Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
pro 17 000 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 000 Kč od 15.10.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [anonymizováno]. uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se žalovaným dne 29.05.2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], na základě které poskytla žalovanému na jeho účet č. [anonymizováno] dne 10.07.2024 částku 17 000 Kč a dne 29.05.2024 částku 17 040 Kč. S vrácením úvěru se žalovaný ocitl v prodlení, ačkoliv jej právní předchůdkyně žalobkyně o zaplacení opakovaně upomínala. Poslední upomínkou ze dne 14.10.2024 byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k jeho okamžité úhradě. Žalovaný uhradil pouze částku 17 040 Kč, s úhradou částky 17 000 Kč je od 15.10.2024 v prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 06.11.2025 společnosti De Vries Invest, s.r.o., která ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 03.11.2025 postoupila žalobkyni. Před podáním žaloby byla žalobkyní žalovanému dne 25.11.2025 zaslána předžalobní upomínka, přesto neuhradil již ničeho.
2.Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a OSŘ č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3.Soud učinil z žalobkyní předložených listinných důkazů následující skutková zjištění:
4.Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [anonymizováno]., uzavřela dne 29.05.2024 s žalovaným úvěrovou smlouvou č. [anonymizováno], kterou se zavázala poskytnout žalovanému úvěr s limitem 17 040 Kč s možností opakovaného čerpání. Žalovaný se smlouvou zavázal čerpané peněžní prostředky společně s úrokem splácet v měsíčních splátkách ve výši 10 % jistiny, nejméně však částkou 500 Kč se splatností každého 10. dne v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, dle jejichž článku 5.2.4 byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna v případě prodlení žalovaného s platbou dle smlouvy delším než 60 dnů úvěr zesplatnit. Žalovaný čestně prohlásil, že jeho měsíční příjem ze zaměstnání činí 36 200 Kč, z nějž hradí nájemné ve výši 4 000 Kč a splátky jiných úvěrů ve výši 2 800 Kč (smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] ze dne 29.05.2024).
5.Totožnost žalovaného právní předchůdkyně ověřila z jeho občanského průkazu (občanský průkaz žalovaného).
6.Právní předchůdkyně žalobkyně převedla ze svého účtu na účet žalovaného č. [anonymizováno] dne 10.07.2024 částku 17 000 Kč a dne 29.05.2024 částku 17 040 Kč. (potvrzení o provedené platbě ze dne 10.07.2024 a ze dne 29.05.2024).
7.Dne 14.10.2024 právní předchůdkyně žalobkyně požadovala po žalovaném z důvodu jeho prodlení s úhradou splátek delším 60 dnů zaplacení zesplatněného úvěru, jehož jistina činila 17 000 Kč (výzva k zaplacení).
8.Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 03.11.2025 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovaným na společnost [anonymizováno]., která ji následně dne 04.11.2025 smlouvou o postoupení pohledávek postoupila na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek mezi společností [anonymizováno]., a společností [anonymizováno]., ze dne 03.11.2025 včetně její přílohy č. 1 a smlouva o postoupení pohledávek mezi společností [anonymizováno]., a žalobkyní ze dne 04.11.2025 včetně seznamu postoupených pohledávek).
9.Dopisy ze dne 21.11.2025 odeslanými 25.11.2025 žalobkyně žalovanému oznámila změnu v osobě věřitele pohledávky a vyzvala jej k zaplacení dlužné částky (oznámení o postoupení pohledávky a výzva k plnění ze dne 21.11.2025 včetně potvrzení o podání ze dne 25.11.2025).
10.Na základě skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:
11.Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě jimi uzavřené smlouvy o úvěru částky 17 040 Kč a 17 000 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný právní předchůdkyně žalobkyni nevrátil částku 17 000 Kč, k jejímuž zaplacení byl právní předchůdkyní žalobkyně dne 14.10.2025 vyzván. Žalobkyně vlastnické právo k žalované pohledávce nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 04.11.2025 se společnosti [anonymizováno]., která byla vlastníkem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 03.11.2025 s původní věřitelkou, společností [anonymizováno]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení žalované částky.
12.Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:
13.Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14.Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
15.Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16.Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17.Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18.Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 19.Podle § 1880 odst. 1 OZ postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 20.Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. 21.Podle § 1969 OZ může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 22.Dle ust. § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 23.Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 01.01.2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
24.Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 OZ a § 2 odst. 1 ZoSÚ. Právní předchůdkyně žalobkyně v daném případě však nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, když nezjistila příjmy a výdaje žalovaného a omezila se pouze na jeho čestné prohlášení. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalované, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. 25.Aktivní legitimace žalobkyně ve věci této byla dostatečně prokázána předloženou smlouvou o postoupení pohledávky.
26.Pokud žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zák. č. 257/2016 Sb., nemůže soud jinak než v souladu s § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. shledat smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 17 000 Kč, jako neplatnou. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 OZ jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje jistina úvěru ve výši 17 000 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla a žalovaný ji doposud nevrátil. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky 17 000 Kč i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 OZ z nesplacené jistiny od 15.10.2024 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení byla přiznána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 27.Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 300 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: - dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), odměnou ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t.), a
- dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze tří výše uvedených úkonů právní služby po 100 Kč.
Aplikace § 14b a. t. je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokátka žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.
28.O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 OSŘ Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 OSŘ --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (nařízení exekuce).