I.ÚS 228/26

Předmět řízení

Citované předpisy

1/1993 čl.89

Plný text rozhodnutí

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudce zpravodaje Tomáše Langáška a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatele: Eugen Prinz von und zu Liechtenstein, zastoupeného advokátem Dr. Erwinem Hanslikem, MRICS, sídlem U Prašné brány 1078/1, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. nsoud/22_Cdo_2767_2025-492 ze dne 29. října 2025, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci č. j. krajsky/30_Co_25_2025-441 ze dne 7. května 2025 a rozsudku Okresního soudu v České Lípě č. j. okresni/7_C_105_2018-301 ze dne 7. července 2022, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci a Okresního soudu v České Lípě, jako účastníků řízení, a České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha, a Lesů České republiky, s. p., sídlem Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1.Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva. Věc se týká poválečné konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů a současných snah příslušníků Lichtenštejnského knížectví o jeho navrácení prostřednictvím civilních žalob (mimo rámec restitučních předpisů). V tomto kontextu soudy nyní napadenými rozhodnutími rozhodovaly o pozemku v katastrálním území Okrouhlá u Nového Boru, přičemž stěžovatelově žalobě nevyhověly s odkazem na stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05 ze dne 01.11.2005 (ST 21/39 SbNU 493; 477/2005 Sb.) a nález Ústavního soudu sp. zn. usoud/Pl.__S_10_24 ze dne 03.04.2024. Stěžovateli je tato judikatura, řešící obdobné případy, známa, nicméně s ní nesouhlasí a v nyní řešeném sporu pokračuje dle svých slov s ohledem na probíhající řízení o stížnosti Lichtenštejnského knížectví proti České republice před Evropským soudem pro lidská práva a s cílem se případně domáhat obnovy řízení o ústavní stížnosti.

2.Posuzovaná věc tedy závisí na otázkách, které Ústavní soud vyřešil ve výše citovaných rozhodnutích, jež následně opakovaně potvrdil v usneseních, jimiž podobně koncipované ústavní stížnosti s ohledem na závaznost nálezů Ústavního soudu (§ 89 odst. 2 Ústava České republiky) odmítl jako zjevně neopodstatněné [viz např. usnesení sp. zn. I. ÚS 3379/24 ze dne 05.02.2025 či sp. zn. IV. ÚS 2099/25 ze dne 30.07.2025; k námitce zákonného soudce srov. i usnesení sp. zn. I. ÚS 1601/24 ze dne 03.07.2024 ohledně vyloučení soudce a nález sp. zn. II. ÚS 657/22 ze dne 06.04.2023 (N 52/117 SbNU 18) ohledně určení senátu Nejvyššího soudu]. Za dané situace a vzhledem k tomu, že stěžovatel si je této judikatury vědom, Ústavní soud považuje za dostačující na ni pro stručnost odkázat.

3.Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. února 2026

Dita Řepková v. r.

předsedkyně senátu

Odlišné stanovisko soudce Tomáše Langáška

Jako soudce zpravodaj jsem pro senát koncipoval přijaté usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti pro zjevnou neopodstatněnost, neboť jsem nemohl postupovat jinak s ohledem na nález sp. zn. usoud/Pl.__S_10_24 ze dne 03.04.2024, Zpochybnění poválečné konfiskace majetku rodu Liechtenstein, na stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05 ze dne 01.11.2005 a na řadu na ně navazujících nálezů Ústavního soudu. K těmto rozhodnutím, a tudíž i k odůvodnění dnes přijatého usnesení, mám nicméně zásadní výhrady, jak jsem uvedl již v odlišných stanoviscích k usnesením sp. zn. usoud/I.__S_3153_24 a sp. zn. usoud/I.__S_3379_24 ze dne 05.02.2025. Proto i nyní uplatňuji podle § 22 zákona o Ústavním soudu odlišné stanovisko k odůvodnění usnesení a v podrobnostech odkazuji na svá již publikovaná odlišná stanoviska.

V Brně dne 25. února 2026

Tomáš Langášek

Zdroj: originální text →Databáze Ústavní soud →

⚖CZ Rozhodnutív0.1.0