Vyhledávání - Nejvyšší soud
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu
Zpět na list
Nové hledání
6 Tdo 1050/2025
citace
citace s ECLI
Právní věta:
Soud: Nejvyšší soud
Důvod dovolání: § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí: 26. 3. 2026
Spisová značka : 6 Tdo 1050/2025
ECLI: ECLI:CZ:NS:2026:6.TDO.1050.2025.1
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Zpronevěra
Hodnocení důkazů
Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí: D
Zveřejněno na webu: 14. 5. 2026
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz .
6 Tdo 1050/2025-1761
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 3. 2026 o dovolání, které podala obviněná Kateřina Černá proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2025 , sp. zn. 9 To 220/2025, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 3 T 7/2024, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá. Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 5. 2025, č. j. 3 T 7/2024-1659 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byla obviněná Kateřina Černá (dále jen „obviněná“ nebo „dovolatelka“) uznána vinnou zločinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, za což byla odsouzena podle § 206 odst. 4 písm. d) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 let. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 2 let a podle § 82 odst. 3 tr. zákoníku byla obviněné uložena v průběhu zkušební doby přiměřená povinnost podle svých sil uhradit způsobenou škodu. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku jí byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu a prokuristy obchodních korporací a družstev na dobu 2 let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné uložena povinnost nahradit poškozené COS one, s.r.o. , v likvidaci (dříve CCB Sport s.r.o.) náhradu škody ve výši 1 156 664,50 Kč a podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla tato poškozená se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Trestné činnosti se podle jeho skutkových zjištění dopustila tím, že (zkráceně uvedeno)
jako jediná jednatelka společnosti CCB Sport s.r.o., IČO 28334183 (nyní COS one, s.r.o. , v likvidaci, dále také jen CCB Sport), se sídlem Dobrušská 1797/1, 147 00 Praha 4, na blíže nezjištěném místě, pravděpodobně v místě sídla společnosti CCB Sport, v úmyslu přisvojit si cizí věc, vystavovala faktury za plnění vzniklá z obchodní činnosti této společnosti nebo k jejich vystavení dala pokyn účetní společnosti, na kterých namísto bankovního spojení na společnost CCB Sport, č. ú. XY , vedeného u České spořitelny a.s., uváděla nebo nechávala uvádět čísla svých soukromých bankovních účtů, a to od 1. 1. 2015 do 15. 9. 2015 č. ú. XY, vedeného Raiffesenbank a.s., a od 1. 10. 2015 do 15. 12. 2016 č. ú. XY , vedeného u ČSOB a.s., na které společnost ABS Bonifer Czech s.r.o., IČO 47155621, se K Hájům 946/10, Praha 5, na základě vystavených faktur za pronájem vozidel (nyní následuje seznam 70 vystavených faktur) zaslala částku 5 430 861 Kč,
společnost PROBO TRANS PRAHA spol. s r.o., IČO 63988348, se sídlem, Sudoměřská 739/43, Praha 3, na základě vystavených faktur za pronájem vozidel (nyní následuje seznam 10 vystavených faktur) zaslala částku 363 000 Kč,
společnost Partner Auto s.r.o., IČO 26697521, se sídlem Hodonínská 415, Praha 4, na základě vystavené faktury za prodej vozidla č. XY , vystavené dne 29. 4. 2016 znějící na částku 415 000 Kč, zaslala částku 415 000 Kč,
na tyto soukromé účty obviněné byly dále zaslány přeplatky pokut Magistrátem hl. města Prahy, jakož i platby za pojistné plnění za škody na vozidlech společnosti CCB Sport a další platby,
přičemž na tyto její soukromé účty byly zaslány finanční prostředky náležející společnosti CCB Sport v celkové výši 6 397 843 Kč, které obviněná sice částečně použila na úhradu závazků společnosti CCB Sport, a to jak v hotovostních platbách, tak převody na bankovní účty věřitelů společnosti CCB Sport, celkem v částce 5 241 178,50 Kč, nicméně zbylé finanční příjmy společnosti CCB Sport v částce 1 156 664,50 Kč použila pro své soukromé potřeby, kdy část finančních prostředků vybírala v hotovosti a další část použila i na úhradu nákladů za vedení účtů a splátek za její spotřebitelské úvěry, čímž způsobila společnosti CCB Sport celkovou škodu ve výši 1 156 664,50 Kč.
