Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Wildové a soudců JUDr. Blanky Bendové a JUDr. Miloslava Sládka ve věci
žalobce: [anonymizováno], IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupený advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
o zaplacení 489 600 Kč s příslušenstvím
k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. července 2025, č. j. okresni/65_C_107_2023-113 --- VÝROK ---
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé (I.) mění tak, že se žaloba o zaplacení částky 390 600 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení z této částky od 14.12.2021 do zaplacení zamítá, jinak se v tomto výroku potvrzuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně částku 1 080 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 360 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 489 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % p. a. počítaným ode dne 14.12.2021 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 156 837 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce (výrok II.).
2.Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení této částky jako pojistného plnění s tím, že uzavřel dne 17.08.2016 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti podnikatele. Žalobce způsobil škodu při svém podnikání tím, že v rámci spolupráce se společností [anonymizováno]. objednal dveře bez větrací mřížky, následně byly na dveřích dodatečně vyřezány otvory a instalovány mřížky, zákazník však následně dveře reklamoval kvůli prasklinám od rohu vyřezávaných otvorů. Dveře (68 kusů) tak musely být vyrobeny znovu za částku 489 600 Kč. Tuto škodu společnost [anonymizováno]. po žalobci požaduje uhradit.
3.Žalovaná nesporovala existenci pojistného vztahu, v prvé řadě namítla promlčení nároku s ohledem na vznik škody dne 01.08.2019. Dále namítala, že škoda je řešena v rozsahu doložky [anonymizováno] jako čistě finanční škoda se sublimitem pojistného plnění 100 000 Kč. Dále namítala, že popisovaný vznik události odpovídá tzv. zachraňovacím nákladům, tyto jsou dle Všeobecných pojistných podmínek omezeny na 2 % z příslušného sublimitu. Nad rámec již poskytnutého plnění 32 250 Kč tak další plnění odmítla.
4.Soud I. stupně vzal na základě provedeného dokazování za prokázané, že mezi žalovanou (jako pojistitelem) a žalobcem (jako pojistníkem) byla uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), která se vztahuje i na povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění v případě pojistné události spočívající v povinnosti pojištěného nahradit škodu vzniklou třetí osobě. O rozsahu sjednaného pojištění a skutečnosti, že pojištění v rozhodném období trvalo, nebylo ostatně mezi účastníky sporu. Žalobce způsobil společnosti [anonymizováno]. škodu ve výši 489 600 Kč spočívající v chybném zadání parametrů dveří do výroby, ke kterému byl žalobce smluvně zavázán, na základě čehož, jakožto hlavní a elementární příčiny, došlo následně u 68 dveří k výskytu neopravitelných prasklin. Místo poškozených dveří tak musely být vyrobeny nové za cenu 489 600 Kč. Žalobce byl k úhradě škody vyzván společností [anonymizováno]. dopisem ze dne 30.03.2021 a následně uplatnil tento nárok po žalované. Soud I. stupně vycházel z toho, že základní – hlavní příčinou vzniku poškození dveří, byla absence výztuhy z masivního dřeva. Absence vnitřních výztuh vylučovala možnost opatřit dveře větracím otvorem bez rizika následného praskání výplně dveří. 5.Při posouzení námitky promlčení vycházel z toho, že i když vinou žalobce nebyl dodržen předpokládaný technologický postup při výrobě dveří, tak dveře, které společnost [anonymizováno]. dodala společnosti [anonymizováno]. při plnění dodávky nevykazovaly žádné zjevné vady. O tom, že absence masivní výztuže povede ke vzniku poškození dveří v okamžiku předání dveří společnosti [anonymizováno]. nikdo nevěděl. Až do uplatnění reklamace ze dne 29.03.2021 bylo poskytnuté plnění bez zjevných vad, teprve až v důsledku reklamace mohl být zaregistrován vznik případné škody. Okamžikem vzniku škody tak nebylo vadné zadání dveří do výroby, ale až okamžik, kdy se vady projevily. Žalobce se o vzniku škody dozvěděl až z výzvy k náhradě škody ze dne 30.03.2021, nárok na pojistné plnění u žalované uplatnil 15.03.2021. Soud I. stupně tak dospěl k závěru, že subjektivní ani objektivní promlčecí doba neuplynula, nárok žalobce tak promlčeným neshledal.
