Vyhledávání - Nejvyšší soud
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu
Zpět na list
Nové hledání
11 Tcu 147/2023
citace
citace s ECLI
Právní věta:
Soud: Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí: 15. 11. 2023
Spisová značka : 11 Tcu 147/2023
ECLI: ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.147.2023.1
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994 Sb. Kategorie rozhodnutí: D
Zveřejněno na webu: 6. 3. 2024
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz .
11 Tcu 147/2023-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. 11. 2023 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. Š. , rozsudkem Zemského soudu Nürnberg-Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 14. 7. 2009, sp. zn. 7 KLs 353 Js 11199/2008, který nabyl právní moci dne 10. 12. 2009, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. O d ů v o d n ě n í :
1. Rozsudkem Zemského soudu Nürnberg-Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 14. 7. 2009, sp. zn. 7 KLs 353 Js 11199/2008, který nabyl právní moci dne 10. 12. 2009, byl R. Š. (dále též jen “odsouzený”) uznán vinným trestným činem napomáhání k nedovolenému obchodování s omamnými prostředky v množství větším než malém ve dvou případech, z toho v jednom případě v jednočinném souběhu s nedovoleným držením omamných prostředků v množství větším než malém podle § 1 I ve spojení s přílohou I, § 3, § 29a I č. 2 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (BtMG) a § 27, § 49, § 52, § 53 německého trestního zákoníku (StGB) . Za to byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a devíti měsíců. 2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu Nürnberg-Fürth se R. Š. výše uvedené drogové trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že
1) dne 1. 4. 2008 se odsouzený, který tehdy bydlel v XY (Česká republika), zdržoval v XY, kam mu zavolal jeho známý J. K., který mu navrhl, že se spolu setkají na hlavním nádraží v XY nebo v jeho blízkosti. Při tomto setkání, které se uskutečnilo odpoledne dne 1. 4. 2008, J. K. odsouzenému sdělil, že má větší množství marihuany, totiž asi sedm kilogramů v průměrné kvalitě s obsahem účinné látky ve výši 5 %, kterou je nutno předat nějaké třetí osobě, o což se měl postarat odsouzený s tím, že k předání mělo dojít v XY. Odsouzený prohlásil, že s tímto souhlasí, načež mu J. K. předal mobilní telefon, kterým měl zavolat oné třetí osobě, aby si s ní domluvil předání. J. K. poté přemístil dva plastové sáčky, které obsahovaly celkem pět balíčků s minimálně devíti kilogramy marihuany, ze zavazadlového prostoru svého vlastního osobního automobilu do dodávkového automobilu odsouzeného tov. zn. VW typ T 4, registrační značka XY. Tento omamný prostředek byl určen k předání D. S. a L. W. z XY, kteří omamný prostředek předtím objednali u obchodníka s omamnými prostředky bydlícího v Holandsku, který vystupoval pod jménem „L.“. Omamný prostředek měl být rozdělen mezi oběma shora uvedenými osobami a měl být prodán se ziskem. J. K. jednal ze zprostředkovaného nebo z bezprostředního příkazu obchodníka jménem „L.“. Oba odběratelé se dne 1. 4. 2008, jak bylo dohodnuto s „L.“, nacházeli v XY, nicméně W. jel ve 13:00 hodin zpět do K., protože se do té doby nepřihlásil žádný kurýr omamných prostředků. Naopak D. S. se ubytoval v hotelu XY v XY, XY, aby tam mohl počkat na telefonát od kurýra. V 18:00 hodin se S. ohlásil telefonicky odsouzený a sdělil mu, že právě přijel, načež došlo na parkovišti hotelu k předání omamného prostředku tím způsobem, že S., který přicestoval osobním automobilem tov. zn. Audi A 3, postavil toto vozidlo tak, že jeho zavazadlový prostor byl vedle zavazadlového prostoru dodávkového vozidla tov. zn. VW odsouzeného, a poté byly balíčky s omamným prostředkem přemístěny. Odsouzený, který S. předtím neznal, vycházel z toho, že marihuana by měla sloužit k dalšímu prodeji se ziskem. Dne 15. 4. 2008 přitom bylo u D. S. zajištěno zbývající množství marihuany předané dne 1. 4. 2008, a to v množství 687,4 gramů s obsahem účinné látky ve výši 15,7, popř. 14,9 % THC. D. S. a jeho spolupachatel L. W. měli s „L.“ dohodnutou cenu ve výši 3,75 EUR za gram marihuany, přičemž platba měla být provedena až po uskutečněném dalším prodeji.
