lex.One
něco nefunguje?
Okresní soudRozsudekČíslo jednací: 13 C 171/2021-156Soud: Okresní soudAutor: JUDr. Tomáš ŠtindlDatum vydání: 2023-05-31Datum zveřejnění: 2026-06-03Identifikátor ECLI: ECLI:CZ:OSBR:2023:13.C.171.2021.1Graf vazeb →

13 C 171/2021-156

dokazovánísmlouva o díloznalecký posudeksmlouva nájemnínáklady řízeníbezdůvodné obohaceníjednatelsvědeknáhrada nákladůzadržovací právo

Předmět řízení

o zaplacení 126 457 Kč s příslušenstvím

Plný text rozhodnutí

1.Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 21.07.2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 126 457 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že žalovaný se žalobcem dne 04.09.2018 uzavřel ústní dohodu o zajištění prací, dodávce materiálů a nájmu bagru. Žalobce práce provedl, ale žalovaný za ně následně nezaplatil, konkrétně žalobce žalovanému zapůjčil od 10.09.2018 do 03.10.2018 bagr, tj. na dobu 18 dnů, a v období od 06.09.2018 do 05.10.2018 odvezl žalovanému zeminu a nevezl písek a drť. Žalobce uvedl, že se zapůjčeným bagrem pracoval tehdejší zaměstnanec žalovaného [anonymizováno]. Žalobce dále uvedl, že žalovaný měl v areálu ve vlastnictví žalobce pronajatou výrobní a skladovací halu. Z důvodu dlouhodobé bezproblémové spolupráce, tak nebyla smlouva uzavřena písemně. Přesná cena za provedení prací a půjčení bagru nebyla předem stanovená s ohledem na nepřesně specifikovaný rozsah prací a délku nájmu bagru. Žalobce proto žalovanému po provedení prací vyúčtoval cenu v místě a čase obvyklou v celkové výši 126 457 Kč včetně DPH ve výši 21 % se splatností do 30.07.2019. Žalobce před podáním žaloby písemně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil. Žalobce dále uvedl, že vzhledem k dluhu žalovaného uplatnil zadržovací právo k vysokozdvižnému vozíku značky UTILEV, model UT 25 P, s. číslo [anonymizováno], motohodiny 1730, r. v. 2016 (dále jen „Vysokozdvižný vozík“) ve vlastnictví žalovaného, o čemž žalovaného vyrozuměl dne 10.12.2021.
2.Žalovaný považoval nárok žalobce za nedůvodný. Žalovaný uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným byly nadstandardní přátelské vztahy. Z toho důvodu i žalobce přenechal žalovanému bagr k bezplatnému užívání, a to pouze v délce 2 dnů na základě reciprocity, neboť žalovaný přenechal žalobci k bezplatnému užívání nákladní vozidla včetně pohonných hmot. Práce bagrem byly prováděny výlučně ve [anonymizováno] a obsluhoval jej [anonymizováno], jenž pro žalovaného vykonával občasné práce. Poté byl bagr přemístěn do haly [anonymizováno], kde byl se souhlasem žalobce uskladněn a byl žalobci k dispozici. V [anonymizováno] bagr nikdy nebyl. Pokud jde o tvrzené provedené práce, tak podle žalovaného žalobce blíže jednotlivé nároky nespecifikoval, a proto se k nim nemohl blíže vyjádřit. Záznamy o době řízení vozidla neprokazují odvoz materiálu, když ani není zřejmé, kdo je podepsal. Žalovaný uvedl, že si není vědom, že by mu byl předmětný materiál dovezen. Celou žalobu žalovaný považoval jako odplatu za to, že jednatel žalovaného již nebude nadále žalobci vypomáhat ve stavebním řízení. Žalovaný dále tvrdil, že žalobce neoprávněně zadržuje jeho vysokozdvižný vozík, jenž měl v prostorech žalobce s jeho souhlasem uskladněný a namítl, že žalobce vysokozdvižný vozík neoprávněně bez jeho souhlasu užívá. Uvedl, že v době uplatnění zadržovacího práva vylo na Vysokozdvižném vozíku evidováno 1730 motohodin, zatímco v době jeho uložení do areálu žalobce na něm bylo evidováno pouze 1584 motohodin. Žalovaný tak tvrdil, že za žalobcem eviduje pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení za užívání Vysokozdvižného vozíku v celkové výši 1 076 048 Kč. Žalovaný uplatnil námitku započtení této pohledávky do výše žalované částky. Žalovaný proto navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout.
3.Soud v řízení provedl následující důkazy:
4.Po takto provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
5.Podle ustanovení § 1395 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) platí, že kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat.
6.Podle ustanovení § 2586 odst. 1 OZ, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení platí, že cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.
7.Podle ustanovení § 2201 OZ se pronajímatel nájemní smlouvou zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
8.Podle ustanovení § 2217 OZ se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.
9.Podle ustanovení § 1987 odst. 1, 2 občanského zákoníku jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.
