Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Grulichovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o zaplacení částky 24 530 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 571 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 571 Kč od 14.07.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 079 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 079 Kč od 14.07.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se co do částky 8 240 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 455 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 942,08 Kč, úrokem z úvěru ve výši 19,38 % ročně z částky 10 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 30.11.2019 do 13.07.2021 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 429 Kč od 14.07.2021 do zaplacení, zamítá.
IV. Žaloba se co do částky 6 640 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 448,02 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 912,34 Kč, úrokem z úvěru ve výši 19,31 % ročně z částky 6 670,20 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky 6 670,20 Kč od 30.11.2019 do 13.07.2021 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 591,20 Kč od 14.07.2021 do zaplacení, zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 15 811 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalované právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [anonymizováno], na základě smlouvy o úvěru ze dne 13.04.2018 č. [anonymizováno]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě informací poskytnutých od žalované ohledně jejích majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrů, tyto skutečnosti jsou zachyceny v zákaznické kartě. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, jež si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit peněžní prostředky spolu s částkou 5 811 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 000 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,38 % ročně a částkou 2 000 Kč za zpracování půjčky a částkou 4 000 Kč za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou dlužnou částku v 60týdenních splátkách po 304 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaná uhradila dne 03.12.2018. Žalovaná byla v prodlení se splácením, ke dni 29.11.2019 činila dlužná jistina 10 000 Kč a poplatek 5 811 Kč. Žalovaná se zavázala hradit i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 5 811 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 0 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 942,08 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 455 Kč, úroků ve výši 19,38 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaná však na výzvu nikterak nereagovala.
2.Žalobkyně se dále žalobou domáhala po žalované zaplacení částky z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalované právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [anonymizováno], na základě smlouvy o úvěru ze dne 23.01.2018 č. [anonymizováno]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě informací poskytnutých od žalované ohledně jejích majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrů, tyto skutečnosti jsou zachyceny v zákaznické kartě. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, jež si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit peněžní prostředky spolu s částkou 2 048,80 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 600 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,31 % ročně a částkou 1 600 Kč za zpracování půjčky a částkou 3 200 Kč za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou dlužnou částku v 60týdenních splátkách po 244 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaná uhradila dne 03.12.2018. Žalovaná byla v prodlení se splácením, ke dni 29.11.2019 činila dlužná jistina 6 670,20 Kč a poplatek 2 048,80 Kč. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 6 670,20 Kč, dlužného poplatku ve výši 2 048,80 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 912,34 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 448,02 Kč, úroků ve výši 19,31 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 670,20 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 670,20 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaná však na výzvu nikterak nereagovala.
3.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4.Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 OSŘ v nepřítomnosti žalované, když žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5.Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:
6.Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 23.01.2018 vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně ([anonymizováno]) zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni vrátit celkem částku 14 640 Kč, jež se skládá z jistiny ve výši 8 000 Kč, úroku v pevné výši 1 600 Kč, administrativního poplatku ve výši 1 600 Kč, částku 3 200 Kč jakožto odměny za hotovostní inkaso splátek, poplatku za pojištění ve výši 240 Kč, a to v pravidelných 60týdenních splátkách po 244 Kč. Zápůjční úroková sazba byla u úvěru stanovena ve výši 32,15 % ročně, výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr činila 217,25 %. Součástí smlouvy o úvěry byly i smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (smlouva o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 23.01.2018).
7.Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 13.04.2018 vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně ([anonymizováno]) zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni vrátit celkem částku 18 240 Kč, jež se skládá z jistiny ve výši 10 000 Kč, úroku v pevné výši 2 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 2 000 Kč, částky 4 000 Kč jakožto odměny za hotovostní inkaso splátek poplatku za pojištění ve výši 240 Kč, a to v pravidelných 60týdenních splátkách po 304 Kč. Zápůjční úroková sazba byla u úvěru stanovena ve výši 32,15 % ročně, výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr činila 215,01 %. Součástí smlouvy o úvěry byly i smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (smlouva o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 13.04.2018).
8.Ze zákaznické karty – žádosti o úvěr ze dne 23.01.2018 vyplývá, že žalovaná zažádala o úvěr ve výši 10 000 Kč. V žádosti žalovaná uvedla, že žije v nájmu, má učňovské vzdělání, je vdova, je zaměstnaná v hlavním pracovním poměru s příjmem ve výši 16 875 Kč, další příjem ve výši 23 000 Kč je od dcery, externí splátky 0 Kč, interní splátky 0 Kč, celkové výdaje ve výši 16 800 Kč, sestávající z částky 7 300 Kč na výdaje na bydlení, částky 9 000 Kč na osobní výdaje a částky 500 Kč na spoření, pojištění či exekuce. Dále zde bylo uvedeno, že nemá další spotřebitelské úvěry u jiné společnosti (zákaznická karta – žádost o úvěr ze dne 23.01.2018).
9.Ze zákaznické karty – žádosti o úvěr ze dne 13.04.2018 vyplývá, že žalovaná zažádala o úvěr ve výši 10 000 Kč. V žádosti žalovaná uvedla, že žije v nájmu, má učňovské vzdělání, je vdova, je zaměstnaná na částečný úvazek s příjmem ve výši 5 000 Kč měsíčně, další příjem ve výši 17 000 Kč je od člena rodiny, interní splátky u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 1 220 Kč měsíčně, celkové výdaje ve výši 13 520 Kč. Dále zde bylo uvedeno, že nemá další spotřebitelské úvěry u jiné společnosti (zákaznická karta – žádost o úvěr ze dne 13.04.2018).
