Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o 31 388 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh žalobkyně že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 388 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1724,57 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 901,33 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13 509,25 Kč od 21.02.2025 do zaplacení ve výši 12,75 %, úrok 8 % ročně z částky 12 941,62 Kč od 21.02.2025 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 31 388 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalovaným a společností [anonymizováno]., IČ: [anonymizováno], se [anonymizováno], došlo dne 21.07.2023 k uzavření Smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této smlouvy také předpis splátek, který tvoří její přílohu č. 1. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (dále také jen „úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy (viz první strana smlouvy). Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle smlouvy a dle předpisu splátek dne 21.09.2024 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši 761 Kč (viz první strana smlouvy). Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru (jak při jeho sjednávání, tak i poté, v době trvání smluvního vztahu). Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč, (dále společně také jen „Úhrady za služby“). Veškeré úhrady za služby byly sjednány na první straně smlouvy.
2.Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby, se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč (viz první strana smlouvy a předpis splátek). Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 21.09.2024. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 27.08.2023 ve výši 2 000 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na:
- jistině úvěru 12 941,62 Kč
- úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 567,63 Kč
- úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 6 284 Kč
- úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 780,46 Kč
- úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 2 314,29 Kč
Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. k 21.09.2024, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 12 941,62 Kč od 22.09.2024 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně. Úroková sazba úroku z úvěru ve výši sazba 8 % ročně je sjednána v článku „Splatnost, úrok a RPSN“ Smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně. Na základě smluvního ujednání (viz první strana smlouvy), aprobovaného občanským zákoníkem, je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 12 941,62 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 567,63 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve smlouvě.
3.Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [anonymizováno]. postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.03.2025, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 25.03.2025. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho.
Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení:
- neuhrazené jistiny ve výši 12 941,62 Kč
- úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 567,63 Kč
- úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 6 284,00 Kč
- úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 780,46 Kč
- úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 314,29 Kč
- smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč
- úroku vyčísleného od 22.09.2024 do 20.02.2025 z dlužné jistiny ve výši 901,33 Kč
- zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20.02.2025 ve výši 1 724,57 Kč
Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení:
- úroků z úvěru ve výši 8 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 12 941,62 Kč od 21.02.2025 do zaplacení,
- zákonných úroků z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky ve výši 13 509,25 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 12 941,62 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 567,63 Kč, od 21.02.2025 do zaplacení.
4.Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 17.07.2025. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně je tak nucena se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.
5.Právní předchůdce žalobkyně, společnost [anonymizováno]., jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů, tj. NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne 21.07.2023 (dále jen „Žádost“) a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu Žadatele“, konkrétně pracovní smlouvou a výplatními páskami. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovaným uzavřena smlouva o úvěru. V žádosti žalovaný uvedl, že je od 13.02.2023 na dobu určitou do 31.01.2024 zaměstnán u společnosti [anonymizováno]., IČ: [anonymizováno], že výše jeho měsíční příjmů činí celkem 29 439,00 Kč a že výše jeho měsíčních výdajů činí 24 127,00 Kč. Použitelný měsíční příjem byl vypočten na částku 5 312 Kč. Žalovaný dále v žádosti uvedl, že bydlí v nájmu, je rozvedený a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Tvrzenou majetkovou situaci žalovaného si právní předchůdce žalobkyně ověřil z Pracovní smlouvy, Výplatních pásek, Podnájemní smlouvy, Přílohy ke smlouvě o podnájmu a Daňového dokladu o zaplacení nájmu. Příjmy žalovaného zkoumal právní předchůdce žalobkyně dle výplatních pásek a pracovní smlouvy a výdaje žalovaného byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu, podnájemní smlouvy, přílohy ke smlouvě o podnájmu a daňového dokladu o zaplacení nájmu. Žalovaný v žádosti prohlásil a svým podpisem stvrdil, že údaje, které právnímu předchůdci žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytl, jsou úplné, přesné a pravdivé. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, a které si právní předchůdce žalobkyně ověřil, a dále s ohledem na výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr ve výši 15 000 Kč s měsíční splátkou 1 992 Kč je dostatečná. 6.Žalovaný po uzavření smlouvy uhradil celkem ve výši 4 000 Kč, a to následovně:
22.07.2023 - 2 000 Kč
27.08.2023 - 2 000Kč
7.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
8.Soud ve věci výzvou ze dne 19.11.2025 vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se vyjádřili, zda podle § 115a OSŘ souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byli současně poučeni, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 OSŘ předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena uložením u pošty dne 28.11.2025. Žalovaný na výzvu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas. 9.Soud provedl dokazování listinami založenými žalobkyní, a to výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 17.07.2025 vč. podacího lístku, smlouvou o úvěru uzavřenou mezi spol. EC Financial services a.s. a žalovaným 21.07.2023 č. smlouvy [anonymizováno], rozpisem provedených plateb z č. l. 15, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12.03.2025, seznamem postoupených pohledávek - strana 38, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 02.04.2025, výzvou před podáním žaloby z 20.09.2024, žádostí o úvěr z č. l. 37, výplatními lístky na č. l. 39 -39 vč. pracovní smlouvy, fotokopií pracovní smlouvy, podnájemní smlouvy včetně přílohy č. 1.