3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala obviněná odvolání, které Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 7. 2025, sp. zn. 9 To 220/2025 (dále jen „napadené usnesení“), zamítl.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti usnesení soudu druhého stupně podala dovolání obviněná prostřednictvím zvoleného obhájce Mgr. Ing. Ladislava Dvořáčka, který podané dovolání odůvodnil tak, že ho obviněná podává z důvodů uvedených v § 265b písm. g), h), m) tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uplatnila v první a třetí alternativě. Trestná činnost obviněné spočívala zjednodušeně řečeno v tom, že peníze společnosti COS one, s.r.o., v likvidaci, dříve CCB Sport s.r.o., kde působila jako jednatelka i společník, nechala zasílat jejími zákazníky na vlastní osobní účty, na kterých s nimi následně operovala. Podle napadeného usnesení přitom část finančních prostředků ve výši tvrzené škody měla použít na vlastní soukromé potřeby, a nikoliv na výdaje společnosti CCB Sport. Provedené dokazování prokázalo, že posuzované bankovní účty sloužily jak pro zúčtování příjmů, tak i výdajů společnosti CCB Sport. Většina zde přijatých prostředků byla prokazatelně použita pro potřeby společnosti a nedoložený zbytek prostředků představova l vzniklou škodu ve výši 1 156 664,50 Kč. Obviněná však evidovala vůči společnosti CCB Sport zápůjčku ve výši 1 070 735,66 Kč a dále hradila fakturu za služby a činnost M . R. ve výši 412 000 Kč. Pokud by tyto položky byly soudem zohledněny, bylo by zřejmé, že žádná škoda nevznikla a žalovaný skutek není trestným činem. Otázka existence zápůjčky a úplatné činnosti M . R. pro společnost CCB Sport jsou zásadní pro právní klasifikaci skutku. Z pohledu zjištění skutkového stavu a též toho, zda se vůbec mohl stát trestný čin, bylo rozhodující ověřit, jestli ve společnosti existovala nebo neexistovala zápůjčka ve výši převyšující nedoložené čerpání prostředků obviněnou. O existenci zápůjčky svědčí jak přímé, tak nepřímé důkazy. Přímým důkazem je výpis z účetnictví dokládající zůstatek na účtu XY – vklady na účet společnosti, eventuálně svědecká výpověď H . Č . Nepřímým důkazem je svědecká výpověď P . Š. Vlastní existenci zápůjčky i činnosti M . R. pro společnost by bylo možné prokázat i svědeckou výpovědí M . R. a H. Č . , která sice již před soudem vypovídala, ale velmi omezeně a v nedostatečném rozsahu. Obviněná proto navrhovala doplnění její svědecké výpovědi. Obviněná před nalézacím soudem využila svého práva nevypovídat. Obvodní soud vyslechl na počátku svědka M . R. , který vypovídal pouze stručně a dále využil jako druh obviněné svého práva odepřít výpověď. Důvodem pro odepření výpovědi obou byly především zdravotní důvody na straně obviněné. V průběhu dalších jednání byl svědek M . R. k dispozici pro provedení svědecké výpovědi před nalézacím i odvolacím soudem a byl připraven vypovídat v plném rozsahu. O této skutečnosti byly oba soudy vždy informovány ze strany obhajoby a provedení těchto důkazů bylo opakovaně navrhováno. Navrhované důkazy ani nalézací ani odvolací soud neprovedly. Důkaz elektronickou kopií z účetnictví (Výpis z účtu XY) dokládající existenci zápůjčky soud odmítl jako nedůvěryhodný. Odvolací soud uvádí, že obviněná tím zpochybňuje, jakým způsobem bylo účetnictví společnosti předáno. Obviněná přitom po celou dobu vedeného trestního stíhání je v informačním deficitu, neboť účetnictví předala, předkládané důkazy získala většinou jako kopie emailové komunikace či kopie uložené v elektronické podobě. 5. Soud prvního stupně i soud odvolací sporují poskytnutí jakýchkoliv služeb společnosti CCB Sport ze strany M . R. v důsledku dvou zcela nesouvisejících argumentů, a to faktu, že vystavená faktura byla v daném případě uhrazena až delší dobu po splatnosti a výše odměny, kterou za své služby jednatele společnosti inkasovala obviněná v porovnání s fakturovanou částkou. Výše odměny jednatele však nijak nesouvisí s výší odměny, jakou obdrží za své služby obchodní partner společnosti z jakéhokoliv důvodu. Jako zcela irelevantní lze chápat odkaz obvodního soudu na to, že faktura vystavená svědkem R . neobsahuje podpis ani razítko, což nejsou zákonem požadované náležitosti a toto nemůže svědčit o tom, zda byly společnosti služby poskytovány či nikoliv.