10.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019, seznam postoupených pohledávek, potvrzení o úplatě).
11.Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2019 se podává, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, podáním zaslaným žalované dne 29.11.2019 (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2019, podací lístek ze dne 29.11.2019).
12.Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne 28.06.2021, která jí byla odeslána dne 28.06.2021, žalovaná měla dlužnou částku uhradit nejpozději do 13.07.2021 (předžalobní upomínka ze dne 28.06.2021 včetně podacího lístku ze dne 28.06.2021).
13.Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
14.Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 23.01.2018, uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem částku 14 640 Kč, jež se skládá z jistiny ve výši 8 000 Kč, úroku v pevné výši 1 600 Kč, administrativního poplatku ve výši 1 600 Kč, částku 3 200 Kč jakožto odměny za hotovostní inkaso splátek, poplatku za pojištění ve výši 240 Kč, a to v pravidelných 60týdenních splátkách po 244 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla před poskytnutím úvěru řádně kontrolu úvěruschopnosti žalované. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradila částku v celkové výši 5 921 Kč.
15.Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 13.04.2018, uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem částku 18 240 Kč, jež se skládá z jistiny ve výši 10 000 Kč, úroku v pevné výši 2 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 2 000 Kč, částky 4 000 Kč jakožto odměny za hotovostní inkaso splátek, poplatku za pojištění ve výši 240 Kč, a to v pravidelných 60týdenních splátkách po 304 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla před poskytnutím úvěru řádně kontrolu úvěruschopnosti žalované. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradila částku v celkové výši 2 429 Kč.
16.Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 OZ, občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. 17.Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18.Dle ust. § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú.), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19.Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20.Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21.Dle ust. § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 22.Dle ust. § 2991 odst. 2 OZ., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 23.Dle ust. § 1958 odst. 2 OZ., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 24.Dle ust. § 1968 OZ., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 25.Dle ust. § 1970 OZ., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 26.Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 01.01.2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
27.Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 05.03.2020 ve věci sp. zn. [anonymizováno]. vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele. 28.Podle § 78 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 29.V rozsudku č. j. [anonymizováno] ze dne 01.04.2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.
30.Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 27.03.2014 ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v [anonymizováno] č. j. [anonymizováno] ze dne 29.01.2015]
31.V rozsudku sp. zn. [anonymizováno] ze dne 25.07.2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. 32.Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjmy žalované, nezkoumala její měsíční výdaje, ani jinak nezkoumala majetkovou stránku žalované, nedoložila např. pracovní smlouvu, nájemní smlouvu nebo výpisy z účtu žalované, ze kterých by byly patrné její příjmy a výdaje. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci v základních databázích BRKI či NRKI, ani neprokázala, že by provedla lustraci v centrální evidenci exekucí či insolvenčním rejstříku. Právní předchůdkyně žalobkyně se pouze spolehla na tvrzení žalované, poskytnuté údaje nijak neověřovala. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalované, a tedy i co do platného sjednání smluv o úvěru.
33.Soud se neztotožnil s argumentací žalobkyně s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. [anonymizováno], neboť tento řeší situaci za účinnost zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 01.12.2016. Soud tedy nemohl opomenout ustanovení § 86 a zejména § 78 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 01.12.2016, ve kterém je zakotvena povinnost evidovat doklady k prokázání úvěruschopnosti. 34.Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto jsou smlouvy o úvěru neplatné; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaná peněžní prostředky na základě neplatných smluv, je povinna tyto prostředky vrátit podle § 2991 odst. 2 OZ jako bezdůvodné obohacení. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na úvěr ze smlouvy č. [anonymizováno] částku ve výši 5 921 Kč a na úvěr ze smlouvy č. [anonymizováno] částku ve výši 2 429 Kč, soud vycházel z poskytnutí peněžních prostředků ve výši 8 000 Kč a 10 000 Kč, a soud takto vypočetl bezdůvodné obohacení žalované částkou 2 079 Kč ze smlouvy č. [anonymizováno] a částkou 7 571 Kč ze smlouvy č. [anonymizováno], které představují rozdíl mezi částkami poskytnutými a částkami žalovanou uhrazenými. 35.Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyly platně uzavřeny, nemohla být ani sjednána splatnost vrácení peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 1958 odst. 2 OZ splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 OZ ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou k plnění ze dne 28.06.2021, která jí byla odeslána téhož dne, přičemž byla vyzvána k úhradě nejpozději do 13.07.2021. Jelikož žalovaná svou povinnost nesplnila, dostala se do prodlení dne 14.07.2021, a od tohoto dne je povinna hradit zákonný úrok z prodlení. 36.Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyly platně uzavřeny smlouvy o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky 8 240 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 455 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 942,08 Kč, úrokem z úvěru ve výši 19,38 % ročně z částky 10 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 30.11.2019 do 13.07.2021 a zákonným úrokem z prodlení z částky 2 429 Kč od 14.07.2021 do zaplacení a co do částky 6 640 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 448,02 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 912,34 Kč, úrokem z úvěru ve výši 19,31 % ročně z částky 6 670,20 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky 6 670,20 Kč od 30.11.2019 do 13.07.2021 a zákonným úrokem z prodlení z částky 4 591,20 Kč od 14.07.2021 do zaplacení, částečně zamítnout.
37.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ Jelikož ve věci měla větší úspěch žalovaná, které však v tomto řízení – podle obsahu spisu – žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 38.Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 OSŘ v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po právní moci rozsudku svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.