Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o zaplacení 23 296 Kč s příslušenstvím,
--- VÝROK ---
I. Řízení o zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 930,65 Kč se zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 8 741,88 Kč,
kapitalizovaný úrok ve výši 264,29 Kč za dobu poskytnutí úvěru,
úhradu za vyhodnocení úvěru ve výši 1 186,97 Kč,
kapitalizovaný úrok ve výši 679,13 Kč období od [anonymizováno] do [anonymizováno],
zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 826,60 Kč od [anonymizováno] do zaplacení,
kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 316,77 Kč za období do [anonymizováno],
úrok ve výši 8 % ročně z částky 8 741,88 Kč od [anonymizováno] do zaplacení,
zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky 9 006,17 Kč od [anonymizováno] do zaplacení,
smluvní pokutu ve výši 5 569,35 Kč od [anonymizováno] do [anonymizováno],
a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 900 Kč splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí, pod ztrátou výhody splátek.
III. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 4 060 Kč, úhradu za splátky v hotovosti ve výši 1 542,86 Kč, se zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výší 2 604 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno]
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobou, ve znění doplnění ze dne [anonymizováno] č. l. 43 a ze dne [anonymizováno] č. l. 47, dále ve znění částečného zpětvzetí ze dne [anonymizováno], č. l. 57, podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částek uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela dne [anonymizováno] se společností [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] (dále jen „původní věřitel“) Smlouvu o úvěru [anonymizováno], jejíž přílohu č. l. tvoří Předpis splátek (dále jen „smlouva“), a to poté, co byla řádně posouzena schopnost žalované úvěr splácet. Na základě úvěrové smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč a finanční prostředky byly žalované předány hotově v místě bydliště což žalovaná stvrdila svým podpisem. Za sjednanou dobu se žalovaná zavázala původní věřitelce vrátit úrok v pevné výši 761 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částku ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč, poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 2 700 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po částkách ve výši 1 992 Kč. Splatnost poslední splátky, a tedy celková splatnost závazku byla tak [anonymizováno]. Žalovaná od uzavření smlouvy uhradila částku ve výši 12 092 Kč (č. l. 47 doplnění žaloby), a to splátkami:
dne [anonymizováno] ve výši 1 992 Kč,
dne [anonymizováno] ve výši 2 000 Kč,
dne [anonymizováno] ve výši 2 000 Kč,
dne [anonymizováno] ve výši 2 000 Kč,
dne [anonymizováno] ve výši 1 100 Kč,
dne [anonymizováno] ve výši 2 000 Kč,
dne [anonymizováno] ve výši 1 000 Kč. Podáním ze dne [anonymizováno] č. l. 57 vzala žalobkyně žalobu zpět co do smluvní pokuty ve výši 1 930,65 Kč a nadále požadovala smluvní pokutu ve výši 5 569,35 Kč. Soud proto dle § 96 OSŘ výrokem I. částečně řízení zastavil, když ke zpětvzetí došlo dříve, než začalo první jednání (výrok I. tohoto rozhodnutí) Před podáním žaloby byla žalovaná o dlužnou částku upomínána v souladu s ust. § 142a OSŘ Na tuto výzvu žalovaná nereagovala. Žalobkyně vyslovila souhlas s splátkami v minimální výši 900 Kč. 2.Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila písemným podáním ze dne [anonymizováno] č. l. 39. V podání žalovaná uvedla, že dluh původnímu věřiteli přestala hradit z důvodu finanční nouze, ztráty zaměstnání. Nyní má pracovní smlouvu do [anonymizováno]. Není schopna dluh uhradit jednorázově. Jistina byla žalované poskytnuta, nesouhlasí však s výši poplatku, který byl sjednán ve smlouvě ve výši 7 350 Kč, který považuje za nepřiměřeně vysoký. Tento považuje za nemorální. Souhlasila, aby ve věci samé bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.