10.Podle ustanovení § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11.Soud hodnotil všechny v řízení provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 OSŘ, občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“ a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
12.Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že žalobce žalovanému poskytl k užívání bagr a ani nebylo v konečném důsledku sporné, že žalobce dovezl pro žalovaného stavební materiál. Rozpor mezi oběma účastníky spočíval v tom, zda se mělo jednat o úplatné poskytnutí bagru a vykonání služeb, v jakém rozsahu byly tyto práce vykonány, a po jakou dobu měl žalovaný bagr v užívání. S čímž souvisela otázka oprávněnosti uplatnění zadržovacího práva žalobce vůči Vysokozdvižnému vozíku ve vlastnictví žalovaného a případná existence pohledávky žalovaného vůči žalobci z titulu žalovaným tvrzeného užívání Vysokozdvižného vozíku žalobcem.
13.Soud po provedeném dokazování shledal, že žalobce prokázal všechna svá v žalobě uplatněná tvrzení a naopak obrana žalovaného neměla oporu v provedených důkazech.
14.Pokud jde o poskytnutí bagru žalobcem žalovanému, tak soud uzavřel, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o nájmu bagru ve smyslu § 2201 a násl. občanského zákoníku. Smlouva byla uzavřena na základě ústní objednávky žalovaného ze dne 04.09.2018. Soud neuvěřil verzi předestřené žalovaným, tedy že se mělo jednat o bezplatné poskytnutí bagru s odkazem na předchozí vzájemné jednání mezi účastníky a reciprocitu. Žalobce tuto verzi popřel a z provedeného dokazování nevyplynulo, že žalobce neměl v úmyslu požadovat za užívání bagru po žalovaným úplatu a že se žalovaný mohl důvodně domnívat, že mu žalobce poskytl bagr zdarma. Žalovanému se pak nepodařilo i přes poučení soudu prokázat, že žalobce od počátku poskytl bagr žalovanému bezúplatně, jakož i to, že si ujednali bezúplatné provedení prací a dopravu stavebního materiálu. Pokud jde o dobu nájmu bagru, tak soud má za prokázané, že žalovaný měl k dispozici bagr po dobu 18 dní, když vycházel zejména ze záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku s daty 10.09.2018 a 03.10.2018, když dne 10.09.2018 byl bagr dovezen žalobcem z [anonymizováno] a až dne 03.10.2018 zpět do [anonymizováno], což stvrdil svým podpisem [anonymizováno], jak uvedl ve své výpovědi. Žalovaný tvrdil, že bagr užíval po dobu 2 dní, [anonymizováno], jenž bagr obsluhoval, uvedl, že se jednalo celkem asi o 12 - 13 dní. Sám jednatel žalovaného pak při svém výslechu uvedl, že se jednalo asi o 5 dní. Jednotlivá tvrzení tak byla značně rozporná, a proto soud považoval za stěžejní právě záznam o době řízení vozidla, ze kterého jednoznačně vyplynulo, kdy byl bagr předán žalovanému a kdy zpět do dispozice žalobce. Lze doplnit, že [anonymizováno] uvedl, že v mezidobí stál bagr u žalovaného a měl je tak k dispozici, i jeho výpověď tak podpořila tvrzení žalobce, že žalovaný měl bagr v nájmu po dobu 18 dnů.
15.Jelikož žalobce s žalovaným při uzavření smlouvy o nájmu bagru neujednali výši nájemného, tak platí výše nájemného obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Žalobce požadoval na nájemném 1 500 Kč za každý den nájmu bagru. Z žalobcem předložených srovnávacích ceníků ([anonymizováno] a společnosti [anonymizováno]) má soud za prokázané, že tato částka odpovídala výši nájmu bagru obvyklé v roce 2018., neboť [anonymizováno] účtoval za půjčení bagru částku 1 500 Kč / den a [anonymizováno] 1 800 Kč/ den. Soud tak nárok žalobce v částce 27 000 Kč za nájem bagru po dobu 18 dní při nájemném 1 500 Kč za den shledal zcela důvodným.
16.Žalobce dále požadoval úhradu za dovoz stavebního materiálu žalovanému v celkové výši 77 510 Kč bez DPH. I v tomto případě soud shledal, že žalobce prokázal svá v žalobě obsažená tvrzení. Množství dovozeného materiálu bylo prokázáno jednak záznamy žalobce o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku z období 06.09.2019 - 05.10.2019 podepsaných [anonymizováno], jenž v té době vykonával práce pro žalovaného, jednak i výpovědí svědka [anonymizováno] a částečně i výpovědí jednatele žalované a svědka [anonymizováno]. Soud z právního hlediska posoudil poměr účastníku jako poměr vzniklý na základě smlouvy o dílo, na základě které se žalobce zavázal jako zhotovitel vykonat práce spočívající v dovozu stavebního materiálu pro žalovaného jako objednatele. Stran namítané bezplatnosti provedení prací ze strany žalovaného, lze uvést, že ani v tomto případě soud nepřisvědčil obraně žalovaného a v plném rozsahu soud odkazuje na výše uvedenou argumentaci stran neprokázání úmyslu žalobce a důvodnosti domnění žalovaného mu poskytnout bezúplatně bagr. Podle soudu žalobce řádně prokázal a doložil i cenu díla, která nebyla při uzavírání smlouvy o dílo mezi účastníky určená, když žalobce stanovil cenu obvyklou s odkazem na fakturu č. [anonymizováno] ze dne 24.10.2018 včetně přílohy vystavenou žalobcem jako dodavatelem společnosti [anonymizováno], IČO [anonymizováno] za obdobný či totožný stavební materiál a dále rozpis prací – Ceník 2018 od [anonymizováno] – autodoprava-zemní práce-drtě-písky-odpady, IČO [anonymizováno]. Jednotlivé ceny za dovoz konkrétního materiálu odpovídají ceně za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.