6. Ještě významnější deficit obviněná spatřuje v neprovedení navrhovaných důkazů, konkrétně v doplnění výslechu svědků H . Č . a M. R. , které byly objektivně s to prokázat existenci úplatné činnosti pana R . , jakož i existenci zápůjčky a její výši. O tom svědčí i interní záznam ze spisu advokáta, který v rámci vyhledávání důkazů oba potenciální svědky kontaktoval.
7. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. má obviněná za to, že skutek byl nesprávně právně posouzen, neboť se vůbec v jejím případě nejednalo o trestný čin. Nebyla naplněna subjektivní stránka trestného činu, neboť při správě prostředků na účtu měla důvodně za to, že buď hradí výdaje společnosti nebo vrací dříve poskytnuté prostředky. Soud prvního stupně ve shodě se soudem odvolacím došel k tomu, že určité finanční prostředky, které byly určeny společnosti CCB Sport, byly převáděny ve prospěch účtů obviněné, nikoliv samotné společnosti. Na těchto účtech byly následně finanční prostředky společnosti do značné míry řádně spravovány, tedy z těchto účtů byly hrazeny závazky společnosti a tato skutečnost byla evidována v rámci účetnictví. Soud přitom došel k závěru o existenci určité nesrovnalosti mezi příjmy a výdaji na účtu obviněné v neprospěch společnosti CCB Sport, ze kterého vyvodil zcela lakonický závěr o úmyslném zavinění na straně obviněné. Sama skutečnost, že obviněná vědomě čísla soukromých účtů uváděla na vystavovaných fakturách, nesvědčí o spáchání žádného trestného činu. Peníze společnosti CCB Sport byly na účtech obviněné spravovány a využívány ve prospěch této společnosti. Pokud by se skutečně vyskytl nějaký schodek na svěřených hodnotách v neprospěch společnosti CCB Sport, mohlo by to svědčit o jisté liknavosti nebo chaotičnosti správy svěřených prostředků, nicméně bez dalšího se nejedná o dostatečný podklad pro závěr o tom, že byl spáchán úmyslný trestný čin zpronevěry. Toto úzce koreluje s naprosto absentujícím popisem subjektivní stránky v jednání obviněné. Při nakládání s prostředky společnosti postupovala v souladu s vnitřními pravidly a při vědomí toho, že ve společnosti existuje zápůjčka ve výši převyšující 1 milion Kč, a tudíž nemohla být naplněna subjektivní stránka. Přestože z důkazů, tedy závazků vedených na účtu XY, vyplývá existence zápůjčky, mohlo by ze strany obviněné jít maximálně o jednání ve skutkovém omylu, pokud by se mýlila ve výši zápůjčky. V každém případě je však vyloučeno úmyslné zavinění a mohla by být odpovědna pouze za trestný čin nedbalostní. Rozhodující soudy dospěly k určité formě objektivní odpovědnosti za svěřené finanční prostředky a sama existence určitého schodku na svěřených hodnotách postačuje ke konstatování trestní odpovědnosti za trestný čin zpronevěry. Pokud by byl dán schodek na svěřených hodnotách, bylo by ho možné posuzovat pouze z hlediska soukromoprávní odpovědnosti obviněné za škodu způsobenou společnosti CCB Sport. 8. Obviněná má rovněž za to, že soud měl přihlédnout ke mzdovým nákladům ve výši 82 000 Kč. Tato okolnost má ve spojení se shora uvedenou zápůjčkou a fakturou M . R. zásadní dopad na výši potenciální škody, tím i dopad do právní klasifikace skutku, eventuálně i zániku trestní odpovědnosti.