2) J. K. dne 15. 4. 2008 nebo krátce před tímto datem osobu odsouzeného znovu pověřil provedením předávky omamného prostředku, když základem toho byl další obchod s omamnými prostředky mezi D. S. a holandským dodavatelem „L.“, přičemž množství mělo být větší než dne 1. 4. 2008, a dodávka měla být realizována opět komisní formou, tedy na úvěr. „L.“ sdělil D. S. prostřednictvím SMS jako místo předání adresu XY v obci XY. V souladu s tím sdělil odsouzenému jeho zadavatel J. K., že se tam má vypravit s tím, že omamný prostředek se nachází v zavazadlovém prostoru odhlášeného motorového vozidla, které je odstaveno v garáži na uvedeném místě. Odsouzený obdržel klíče od garáže a od vozidla, jakož i mobilní telefon, aby mohl komunikovat s odběratelem omamného prostředku. Telefonní číslo tohoto mobilního telefonu bylo na druhé straně sděleno i D. S. Odsouzenému bylo řečeno, že se jedná o 17 kg marihuany. Odsouzený se proto dne 15. 4. 2008 vypravil do obce XY, kde se měl setkat s odběratelem omamného prostředku, který se k němu měl přihlásit. Po telefonické domluvě a počátečních obtížích s identifikací místa se nakonec podařilo setkat se na třetím místě v XY, načež S. jel za odsouzeným, který cestoval svojí bílou dodávkou tov. zn. VW typ T 4, ke skutečnému místu předání v obci XY, XY. Po příjezdu odsouzený zavedl D. S. přes dvůr nemovitosti do garáže, v níž bylo odstaveno několik odhlášených osobních automobilů, a klíčem, který mu byl poskytnut k dispozici, otevřel zavazadlový prostor jednoho z těchto automobilů, v němž se nacházelo celkem dvanáct balíčků s omamnými prostředky (vždy zavařené plastové sáčky s květy marihuany). D. S. vjel svým osobním automobilem tov. zn. Audi do vnitřního dvora a společně s odsouzeným přemístili omamný prostředek, načež se D. S. neprodleně vydal na cestu zpět do XY. Z důvodu opatření sledování telefonátů „L.“ policie věděla o zamýšleném předání dne 15. 4. 2008, pročež byla nemovitost na adrese XY v obci XY toho dne sledována. Bylo tak zpozorováno setkání odsouzeného s D. S., kterým byl poté cíleně zkontrolován na odpočívce XY u dálnice XY, kdy byl zajištěn omamný prostředek, který vezl ve svém vozidle. Jednalo se celkem o 16,38 kilogramů marihuany rozdělené do celkem dvanácti balíčků (většinou po necelých dvou kilogramech) s obsaženou účinnou látkou ve výši od 13,3 % do 15,8 % THC a s celkovým množstvím účinné látky ve výši 2.408,8 gramů THC. D. S. tento omamný prostředek určil opět k dalšímu prodeji se ziskem, což bylo odsouzenému známo. Odsouzený měl za svoji činnost dne 15. 4. 2008 dostat vedle náhrady režijních nákladů též provizi v blíže nezjištěné výši.
Odsouzený přitom neměl, jak mu bylo známo, žádné povolení k nakládání s omamnými prostředky. Jeho schopnost rozpoznat protiprávnost svého konání a podle tohoto uvědomění jednat nebyla v žádném okamžiku páchání obou skutků zrušena a nebyla ani podstatně snížena.
3. Dne 9. 11. 2023 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu Nürnberg-Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 14. 7. 2009, sp. zn. 7 KLs 353 Js 11199/2008, který nabyl právní moci dne 10. 12. 2009, ve vztahu k osobě R. Š. hledí jako na odsouzení soudem České republiky. 4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona. 5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. 6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že R. Š. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění Zemského soudu Nürnberg-Fürth totiž jednoznančně vyplývá, že se v daném případě jednalo o jinou formu neoprávněného opatření (než výrobu, dovoz, vývoz, průvoz, nabídku, zprostředkování či prodej) marihuany, tedy látky obsahující psychotropní látku delta-9-THC, jiné osobě, a to za účelem její další distribuce třetím osobám, přičemž odsouzený se uvedeného jednání dopustil jako člen organizované skupiny a čin spáchal ve velkém rozsahu, tj. podle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., ve spojení s rozhodnutím velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, uveřejněným pod č. 44/2013 Sb. rozh. tr., v množství větším než 1.000 gramů této účinné látky. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro postup podle ustanovení § 4a odst. 3 citovaného zákona, když z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů bylo mimo jiné zjištěno, že předmětné rozhodnutí německého soudu dosud nebylo na území České republiky uznáno podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. 7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený R. Š. se dopustil úmyslné trestné činnosti obecně nebezpečné, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována zejména celkovým množstvím návykové látky, se kterým za účelem dosažení vlastního obohacení nakládal (celkem cca 25,38 kg marihuany s obsahem cca 2.858,8 gramů účinné látky delta-9-THC), stejně jako vyšší mírou její koncentrace, resp. kvality. Ze skutkových zjištění německého soudu je totiž zřejmé, že odsouzený v daném případě neoprávněně nakládal s takovým množstvím účinné látky, které výrazným způsobem přesáhlo minimální hranici velkého rozsahu, jež podle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., ve spojení s rozhodnutím velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, uveřejněným pod č. 44/2013 Sb. rozh. tr., v případě účinné látky delta-9-THC činí 1.000 gramů. Pominout nelze ani trestní minulost odsouzeného, který byl na území České republiky již v roce 2001 trestně stíhán a odsouzen, a to pro trestnou činnost majetkového charakteru, byť v důsledku zahlazení tohoto odsouzení je na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Současně byl v roce 2016 trestně stíhán a odsouzen též na území Spolkové republiky Německo, a to pro trestnou činnost drogového charakteru. Z výše uvedeného tedy plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, navíc páchaného na území více států. 8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za předmětné jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Zemského soudu Nürnberg-Fürth, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře čtyř let a devíti měsíců. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. Š. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a to i přes delší časový odstup jak od spáchání předmětného skutku (duben 2008), tak od jeho pravomocného odsouzení za tento čin (prosinec 2009).
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 11. 2023
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu