Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kvízovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
pro zaplacení 142 356,89 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [anonymizováno], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky [anonymizováno] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši [anonymizováno], zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky [anonymizováno] od [anonymizováno], úrokem 12,75 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, úrokem 12,75 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [anonymizováno] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úrokem a úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným. Uvedla, že společnost [anonymizováno]., IČ [anonymizováno] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne [anonymizováno] smlouvu o úvěru, kde se zavázala poskytnout jí finanční prostředky ve výši [anonymizováno]. Úvěr byl žalované poskytnut za účelem refinancování peněžních závazků žalované, a to tak že žalobkyně přímo bezhotovostně převedla část finančních prostředků přímo na příslušný bankovní účet refinancovaného produktu (částka [anonymizováno]) a co do výše části úvěru čerpané bez sledování účelu (částka [anonymizováno], částka [anonymizováno]) pak přímo žalované. Žalovaná se naproti tomu zavázala tyto finanční prostředky uhradit v pravidelných měsíčních splátkách (94) ve výši [anonymizováno], splatných vždy k 12 dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem [anonymizováno]. Právní předchůdkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, a to především na základě informací získaných od žalované uvedené v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu. Po zhodnocení získaných informací byla s žalovanou uzavřena smlouva o úvěru. Jelikož žalovaná úvěr nehradila řádně, s uhrazením splátek se dostala do prodlení, žalobkyně zesplatnila zbývající část úvěru, čímž se stal celý zůstatek úvěru ke dni [anonymizováno] splatným. Žalovaná na úvěr uhradila celkem [anonymizováno]. Žalobou uplatněný nárok pak byl postoupen žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [anonymizováno] s účinností ke dni [anonymizováno]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným dne [anonymizováno]. Žalovaná byla vyzvána k uhrazení dluhu právním zástupcem žalobkyně. Žalovaná částka je představována jistinou ve výši [anonymizováno], poplatky ve výši [anonymizováno] a příslušenstvím, tj. úrokem z úvěru ve výši [anonymizováno], úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno].
2.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3.Žalovaná se k jednání soudu nedostavila. Dle ust. § 101 odst. 3 OSŘ nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalované byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 OSŘ na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavila a ani svou nepřítomnost neomluvila. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v její nepřítomnosti. 4.Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne [anonymizováno] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně si z účtu žalované ověřovala příjem žalované ve výši [anonymizováno]. Žalobkyně si ověřovala, že žalovaná není vedena v době úvěrové žádosti v insolvenčním rejstříku. S ohledem na skutečnost, že žalovaná v žádosti uvedla nulové výdaje a nájemné [anonymizováno], předchůdkyně žalobkyně při stanovení výdajů vycházela z částky [anonymizováno] za využití ekonomického modelu. Žalovaná v žádosti uvedla splátky ve výši [anonymizováno], kdy společnost zjistila, že žalovaná má kontokorentní úvěr u předchůdkyně žalobkyně s limitem [anonymizováno] (splátka [anonymizováno]), úvěr pro fyzické osoby ve výši [anonymizováno] – hotovostní – splátka [anonymizováno] (v rámci nového úvěru měl být konsolidován), revolvingový úvěr u předchůdkyně žalobkyni s limitem [anonymizováno] – splátka [anonymizováno], osobní úvěr mimo předchůdkyni žalobkyně s úvěrovým limitem [anonymizováno] (splátka [anonymizováno]). Splátka nového úvěru měla činit [anonymizováno]. Nové splátkové zatížení činilo [anonymizováno]. Žalované tak mělo měsíčně zbývat [anonymizováno].