9. Závěrem dov o latelka navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2025, sp. zn. 9 To 220/2025, i předcházející rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 3 T 7/2004, jakož i navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změnám, k nimž zrušením došlo, pozbyla svého zákonného podkladu a dále postupoval podle § 265l odst. 1 tr. ř. a přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 4, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 10. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k podanému dovolání vyjádřil tak, že výhrady dovolatelky ohledně nesprávného posouzení využití finančních prostředků pocházejících z obchodní činnosti společnosti CCB Sport s.r.o. lze podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v první a třetí alternativě. Obsahem řádného i mimořádného opravného prostředku byla v dané věci v převážné míře totožná tvrzení, s nimiž se vypořádaly v odůvodnění svých rozsudků soudy obou stupňů. Jedná se o výhrady týkají cí se hodnocení nejen jednotlivých finančních položek pocházejících z objemu peněz poškozené společnosti zasílaných na soukromé účty dovolatelky, které následně sama inkasovala a použila na výdaje, které nesouvisely s podnikáním CCB Sport s.r.o., jak je zřejmé z odstavců 14., 15. a 18. rozsudku soudu prvního stupně a odstavců 8. až 10. usnesení soudu druhého stupně, ale i potřeby doplnit dokazování, což je uvedeno v odstavci 7. usnesení soudu druhého stupně. 11. Opodstatněnou není ani výhrada obviněné týkající se údajného nedostatku subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku podřaditelná pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Z obsahu tzv. skutkové věty vyplývá, že obviněná jednala v úmyslu přisvojit si cizí věc, finanční příjmy společnosti CCB Sport v částce 1 156 664,50 Kč použila pro své soukromé potřeby, kdy část finančních prostředků vybírala v hotovosti a další část použila i na úhradu nákladů za vedení účtů a splátek za její spotřebitelské úvěry, čímž způsobila společnosti CCB Sport celkovou škodu ve výši 1 156 664,50 Kč. Poukázal na obsah odůvodnění usnesení odvolacího soudu v bodě 11., který se zabývá subjektivní stránkou jednání obviněné. 12. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. uvedl, že odvolání obviněné nebylo zamítnuto ani odmítnuto, naopak odvolací soud řádnému opravnému prostředku obviněné částečně vyhověl. Je evidentní, že obviněná své dovolání v této části opírá o důvod, který nepatří do okruhu uvedeného v § 265b tr. ř. Odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů se mohou jevit jako stručná, ovšem v daném případě jsou jasná, logická a přesvědčivá. Soudy náležitě zjistily skutkový stav věci a vyvodily z něj odpovídající právní závěry. Dovolací námitky v určité části pod uplatněné dovolací důvody subsumovat nelze, převážně jsou neopodstatněné. 13. Závěrem státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání obviněné odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Vyjádřil souhlas, aby o podaném dovolání rozhodl Nejvyšší soud ve smyslu § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání. III.