10.Z těchto listin soud zjistil, že žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku 15 000 Kč zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky 12 888 Kč, který byl vypočten součtem úroku - 761 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 7 350 Kč, poplatkem za administrativní činnost 2 077 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 2 700 Kč, tedy celkovou částku 27 888 Kč splatit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč; RPSN u půjčky se splatností v délce 14 měsíců (což je posuzovaný případ) činí 272,44 %. Žalovaný po uzavření smlouvy uhradil celkem 4 000 Kč.
11.Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno.
12.Soud zkoumal, zda žalobkyně, resp. její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. K tomuto žalobkyně doplnila skutková tvrzení shora podáním ze dne 04.12.2025.
13.Z listin předložených žalobkyní k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že se jedná žádost o úvěr ze dne 21.7.223, z níž vyplynulo, že žalovaný dosahuje příjmu 29 439 Kč, výdaje na bydlení činí 10 800 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady činí 4 860 Kč, srážky ze mzdy, výživné činí 8 267, jiné výdaje činí 200 Kč, celkem činí výdaje 24 127 Kč. Žalovaný bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, nemá jiné příjmy. Dále žalobkyně doložila 3 výplatní pásky, z nichž vyplynul příjem žalovaného za 4/2023 – 36 417 Kč, 5/2023 – 27 163 Kč, 6/2023 – 24 737 Kč, z výplatních pásek dále vyplývá, že ze mzdy žalovaný hradí výživné 3 000 Kč každý měsíc a jsou mu strhávány nepřednostní srážky VR 7 593 Kč, 4 220 Kč, 3 699 Kč. Z daňového dokladu č. 16062023 ze dne 16.06.2023 vyplynulo, že žalovaný hradil za podnájem za měsíc 6/2023 – 10 800 Kč na základě podnájemní smlouvy ze dne 16.05.2023. Pracovní smlouvu měl žalovaný uzavřenou se zaměstnavatelem [anonymizováno] na dobu určitou do 21.01.2024.
14.Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 OZ byl právní předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, jednalo se o spotřebitelský úvěr podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 15.Na předmětnou smlouvu, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 tohoto zákona. 16.Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17.Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
18.Podle § 87 odst. 1 věta první, zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 19.Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zák. č. 257/2016 Sb. je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Z důkazů vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet pouze z 3 výplatních pásků a pracovní smlouvy na dobu určitou, když nebyly zkoumány a prověřovány ani výdaje žalovaného bez bližší specifikace uvedené částkou 8 267 Kč, částka 4 860 Kč v roce 2023 na dopravu, jídlo a osobní náklady, je nedostačující, což považuje soud za nereálné a vůbec se nezabýval skutečností, že žalovaný již nějaké závazky hradí formou srážek ze mzdy v rámci výkonu rozhodnutí a že je sráženo též výživné v částce 3 000 Kč měsíčně byť v žádosti je uvedeno, že žalovaný vyživovací povinnost žádnou nemá. Nebylo ověřováno z registru dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., zda se žalovaný nenacházel v systému SOLUS, ISIR, NRKI apod. 20.Právní předchůdce žalobkyně nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopností spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je smlouva podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, podle kterého je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, při zohlednění jejího dosavadního plnění. Z žaloby vyplynulo, že žalovaný do dne zesplatnění úvěru uhradil žalobkyni částku 4 000 Kč, s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru tak žalobkyni dluží 11 000 Kč. Další plnění ze smlouvy, včetně smluvních úroků, nelze žalobkyni přiznat, neboť pro neplatnost úvěrové smlouvy nebyl žalovaný závazky ze smlouvy vázán. Proto, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 388 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 724,57 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 901,33 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13 509,25 Kč od 21.02.2025 do zaplacení ve výši 12,75 %,úroku 8 % ročně z částky 12 941,62 Kč od 21.02.2025 do zaplacení, soud žalobu v tomto rozsahu zamítl, neboť současně platí, že v případě neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, má věřitel nárok na nesplacenou jistinu úvěru v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele) - srov. rozhodnutí NS ČR, sp. zn. nsoud/33_Cdo_3675_2021. Vzhledem k tomu, že v nyní posuzované věci se účastníci na nové době splatnosti nedohodli, byla tato stanovena soudem, a to v délce tří dnů od právní moci rozsudku, tedy v délce obvyklé pariční lhůty. Soud přitom přihlížel k výši a povaze dluhu, době, která uplynula od poskytnutí úvěru, jakož i k dosavadnímu pasivnímu postoji žalovaného, který ohledně svých platebních možností ničeho neuvedl. 21.Jelikož dlužná částka byla žalovanému uložena k úhradě v nově stanovené lhůtě splatnosti, žalovaný se s její úhradou dosud nedostal do prodlení, a proto žalobkyni nebyl přiznán ani požadovaný zákonný úrok z prodlení (viz rozhodnutí KS Ostrava, č. j. krajsky/8_Co_5_2024-160). 22.Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 OSŘ, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měl ve sporu převážná úspěch žalovaný, z obsahu spisu však vyplývá, že mu žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté občanského soudního řádu, případně exekucí dle příslušných ustanovení zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.