5.Z výpis z bankovního účtu č. [anonymizováno] za měsíc [anonymizováno]/[anonymizováno] bylo zjištěno, že se jedná o bankovní účet žalované, kdy počáteční zůstatek účtu činil [anonymizováno], konečný zůstatek činil [anonymizováno]. V daný měsíc byla žalované na tento účet poukázána mimo jiné platba ve výši [anonymizováno] (od [anonymizováno]), platba ve výš [anonymizováno] (ČSSZ ošetřovné), za měsíc [anonymizováno]/[anonymizováno] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek účtu činil [anonymizováno], konečný zůstatek činil [anonymizováno]. V daný měsíc byla žalované na tento účet poukázána mimo jiné platba ve výši [anonymizováno] (od [anonymizováno]), platba ve výš [anonymizováno] (výživné), platba ve výši [anonymizováno] ([anonymizováno] [anonymizováno]), za měsíc [anonymizováno]/[anonymizováno] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek účtu činil – [anonymizováno], konečný zůstatek činil [anonymizováno]. V daný měsíc byla žalované na tento účet poukázána mimo jiné platba ve výši [anonymizováno] (od [anonymizováno]), platba ve výš [anonymizováno] ([anonymizováno]), platba ve výši [anonymizováno] a ve výši [anonymizováno] ([anonymizováno] [anonymizováno]), za měsíc [anonymizováno]/[anonymizováno] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek účtu činil [anonymizováno], konečný zůstatek činil – [anonymizováno]. V daný měsíc byla žalované na tento účet poukázána mimo jiné platba ve výši [anonymizováno] (od [anonymizováno]), platba ve výš [anonymizováno] (výživné). Z výpisů za výše uvedená období bylo dále zjištěno, že žalovaná měsíčně vynakládala různé finanční částky na osobní potřeby (potraviny, jízdné, pojištění atd.) a splátky stávajících závazků.
6.Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tuto dne [anonymizováno] uzavřeli předchůdkyně žalobkyně a žalovaná s tím, že se zde předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [anonymizováno] tak, že [anonymizováno] bude použito na konsolidaci předchozích závazků a zbývajících finanční prostředky pak může žalovaná použít dle svého uvážení. Úvěr byl sjednán na dobu určitou do [anonymizováno]. Žalovaná měla úvěr uhradit v pravidelných měsíčních splátkách (94) ve výši [anonymizováno] se splatností vždy k 12 dni v měsíci. Dále byla sjednána úroková sazba ve výši 15,05 % (při řádném splácení, jinak 16,99%) a RPSN ve výši 16,59% (jinak 18,66%). Žalovaná si ve smlouvě taktéž zavázala, že bude na splátkovém účtu dodržovat disponibilní zůstatek.
7.Z dokumentu nazvaného „podklady pre súdne konanie“ soud zjistil, že se jedná o interní dokument společnosti týkající se žalované a uvedeného čísla úvěru s tím, že je z něj patrno, jak společnost o úvěru účtovala, je zde uvedeno první čerpání dne [anonymizováno] ve výši [anonymizováno] a ve výši [anonymizováno] s poznámkou čerpání úvěru.
8.Z výpisu z úvěrového účtu za období od [anonymizováno]-[anonymizováno]/[anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaná je majitelem úvěrového účtu č. [anonymizováno]. Dále je z výpisu patrné čerpání žalované dne [anonymizováno] ve výši [anonymizováno] a ve výši [anonymizováno].
9.Z dopisu ze dne [anonymizováno] nazvaného poslední výzva k úhradě dlužné částky bylo zjištěno, že tímto předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k uhrazení částky [anonymizováno] jakožto dluhu. V případě, že nebude dluh žalovanou uhrazen nejpozději do [anonymizováno], bude předchůdkyně žalobkyně požadovat okamžité splacení celého úvěru ve výši [anonymizováno].
10.Z dopisu ze dne [anonymizováno] nazvaného rozhodnutí o okamžité splatnosti celého dluhu bylo zjištěno, že tímto žalobkyně žalované oznamovala zesplatnění zbývající části úvěru ke dni [anonymizováno] v celkové částce [anonymizováno].
11.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno] ve spojení s dohodou o úplatě, potvrzení o zaplacení kupní ceny a seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že touto smlouvou postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávky dle přílohy č.[anonymizováno] této smlouvy, tj. i pohledávku žalované v příloze pod ID 14517.
