Nao 41/2026- 11 - html Nao 41/2026 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Tomáše Foltase a Jana Kratochvíla v právní věci žalobce: Mgr. Václav Voříšek, advokát se sídlem Pod kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Odvolací senát odvolací kárné komise České advokátní komory, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 8. 2025, sp. zn. K 112/2017, o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům Městského soudu v Praze, ve věci vedené pod sp. zn. 17 Ad 16/2025,
takto:
Soudci Městského soudu v Praze Mgr. Vadim Hlavatý a Mgr. Milan Tauber nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci žalobce vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 17 Ad 16/2025.
Odůvodnění:
Vymezení věci
[1] Žalobce podal proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného vydaného ve věci kárného provinění žalobu, kterou Městský soud v Praze projednává v řízení pod sp. zn. 17 Ad 16/2025.
[2] Městský soud usnesením z 11. 3. 2026, čj. 17 Ad 16/2025‑44, žalobce neosvobodil od soudních poplatků a zamítl návrh na ustanovení zástupce. Městský soud zároveň žalobci uložil, aby uhradil soudní poplatek za podání žaloby ve výši 3 000 Kč, a to do 15 dnů od doručení tohoto usnesení. Toto usnesení bylo žalobci doručeno 11. 3. 2026.
[3] Podáním z 24. 3. 2026 žalobce opět požádal městský soud o osvobození od soudních poplatků z důvodu zhoršení jeho majetkové situace. Zároveň městský soud požádal, aby mu prodloužil lhůtu k zaplacení soudního poplatku za podání žaloby, kterou mu městský soud stanovil v usnesení z 11. 3. 2026.
[4] Dne 25. 3. 2026 nicméně matka žalobce uhradila soudní poplatek za podání žaloby. Vzhledem k této skutečnosti proto městský soud přípisem z 26. 3. 2026 vyzval žalobce, aby do jednoho týdne od doručení tohoto přípisu sdělil městskému soudu, zda stále trvá na své žádosti o osvobození od soudních poplatků.
[5] Podáním z 26. 3. 2026 doručeném Nejvyššímu správnímu soudu namítl žalobce podjatost Mgr. Vadima Hlavatého, tedy soudce zpravodaje ve věci sp. zn. 17 Ad 16/2025. Žalobce nesouhlasí s tím, že městský soud po něm vyžadoval výpisy z účtů a ani s tím, jak městský soud tyto výpisy posoudil. Dále nesouhlasí s tím, že městský soud zkoumal, jakým způsobem byly jeho žádosti o osvobození posouzeny v jiných řízeních. Nesouhlasí ani s tím, jakým způsobem městský soud posoudil nepředložení daňového přiznání žalobce a účtů za jeho stravu. Dle žalobce jsou všechny tyto požadavky městského soudu nestandardní a záměrně vedly v neprospěch žalobce. Městský soud rovněž nereagoval na opětovnou žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků. Žalobce tedy uzavřel, že postup Mgr. Vadima Hlavatého odůvodňuje pochybnosti o jeho nepodjatosti.
[6] Podáním z 1. 4. 2026 doručenému městskému soudu žalobce rozšířil výše zrekapitulovanou námitku podjatosti také na Mgr. Milana Taubera, tedy předsedu 17. senátu městského soudu. Žalobce uvedl, že jelikož daní soudci nereagovali na opětovnou žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků, dostali jej do situace, kdy o zaplacení poplatku za podání žaloby musel požádat osobu blízkou. Pokud by tito soudci byli nestranní, pak by žalobci prodloužili lhůtu pro zaplacení poplatku, o což také žalobce požádal. Naopak nyní zmiňovaní soudci dostali žalobce do procesní pasti, v níž musel daný poplatek zaplatit, aby jeho žaloba byla vůbec projednána.
[7] Ve vyjádření ze 7. 4. 2026 Mgr. Vadim Hlavatý a Mgr. Milan Tauber uvedli, že jim nejsou známy žádné okolnosti, pro které by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodování této věci. S ohledem na včasné uhrazení soudního poplatku za podání žaloby, k němuž došlo dříve, než městský soud stihl rozhodnout o žádosti žalobce o prodloužení lhůty k zaplacení poplatku, stalo se bezpředmětným o této žádosti rozhodovat. Jde‑li o opakovanou žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků, tak než se s ní městský soud stihl vypořádat, obdržel námitku podjatosti.
