Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Stehlíkem ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o 14 538,37 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Řízení se co do zaplacení částky 11 042,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 20.12.2022 do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 496 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z této částky od 18.09.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 14 538,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 20.12.2022 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [anonymizováno], uzavřela dne [anonymizováno] se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě mu poskytla úvěr v původní výši 8 000 Kč. Žalovaný následně využil možnosti navýšení úvěru, takže celkem vyčerpal částku 20 000 Kč. Podle smlouvy se zavázal uhradit jednorázově ke dni [anonymizováno] jistinu spolu se smluvním úrokem ve výši 4 504 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na dluh uhradil dne [anonymizováno] částku 16 504 Kč, která byla započtena na jistinu, takže ke dni podání žaloby zůstávala neuhrazena část jistiny ve výši 8 000 Kč. Současně uvedla, že pohledávku nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [anonymizováno] mezi společností [anonymizováno] a žalobkyní. Pro případ, že by soud neshledal smluvní nárok důvodným, domáhala se žalobkyně zaplacení dlužné jistiny z titulu bezdůvodného obohacení.
2.Podáním doručeným soudu dne [anonymizováno] žalobkyně částečně vzala žalobu zpět, a to co do částky 11 042,37 Kč s příslušenstvím, a nově se domáhala zaplacení částky 3 496 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z této částky od [anonymizováno] do zaplacení. Uvedla, že žalovaný z poskytnuté částky 20 000 Kč uhradil dne [anonymizováno] částku 16 504 Kč, která byla započtena na jistinu, takže zbývá uhradit pouze částku 3 496 Kč představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Zároveň opravila původní petit žaloby, který obsahoval zjevné administrativní chyby v označení výše uplatněného nároku i data splatnosti.
3.Žalovaný se k žalobě písemně vyjádřil, souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a uvedl, že ponechává posouzení věci na soudu. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby, souhlasu účastníků s rozhodnutím bez nařízení jednání a skutečnosti, že věc bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů, soud podle § 96 odst. 2 a § 115a OSŘ, občanský soudní řád, řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil a ve zbývající části rozhodl bez nařízení jednání. 4.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], jejího dodatku č. [anonymizováno] podmínek, potvrzení o provedené finanční transakci, potvrzení o provedené platbě, smlouvy o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy, upomínek a dalších listin založených ve spise soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [anonymizováno], uzavřela dne [anonymizováno] se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu poskytla úvěr v původní výši 8 000 Kč. Na základě dodatku č. [anonymizováno] ke smlouvě byl úvěrový rámec navýšen a žalovaný celkem vyčerpal částku 20 000 Kč. Smlouvou byla sjednána jednorázová splatnost úvěru ke dni [anonymizováno].
5.Z dodatku č. [anonymizováno] ke smlouvě soud dále zjistil, že za poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč byl mezi smluvními stranami sjednán smluvní úrok ve výši 4 504 Kč, odpovídající roční úrokové sazbě 279,83 %. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli ke dni splatnosti celkem částku[anonymizováno]24 504 Kč. Původní věřitel převedl dne [anonymizováno] na bankovní účet žalovaného č. [anonymizováno] částku 20 000 Kč, což bylo doloženo potvrzením o provedené platební transakci.
6.Z tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaný dne [anonymizováno] uhradil částku 16 504 Kč, která byla započtena na jistinu úvěru. Ke dni rozhodnutí tak z poskytnutých peněžních prostředků nebyla vrácena částka 3 496 Kč. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno] postoupena ze společnosti [anonymizováno] na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.
7.Z vyjádření žalobkyně k výzvě soudu soud dále zjistil, že původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného na základě údajů, které žalovaný při sjednání smlouvy uvedl, a prostřednictvím lustrací v registrech CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a údajů o jeho úvěrové historii. Žalobkyně současně uvedla, že již nedisponuje dokumentací zachycující výsledky těchto lustrací ani podklady týkajícími se příjmů a výdajů žalovaného. Ze samotné smluvní dokumentace ani z ostatních provedených důkazů proto soud nezjistil, z jakých konkrétních údajů původní věřitel při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel ani jakým způsobem vyhodnotil jeho schopnost úvěr splatit.
