěrů soudu. Provádění těchto důkazů by proto bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.
7.Z hlediska skutkového stavu soud v dané věci zjistil, že v období od 4. 10. 2023 do 19. 9. 2024 docházelo u odběrného místa nacházejícího se v nemovitosti užívané žalovanými k neoprávněnému odběru elektřiny, a to připojením v neměřené části elektroměrového rozvaděče. Neoprávněný odběr byl realizován opakovaně a systematicky, vedl k významnému rozdílu mezi fakturačním měřením a skutečnou spotřebou elektřiny a byl prokázán provedeným kontrolním měřením, listinnými podklady žalobkyně i doznáním žalovaného č. 2. V důsledku tohoto neoprávněného odběru bylo neoprávněně odebráno celkem 28,977 MWh elektřiny, čímž vznikla žalobkyni majetková újma odpovídající vyčíslené náhradě škody.
8.Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr z elektrizační soustavy zakazuje. 9.Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 10.Soud je podle § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vázán výrokem trestního soudu o vině žalovaného č. 2. Vzhledem k tomu, že žalovaný č. 2 byl pravomocně uznán vinným z neoprávněného odběru elektřiny, je otázka jeho odpovědnosti za vznik škody v tomto řízení prokázána. Výrok trestního soudu není závazný co do výše škody; ta musí být určena podle občanskoprávní úpravy a metodiky vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 359/2020 Sb. Soud má za prokázané, že výpočet žalobkyně je správný a odpovídá provedeným měřením. 11.Soud dále dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že neoprávněně odebraná elektřina byla užívána v nemovitosti, kterou oba žalovaní společně obývali, a byla tak čerpána ve prospěch obou žalovaných a jejich společné domácnosti, odpovídá za vzniklou škodu také žalovaná č. 1. Z hlediska odpovědnosti podle § 51 odst. 3 energetického zákona není rozhodné, který z žalovaných neoprávněný odběr fyzicky provedl, nýbrž skutečnost, že šlo o odběr realizovaný prostřednictvím jedné elektroinstalace v nemovitosti, kterou oba žalovaní užívali, a v níž žalovaná č. 1 vystupovala jako smluvní odběratelka elektřiny. Jako smluvního odběratele stíhá žalovanou č. 1 povinnost podle § 28 energetického zákona zajistit, aby odběrné zařízení bylo provozováno v souladu s právními předpisy a technickými normami. Tato povinnost zahrnuje rovněž odpovědnost za to, že z odběrného zařízení nebude docházet k neoprávněnému odběru z neměřené části. Neplnění této povinnosti zakládá odpovědnost smluvního odběratele za vzniklou škodu, i v případě, že neoprávněné připojení fyzicky provedla jiná osoba. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaní již nejsou manželé, neboť jejich manželství bylo rozvedeno. Odpovědnost žalované č. 1 za vzniklou škodu tedy není dovozována ze společného jmění manželů, nýbrž výlučně z jejího postavení smluvní odběratelky elektřiny a z porušení povinností stanovených energetickým zákonem. 12.Za této situace soud uzavírá, že oba žalovaní odpovídají za vzniklou škodu společně a nerozdílně. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané jak množství neoprávněně odebrané elektřiny, tak správnost a úplnost výpočtu náhrady škody, která se skládá z ceny neoprávněně odebrané elektřiny, oprávněných nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru a připočtené daně z přidané hodnoty, celkem ve výši 340 484 Kč. O povinnosti žalovaných zaplatit úroky z prodlení z této částky soud rozhodl podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13.Dne 15. 1. 2026 vzala žalobkyně žalobu vůči žalovanému č. 2 v rozsahu částky 159 988 Kč zpět, neboť o této části nároku již bylo pravomocně rozhodnuto v trestním řízení a žalovanému č. 2 byla povinnost tuto škodu žalobkyni nahradit uložena trestním soudem. Žalovaný č. 2 se zpětvzetím žaloby výslovně souhlasil. Soud proto řízení v tomto rozsahu podle § 96 odst. 1 o. s. ř. zastavil. 14.Skutečnost, že o částce 159 988 Kč bylo pravomocně rozhodnuto trestním soudem pouze ve vztahu k žalovanému č. 2, nemá vliv na posouzení občanskoprávní odpovědnosti žalované č. 1. Rozhodnutí trestního soudu zakládá závazek výlučně odsouzenému pachateli a nijak neřeší odpovědnost dalších osob, které se na vzniku škody podílely podle občanskoprávních předpisů. Žalovaná č. 1 odpovídá za tuto část škody samostatně v občanskoprávním řízení, neboť neoprávněně odebranou elektřinu užívala v nemovitosti, kterou obývala společně se žalovaným č. 2, a měla z ní majetkový prospěch. Z tohoto důvodu byla povinnost k náhradě škody v částce 159 988 Kč v tomto řízení uložena pouze jí.