3.Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [anonymizováno], č. j. [anonymizováno] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovanou poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 OSŘ předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a OSŘ Žalovaná souhlasila s postupem dle § 115a OSŘ, žalobkyně se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 4 OSŘ, bez nařízení jednání. 4.Podle ust. § 2395 OZ, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5.Podle ust. § 2396 OZ, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 6.Podle ust. § 2397 OZ, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 7.Podle ust. § 2048 OZ, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8.Podle ust. § 2049 OZ, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 9.Podle ust. § 580 odst. 1 OZ, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10.Podle ust. § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11.Podle ust. § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12.Podle ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 13.Posouzení úvěruschopnosti žalované. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [anonymizováno]. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno neplatností absolutní (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [anonymizováno]). Nová úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb. navozuje dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost žalovaného je sankcionováno pouhou relativní neplatností (viz doslovné znění § 87 odst. 1 citovaného zákona). Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, soudy nemohou vycházet pouze z doslovného znění zákona. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. usoud/Pl.__S_21_96, „Soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci“. Přijetím zák. č. 257/2016 Sb. sledoval zákonodárce posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany (nikoliv její oslabení). To vyplývá jak z důvodové zprávy, tak i z rozsahu zákonné právní úpravy. Pokud tedy záměrem zákonodárce nebylo novou právní úpravou oslabit ochranu spotřebitele, ale naopak tuto ochranu posílit, musí být závěr soudu takový, že neplnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele bude mít za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť jinak (v případě pouhé relativní neplatnosti, navíc časově omezené) by nebyl neplněn smysl a účel nové právní úpravy. Současně, pokud má nová právní úprava za cíl „posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být touto úpravou dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností, a to případně i stanovením účinných sankcí, a to i soukromoprávních. Pouhá relativní neplatnost, na rozdíl od neplatnosti absolutní, takovou účinnou sankcí není. Navíc dne [anonymizováno] rozhodl Evropský soudní dvůr ve věci C-679/18 tak, že úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, týkající se přezkumu úvěruschopnosti a především povinnosti spotřebitele uplatnit námitku ve stanovené lhůtě, aby byla smlouva prohlášena za neplatnou, není v souladu se směrnicí EU č. 2008/48/ES. 14.Schopnost žalované splácet byla ověřovaná právním předchůdcem žalobkyně na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, ve které žalovaná uvedla své údaje, jakož i další údaje, dále pak požadovanou částku úvěru, příjmy, výdaje. Žalovaná je při žádosti o úvěr povinna uvést o své osobě pravdivé, správné a úplné údaje, což stvrdila svým podpisem na žádosti o úvěr. K žádosti doložila výplatní pásky č. l. 50-51 (čistá mzda cca 15 000 Kč – 16 000 Kč), pracovní smlouvu č. l. 52-53, Dohodu o pracovní činnosti č. l. 40, dále Dodatek k dohodě o činnosti ze dne [anonymizováno] č. l. 41. Na základě této žádosti a předložených dokladů byla posuzována schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. V žádosti žalovaná uvedla, že je zaměstnána, má výdaje ve výši cca 16 000 Kč, výdaje cca 10 000 Kč je svobodná, má 2 vyživovací povinnosti, žije ve společné domácnosti s rodiči, má středoškolské vzdělání. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, a které si právní předchůdce žalobkyně ověřil a s ohledem na výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr ve výši 15 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 1 992 Kč je dostatečná. Právní předchůdce tedy s náležitou péčí posoudil úvěruschopnost žalované provádět splátky poskytnutého úvěru. Smlouva o úvěru je tedy platná v části poskytnutí jistiny, dále pevně sjednaného úroku, poplatku za vyhodnocení úvěru a smluvní pokutě (viz odůvodnění v odst. 18., 19. 21. tohoto rozhodnutí). Neplatná pouze v části poplatku za poskytnutí úvěru a poplatku za hotovostní inkaso splátek (k tomu odůvodnění viz odst. 20. a 22. tohoto rozhodnutí).
