Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
pro 194 697,59 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 170 931,94 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou jí výrokem I. tohoto rozsudku řádně a včas, je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, a to od prvého dne prodlení do úplného zaplacení dlužné částky.
II. Žaloba, se v části, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 23 765,65 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 21 217,92 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 581,24 Kč, úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 193 897,59 Kč za dobu od 23.09.2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 194 697,59 Kč za dobu od 23.09.2025 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 182,50 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 194 697,59 Kč s úrokem a úrokem z prodlení, a to na základě smlouvy o úvěru č. 015926828R, uzavřené s žalovanou dne 11.10.2023, dle níž žalované poskytla úvěr ve výši 200 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,1 %. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit poskytnutý úvěr spolu s úrokem pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 109 Kč Žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně v souladu se smlouvou prohlásila veškeré závazky ze smlouvy za splatné a vyzvala žalovanou k jejich uhrazení. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 193 897,59 Kč, úroku ve výši 21 217,92 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za období od 24.11.2024 do 22.09.2025, úroku z prodlení ve výši 6 581,24 Kč, který je tvořen úrokem z prodlení ve výši zákonné z dlužné jistiny a poplatků za období od 25.11.2024 do 22.09.2025, poplatků ve výši 800 Kč účtovaných v souladu s uzavřenou smlouvou a příslušnými sazebníky, skládající se zejména z poplatků za pojištění a z poplatků za zaslání upomínek / výzev k uhrazení dlužných částek, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 193 897,59 Kč (tj. z jistiny) od 23.09.2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši zákonné z částky 194 697,59 Kč (tj. z jistiny a poplatků) od 23.09.2025 do zaplacení.
2.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3.Žalovaná se jednání nezúčastnila, ačkoliv byl řádně a včas předvolána. Předvolání bylo žalované doručeno více než deset dnů před jednáním. Žalovaná se z účasti u jednání neomluvila, ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 OSŘ, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. 4.Na základě jednotlivých skutkových zjištění z dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.
5.Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 11.10.2023, soud vzal za prokázané, že žalobkyně uzavřela tuto smlouvu s žalovanou a ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 200 000 Kč, jako neúčelový úvěr, a žalovaná se zavazuje poskytnutou částku splatit spolu s úroky a v 96 měsíčních splátkách vždy 25. dne v měsíci, první splátka je splatná 25.11.2023, výše splátky činní 4 109 Kč. Úvěr bude čerpán jednorázově, převedením na účet č. [anonymizováno] vedený na jméno žalobkyně. Z výpisu z účtu a z přehledu transakcí k úvěru má soud za prokázáno, že úvěr byl čerpán v celé výši dle ujednání ve smlouvě a žalovaná celkem uhradila částku 29 068 Kč.
6.Z žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že v žádosti žalovaná uvedla, že je zaměstnanec, dále příjem ve výši 39 660 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů 6 000 Kč, splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů 7 234 Kč.
7.Z popisu postupu při ověření úvěruschopnosti, interního dokumentu žalobkyně, soud zjistil, že úvěr byl žalované schválen jako předschválený limit, který byl generován na základě dlouhodobého vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu žalované. Žalobkyně stanovila příjem žalované: deklarovaný příjem 39 60 Kč, příjem na základě transakcí 39 674 Kč, příjem který vstupoval do výpočtu platební kapacity 39 660 Kč, příjem byl napočítán jako medián 5 měsíců na běžném účtu v měsících: březen 2023 – 44 729 Kč, duben 2023 – 38 933 Kč, květen 2023 – 40 829 Kč, červen 2023 – 39 674 Kč, červenec 2023 – 39 501 Kč. Výdaje, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity byly ve výši 29 815 Kč, a byly vypočteny jako za prvé životní náklady, skládající se z pravidelných měsíčních výdajů (průměr 5 měsíců), které zahrnují: inkaso, SIPO, trvalé příkazy, pravidelné jednorázové příkazy (stejný účet, každý měsíc, podobná částka +/- 10%). Dále nepravidelné výdaje (medián 5 měsíců), které zahrnují: transakce debetní kartou včetně výběrů z bankomatu, nepravidelné výdaje jsou ponižovány koeficientem dle velikosti příjmu. A za druhé náklady na úvěrové služby. Platební kapacita vypočtená systémem byla 9 844,98 Kč.
8.Z výstupu z registru CBCB soud zjistil, že žalobkyně zjišťovala údaje o žalované v tomto registru, a že žalovaná měla celkové splátky 6 640 Kč, a ze je v systému evidováno 7 zamítnutých žádostí a 2 aktivní kontrakty.