12.Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [anonymizováno] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky za její osobou, a to ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno], na žalobkyni. Dopis byl žalované odeslán dne [anonymizováno].
13.Z dopisu ze dne [anonymizováno] nazvaného výzva k úhradě dluhu soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě celkem [anonymizováno] nejpozději do [anonymizováno], jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu soud zjistil, že tento dopis byl žalované odeslán [anonymizováno].
14.Ze všeobecných obchodních podmínek, ceníku a výpisu z bankovního účtu žalované za období 1-8/2022 soud pro níže vyložený závěr žádná skutková zjištění nečinil.
15.Po zhodnocení shora uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaná načerpala dne [anonymizováno] částku ve výši [anonymizováno] (konsolidace předchozích závazků) a ve výši [anonymizováno] (neúčelové čerpání). Žalovaná svůj závazek splácet úvěr v pravidelných peněžních splátkách ve výši [anonymizováno] se splatností vždy k 12 dni v měsíci neplnila řádně. Žalovaná zaplatila ve splátkách pouze [anonymizováno] a z toho důvodu předchůdkyně žalobkyně, po předchozí výzvě, dopisem ze dne [anonymizováno] úvěr zesplatnila. Úvěr se tak stal splatný ke dni [anonymizováno]. Pohledávka za žalovanou byla postoupen na žalobkyni, kdy toto bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla o uhrazení dluhu upomínána. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k uhrazení dluhu.
16.Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále již jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17.Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19.Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20.K výkladu § 86 zák. č. 257/2016 Sb. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne [anonymizováno] ve věci C-679/18 (OPR-[anonymizováno]. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [anonymizováno] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti. 21.Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne [anonymizováno] sp. zn. usoud/III.__S_4129_18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LSP. Ústavní soud tak dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy je dlužník v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. 22.V projednávané věci uzavírala žalobkyně s žalovanou úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná ji uzavírala jako fyzická osoba, která přitom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 zák. č. 257/2016 Sb. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Předmětný úvěr je proto třeba posuzovat jako úvěr spotřebitelský. 23.Soud se proto zabýval otázkou platnosti smlouvy ve smyslu výše uvedených § 86, 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve které se ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů). Posouzení úvěruschopnosti nespočívá jen v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splacení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24.Žalovaná byla také kontrolován v interních a externích databázích (bankovních, nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku atd.). Příjem žalované měl činit [anonymizováno]. Kde a na jak dlouho by měla být žalovaná zaměstnána však předchůdkyně žalobkyně a i samotná žalobkyně netvrdila. Z doložených výpisů z bankovního účtu pak soud zjistil, že žalované byla měsíčně poukazována částka od společnosti [anonymizováno]. v průměrné výši [anonymizováno]. S ohledem na skutečnost, že žalovaná v žádosti uvedla nulové výdaje a nájemné [anonymizováno], předchůdkyně žalobkyně při stanovení výdajů vycházela z částky [anonymizováno] (s ohledem na bydlení, rodinný stav, počet osob v domácnosti) s přihlédnutím k ekonomickému modelu dle dat ČSÚ. Žalovaná v žádosti uvedla splátky ve výši [anonymizováno], kdy společnost zjistila, že žalovaná má kontokorentní úvěr u předchůdkyně žalobkyně s limitem [anonymizováno] (splátka [anonymizováno]), úvěr pro fyzické osoby ve výši [anonymizováno] – hotovostní – splátka [anonymizováno] (v rámci nového úvěru měl být konsolidován), revolvingový úvěr u předchůdkyně žalobkyni s limitem [anonymizováno] – splátka [anonymizováno], osobní úvěr mimo předchůdkyni žalobkyně s úvěrovým limitem [anonymizováno] (splátka [anonymizováno]). Splátka nového úvěru měla činit [anonymizováno]. Nové splátkové zatížení činilo [anonymizováno]. Žalované tak mělo měsíčně zbývat [anonymizováno]. Žalobkyně předložila soudu výpisy z účtu žalovaného mimo jiné za období od [anonymizováno]/[anonymizováno] do [anonymizováno][anonymizováno][anonymizováno] (tj. období bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru). Předchůdkyně žalobkyně tak po formální stránce učinila určitá zkoumání (šetření v uvedených registrech a zkoumání z výpisů z bankovního účtu žalované), tato však v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotila. Je zřejmé, že nepostačuje opatřit si relevantní informace od spotřebitele či z jiných zdrojů, ale pro naplnění smyslu zákona je nutné z těchto učinit kvalifikovaný závěr. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale v i odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet. Předchůdkyně žalobkyně sice doložila výpisy z účtu žalované za období odpovídající období, kdy bylo možné blíže hodnotit platební bilanci žalované, avšak tyto řádně nevyhodnotila. Předchůdkyně žalobkyně ohledně výdajové stránky počítala s průměrnými výdaji domácnosti dle dat ČSÚ. Primárně však měla vycházet z informací získaných od žalované, předně z jejich bankovních výpisů, kdy tyto samy o sobě poskytují informace o výdajích žalované. Jako např. skutečnost, že žalovaná měla nezl. dítě, na které pobírala výživné (viz. výpisy z bankovního účtu). Statistická data je pak možné použít jako zdroj sekundární a podpůrný, pokud primární informace od žalovaného postačují. S ohledem na skutečnost, že předchůdkyně žalobkyně vedla pro žalovanou bankovní účet měla předně vycházet z informací ve výpisech uvedených, kdy tyto skýtají nejpřesnější informace o příjmech a výdajích žalované. Při bližším zkoumání výpisů z účtu žalované, za období bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru, je zřejmé, že žalovaná do tohoto období vstupovala s většinou minimálními nebo i mínusovými zůstatky na účtu a na konci období měla jen nepatrný plusový zůstatek nebo stále zůstatek mínusový. Předchůdkyně žalobkyně tak sice učinila zkoumání úvěruschopnosti žalované (výpisy z účtu žalované), avšak závěry takto zjištěné s odbornou péčí nevyhodnotila. Ze strany předchůdkyně žalobkyně tak došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet (srovnej rozsudek Krajského soudu v [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] sp. zn. [anonymizováno]).
25.Podle ustanovení § 580 odst. 1 OZ, občanský zákoník (dále jen „o.z.“) je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 OZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. usoud/I.__S_199_11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům – tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům – které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 OZ, neplatná a k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu (§ 588 OZ). 26.Podle ust. § 1895 OZ nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno. 27.V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla částku ve výši [anonymizováno]. Žalovaná pak na úvěr uhradila [anonymizováno].
28.S odkazem na § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. je pak žalovaná za daného stavu povinna vrátit poskytnuté finanční prostředky poníženou o již učiněné splátky v době přiměřené jejím možnostem, v daném případě je tedy povinna vrátit částku [anonymizováno] (148 030 – 87 204,21), když ve zbytku žalovaného nároku spočívajícího v nárocích pramenících ze samotné neplatné smlouvy soud žalobu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že se v daném případě nejedná o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného dle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť úprava obsažená v zákoně o úvěru ve vztahu k obecné úpravě obsažené v občanskému zákoníku úpravou speciální. Žalobkyně tak touto optikou nemá ani nárok na úroky z prodlení (§ 1968, § 1970 OZ), když dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] splatnost zbývající jistiny úvěru zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení, když specifický nárok poskytovatele úvěru dle § 87 zák. č. 257/2016 Sb. spočívající v nesplacené jistině úvěru má novou dobu splatnosti, buď mezi účastníky dohodnutou nebo soudem určenou, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jelikož však možnostem žalovaného neodpovídají žádné splátky a ani nedeklaroval očekávání jakýchkoliv příjmů v budoucnosti, uložil jí soud dluh uhradit ve standardní lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. 29.O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 OSŘ). V daném případě byla úspěšným účastníkem žalovaná a náleželo by mu tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 OSŘ). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků. 30.Podle § 160 odst. 1 OSŘ stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.