Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
pro 4 149 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 4 149 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 786,35 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 904,63 Kč, úrok 15 % ročně z částky 2 604,60 Kč od 22.10.2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 604,60 Kč od 22.10.2025 do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 149 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [anonymizováno], IČO [anonymizováno], se sídlem [anonymizováno] a žalovaným došlo dne [anonymizováno] k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 5 449 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 636 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 389 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 52 týdenních splátkách po 240 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20.11.2023. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž uhradil celkem 8 300 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, byla ze strany společnosti [anonymizováno] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2025 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou, částku však žalobkyni neuhradil.
2.Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ, občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 OSŘ neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok. 3.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a OSŘ, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4.Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z předložené Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [anonymizováno] bylo prokázáno, že na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [anonymizováno], poskytla žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč, který žalovaný čerpal v hotovosti. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s jistinou a poplatkem ve výši 3 525 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 636 Kč a odměny za zpracování úvěru a za další péči o zákazníka ve výši 1 500 Kč. Strany si dále sjednaly službu flexibilního splácení za sjednanou dobu trvání ve výši 389 Kč. Součástí smlouvy bylo rovněž pojistné ve výši 1 924 Kč. Částku v souhrnné výši 12 449 Kč se pak žalovaný zavázal splatit v pravidelných 52 týdenních splátkách po 240 Kč týdně s tím, že poslední splátka je ve výši 209 Kč. Dle předmětné smlouvy činil úrok 43 % ročně a RPSN činila 117,18 %. Z obsahu smlouvy bylo dále zjištěno, že pro případ prodlení žalovaného byla v bodu 6.1 smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a také byly v bodu 6.2. ve spojený s body 6.3 a 6.4 sjednány paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním ve výši 300 Kč a 1 000 Kč. Převzetí peněžních prostředků bylo žalovaným stvrzeno podpisem úvěrové smlouvy. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, byla postoupena na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky a zároveň výzva k úhradě datovaná dne 21.10.2025 byla dle podacího lístku odeslána žalovanému dne 21.11.2025. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky dále vyzván ještě předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně. Z tvrzení žalobkyně a z přehledu plateb vzal soud za prokázané, že žalovaný na uvedenou pohledávku uhradil před podáním žaloby částku 8 300 Kč.
5.Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Soud shledal, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. V předmětné smlouvě si smluvní strany sjednaly vedle úroku ve výši 43 % rovněž další poplatky za zpracování úvěru a za splácení úvěru, přičemž konečná výše RPSN tak činila 117,18 %. Dle názoru soudu se však nejedná o poplatek odpovídající reálně poskytnutým službám, nýbrž jde o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků. Tento poplatek lze tedy ve své podstatě považovat za cenu poskytnutých peněz, a tedy za úrok. Dle názoru soudu se jedná o výši nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, přičemž se jedná o takovou výši úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (9,63 % p.a., dle ČNB 11/2022). Soud proto došel k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 a 588 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), absolutně neplatná. Pro úplnost lze dodat, že ke stejnému závěru došel i Krajský soud v Plzni v rozhodnutí ze dne 04.11.2020, č.j. krajsky/25_Co_279_2020-47, jež se týká právní předchůdkyně žalobkyně za zcela obdobných podmínek. Soud dále dospěl k závěru, že vztah účastníků nemohl být posouzen ani dle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku 7 000 Kč a zaplatil dosud dle tvrzení žalobkyně částku 8 300 Kč. Je tedy zřejmé, že k bezdůvodnému obohacení na jeho straně nedošlo. Soud proto žalobu zamítl, neboť uplatněné nároky vyplývají ze smlouvy, která je absolutně neplatná. 6.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V řízení byl úspěšnější žalovaný, tomu však náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 OSŘ).