8.Podle § 2395 OZ, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9.Podle § 580 odst. 1 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10.Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11.Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl. 12.Podle § 1970 OZ dlužník, který je v prodlení se splněním peněžitého dluhu, je povinen zaplatit věřiteli úrok z prodlení ve výši stanovené jiným právním předpisem. 13.Soud nejprve posuzoval platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 580 odst. 1 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Při posuzování přiměřenosti sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků vycházel soud z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, podle níž jsou ujednání o úrocích odporující dobrým mravům absolutně neplatná tehdy, jestliže sjednaná výše úroků podstatně přesahuje úrokovou míru obvyklou v době a místě uzavření smlouvy a nelze ji odůvodnit okolnostmi konkrétního případu. 14.V projednávané věci byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč se splatností 30 dnů. Za tuto dobu byl sjednán smluvní úrok ve výši 4 504 Kč, což odpovídá roční úrokové sazbě 279,83 %. Z údajů České národní banky soud zjistil, že průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem v době uzavření smlouvy činila přibližně 8,63 % ročně. Sjednaná úroková sazba tak více než třicetinásobně převyšovala úrokovou sazbu obvyklou na finančním trhu. Přestože se jednalo o krátkodobý úvěr poskytovaný nebankovním poskytovatelem, nelze takto extrémní rozdíl odůvodnit vyšším podnikatelským rizikem věřitele ani délkou splatnosti úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o smluvním úroku je v hrubém rozporu s dobrými mravy. Jestliže sjednaný úrok představoval podstatnou součást ekonomické rovnováhy smlouvy, je smlouva jako celek podle § 580 odst. 1 OZ absolutně neplatná. 15.Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani tvrzení žalobkyně, že původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím údajů poskytnutých žalovaným a lustrací v několika registrech. Žalobkyně sama uvedla, že již nedisponuje podklady, z nichž by bylo možno ověřit konkrétní údaje o příjmech, výdajích a celkové finanční situaci žalovaného v době uzavření smlouvy. Soud proto neměl za prokázané, že původní věřitel splnil povinnost postupovat při posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí ve smyslu § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tato okolnost však není pro rozhodnutí věci určující, neboť již samotný rozpor sjednané úrokové sazby s dobrými mravy vede k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy. 16.S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyni nevznikl vůči žalovanému nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, nýbrž nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 OZ, občanský zákoník. Žalovanému byly prokazatelně poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč, z nichž žalovaný uhradil částku 16 504 Kč. Nevrácenou část poskytnutých peněžních prostředků ve výši 3 496 Kč je žalovaný povine žalobkyni vydat. Protože byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky a žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až ode dne 18.09.2025, tedy ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě, přiznal soud žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení od tohoto dne do zaplacení. 17.Žalobkyně vzala před rozhodnutím soudu žalobu částečně zpět co do částky 11 042,37 Kč s příslušenstvím. Proto soud podle § 96 odst. 2 OSŘ řízení v tomto rozsahu zastavil. Jelikož ke zpětvzetí došlo před zahájením jednání, nebylo třeba souhlasu žalovaného (§ 96 odst. 3 OSŘ). 18.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 OSŘ Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 14 538,37 Kč s příslušenstvím, přestože žalovaný ještě před zahájením řízení uhradil částku 16 504 Kč. Žaloba tak byla již v době svého podání ve významném rozsahu nedůvodná. Žalobkyně následně vzala žalobu v rozsahu 11 042,37 Kč s příslušenstvím zpět, čímž procesně zavinila zastavení řízení v této části. Ve zbývající části byla sice úspěšná, avšak s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu účastníků byl převážně úspěšný žalovaný. Jelikož však žalovanému v řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.