I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do [anonymizováno], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [anonymizováno] a smluvní pokuty ve výši [anonymizováno].
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši [anonymizováno] do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, na účet Okresního soudu v Novém Jičíně č. [anonymizováno], VS: [anonymizováno].
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobou, doručenou soudu dne [anonymizováno], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [anonymizováno], smluvní pokuty ve výši [anonymizováno] a náhrady nákladů řízení.
2.Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [anonymizováno] uzavřel žalovaný s žalobkyní Smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [anonymizováno]. Tyto peněžní prostředky byly dne [anonymizováno] zaslány žalovanému na účet č. [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši [anonymizováno]. Jistina a poplatek byly splatné dne [anonymizováno]. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [anonymizováno], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce byla klientem podepsána elektronicky PIN kódem, který žalobkyně zaslala na klientem uvedené telefonní číslo. Žalovaný své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena, ke dni podání žaloby žalovaný na svůj dluh uhradil částku [anonymizováno]. V důsledku prodlení s vrácením peněžních prostředků vznikla žalovanému povinnost uhradit také úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením v celkové výši [anonymizováno] ([anonymizováno] za každou písemnou výzvu). Písemné výzvy byly žalovanému odeslány dne [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno]. Dále byla v důsledku prodlení žalovanému naúčtována smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši [anonymizováno], od [anonymizováno] do [anonymizováno], která činí [anonymizováno]. Tato částka byla ponížena částečnou úhradou žalovaného, a to na výši [anonymizováno]. Celková výše pohledávky ke dni podání návrhu činí [anonymizováno] a skládá se z jistiny ve výši [anonymizováno], z poplatku ve výši [anonymizováno], z účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované ve výši [anonymizováno] a ze smluvní pokuty ve výši [anonymizováno].
3.Usnesením soudu, č. j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství. K tomu žalobkyně nedoplnila skutková tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru.
4.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Soud v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
5.Z nich vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, uzavřeli dne [anonymizováno] Smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalobkyně žalovanému na její účet částku [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal částku ve výši [anonymizováno] spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [anonymizováno] vrátit do [anonymizováno]. Z důvodu prodlení se zaplacením částky byly žalovanému zaslány upomínky, a to dne [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno], za které mu byly naúčtovány paušální náklady spojené s odesláním upomínek v celkové výši [anonymizováno] (5 x [anonymizováno]) a smluvní pokuta za prodlení ve výši [anonymizováno]. Žalovaný žalobkyni uhradil částku [anonymizováno]. Dopisem ze dne [anonymizováno] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, na výzvu nereagoval a dluh do dnešního dne neuhradil.
6.Podle ustanovení § 2390 OZ občanského zákoníku (dále také OZ), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7.Podle ustanovení § 1970 OZ, občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8.Podle ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9.Podle ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10.Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11.Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [anonymizováno] uzavřena smlouva o zápůjčce podle ustanovení § 2390 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zák. č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zák. č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12.Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v citovaném ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno] odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry nově potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne [anonymizováno] spisové značky [anonymizováno], z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze [anonymizováno]) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
13.Tyto závěry, které se vztahují ke zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., jsou nepochybně použitelné i režimu zák. č. 257/2016 Sb., neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr je v něm zakotvena obdobně, respektive ještě šířeji.
14.Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu usoud/III.__S_4129_18 ze dne [anonymizováno] zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
15.Zejména je nutno odkázat na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [anonymizováno] ve věci [anonymizováno] ([anonymizováno]), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v [anonymizováno]. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.
16.S ohledem na citované závěry rozsudku Soudního dvora ve věci C–679/18 a na články 8 a 23 směrnice 2008/48 dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.
17.V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že splnila své zákonné povinnosti ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., když na výzvu soudu nedoložila žádná tvrzení ani důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.
18.Soud proto shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., a s odkazem na výše citovanou judikaturu. Z těchto důvodů požadovaná plnění z titulu smlouvy (včetně poplatku + smluvní pokuty + účelně vynaložených nákladů) považoval za nedůvodná. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ.
19.Žalovaný od žalobkyně obdržel částku ve výši [anonymizováno] a na tento dluh dosud uhradil částku [anonymizováno]. K dnešnímu dni nevrácená jistina úvěru, kterou je žalovaný povinen vrátit, činí částku [anonymizováno] ([anonymizováno] – [anonymizováno]). Částka ve výši [anonymizováno] představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Proto soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši [anonymizováno] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
20.Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, předžalobní upomínka ze dne [anonymizováno], byla žalovanému odeslána dne [anonymizováno], doručena byla dle zákonné fikce třetí pracovní den, tj. [anonymizováno]. Podle výzvy měl žalovaný zaplatit do 3 dnů, tj. do [anonymizováno] a ode dne následujícího po splatnosti je v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.
21.Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
22.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci (při zohlednění zamítnutého příslušenství) je úspěch účastníků přibližně poloviční, z tohoto důvodu soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.
23.Soud žalobkyni stanovil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v [anonymizováno] na doplatku soudního poplatku částku [anonymizováno] (položka č. [anonymizováno], bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků), neboť žalobkyně nezaplatila doplatek soudního poplatku za žalobu, ke kterému byla vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne [anonymizováno] č. j. [anonymizováno] (viz § 4 odst. 1 písm. i) zák. č. 549/1991 Sb., srov. rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [anonymizováno], č. j. [anonymizováno]).
--- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, lze rozhodnutí vykonat.
V případě nezaplacení pohledávky – soudního poplatku dle výroku IV. rozsudku ve lhůtě 30 dnů po uplynutí lhůty splatnosti, bude tuto pohledávku vymáhat místně příslušný celní úřad.