Posouzení Nejvyšším správním soudem
[8] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (zvýraznění doplnil Nejvyšší správní soud). [9] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný. Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (usnesení NSS z 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003‑16). [10] V nyní posuzované věci žalobce dovozuje podjatost soudců z toho, jak rozhodli a odůvodnili usnesení, jímž byla zamítnuta žalobcova žádost o osvobození od soudních poplatků a jeho návrh na ustanovení zástupce. Žalobce tedy odkazuje na okolnosti týkající se postupu soudců v řízení, které však důvodem pro vyloučení soudce nejsou, což výslovně stanoví citovaný § 8 odst. 1 s. ř. s. Jinými slovy – Nejvyšší správní soud v rámci řízení ve věci podjatosti nepřezkoumává věcnou správnost procesního postupu soudce či soudců v daném řízení. Jak Nejvyšší správní soud dovodil již v usnesení z 18. 6. 2003, čj. Nao 25/2003‑47, č. 283/2004 Sb. NSS, „důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci nejsou podle § 8 odst. 1 s. ř. s. okolnosti spočívající v postupu soudu podle § 36 odst. 3 věty druhé s. ř. s., který vedl k zamítnutí žalobcovy žádosti o osvobození od soudních poplatků s odůvodněním, že žaloba zjevně nemůže být úspěšná, a to ani v případě, že by takové rozhodnutí nebylo věcně správné.“ Ačkoliv v nynější věci městský soud nezamítl žalobcovu žádost z důvodu zjevné neúspěšnosti žaloby, nýbrž proto, že žalobce dle městského soudu nedokázal úplným a věrohodným způsobem doložit své majetkové poměry, jsou závěry citovaného usnesení aplikovatelné i na nyní posuzovanou situaci. Ostatně Nejvyšší správní soud již opakovaně shledal, že důvody, pro které krajské (městský) soudy zamítly žádost o osvobození od soudních poplatků, nejsou samy o sobě důvodem pro vyloučení soudců, kteří o této žádosti rozhodovali (usnesení NSS z 11. 10. 2022, čj. Nao 133/2022‑26, body 11 až 13; z 8. 2. 2022, čj. Nao 16/2022‑23, bod 7; z 25. 9. 2017, čj. Nao 280/2017‑15, bod 10; z 3. 5. 2017, čj. Nao 156/2017‑17, bod 8). Důvodem pro vyloučení soudců nemůže být ani to, že soud do podání námitky podjatosti nereagoval na opětovnou žádost o osvobození od soudních poplatků a o prodloužení lhůty k uhrazení soudního poplatku za podání žaloby. [11] I přesto mohou nastat jisté specifické skutečnosti – např. forma jednání a způsob vystupování soudce či celkový průběh ústního jednání, které mohou být pro posouzení námitky podjatosti důležité. Na jejich základě si totiž soud může učinit náhled na vnější stránku nestrannosti, tj. posoudit, zda v projednávané věci existují objektivní okolnosti, které by mohly vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má určitý, nikoliv nezaujatý vztah k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s. (usnesení NSS z 13. 12. 2018, čj. Nao 164/2018‑83). [12] Existenci takových skutečností však Nejvyšší správní soud v nynější věci neshledal. Městský soud dne 12. 1. 2026 standardizovaným způsobem vyzval žalobce, aby městskému soudu zaslal řádně vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Dále, vzhledem k tomu, že žalobcova matka uhradila dne 25. 3. 2026 soudní poplatek za podání žaloby, se městský soud logicky přípisem z 26. 3. 2026 žalobce dotázal, zda stále trvá na své žádosti o osvobození od soudních poplatků z 24. 3. 2026. Z formy jednání či ze způsobu komunikace městského soudu tedy Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyloučení daných soudců.
[13] Nejvyšší správní soud tedy dospěl v posuzované věci k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby bylo možno konstatovat podjatost soudců Městského soudu v Praze Mgr. Vadima Hlavatého a Mgr. Milana Taubera. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 7. května 2026
Jitka Zavřelová
předsedkyně senátu