Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Skalkou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o 95 242 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 95 242 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 95 242 Kč od 16.05.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 710 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Předmětem řízení je nárok na zaplacení náhrady škody způsobené žalovanou jako zaměstnankyní. Žalované vznikl schodek na svěřených hodnotách ve výši 95 242 Kč, což žalovaná písemně uznala.
2.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutečnosti tvrzené v žalobě neučinila spornými.
4.Žalovaná byla zaměstnána od [anonymizováno] jako [anonymizováno] (pracovní smlouva). Žalovaná podepsala dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dohoda ze dne [anonymizováno]) a absolvovala vstupní instruktáž (záznam, bezpečnostní řád). Žalovaná dne 16.02.2023 písemně uznala svůj dluh ve výši 95 242 Kč, který vznikl téhož dne odcizením jí svěřených hodnot [anonymizováno]. Žalovaná na policii uvedla, že peněženku ponechala v autě a při vystupování jej neuzamkla a pak už tato v autě nebyla. Tato věc byla následně policií odložena (podání vysvětlení, usnesení PČR). Pracovní poměr žalované byl zrušen ve zkušební době ke dni [anonymizováno] (rozvázání pracovního poměru). Žalovaná žádala o možnost splátek, ale s ohledem na ukončení pracovního poměru jí nebylo vyhověno, a poté byla opakovaně vyzývána k úhradě dluhu (e-mailová komunikace a výzvy žalobkyně).
5.Podle § 252 odst. 1 ZP byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen „dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. 6.Podle § 259 ZP zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí, je povinen nahradit tuto škodu v plné výši. 7.Podle § 2053 OZ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8.Uznání dluhu je samostatným utvrzovacím institutem; utvrzovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Tím se ve sporu posiluje procesní pozice věřitele, neboť v něm nemusí dokazovat vznik dluhu ani jeho trvání v době, kdy k uznání došlo. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.02.2020, sp. zn. nsoud/21_Cdo_4606_2018). 9.Ze strany žalované došlo k uznání dluhu v konkrétní výši, toto právní jednání bylo provedeno v písemné formě, je v něm určitě uveden důvod dluhu včetně specifikace jednání, na základě kterého vznikl, a jeho výše. Uznání dluhu nebylo v řízení ze strany žalované nijak zpochybněno. Právní jednání žalované tak naplnilo zákonné náležitosti a byla jím založena vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného dluhu v době uznání. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít tuto skutečnost za prokázanou. Jen pro úplnost soud dodává, že žalovaná byla poučena v bezpečnostním řádu, že služební peněženku musí mít trvale u sebe a tato se nesmí ponechat bez dozoru ani volně ložená ve vozidle.
10.Protože žalovaná byla v řízení zcela pasivní, v řízení k vyvrácení domněnky o trvání dluhu nedošlo, žalovaná dosud pohledávku nezaplatila a v řízení nevyšlo najevo, že dluh zanikl jinak, bylo žalobě vyhověno, a to na základě § 252 a § 259 ZP a § 2053 OZ Příslušenství tvořené zákonným úrokem z prodlení bylo přiznáno podle § 1968 a § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11.Jelikož žalovaná neuvedla ani žádné tvrzení ohledně svých aktuálních poměrů, nemohl soud uvažovat o případné variantě úhrady dluhu v přiměřených splátkách.
12.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 710 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 810 Kč a z náhrady za dva úkony (výzva k plnění a žaloba) ve výši 2 x 450 Kč při analogické aplikaci § 13 odst. 4 advokátního tarifu (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.11.2025, sp. zn. nsoud/28_Cdo_2638_2025, podle kterého nezastoupenému účastníku je třeba přiznat v situacích, na něž by jinak dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem). --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí.
Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.