Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno]
o 17 155 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky 9 400 Kč od 12.12.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 3 055 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky 12 455 Kč od 17.01.2025 do 11.12.2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky 3 055 Kč od 17.01.2025 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a částky 4 700 Kč.
III. Žalobkyně je povinna České republice zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň-sever.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobou podanou dne [anonymizováno] k soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 17 155 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [anonymizováno] smlouvu o zápůjčce, a to prostřednictvím webové adresy [anonymizováno], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslala žalovaná žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétní zápůjčky, který žalobkyně akceptovala. Na základě takto uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, které byly žalované zaslány dne [anonymizováno] na žalovanou uvedený účet č. [anonymizováno]. Dne [anonymizováno] uzavřela žalovaná s žalobkyní 2x žádost o navýšení zápůjčky o 2x 1 000 Kč, dne [anonymizováno] o navýšení zápůjčky o 1 000 Kč, dne [anonymizováno] o navýšení zápůjčky o 2x 1 000 K a o 1 400 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit jistinu 9 400 Kč a poplatek ve výši 3 055 Kč, a to nejpozději do [anonymizováno]. Žalovaná však na dluh neuhradila ničeho, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne [anonymizováno].
2.Zdejší soud postupoval podle § 115a OSŘ, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a k projednání věci nenařídil ústní jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, čímž se její souhlas předpokládá (§ 101 odst. 4 OSŘ).
3.Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za prokázané následující skutečnosti. Žalovaná podepsala dne [anonymizováno] s žalobkyní listinu označenou jako smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta dne [anonymizováno] částka ve výši 3 000 Kč zaslaná bezhotovostně na účet žalované č. [anonymizováno]. Následně na základě žádostí žalované o navýšení zápůjčky došlo mezi stranami k uzavření dodatků k předmětné smlouvě 2x dne [anonymizováno], dne [anonymizováno] a 3x dne [anonymizováno], kdy žalobkyně poskytla žalované navíc 2 000 Kč (2x 1 000 Kč), které byly žalované zaslány na stejný účet dne [anonymizováno], dále 1 000 Kč, které byly žalované zaslány dne [anonymizováno], 3 400 Kč (2x 1 000 Kč a 1 400 Kč), které byly žalované zaslány dne [anonymizováno]. Celkem žalobkyně zapůjčila žalované 9 400 Kč. Z předmětné smlouvy dále plyne, že roční úroková sazba činí 0 % a RPSN 9 128 %. Pro případ prodlení bylo v článku 2.3 smlouvy o zápůjčce ujednáno, že dlužné částky budou přirůstat k jistině a stanou se její součástí, dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a také bylo ujednáno, že žalobkyně může po žalované požadovat účelně vynaložené náklady, které vzniknou s případným prodlením žalované, zejména předáním pohledávky k vymáhání inkasní agentuře, a to za písemnou upomínku 500 Kč, za upomínku zaslanou prostřednictvím emailu 100 Kč, za telefonickou upomínku 50 Kč, za SMS upomínku 30 Kč, za přípravu dohody o splátkovém kalendáři 450 Kč, za předání spisu k internímu vymáhání 500 Kč, za předání inkasní agentuře 750 Kč a za účelné náklady spojené s předáním a vymáháním inkasní agenturou až 1 800 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce, a to v třídenní lhůtě, přičemž zásilka byla podána k poštovní přepravě dne [anonymizováno]. Z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaná na dluh neuhradila ničeho.
4.Z předloženého dokladu o ověření úvěruschopnosti vyplývá, že na účet žalované byla v měsíci řinu 2024 připsána částka ve výši 27 930 Kč a v měsíci listopadu 2024 částka 30 103 Kč od spol. [anonymizováno] Žalovaná žalobkyni sdělila, že je zaměstnána na plný úvazek na dobu neurčitou u spol. [anonymizováno]., (konkrétní pracovní pozici neuvedla) a její čistý příjem činí 30 000 Kč, výdaje činí 15 000 Kč měsíčně, je svobodná, má 1 nezletilé dítě a bydlí v podnájmu. Žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřovala údaje o žalované v dostupných registrech a databázích, zejména v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Na základě takto zjištěných a ověřených údajů žalobkyně vyhodnotila finanční situaci žalované.
5.Podle § 580 odst. 1 OZ, občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6.Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7.Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8.Soud v předmětné věci prvotně poukazuje na povinnost poskytovatele spotřebitelských zápůjček a úvěrů prověřit schopnost dlužníka splácet poskytnutý úvěr či zápůjčku podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud pro zjednodušení ohledně posuzování úvěruschopnosti odkazuje na závěry plynoucí z rozhodnutí vyšších soudů (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26.02.2019, sp. zn. usoud/III.__S_4129_18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.07.2018, sp. zn. nsoud/33_Cdo_2178_2018, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.03.2019, sp. zn. nsoud/33_Cdo_201_2018, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 01.04.2018, sp. zn. nssoud/1_As_30_2015, nebo rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 05. 11 2018, sp. zn. C-679/18).
9.Ze zákonných ustanovení a citovaných rozhodnutí plyne, že obecně je povinností poskytovatele úvěru při prověřování schopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr prověření, zda tento úvěr v budoucnu bude žadatel schopen splácet. Při tom musí vycházet především z porovnání příjmů žadatele o úvěr a jeho výdajů, ale také z plnění dosavadních dluhů žadatelem.
