Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Ťoupalíkovou Bredovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
o zaplacení částky 288 967,53 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 100 000 Kč za období od 9. 12. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 188 967,53 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 188 967,53 Kč za období od 9. 12. 2025 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 288 967,53 Kč za období od 15. 9. 2025 do 8. 12. 2025, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši 2 890 Kč a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 288 967,53 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 12. 9. 2024 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru č. [anonymizováno]-[anonymizováno], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který měl být splacen dne 12. 9. 2025. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit poplatek za poskytnutí úvěru za každý den jeho čerpání ve výši 182 967,53 Kč. V případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky se žalovaný zavázal uhradit sankci 500 Kč. Smlouva mezi žalobkyní a žalovaným byla dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostřednictvím webových stránek www.[anonymizováno].cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a poskytl fotokopii svého dokladu totožnosti, žalobkyně následně provedla lustraci dokladů. Žalovaný zaslal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a poté mu byl prostřednictvím webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy. Žalovaný tento návrh akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo. Žalovaný byl povinen za účelem ověření majitele účtu provést tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Žádost byla následně žalobkyní schválena a žalovanému byl dne 12. 9. 2024 na bankovní účet č. [anonymizováno] poskytnut úvěr. Poskytnutý úvěr dle tvrzení žalobkyně nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši, a to ani po předžalobní výzvě žalobkyně ze dne 29. 11. 2025. Žalobkyně tak požadovala nezaplacenou jistinu ve výši 100 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 182 967,53 Kč, smluvní sankce ve výši 6 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % z částky 288 967,53 Kč od 15. 9. 2025 do zaplacení.
2.Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli k tomu byl soudem vyzván; k ústnímu jednání u zdejšího soudu konanému dne 16. 3. 2026 se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán. Žalobkyně se z jednání řádně a včas omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/). 3.Z listinných důkazů provedených v rámci jednání soud zjistil následující skutečnosti.
4.Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. [anonymizováno]-[anonymizováno] ze dne 12. 9. 2024 soud zjistil, že žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný měl zavázat vrátit do 12 měsíců ode dne jeho čerpání, tj. do 12. 9. 2025. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0,7 % z úvěrové jistiny za každý den čerpání úvěru. Smlouva neobsahuje podpisy stran.
5.Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně byla dne 12. 9. 2024 v 8:22 hodin provedena platba na bankovní účet č. [anonymizováno] ve výši 100 000 Kč s uvedením ID: [anonymizováno].
6.Z informacích o platbě bylo zjištěno, že proběhlo ověření bankovního účtu žalovaného provedením platby ve výši 1 Kč.
7.Z kopie občanského bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje kopií dokladu totožnosti žalovaného.
8.Ze zprávy [anonymizováno]. ze dne 19. 2. 2026 bylo zjištěno, že jediným majitelem a disponentem bankovního účtu č. [anonymizováno] je žalovaný. Na uvedený účet byla dne 12. 9. 2024 připsána platba ve výši 100 000 Kč, kdy zpráva pro příjemce obsahovala údaj [anonymizováno]. Na tento bankovní účet byla platba v totožné výši provedena i dne 5. 9. 2024, nicméně ve zprávě pro příjemce byl uveden údaj [anonymizováno].
9.Z předžalobní výzvy k zaplacení dluhu datované 29. 11. 2025 včetně potvrzení o podání zásilky ze dne 2. 12. 2025 bylo zjištěno, že dne 2. 12. 2025 byla žalovanému odeslána výzva k zaplacení dlužné částky do 3 dnů.
10.Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění účinném ke dni právního jednání. 11.Podle § 1725 věty první o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. 12.Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. 13.Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. 14.Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 15.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16.Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17.Nejprve se soud zabýval tím, zda byla mezi účastníky uzavřena smlouva v tvrzeném obsahu a rozsahu. Na základě doložených listin soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení o uzavření předmětné smlouvy o úvěru právě s žalovaným. Žalobkyně doložila smlouvu o úvěru, kde na místě očekávaném pro podpis žalovaného je uveden toliko údaj o datu a kód SMS verifikace [anonymizováno]. Toto vyhotovení ovšem vytvořila sama žalobkyně a spolehlivě proto nemůže prokázat tvrzení žalobkyně, zejména skutečnost, že to byl právě žalovaný, kdo celý žalobkyní popsaný proces uzavření provedl (především že právě on vyplnil žádost a poslal ověřovací SMS kód z uvedeného telefonního čísla). Žalobkyně sice doložila, že z bankovního účtu žalovaného byla provedena verifikační platba, nicméně nedoložila, že tuto platbu provedl skutečně žalovaný. Rovněž nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť soubor nebyl nijak zabezpečen proti pozdějším změnám.
18.Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný plnit, tíží žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a tam citovaná literatura). Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), aby doplnila svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy, jejím obsahu a identifikace žalovaného v rámci kontraktačního procesu a zejména označila důkazy ke svým tvrzením. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní stran skutečnosti, že to byl právě žalovaný, kdo podal žádost o úvěr a kódem podepsal smlouvu žalobou tvrzeného obsahu. 19.Soud následně zkoumal, zda lze věc posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Žalobkyně zaplatila žalovanému na jeho účet celkem 100 000 Kč, aniž by k tomu existoval právní důvod, zejména závazek ze smlouvy mezi účastníky. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.), jímž se žalovaný na úkor žalobkyně obohatil a je proto povinen je podle § 2991 odst. 1 o. z. vydat. Žalovaný přitom netvrdil, ani v řízení nevyšlo najevo, že by dosud žalobkyni cokoliv vydal. 20.Splatnost pohledávky žalobkyně soud posoudil odlišně, než navrhovala žalobkyně, a to z důvodu, že ji nelze odvíjet od smlouvy, neboť nebylo prokázáno, že byla uzavřena. V případech bezdůvodného obohacení se splatnost řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky do 3 dnů výzvou odeslanou dne 2. 12. 2025. Do dispozice žalovaného se dostala dne 5. 12. 2025 (§ 573 o. z.) splatnost tedy nastala dne 8. 12. 2025 a od 9. 12. 2025 je žalovaný v prodlení. Teprve až od tohoto dne žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 21.Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 100 000 Kč od 9. 12. 2025 do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl. 22.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, přičemž při hodnocení úspěchu ve věci soud zohlednil i příslušenství pohledávky (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015. 23.Vzhledem k tomu, že projednávaná věc byla převedena z rejstříku EPR do rejstříku C, aniž by došlo k vydání elektronického platebního rozkazu, vyměřil soud doplatek soudního poplatku ve výši 2 890 Kč podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 2 bod 2. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (exekuce).