15.Skutková zjištění. Žalobkyně uzavřela dne [anonymizováno] s původním věřitelem Smlouvu o postoupení pohledávky za žalovanou z níže uvedené úvěrové smlouvy s účinnosti ke dni [anonymizováno], o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem původního věřitele ze dne [anonymizováno] (č. l. 23). Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení (smlouva č. l. 17). Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze (výpis z OR č. l. 16).
16.Soud má za prokázané, že žalovaná uzavřela dne [anonymizováno] s původním věřitelem Smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] (smlouva č. l. 13), jejíž přílohu č. l. tvoří Předpis splátek (č. l. 14). Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč a finanční prostředky byly žalované předány hotově v místě bydliště. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru, a to pevně sjednaný úrok ve výši 761 Kč (představující 5,1 % z jistiny úvěru), dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč (představující 49 % z jistiny úvěru), náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč (představující 13,8 % z jistiny úvěru) a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč (představující dalších 18 % z jistiny úvěru). Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč, a to formou 14 ti měsíčních splátek ve výši 1 992 Kč. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den [anonymizováno]. Žalovaná na úvěr zaplatila částku ve výši 12 092 Kč, a to splátkami:
dne [anonymizováno] ve výši 1 992 Kč,
dne [anonymizováno] ve výši 2 000 Kč,
dne [anonymizováno] ve výši 2 000 Kč,
dne [anonymizováno] ve výši 2 000 Kč,
dne [anonymizováno] ve výši 1 100 Kč,
dne [anonymizováno] ve výši 2 000 Kč,
dne [anonymizováno] ve výši 1 000 Kč (č. l. 15). Po započtení všech splátek ze strany žalované a částečném zastavení řízení o zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 930,65 Kč, žalobkyně tvrdí, že dlužná částka představuje dluh na:
- a) jistině úvěru 8 741,88 Kč
- b) úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 264,29 Kč. Součet a) a b) je 9 006,16 Kč.
- c) úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy 4 060 Kč
- d) úhradě za vyhodnocení úvěrového případu 1 186,97 Kč
- e) úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 1 542,86 Kč.
- f) smluvní pokutu ve výši 5 569,35 Kč za období od [anonymizováno] do [anonymizováno].
- g) kapitalizovaný úrok 679,13 Kč od [anonymizováno] do [anonymizováno].
- h) kapitalizovaný zákonný úrok 1 316,77 Kč ode dne prodlení [anonymizováno] do [anonymizováno]. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tj za období od [anonymizováno] do [anonymizováno] ve výši 5 569,35 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Na výzvu žalovaná nereagovala.
17.Právní závěr. Pokud se týká uzavřené smlouvy o úvěru, soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla platně sjednána pouze v části poskytnutí finanční částky ve výši 15 000 Kč (když hotovost byla žalované předána dle smlouvy v místě jejího bydliště). Žalovaná neprokázala, že by jí uvedená částka nebyla předána. Dále smlouva byla platně uzavřena v části pevně sjednaného úroku (představující 4,9 % z jistiny úvěru), poplatku za vyhodnocení úvěru (představující 9,3 % z jistiny úvěru) a smluvní pokuty (sjednané ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny). Výše takto sjednaného úroku, poplatku za vyhodnocení úvěru a smluvní pokuty není v rozporu s ust. § 580 OZ. Viz odůvodnění níže. Tyto výše jsou zcela přiměřené a soudem akceptovatelné. V části poplatku za poskytnutí úvěru ve výši odpovídající 49 % z jistiny a poplatku za hotovostní inkaso splátek odpovídající 18 % z jistiny soud shledal smlouvu za absolutně neplatnou (viz odůvodnění níže). 18.K části nároku na pěvně stanovený úrok z úvěru, soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku odpovídá zákonným ustanovením občanského zákoníku, procentuálně je výše úroku vyjádřena 4,9 % z jistiny, tedy se nepříčí dobrým mravům, úrok je cenou za poskytnutí finanční částky.