10.Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k požadavku na doložení těchto tvrzení žadatelem. Poskytovatel by tak měl při zjišťování informací od spotřebitele provádět prověřování sdělovaných údajů z jemu dostupných zdrojů alespoň v určitém rozsahu a trvat na jejich spolehlivém a objektivním doložení žadatelem (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či jiného příjmu, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Pokud pak některé informace není poskytovatel úvěru schopen zjistit (prověřit) jinak než z tvrzení spotřebitele, lze považovat za vhodné, aby byl spotřebitel v zájmu pravdivosti zjišťovaných údajů a v zájmu předcházení jejich zkreslení poskytovatelem alespoň přiměřeně poučen též o možných trestně právních následcích, tj. o tom, že pokud by uvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčel, mohl by se tím spotřebitel dopustit úvěrového podvodu. Je sice pravdou, že výklad dané normy by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů, a tedy nelze od něj očekávat nějaké hlubší systematické až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti všech spotřebitelem poskytnutých informací. Nicméně pokud má být zachován smysl a účel normy, a alespoň elementární míra požadovaného odborného přístupu ze strany poskytovatele, nelze uvažovat o tom, že posouzení úvěruschopnosti bylo řádné, pokud proběhlo bez zjištění (prověření či doložení) spotřebitelem poskytnutých tvrzení.
11.Mělo by tedy dojít k porovnání příjmů a výdajů spotřebitele poskytovatelem úvěru a způsobu plnění dosavadních dluhů na základě konkrétních a v daném případě určitých skutečností, plynoucích z žadatelem uvedených údajů a předložených listin či jiných důkazů. Žalobkyně doložila, že byl ověřen příjem žalované jako spotřebitele za měsíce 10 a 11/2024, nedošlo však současně k prověření jejích výdajů na straně druhé. S výdaji pak souvisí i druhá návazná oblast, a to zkoumání způsobu plnění dosavadních dluhů zahrnující jak zjištění dosavadního zatížení spotřebitele dalšími závazky, jejich rozsahem, výší a délkou dalšího předpokládaného splácení, tak dosavadní historií jejich plnění, zejména pokud se jedná o závazky již ve fázi vymáhání či exekuce. Nad rámec shora uvedené argumentace tak soud dodává, že si žalobkyně dle uvedených tvrzení informace od žalované vyžadovala, nakolik však byla pravdivost informací ověřována, doloženo není. Žalobkyně tak v řízení neprokázala, že před uzavřením smlouvy s žalovanou důkladně prověřovala schopnost žalované úvěr splácet v souladu s § 86 zák. č. 257/2016 Sb., když zkoumání úvěruschopnosti založila především na tvrzeních žalované. Žalobkyně tedy nevyhověla požadavkům § 86 zák. č. 257/2016 Sb. Soud proto podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. vyhodnotil smlouvu jako neplatnou. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona.
12.I kdyby však bylo uzavření smluvního vztahu prokázáno, jednalo by se o absolutně neplatnou smlouvu o úvěru pro její zjevný rozpor s dobrými mravy podle § 588 OZ, neboť protiplnění za poskytnutí úvěru (RPSN ve výši 9128 %) bylo sjednáno ve zcela zjevně nepřiměřené výši, když dle databáze ČNB ARAD činila v prosinci 2024 obvyklá úroková sazba 8,63 %. Sjednaná RPSN je tedy mnohonásobně vyšší, než bylo v době uzavření smlouvy obvyklé. Judikatura však zpravidla považuje za přiměřené protiplnění nejvýše trojnásobek obvyklé roční úrokové sazby (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. nsoud/33_Odo_234_2005). RPSN sice není totéž co úroková sazba, avšak její posouzení je v tomto případě relevantní, neboť zahrnuje poplatek za poskytnutím úvěru, který je ve skutečnosti úrokem.
13.Soud se dále zabýval tím, zda lze obsah ujednání o úrocích oddělit od ostatního obsahu smlouvy o úvěru a s ohledem na skutečnost, že úrok je pojmovým znakem daného typu smlouvu, dospěl k závěru, že toto oddělit nelze. Žalované tudíž nevznikla jiná povinnost, než žalobkyni vrátit poskytnutou částku – jistinu ve výši 9 400 Kč. Právním důvodem vzniku pohledávky s ohledem na neprokázání tvrzení o uzavření smlouvy a absolutní neplatnost smlouvy jako celku, není závazkový vztah ze smlouvy o úvěru, ale plnění žalobkyně z neexistujícího či neplatného právního jednání, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. Z hlediska právního posouzení se tedy jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 OZ. Podle § 2991 odst. 1 OZ přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil jí soud povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 OZ, jehož výše požadovaná žalobkyní neodporuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Pokud jde o počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že první doložená výzva žalobkyně ze dne [anonymizováno] stanovila žalované třídenní lhůtu pro zaplacení. Žalobkyně předložila podací lístek, ze kterého bylo zjištěno, že upomínka byla předána poštovnímu úřadu k přepravě dne [anonymizováno]. Dne [anonymizováno] se již upomínka mohla v souladu s § 573 OZ dostat do sféry dispozice žalované. Žalovaná byla povinna plnit do tří dnů, tj. do [anonymizováno]. Soud má tak za prokázané, že žalovaná je v prodlení až ode dne [anonymizováno], od kterého žalobkyni přiznal úroky z prodlení v zákonné výši.
14.Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť byla-li smlouva shledána neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění.
15.V dané věci nebyl vydán platební rozkaz, soud pokračoval v řízení, a proto podle Položky 2, bodu 2. Sazebníku poplatků k zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, doměřil soud soudní poplatek částkou ve výši 200 Kč do celkové částky 1 000 Kč podle Položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku, a uložil jej žalobkyni doplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
16.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ tak, že převážně neúspěšné žalobkyni nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení.
17.O lhůtách k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 OSŘ tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
--- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Nebude-li částka uvedená ve výroku III. tohoto rozsudku zaplacena ve stanovené lhůtě, bude po marném uplynutí lhůty 30 dní od splatnosti vymáhána celním úřadem.