Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne 10.06.2026 samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci
žalobkyně
[anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému
[anonymizováno], narozený dne [anonymizováno]
o 43 552,68 Kč s příslušenstvím, takto:
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 30 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,5% ročně z této částky od 04.07.2025 do zaplacení, to vše do patnácti dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně žádala na žalovaném zaplacení 13 552,68 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,5% ročně z této částky od 04.07.2025 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 564 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, do patnácti dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 24.09.2025 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení 43 552,68 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,5% ročně z této částky od 04.07.2025 do zaplacení, z titulu tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě níž měl věřitel ([anonymizováno] [anonymizováno] p.l.c.) poskytnout žalovanému 30 000 Kč, které nesplácel řádně a tuto částku dluží. Žalobkyně, jíž byla pohledávka věřitelem postoupena, marně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky.
2.Žalobkyně alternativně navrhla posouzení věci podle pravidel vypořádání bezdůvodného obohacení.
3.Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání za splnění podmínek § 115a OSŘ, zák. č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“, poté, co byl vydaný elektronický platební rozkaz zrušen, neboť jej nepodařilo doručit žalovanému. Soud postup podle § 115a OSŘ na základě postoje žalobkyně sám navrhl a současně sdělil právní názor, z něhož následně v tomto rozhodnutí vycházel. 4.Soud ze spisu zjistil tyto skutečnosti. Věřitel poskytl žalovanému nejpozději dne 03.03.2025 30 000 Kč (doklad o platbě číslo listu soudního spisu, „č.l.“ 11). Žalovanou částku žalovaný nevrátil a věřitel pohledávku postoupil žalobkyni, což žalovanému oznámil. Těmto tvrzením a důkazním prostředkům žalovaný neoponoval.
Právní posouzení
5.Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 OZ). 6.Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran (§ 545 OZ). Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. (§ 546 OZ). 7.Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že věřitel poskytl žalovanému žalovanou jistinu. Žalobkyně se opírala o listinu, kterou nazývala „smlouvou“, tedy právním jednáním mezi věřitelem a žalovaným, jehož uskutečnění však neprokázala, neboť registrace dlužníka na portálu věřitele či zaslání verifikační SMS nepotvrzuje, že to byl žalobkyní označený žalovaný, kdo souhlasil právě s takovým zněním smlouvy, které žalobkyně soudu předložila jako právní titul svých nároků. Uzavření smlouvy, o nějž žalobkyně opírá svůj nárok, nebylo prokázáno.
8.Z hlediska výsledku by řízení dopadlo stejně, i kdyby soud považoval existenci smlouvy za prokázanou, neboť žalobkyně přes výzvu neprokazovala vynaložení odborné péče při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru.
9.Z žaloby a přiložených listin však plyne, že předchůdce žalobkyně, na nějž byla pohledávka podle § 1879 OZ postoupena, poskytl žalovanému celkem 30 000 Kč, které žalovaný nevrátil, a žalobkyně má podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku právo na vydání této částky z titulu bezdůvodného obohacení a na úrok z prodlení za dobu následující po uplynutí přiměřené doby k vrácení peněz do zaplacení, ve výši dané § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V této části soud žalobě vyhověl (výrok I.). 10.Ve zbývající části soud žalobu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy, o níž tyto nároky opírala (výrok II.).
11.Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 2 OSŘ, zák. č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“, neboť žalobkyně měla celkový úspěch ve věci. Žalobkyně vynaložila náklady na soudní poplatek 1 743 Kč. Na nákladech právního zastoupení žalobkyně vynaložila důvodně náklady za tři úkony právní služby dle § 14n vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále „a.t.“) náleží odměna a paušální náhrada ve výši 700 Kč a k tomu 100 Kč a to celé dohromady třikrát, tedy 2 400 Kč, což spolu se zaplaceným soudním poplatkem 1 743 Kč představuje 4 134 Kč, přičemž čistý úspěch žalobkyně činí 37,76% a tedy 0,3776 krát 4 134 Kč je 1 564 Kč , které je žalovaný podle § 149 OSŘ povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok III.) --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení v potřebném počtu stejnopisů prostřednictvím Okresního soudu v Chrudimi ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí soudně.