19.K části nároku na zaplacení poplatku za vyhodnocení úvěru, který procentuálně představuje výši 9,3 % z jistiny, soud uvádí: Pokud se týká tohoto poplatku, v této části byla smlouva platně uzavřena, neboť poplatek slouží k úhradě nákladů spojených s uzavřením smlouvy o úvěru, prošetřením i úvěruschopnosti žalované úvěr splácet. Výše poplatku zcela přiměřená.
20.K nároku na poplatek za poskytnutí úvěru představující 49 % z úvěru jistiny soud uvádí: Celková výše tohoto poplatku činí ze zapůjčené jistiny 15 000 Kč dalších 49 % z jistiny. Tato část představuje další náklady na úvěr, vedle poplatku za vyhodnocení úvěru. Za tohoto stavu, s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobkyně si sjednala poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 9,3 % z jistiny úvěru, soud proto dospěl k závěru, že v části tohoto poplatku za poskytnutí úvěru je smlouva absolutně neplatná, žalobkyni proto nevznikl nárok tento poplatek požadovat. Pokud tedy na tomto poplatku podanou žalobou požaduje částku ve výši 4 060 Kč, pak na tuto částku žalobkyně nemá nárok.
21.K části nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny soud dospěl k závěru, že výše smluvní pokuty sjednána v souladu s občanským zákoníkem, ujednání není v rozporu s ust. § 580 a ů 588 občanského zákoníku. Za tohoto stavu soud proto žalobě v části smluvní pokuty shledal žalobu taktéž za důvodnou. Kapitalizovaná smluvní pokuta byla shledána za důvodnou v celém rozsahu po částečném zpětvzetí žaloby (tedy ve výši 5 569,35 Kč, ve výši 1 930,65 Kč částečně řízení zastaveno).
22.K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní výběr splátek soud uvádí následující: Sjednání dalšího poplatku soud shledává za ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: Na výši odměny za hotovostní inkaso splátek je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaná si půjčila částku ve výši 15 000 Kč a byla povinna vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, poplatkem za vyhodnocení úvěru. Vedle toho měla ještě žalovaná povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za hotovostní inkaso splátek představujících dalších 18 % z jistiny úvěru. Úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení úvěru než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je v rozporu s dobrými mravy, ujednání absolutně neplatným.
23.Žalovaná byla dle smlouvy povinna vrátit žalobkyni jistinu ve výši 15 000 Kč, pevně sjednaný úrok ve výši 761 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč, celkem tedy byla povinna vrátit částku ve výši 17 838 Kč. Částku odpovídající poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč nebyla povinna vrátit z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy v této části. Žalovaná na dlužnou částku zaplatila celkem částku ve výši 12 092 Kč. Za tohoto stavu soud s ohledem na nároky, které žalobkyně po žalované požaduje, bylo žalobě vyhověno co do jistiny, pevně sjednaného úroku a jdoucího úroku, poplatku za vyhodnocení úvěru a smluvní pokutě výrokem II. tohoto rozhodnutí. V části poplatku za poskytnutí úvěru (v žalobě ve výši 4 060 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 542,86 Kč byla žaloba zamítnuta výrokem III. tohoto rozhodnutí.
24.Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 OSŘ, když žalobkyně byla v řízení úspěšná v části jistiny, ve smluvní pokutě a v části příslušenství, neúspěšná pouze v části příslušenství, proto soud považuje za spravedlivé s přihlédnutím k délce prodlení se zbývající jistinou, aby žalovaná nahradila žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2 604 Kč. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 152 Kč, odměnou za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 300 Kč (předžalobní výzva se skutkovým a právní rozborem věci, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a 21 % DPH. Výrok IV. tohoto rozhodnutí. 21.Lhůta k plnění (výrok IV. náklady řízení) je pak s přihlédnutím k výši nákladů řízení v souladu s ust. § 160 odst. 1 OSŘ, když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Protože žalobkyně souhlasila se splátkami ve výši minimálně 900 Kč, soud povolil žalované splátky v této výši (výrok II. tohoto rozhodnutí). 22.Povinnost hradit náklady řízení k rukám právního zástupce je dle ust. § 149 odst. 1 OSŘ --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.