6.Při určení výše pojistného plnění soud I. stupně vycházel ze závěrů znaleckého posudku, z něhož vyplynulo, že poškození na dveřích nelze opravit, cena nových dveří byla stanovena ve výši 489 600 Kč. V této výši tak bylo žalobě vyhověno včetně úroku z prodlení s odkazem na § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 OSŘ, občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení za soudní poplatek, část zálohy na znalecký posudek a náklady právního zastoupení, jejichž výše byla podrobně popsána v bodě 29. odůvodnění napadeného rozsudku. 8.Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, vytýkala soudu I. stupně nesprávné právní posouzení. Nárok žalobce považovala za promlčený. Poukázala na to, že žalobce odvíjí svůj nárok od vadné objednávky dveří, kterou učinil již dne 20.01.2019, zadání do výroby bylo realizováno v květnu 2019, následně byly do dveří dodatečně vyřezány otvory, které byly osazeny mřížkami, faktura za tyto práce byla vystavena již 19.08.2019. Nesouhlasila tak s tím, že vznik škody mohl být registrován až v okamžiku reklamace dveří ze dne 29.03.2021. Vědomost o vzniklé škodě měl žalobce již v době, kdy se dodatečným osazením mřížkami snažila společnost [anonymizováno]. minimalizovat škodu. Poukázala na to, že žalobce sám oznámil pojistnou událost dne 15.03.2021, tedy ještě předtím, než došlo k reklamaci a datum škodní události označil datem 01.08.2019. Reklamační protokol byl sepsán již 04.03.2021. Žalovaná poukázala na ust. § 635 odst. 2 OZ s tím, že právo na náhradu škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dověděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, tato tříletá subjektivní promlčecí doba počala běžet od 01.08.2019 a nárok na náhradu škody se promlčel nejpozději dne 01.08.2022. Ke stejnému datu by se promlčel i nárok vůči pojistiteli. Namítala, že nejpozději by měla promlčecí doba počít běžet od 19.08.2019, kdy poškozené společnosti byla vystavena faktura za dodatečné osazení dveří mřížkami, v té době již měla vědomost o vzniku škody i o osobě, která za ni odpovídá. Nárok tak považovala za promlčený. Poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. nsoud/25_Cdo_1976_2019 k aplikaci § 635 odst. 2 OZ Žádala, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 9.Žalobce se písemně vyjádřil k odvolání žalované, nepovažoval odvolání za důvodné, popsal průběh řešení zakázky s tím, že k chybě na jeho straně došlo v květnu 2019 při chybném zadání do výroby, což v té době ještě nevěděl. To zjistil, až při jejich dodání. Ve snaze minimalizovat škodu řešili situaci dodatečným vyřezáním otvorů a osazením mřížkami a dodáním zákazníkovi těchto upravených dveří. Tím byla v srpnu 2019 zakázka dokončena. Až v březnu 2021 se zjistilo, že dodatečná úprava problém nevyřešila, zákazník reklamoval praskliny plochy dveří. Reklamace byla řešena 04.03.2021, 22.03.2021 proběhlo místní šetření a 29.03.2021 poslala společnost [anonymizováno]. vyjádření k reklamaci. Následně žalobce vyzvala formálně k náhradě škody dne 30.03.2021. O vzniku škody se tak žalobce dozvěděl nejdříve 04.03.2021. Obratem poté začal věc řešit. Namítal, že v době, kdy provedl chybné zadání v roce 2019 ještě nemohl vědět o vzniku škody. Poukázal na to, že pokud by již v roce 2019 zadali výrobu nových dveří, byla by škoda dvojnásobná. Subjektivní promlčecí doba tak nemohla začít běžet dříve než 04.03.2021. Až do doby reklamace bylo plnění ze strany společnosti [anonymizováno]. bez zjevných vad. V době, kdy došlo k dodatečnému vyřezání otvorů měl vědomost pouze o svém pochybení, nikoliv o vzniku škody, ta vznikla až později, když se na dveřích projevily vady. Žádal potvrzení napadeného rozsudku.
10.Při odvolacím jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích.
11.Odvolací soud ve smyslu ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a poté, co dílčím způsobem doplnil skutková zjištění soudu I. stupně dle § 213 a § 213a OSŘ, shledal odvolání žalované částečně důvodným. 12.Z pojistné smlouvy (Pojištění odpovědnosti podnikatele a právnických osob) ze dne 17.08.2016 vzal odvolací soud za prokázané, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, přičemž předmětem pojištění byla odpovědnost žalobce coby podnikatele za způsobenou škodu. Pojistnou smlouvou byl sjednán rozsah pojištění (limit pojistného plnění) 5 000 000 Kč se spoluúčastí 1 000 Kč pro případ povinnosti pojištěného nahradit škodu či újmu při ublížení na zdraví nebo usmrcením vzniklou jinému v souvislosti s činnostmi uvedenými ve výpisu z živnostenského rejstříku. Při škodě vzniklé jinak než na zdraví, poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením hmotné věci (čisté finanční škodě) byl sjednán sublimit pojistného plnění 100 000 Kč se spoluúčastí 1 000 Kč (doložka [anonymizováno]).
13.Ze Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti [anonymizováno] (dále jen „VPP“) vzal odvolací soud za prokázané, že účastníky bylo sjednáno, že v případě pojištění odpovědnosti za škodu je oprávněnou osobou pojištěný (článek 25). Pojistnou událostí se rozumí vznik povinnosti pojištěného nahradit vzniklou škodu či újmu při ublížení na zdraví nebo usmrcení, se kterou je spojena povinnost pojišťovny poskytnout pojistné plnění (článek 23 odst. 1).
14.Podle § 2861 odst. 1 OZ, má pojištěný z pojištění odpovědnosti právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému. 15.Podle § 2865 odst. 1 OZ, nebyl-li ujednán limit pojistného plnění, hradí pojistitel poškozenému škodu, popřípadě jinou újmu, v plné výši. Nahradil-li pojištěný škodu nebo újmu, na niž se vztahuje pojištění, má proti pojistiteli právo na náhradu až do výše, do které by jinak byl povinen plnit poškozenému pojistitel. 16.Podle § 620 odst. 1 OZ, okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. 17.Podle § 626 OZ, u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu. 18.Podle § 635 odst. 2 OZ se právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. 19.Odvolací soud v prvé řadě dospěl k závěru, že soud I. stupně nepochybil, pokud na straně žalobce mlčky shledal aktivní věcnou legitimaci, neboť z VPP vyplývá, že účastníci odchylně od ust. § 2861 odst. 1 OZ sjednali, že oprávněnou osobou je pojištěný, žalobci tak vzniká právo na přímou výplatu pojistného plnění, nikoliv (pouze) nárok na to, aby pojišťovna za něj hradila škodu poškozenému. 20.Soud I. stupně rovněž správně posoudil běh promlčecí doby, když její počátek odvíjel až od uplatněné reklamace a následné výzvy k náhradě škody, neboť teprve tehdy měl žalobce vědomost o tom, že způsobil škodu, kterou bude muset nahradit, tedy že nastala pojistná událost ve smyslu článku 23 VPP. Promlčecí lhůta v tomto případě počíná běžet až rok po pojistné události, v daném případě tedy začala běžet 1 rok po výzvě k náhradě škody, tj. 30.03.2022.
21.Současně však je třeba zohlednit ust. § 635 odst. 2 OZ, dle něhož se právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. V daném případě tak promlčecí lhůta v souladu s § 620 odst. 1 OZ skončila uplynutím tří let od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a kdo za ni odpovídá, tedy od okamžiku reklamace ze strany poškozené společnosti [anonymizováno]., tj. 04.03.2021. Pokud byla žaloba podána 27.04.2023, byla podána včas v běhu promlčecí lhůty. 22.Pokud žalovaná odvozovala běh promlčecí lhůty od 01.08.2019, resp. 19.08.2019 s tím, že tehdy měla nastat škodní událost, nepovažoval to odvolací soud za podstatné, neboť pro běh promlčecí lhůty je podstatná pojistná událost (§ 626 OZ), nikoliv škodní událost a dále okamžik, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a kdo za ni odpovídá (§ 620 odst. 1 OZ). Není tedy podstatné, kdy došlo k pochybení žalobce při jeho podnikatelské činnosti, ale kdy došlo ke vzniku škody, resp. ke vzniku povinnosti pojištěného uhradit škodu vzniklou v důsledku tohoto pochybení. Soud I. stupně tak nepochybil, pokud nárok žalobce promlčeným neshledal. 23.Odvolací soud však shledal pochybení soudu I. stupně, pokud se nezabýval limitem pojistného plnění, jak žalovaná namítala. Z pojistné smlouvy vyplývá, že pro pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou jinak než na zdraví, poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením hmotné věci byl stanoven limit pojistného plnění 100 000 Kč se spoluúčastí 1 000 Kč (doložka [anonymizováno]). O takový případ se jednalo právě v dané věci, neboť škoda, kterou žalobce způsobil vadnou objednávkou nesprávných dveří, nebyla způsobena na zdraví ani na hmotné věci. Žalobci tak v daném případě náleží pojistné plnění pouze v rozsahu 99 000 Kč po odečtení jeho spoluúčasti ve výši 1 000 Kč.
24.Odvolací soud tedy změnil napadený rozsudek dle § 220 odst. 1 písm. b) OSŘ ve výroku o věci samé tak, že ve zbývajícím rozsahu 390 600 Kč (489 600 – 99 000) s příslušenstvím žalobu zamítl a rozsudek potvrdil dle § 219 OSŘ pouze ve zbývajícím rozsahu 99 000 Kč s příslušenstvím. 25.V závislosti na tom odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 2 OSŘ o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů dle úspěchu účastníků, žalovaná byla úspěšná z 80 %, z 20 % úspěšná nebyla, žalované tak byla přiznána náhrada nákladů řízení v rozsahu 60 %. Žalované vznikly před soudem I. stupně náklady nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 OSŘ za 6 úkonů (vyjádření ze dne 13.09.2023, příprava na jednání, účast na jednání 15.12.2023, vyjádření ze dne 11.01.2024, účast na jednání dne 02.04.2024 a 25.07.2024) po 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 1 800 Kč, z toho 60 % činí 1 080 Kč. V odvolacím řízení žalované vznikly náklady řízení za 2 úkony (odvolání a účast na jednání dne 04.12.2025) po 300 Kč, celkem 600 Kč, z toho 60 % činí 360 Kč. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 OSŘ). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Proti výroku o nákladech řízení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.)