I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 408,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 535,60 Kč od [anonymizováno] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 907,50 Kč od [anonymizováno] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 485,60 Kč od [anonymizováno] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 792 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 24 408,70 Kč s příslušenstvím představujícím zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dílčích pohledávek a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo [anonymizováno]. Na základě této smlouvy žalobce žalovanému dodával elektřinu a poskytoval související služby, přičemž za dodávku a související plnění vystavil žalovanému vyúčtování a další daňové doklady, které žalovaný ve lhůtách splatnosti neuhradil. Součástí žalované částky jsou nedoplatky z vyúčtování dodávky elektřiny, poplatek za samostatné odpojení odběrného místa a poplatky za doporučené upomínky.
2.Žalovaný je státním občanem Polské republiky, věc proto obsahuje mezinárodní prvek. Pravomoc soudů České republiky je dána podle čl. 18 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel Ia), neboť žaloba proti spotřebiteli může být podána pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Ze žalobních tvrzení a předložených listin vyplývá, že žalovaný má bydliště na území České republiky. Rozhodným právem je české právo, a to podle čl. 6 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (Řím I), neboť smlouva byla uzavřena v souvislosti s dodávkou elektřiny do odběrného místa nacházejícího se na území České republiky a smlouva vykazuje nejužší spojení s Českou republikou.
3.Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nijak nezpochybnil a nenavrhl provedení žádných důkazů.
4.Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, zejména smluvní dokumentací, všeobecnými obchodními podmínkami, jednotlivými vyúčtováními a daňovými doklady č. [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno], dále doklady k účtovaným upomínkám, předžalobní výzvou a podacím archem.
5.Z provedených důkazů soud zjistil, že mezi účastníky existoval smluvní vztah, na jehož základě žalobce žalovanému dodával elektřinu do odběrného místa [anonymizováno]. Za dodanou elektřinu a související služby žalobce vystavil žalovanému vyúčtování č. [anonymizováno] na částku 22 535,60 Kč se splatností dne [anonymizováno]. Dále vystavil vyúčtování č. [anonymizováno] na částku 485,60 Kč se splatností dne [anonymizováno] a daňový doklad č. [anonymizováno] na částku 907,50 Kč za samostatné odpojení odběrného místa se splatností dne [anonymizováno]. Žalobce dále žalovanému vyúčtoval dva poplatky za doporučené upomínky ve výši 240 Kč za každou upomínku. Žalovaný žádnou z uvedených částek neuhradil.
6.Podle § 1724 a násl. občanského zákoníku vzniká ze smlouvy závazek, jehož obsahem je mimo jiné povinnost dlužníka poskytnout sjednané plnění. Podle obsahu smlouvy a všeobecných obchodních podmínek byl žalovaný povinen hradit cenu dodané elektřiny, souvisejících služeb a další oprávněně účtované platby.
7.Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že žalobce prokázal vznik i výši žalované pohledávky. Žalovaný existenci smluvního vztahu, dodávku elektřiny, správnost vyúčtování ani oprávněnost účtovaných poplatků nijak nezpochybnil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a přiznal žalobci požadovanou jistinu ve výši 24 408,70 Kč.
8.Protože žalovaný svůj peněžitý dluh nesplnil řádně a včas, dostal se do prodlení. Podle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády upravujícím výši úroků z prodlení proto soud žalobci přiznal rovněž požadované zákonné úroky z prodlení z jednotlivých dílčích pohledávek od dnů následujících po jejich splatnosti.
9.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 792 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 977 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 408,70 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.
--- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.