Přípustnost dovolání a obecná východiska rozhodování
14. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí nebo zda tu nejsou důvody pro jeho odmítnutí. 15. Dospěl přitom k závěru, že dovolání podané proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2025, sp. zn. 9 To 220/2025, je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. per analogiam. Obviněná je osobou oprávněnou k podání dovolání podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. Předložené dovolání splňuje náležitosti jeho obsahu stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. a bylo podáno prostřednictvím obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě uvedeném v § 265e odst. 1 tr. ř. IV.
Důvodnost dovolání
K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 16. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, pokud rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. 17. Obviněná uplatnila tento dovolací důvod v první a třetí alternativě. Skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně vtělený do výroku jeho rozsudku zpochybnila pouze v tom, že by finanční příjmy společnosti CCB Sport v částce 1 156 664,50 Kč použila pro své soukromé potřeby. Obviněná tvrdí, že vůči společnosti CCB Sport s.r.o., kde působila jako jednatelka i společník, evidovala zápůjčku ve výši 1 070 735,66 Kč a dále hradila M . R. 412 000 Kč na základě vystavené faktury za služby a činnost. S touto obhajobou, kterou uplatnila v řízení před soudem prvního stupně i před soudem odvolacím, se však oba rozhodující soudy zabývaly a náležitě se s ní vypořádaly, jak vyplývá zejména z bodů 14. a 15. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně a z bodů 8. – 10. napadeného usnesení. Podstata trestného jednání obviněné spočívá v tom, že jako jediná jednatelka společnosti CCB Sport s.r.o. nechala zasílat plnění od obchodních partnerů této společnosti namísto bankovního účtu společnosti na své soukromé bankovní účty, částečně tyto peníze použila na úhradu závazků společnosti CCB Sport s.r.o., avšak částečně peníze společnosti použila pro své soukromé potřeby. Soud prvního stupně uzavřel, že obviněná si nechala na své soukromé účty zaslat finanční prostředky náležející společnosti CCB Sport s.r.o. v celkové výši 6 397 843 Kč, z toho částku 5 241 178,50 Kč použila na úhradu závazků společnosti, zbývající částku 1 156 664,50 Kč použila pro své soukromé potřeby.
18. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného na společnost CCB Sport s.r.o., v současné době pod obchodní firmou COS one, s.r.o., IČ 28 33 41 83, je zřejmé, že obviněná Kateřina Černá byla jednatelkou společnosti od 30. 3. 2009 do 13. 6. 2017, ovšem společnicí s obchodním podílem 100 % byla pouze od 4. 5. do 13. 6. 2017. Jedinou společnicí se stoprocentním obchodním podílem v době od 27. 10. 2009 do 3. 5. 2017 byla Eva Rýdlová. Jak vyplývá z odborného vyjádření vyhotoveného znaleckou kanceláří Pražská znalecká kancelář, s.r.o. (č. l. 1263–73), na syntetickém účtu 365 – ostatní závazky ke společníkům obchodní korporace – zachycuje účetní jednotka dluhy ze zápůjček a úvěrů od společníků obchodní korporace. Toto odborné vyjádření se vztahovalo mimo jiné i k výpisu z účetního deníku CCB Sport (č. l. 1266 p.v.), z něhož vyplývá, že na konci roku 2015 byl na tomto syntetickém účtu stav 1 070 735,66 Kč. Svědek Ing. Petr Šmíd, zpracovatel odborného vyjádření, pak ve své výpovědi objasnil (č. l. 1308), že tento zápis představuje závazek společnosti vůči svému majiteli, ovšem nelze určit jak a kdy vznikl, je to jen výpis z účetního systému. Jedná se o závazek, který mohl vzniknout v minulosti vůči společnosti CCB Sport.
