Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Martinou Jílkovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o 133 785,13 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 87 067 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 26.12.2025 do 19.01.2026 ve výši 658,37 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 87 067 Kč od 20.01.2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V rozsahu částky 46 718,13 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 23 496,54 Kč, úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 130 587,85 Kč od 20.01.2026 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 29.10.2025 do 19.01.2026 ve výši 2 828,23 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 133 785,13 Kč od 20.01.2026 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 23.01.2026 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 133 785,13 Kč se zákonnými a smluvními úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tak, že dne 07.05.2024 uzavřela s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě byl žalované poskytnut revolvingový úvěr až do výše úvěrového rámce 131 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,78 % z aktuálně dlužné částky vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Smlouva byla sjednána poté, co žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzovali jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace, např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení a taktéž nahlížejí do externích úvěrových registrů. Žalovaná v průběhu trvání úvěrového vztahu celkem načerpala 134 304 Kč a uhradila 47 237 Kč. Protože však řádně úvěr nesplácela, žalobkyně ke dni 14.10.2025 úvěr zesplatnila a požadovala okamžité zaplacení úvěru. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 133 785,13 Kč, z tohoto neuhrazená jistina činí 130 587,85 Kč, pojištění činí 1 297,28 Kč, náklady na vymáhání činí 900 Kč a smluvní pokuta činí 1 000 Kč. Kromě toho žalobkyně požaduje smluvní úroky ode dne následujícího po zesplatnění do dne podání žaloby v kapitalizované výši 23 496,54 Kč, smluvní úrok ve výši 27,9 % ročně z částky 130 587,85 Kč ode dne 20.01.2026 do zaplacená (od 91. dne prodlení ve výši dle § 122 zák. č. 257/2016 Sb.), a také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 15. dne následujícího po zesplatnění jistiny, poplatků a pokut, tj. od 29.10.2025 do dne 19.01.2026 ve výši 3 486,60 Kč a zákonný úrok z prodlení od 20.01.2026 do zaplacení, a to z celé dlužné částky 133 785,13 Kč (jistina, poplatky, pokuty). Žalované byla následně dne 18.12.2025 zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatila. 2.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3.Podáním ze dne 22.05.2026 pak žalobkyně doplnila tvrzení týkající se prověřování úvěruschopnosti žalované tak, že uvedla, že využívala statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Jeho výsledkem je pak limit nejvyšší měsíční splátky (MLS). MLS je vypočítán vždy jak na žadatele, tak i na domácnost. Tyto dva výpočty se porovnají a využívá se ten MLS, který je nižší. Žalobkyně provedla lustraci žalované i v potřebných registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. V registru SOLUS nebyl u žalované nalezen žádný závazek po splatnosti, v registru NRKI byl nalezen pozitivní výsledek, v ostatních registrech nikoli. Žalobkyně si vyžádala od žalované výpis z účtu za období od 12.02.2024 do 06.05.2024. Z tohoto důvodu dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Žalovaná úvěr hradila po dobu jednoho roku, tedy byla nepochybně schopna úvěr splácet.
4.Ve věci bylo nařízeno jednání na 01.07.2026, přičemž žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 OSŘ). 5.Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. [anonymizováno], která byla uzavřena dne 07.05.2024, soud zjistil, že žalobkyně se dle této smlouvy zavázala mj. poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce ve výši 130 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 27,90 % a žalovaná se zavázala úvěr splácet ve splátkách 2,782 % z dlužné částky. Úvěr měla žalovaná čerpat okamžitě, bezhotovostně. Smlouva obsahuje ujednání o poplatcích za vedení účtu, za výběry z bankomatů a dalších poplatcích a také sankce jako důsledek nesplácení úvěru, a to náklady na upomínky a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Smlouva je podepsána zástupcem žalobkyně a u žalované je uveden kód 788980.
6.Z karty klienta se podává, že žalovaná uvedla, že je svobodná, žije v podnájmu a má dvě děti. Svůj příjem uvedla ve výši 20 000 Kč a výdaje ve výši 19 500 Kč. Příjem ostatních členů domácnosti uvedla ve výši 35 000 Kč.
7.Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta se podává, že pro účely výpočtu MLS klienta (nejvyšší měsíční splátka) vycházela žalobkyně z příjmu ve výši 20 000 Kč, bylo odpočteno životní minimum dospělých členů domácnosti, splátky jiným společnostem z nebankovního registru klientských informací, včetně úvěru vůči samotné žalobkyni, takže zbývající MLS klienta činilo 5 446 Kč při výši splátky schváleného úvěru (3 617 Kč). Při výpočtu MLS domácnosti bylo kalkulováno s příjmem domácnosti v celkové výši 55 000 Kč, s normativními náklady na bydlení ve výši 12 698 Kč, s životním minimem členů domácnosti ve výši 14 610 Kč a dále se splátkami jiným společnostem včetně žalobkyně ve výši 3 317 Kč a po odpočtení výše splátky schváleného úvěru ve výši 3 617 Kč zbývalo pro potřeby domácnosti 20 758 Kč.
8.Z výpisu čerpání, splátek a úhrad úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] soud zjistil, že jde o produkt revolvingový úvěr s výší úvěru 131 000 Kč. Žalovaná čerpala dne 09.05.2024 částku 130 000 Kč, dne 31.07.2024 částku 1 000 Kč, dne 31.08.2024 částku 534 Kč, dne 24.10.2024 částku 1 400 Kč, dne 20.12.2024 částku 543 Kč, dne 19.01.2025 částku 185 Kč, dne 25.02.2025 částku 173 Kč a dne 21.03.2025 částku 469 Kč. Žalovaná uhradila pět splátek po 3 617 Kč, šest splátek po 3 644 Kč a jednu splátku po 7 288 Kč, celkem tedy 47 237 Kč. Současně z tohoto přehledu vyplývá, na jaké nároky žalobkyně započetla platby uhrazené žalovanou, tedy na jistinu, úroky, pojistné, náklady na vymáhání a smluvní pokutu a dále je zde vyčíslen požadovaný obchodní úrok a úrok z prodlení.
9.Z výpisu z účtu žalované za období od 12.02.2024 do 06.05.2024 se podává, že na účet byly připsány příjmy od zaměstnavatele žalované v částkách 20 096 Kč, 19 975 Kč a 20 526 Kč, a dále několik načerpaných úvěrů. Z výpisu je patrná pravidelná platba TV Nova ve výši 159 Kč, ČEZ ve výši 1 770 Kč, O2 ve výši 198,98 Kč, ODIS ve výši 130 Kč a množství debetních položek. Dále také nepravidelné splátky různých úvěrů.
10.Z úvěrové zprávy z nebankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že u žalované byly odmítnuty 2 žádosti o kontrakt a je v něm evidováno 6 existujících kontaktů a 66 ukončených kontraktů. Žalobkyně kalkulovala se zjištěním, že celková výše splátek jiným společnostem, včetně žalobkyně, činí 3 317 Kč.
11.Ze sdělení MONETA Money bank, a. s., ze dne 19.05.2026 se podává, že majitelem a jediným disponentem účtu č. [anonymizováno] je žalovaná a že byly na účet poukázány částky: dne 09.05.2024 130 000 Kč, dne 31.07.2024 1 000 Kč, dne 31.08.2024 534 Kč, dne 24.10.2024 1 400 Kč, dne 20.12.2024 543 Kč, dne 19.01.2025 185 Kč, dne 25.02.2025 173 Kč a dne 21.03.2025 částku 469 Kč.
12.Dne 14.10.2025 vyhotovila žalobkyně pro žalovanou výzvu ke splacení celého úvěru č. [anonymizováno], a to v částce 148 009,93 Kč nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy na bankovní účet žalobkyně a tato výzva byla žalované odeslána doporučeně dne 14.10.2025, jak soud zjistil z poštovního podacího archu.
13.Předžalobní výzvou ze dne 18.12.2025, zaslanou žalované téhož dne, vyzývala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy v celkové výši 156 647,90 Kč do 25.12.2025.
14.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 OZ, na základě které žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr v celkové výši 134 304 Kč. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, kdy žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 01.12.2016 (dále jen „zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Žalobkyně soudu předložila pouze výpis z účtu žalované za období od 12.02.2024 do 06.05.2024 a úvěrovou zprávu z nebankovního registru klientských informací. Dle názoru soudu nebyla dostatečně prověřena pasivní stránka žalované, zejména to, jaké jsou její pravidelné výdaje (zejména na bydlení, služby). Své výdaje žalovaná žalobkyni neosvědčila žádnými listinami. Z úvěrové smlouvy naopak vyplývá, že žalovaná měla v minulosti 66 kontraktů, což je dle názoru soudu číslo, které mělo u žalobkyně vést z důslednějšímu zjišťování a ověřování jejích výdajů. Žalobkyně se spokojila toliko s prohlášením žalované a se sociodemografickými údaji, které nic nevypovídají o skutečných výdajích žalované. Není tak zřejmé, z čeho přesně žalobkyně při poskytnutí úvěru žalované vycházela. Žalobkyně byla poučena o nutnosti předložit důkazy ve smyslu § 118a odst. 3 OSŘ o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované, avšak žádné další důkazy nenavrhla. 15.S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona je proto smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, která žalovaná na základě neplatné smlouvy žalobkyni již poskytla. Žalovaná na částku 134 304 Kč již uhradila 47 237 Kč, tudíž je povinna vrátit žalobkyni částku 87 067 Kč. Tato částka byla tedy žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznána. Kromě toho byly žalobkyni přiznány také úroky z prodlení, na které má žalobkyně nárok dle § 1970 OZ, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 18.12.2025 s termínem splnění do 25.12.2025. Za období od 26.12.2025 do 19.01.2026 činí úrok z prodlení z přiznané částky 658,37 Kč. Žalobkyni byl dále přiznán zákonný úrok z prodlení od 20.01.2026 do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 16.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 OSŘ tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když úspěch žalobkyně i žalované z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí byl téměř shodný (50,4 % a 49,6 %). 17.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ, neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, a to písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.