IV.ÚS 3704/25

Předmět řízení

Plný text rozhodnutí

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti o ústavní stížnosti stěžovatelky nadace FÜRST VON LIECHTENSTEIN STIFTUNG a stěžovatele Fürst Hans Adam II von und zu Liechtenstein, zastoupených Dr. Erwinem Hanslikem, MRICS, advokátem, sídlem U Prašné brány 1078/1, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2025 č. j. nsoud/22_Cdo_1294_2025-2246, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. listopadu 2024 č. j. krajsky/16_Co_179_2023-2065 a rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 16. května 2023 č. j. okresni/10_C_146_2018-1609, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Okresního soudu ve Vyškově, jako účastníků řízení, a České republiky - Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových, České republiky - Ministerstva obrany, České republiky - Státního pozemkového úřadu, státních podniků Lesy České republiky, s.p., Povodí Moravy, s.p., Vojenské lesy a statky ČR, s.p., a státních organizací Správa železnic, státní organizace, a Národní památkový ústav, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1.Stěžovatelka je dědicem Františka Josefa II., stěžovatel je hlavou Lichtenštejnského knížectví a má požívací práva odvozená od vlastnictví stěžovatelky. Po druhé světové válce československý stát zkonfiskoval majetek zůstavitele na základě dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. Zůstavitel tak přišel o rozsáhlý majetek. Nyní se stěžovatelé domáhají vyklizení a předání celé řady pozemků na Moravě, určení jejich vlastnictví k těmto pozemkům a zaplacení částky 100 tis. Kč. Stěžovatelé se však obrací na civilní soudy se skutkově a právně obdobnými věcmi opakovaně. Civilní soudy jim opakovaně nevyhověly. Nejinak tomu bylo i v tomto případě.

2.Také na Ústavní soud se stěžovatelé opakovaně obrací. Ani nyní však nepředkládají žádné nové, doposud neřešené otázky a naopak opakují mnohokrát namítané. Nynější ústavní stížnost se strukturou, rozsahem a argumenty v zásadě neliší od předešlých neúspěšných ústavních stížností (srov. celou řadu usnesení, např. ze dne 22.07.2024 sp. zn. usoud/II.__S_2067_24 , ze dne 07.08.2024 sp. zn. usoud/IV.__S_1602_24 , ze dne 14.10.2024 sp. zn. usoud/II.__S_2827_24 , ze dne 17.03.2025 sp. zn. usoud/IV.__S_825_25 a ze dne 30.07.2025 sp. zn. usoud/IV.__S_2099_25 ). Je zbytečné, aby Ústavní soud opakoval již jednou řečené. Ostatně sami stěžovatelé uvádí, že ví, jak Ústavní soud rozhoduje o obdobných návrzích. Ústavní soud odkazuje na svá předchozí rozhodnutí.

3.Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. ledna 2026

Lucie Dolanská Bányaiová v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj: originální text →Databáze Ústavní soud →

⚖CZ Rozhodnutív0.1.0