19. Obviněná Kateřina Černá však byla v době, kdy spáchala trestnou činnost, kterou byla uznána vinnou, (pouze) jednatelkou společnosti CCB Sport s.r.o., byla tedy oprávněna k obchodnímu vedení společnosti ve smyslu § 134 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., příp. podle § 195 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích. Nemohla však vykonávat práva společníka a je tedy zcela bezpředmětné poukazovat na to, co uvádí v podaném dovolání, tedy, že jako jednatelka i společník mohla s finančními prostředky společnosti CCB Sport až do částky 1 070 735,66 Kč disponovat z titulu zápůjčky finančních prostředků. Jak bylo výše uvedeno, společnicí obchodní korporace CCB Sport s.r.o. byla až od 4. 5. do 13. 6. 2017. 20. Faktura č. XY na částku 412 000 Kč vystavená svědkem M . R. byla soudu předložena v hlavním líčení dne 15. 4. 2024 (č. l. 1294), svědek se k ní krátce vyjádřil tak, že mu byla proplacena v roce 2016 a dále využil práva odepřít výpověď z důvodu blízkého poměru k obviněné. Soud prvního stupně i soud odvolací se zabývaly všemi rozhodnými skutečnostmi vztahujícími se k vystavení a případné úhradě dané faktury. Pokud za důkazní situace, kdy obviněná k věci prakticky nevypovídala a konkrétně k této faktuře nic neuvedla, svědek M . R. se omezil na výše citované vyjádření a z výpovědí svědků H . Č . a Ing. Petra Šmída nelze žádné konkrétní údaje k uvedené faktuře zjistit, nelze dříve rozhodujícím soudům vytýkat, že dospěly k závěru o naprosté nekonkrétnosti účelu vystavené faktury, nepřezkoumatelnosti fakturované částky, jakož i neprokázání skutečnosti, zda vůbec, kdy a jakým způsobem měla být tato faktura uhrazena. Dovolací námitky obviněné akcentující tvrzenou úhradu této vystavené faktury se za stávající důkazní situace stávají pouze prostou polemikou s hodnocením důkazů tak, jak ho provedly dříve rozhodující soudy. Svými dovolacími námitkami obviněná tak hodnotí provedené důkazy jinak, nežli to učinily dříve rozhodující soudy, ovšem neoznačuje, které z provedených důkazů jsou ve zjevném rozporu s učiněnými skutkovými zjištěními soudů. Samotná existence faktury č. XY a svědecká výpověď M . R. však nepředstavují takové důkazy, které by osvědčovaly rozpor rozhodných skutkových zjištění s obsahem všech ve věci provedených důkazů.
21. Třetí alternativu dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. podané dovolání spatřuje v neprovedení výslechů opětovně navržených svědků H . Č . a M. R. Je skutečností, že oba tito svědkové byli v hlavním líčení konaném dne 15. 4. 2024 vyslechnuti (č. l. 1294–1297). Jak již bylo výše uvedeno, svědek M . R. po krátkém vyjádření využil práva odepřít výpověď, svědkyně H . Č . vypovídala, ovšem na řadu dotazů nebyla schopna odpovědět s ohledem na dlouhý časový odstup od doby, kdy jako externí účetní zpracovávala účetnictví společnosti CCB Sport, jakož i pro absenci jakýchkoliv účetních dokladů, ze kterých by mohla vycházet. 22. Jako doplněk odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně předložil obhájce poznámky z průběhu telefonických hovorů s M. R. i H. Č . (č. l. 1710- 1712) a navrhl odvolacímu soudu doplnit dokazování výslechy těchto svědků, kteří by se podle názoru obhajoby měli vyjádřit k existenci zápůjčky finančních prostředků do společnosti. Odvolací soud uvedené důkazní návrhy zamítl jako nadbytečné a v bodě 7. odůvodnění napadeného usnesení vyložil, proč neshledává návrh na doplnění dokazování opakovanými výslechy těchto svědků za potřebný. S tímto postupem se Nejvyšší soud ztotožňuje, neboť ani interní záznamy obhájce o telefonických hovorech s těmito svědky neobsahují žádné konkrétní skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možné usuzovat, že opětovný výslech svědků M . R. a H. Č . , ať již ve veřejném zasedání před odvolacím soudem, nebo v hlavním líčení před soudem prvního stupně, by mohl přinést takové konkrétní informace, které by byly způsobilé ovlivnit rozhodnutí ve věci. Dovolací námitky obviněné podřazené pod důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ve třetí alternativě jsou tak zjevně nedůvodné. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. 23. Tento dovolací důvod je dán, pokud napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Tento dovolací důvod neumožňuje brojit proti porušení procesních předpisů, ale výlučně proti nesprávnému hmotněprávnímu posouzení (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004 , sp. zn. II. ÚS 279/03). Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.