17.V řízení bylo dále prokázáno, že žalobce uplatil zadržovací právo k Vysokozdvižnému vozíku ve vlastnictví žalovaného, jenž se nacházel v hale žalobce, kterou měl žalovaný v nájmu. Žalovaný namítal, že žalobce jednak zadržel Vysokozdvižný vozík neoprávněně a nadto jej užíval, proto uplatnil námitku započtení své tvrzené pohledávky ve výši 1 076 048 Kč za užívání Vysokozdvižného vozíku žalobcem, a to do výše žalované částky. Soud vyhodnotil procení obranu žalovaného jako zcela neúčinnou. Soud uzavřel, že žalobce postupoval v souladu s právem, konkrétně s § 1395 OZ, když zadržel Vysokozdvižný vozík do úhrady dluhu z faktury č. [anonymizováno], jež byl splatný dne 30.07.2019 a žalovaného o zadržení Vysokozdvižného vozíku dne 10.12.2021 vyrozuměl. Nadto bylo i s ohledem na dobu od splatnosti dluhu, jakož i postoj žalovaného, zřejmé, že dluh žalovaný nehodlá uhradit. Žalovaný pak své tvrzení o tom, že žalobce Vysokozdvižný vozík v době jeho zadržení užíval, neprokázal, a to ani v situaci, kdy byl o povinnosti důkazní soudem řádně poučen v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 OSŘ Žalovaný tuto skutečnost opíral o fotografii blíže neurčeného palubního přístroje vysokozdvižného vozíku s natočenými 1 584 motohodinami. Při místním šetření pak soud zjistil, že zadržený Vysokozdvižný vozík má načteno 1 630 hodin a žalobce tvrdil, že počet motohodin je 1 730. Soud nemá za prokázáno, že fotografie palubní desky předložená žalovaným zachycuje právě Vysokozdvižný vozík, jenž je předmětem tohoto řízení. Z fotografie není patrná značka, natož typ konkrétního vozidla. Soud tak nemohl uzavřít, že v době zadržení Vysokozdvižného vozíku žalobcem byl počet motohodin odlišný od současnosti. Námitka započtení tak není důvodná, neboť žalovanému pohledávka vůči žalobci nevznikla a není tedy započitatelná. Za této situace proto soud konstatuje, že žalovaný neunesl důkazní břemeno, když neprokázal svá v procesní obraně uvedená tvrzení.
18.Soud je proto přesvědčen, že žalovaný si byl a je velmi dobře vědom svého závazku vůči žalobci a jeho současná tvrzení o tom, že žalobce jednal na základě reciprocity bez úplaty, považuje soud za pouze účelové tvrzení. Námitku započtení pak soud nevyhodnotil pro neexistenci pohledávky žalovaného vůči žalobci jako důvodnou.
19.V situaci, kdy má soud za prokázané, že žalobce žalovanému pronajal bagr a pro žalovaného zhotovil dílo, avšak nedostal za nájem ani zhotovení díla zaplaceno, pak soud musel žalobě v celém rozsahu vyhovět.
20.Protože je žalovaný v prodlení se splněním peněžitého závazku a mezi účastníky nebyla smluvena sazba úroků z prodlení, mají žalobci rovněž nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši podle § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb., ve spojení s § 1970 OZ, občanský zákoník (s ohledem na datum vzniku prodlení). Do prodlení s úhradou se žalovaný dostal den po splatnosti faktury č. [anonymizováno] ze dne 19.07.2019 s datem splatnosti 30.07.2019, tedy dnem 31.07.2019. Ze všech výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná v plném rozsahu a rozhodl tak, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno.
21.Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 1 OSŘ Soud žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 99 435,03 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 059 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 126 457 Kč sestávající z částky 6 180 Kč za každý z dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření k odporu, 5x účast na jednání soudu, 2x písemné vyjádření, účast na místním šetření) včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 24.11.2022 náhrada cestovného ve výši 236,72 Kč za 20 ujetých km v částce 136,72 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,8 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 1 × 30 minut v částce 100 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 77 996,72 Kč ve výši 16 379,31 Kč dle § 137 odst. 3 OSŘ ve spojení s § 151 odst. 2 OSŘ
CZ Rozhodnutív0.1.0