15.V rozsahu částky 180 496 Kč trestní soud o náhradě škody nerozhodoval. Touto částí nároku se proto soud zabýval v civilním řízení v celém rozsahu. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že výpočet žalobkyně odpovídá § 16 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 359/2020 Sb., a že rozsah neoprávněného odběru je podložen i výpovědí žalovaného č. 2, podle níž odběr probíhal nejméně od září 2023. Výše škody 180 496 Kč odpovídá výsledkům dokazování. 16.Soud uzavřel, že za škodu odpovídají oba žalovaní společně a nerozdílně podle § 2915 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V tomto řízení tak byla žalované č. 1 uložena povinnost uhradit celkem 340 484 Kč (159 988 Kč + 180 496 Kč), zatímco žalovanému č. 2 byla uložena povinnost pouze k částce 180 496 Kč, protože o částce 159 988 Kč již bylo rozhodnuto trestním soudem a řízení v tomto rozsahu bylo vůči němu zastaveno. Solidární odpovědnost znamená, že splní-li kterýkoli ze žalovaných část dluhu, zaniká povinnost druhého v odpovídajícím rozsahu, protože tatáž škoda nemůže být nahrazena dvakrát. 17.Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud ohledně částky 159 988 Kč, ohledně níž a druhého žalovaného bylo řízení zastaveno, vycházel z § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., když žaloba byla podána důvodně a byla vzata zpět z důvodů na straně druhého žalovaného (viz zmíněný trestní rozsudek ukládající mu náhradu škody v tomto rozsahu). Ve zbývající části řízení soud o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Soud jí proto přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 13 620 Kč a dále náhradu nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za osm úkonů právní povahy, a to ve výši 300 Kč za každý úkon, jejichž výše se odvíjí od § 3 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Jedná se o tyto úkony: předžalobní výzva a podání žaloby, vyjádření k odporu ze dne 26. 2. 2025, účast u jednání soudu dne 7. 4. 2025, účast u jednání dne 7. 5. 2025, vyjádření ze dne 5. 6. 2025, účast u jednání dne 25. 6. 2025 a vyjádření ze dne 18. 12. 2025. Podle § 137 odst. 1 o. s. ř. vznikl žalobkyni také nárok na náhradu cestovních výdajů v souvislosti s účastí u jednání soudu dne 7. 4. 2025, 7. 5. 2025 a 25. 6. 2025 na trase [anonymizováno] (jedna cesta 480 km). Žalobkyně však požadovala náhradu pouze za cesty uskutečněné ve dnech 7. 5. 2025 a 25. 6. 2025, čemuž soud vyhověl, celkové ujeté kilometry tak činí 960 km. Cesty byly uskutečněny vozidlem tov. zn. Seat, RZ [anonymizováno], s kombinovanou spotřebou 5,8 l benzinu / 100 km. Žalobkyni proto náleží náhrada za použití silničního motorového vozidla podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb. ve výši 5,80 Kč/km, což při 960 km představuje částku 1 993,344 Kč. Dále náleží žalobkyni náhrada za spotřebované pohonné hmoty podle § 4 písm. a) citované vyhlášky; při ceně benzinu Natural 95 35,80 Kč/l, kombinované spotřebě 5,8 l/100 km a ujetých 960 km činí náhrada za pohonné hmoty částku 5 568 Kč. Celkem tak soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 23 581,34 Kč, kterou jsou žalovaní povinni uhradit podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám žalobkyně. --- POUČENÍ ---
Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu ve Strakonicích.
Pokud by podle tohoto rozsudku nebylo plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem vykonán.