24. Obviněná namítá, že nebyla naplněna subjektivní stránka trestného činu, ovšem tuto námitku vztahuje k vlastní interpretaci skutkových zjištění, neboť tvrdí, že obviněná platbami ze svých soukromých účtů buď hradila výdaje společnosti, nebo se jednalo o vrácení dříve poskytnutých finančních prostředků. Popis skutku, kterým byla obviněná uznána vinnou, však zdůrazňuje tu skutečnost, že obviněná jako jediná jednatelka společnosti CCB Sport s.r.o. v úmyslu přisvojit si cizí věc vystavovala faktury za plnění vzniklá z obchodní činnosti této společnosti, na kterých namísto bankovního spojení na společnost uváděla nebo nechávala uvádět čísla svých soukromých bankovních účtů, na které pak obchodní partneři společnosti zasílali finanční prostředky, které sice obviněná zčásti použila na úhradu závazků společnosti, zčásti je však použila pro soukromé potřeby. Tomuto popisu skutku jednoznačně odpovídají provedené důkazy, zejména faktury vystavené společností CCB Sport s.r.o. založené ve svazku 3 spisu, jakož i výpisy z jednotlivých účtů obviněné založené ve svazku 2 spisu, ze kterých vyplývá, že na soukromé bankovní účty obviněné přicházely finanční prostředky jako platby za vystavené faktury, ovšem z účtů byly mimo jiné hrazeny též splátky spotřebitelských úvěrů obviněné a byla vybírána hotovost. Ostatně odvolací soud v bodě 11. odůvodnění napadeného usnesení konstatoval, že samotný způsob využívání osobních účtů i jako podnikatelských pro společnost CCB Sport s.r.o., ze kterých byly zároveň hrazeny závazky obviněné jako fyzické osoby, svědčí o jejím úmyslném jednání ve vztahu k projednávané trestné činnosti. Dovolací námitky uplatněné obviněnou pod tento dovolací důvod se tak s jeho obsahovým vymezením rozcházejí.
K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. 25. Tento dovolací důvod je dán v případě, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l) tohoto ustanovení. 26. V projednávané věci došlo k věcnému přezkoumání odvolání obviněné podle § 254 tr. ř. a o jejím odvolání bylo rozhodnuto způsobem popsaným v úvodní pasáži tohoto rozhodnutí. Toto zjištění vylučuje naplnění první alternativy tohoto dovolacího důvodu. Druhá alternativa tohoto dovolacího důvodu pak nemůže být naplněna za situace, kdy obviněná svými námitkami obsahově nenaplnila namítané dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. V.
Závěrečné shrnutí a způsob rozhodnutí
27. Obviněná své dovolání zdůvodnila výhradami, které je, pokud byly podřaditelné pod uplatněné dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a písm. m) tr. ř., materiálně nenaplnily, což je činí neopodstatněnými. Dovolací námitky obviněné podřazené pod důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. se s jeho obsahovým vymezením rozešly. 28. Nejvyšší soud proto její dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné, přičemž tak za splnění podmínky uvedené v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož [v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 26. 3. 2026
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu
Vypracoval:
Mgr. Daniel Plšek