9.Ve vyhodnocení žádosti o úvěr (CRIF) vztahující se k žádosti ze dne 10.10.2023 o čerpání částky 200 000 Kč je stanovena platební kapacita 9 844,98 Kč. Není uvedena výše příjmu, jsou uvedeny pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů 6 000 Kč a měsíční splátky úvěrů, leasingu, splátkového prodeje vč. ČSOB (bez kontokorentů a kreditních karet) ve výši 7 234 Kč.
10.Z výpisu z účtu žalované č. [anonymizováno] za měsíc říjen 2023 a z přehledu transakcí na tomto účtu soud zjistil, že v březnu 2023 byly na účet připsány tyto platby: 10 000 Kč, 200 Kč od [anonymizováno], 7 000 Kč , 10 000 Kč, 6 680 Kč, 10 000 Kč od [anonymizováno], v dubnu 2023 50 000 Kč čerpaný úvěr, 9 757, 9 965 Kč, 7961 Kč, 9 965 Kč od [anonymizováno], v dubnu 2023 51 200 Kč od Úřadu práce ČR, platba je označena jako PnP 2-5/2023, 9 965 Kč, 9 946 Kč, 9 965 Kč, 9 946 Kč od [anonymizováno], v červnu 2023 čerpání úvěru ve výši 100 000 Kč, 12 800 Kč od Úřadu práce ČR, platba je označena jako PnP 6/2023, 9 134 Kč, 10 000 Kč, 9 965 Kč, 9 965 Kč od [anonymizováno], v červenci 12 800 Kč od Úřadu práce ČR, platba je označena jako PnP 7/2023, 9 421 Kč, 10 000 Kč, 9 964 Kč, 9 964 Kč od [anonymizováno]. V září 2023 čerpala žalovaná úvěr ve výši 200.402,78 Kč, 12 800 Kč od Úřadu práce ČR, platba je označena jako [anonymizováno], a dále od Úřadu práce ČR, platba je označena jako PByd 8/23, PnD r15 8/23, PnD r16 8/, PnD r17 8/23, PnD r18 8/23, PnD r20 8/23, PnD r21 8/23, PnD r22 8/23, RodP 8/23. Dále pak soud zjistil, že dne 12. 10. byla na účet připsána platba ve výši 12 800 Kč od Úřadu práce ČR, označená PnP 10/2023, dne 13. 10. dvě platby 10 455 Kč od [anonymizováno]., a dne 13. 10. platba ve výši 24 319 Kč od Úřadu práce ČR, označená PByd 9/23, PnD r15 9/23, PnD r16 9/ r20 9/23, PnD r21 9/23, PnD r22 9/ 23, PnD r17 9/23, PnD r18 9/23, PnD 23, RodP 9/23.
11.Dopisem ze dne 27.04.2025 oznámila žalobkyně žalované zesplatnění úvěru, žalovaná byla opakovaně písemně vyzývána k uhrazení dluhu (dopis 1. upomínka, 1. výzva, 2. výzva, poslední výzva k zaplacení dluhu) dopisy které byly dle kopií poštovních zásilek žalované odeslány prostřednictvím pošty.
12.Žalovaná byla advokátem zastupujícím žalobkyni vyzvána k úhradu dluhu před podáním žaloby písemně dopisem ze dne 09.10.2025, který byl dle poštovního podacího archu odeslán žalované dne 13.10.2023.
13.Výše uvedenými důkazy má soud za dostatečně prokázaný skutkový stav v rozsahu právně relevantních tvrzení.
14.Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následovně.
15.Žalobkyně své nároky zakládala na smlouvě, kterou soud posoudil jako smlouvu o zápůjčce dle § 2390 OZ, občanský zákoník, dále jen „o. z.“ Na smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 OZ), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 OZ) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zák. č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost. 16.Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17.Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Obsah odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru při posouzení úvěruschopnosti, nutný pro naplnění účelu zákona – ochrany spotřebitele před neúměrným zadlužováním, vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 01.04.2015 sp. zn. nssoud/1_As_30_2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26.02.2019 sp. zn. usoud/III.__S_4129_18 (dostupné na www.usoud.cz), tak, že se jedná vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž poskytovatel spotřebitelského úvěru plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. 18.Posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní bylo popsáno v dokumentu, ze kterého soud učinil skutková zjištění popsaná v odstavci 7. tohoto odůvodnění. Žalobkyně tedy poskytla žalované úvěr bez toho, aby žalovaná dokládala výši zdroj a výši svého příjmu, toliko na základě přijatých plateb na účet žalované. Žalobkyně vyšla z výše příjmu, který stanovila jako průměr za měsíce březen až červenec roku 2023. Soud porovnal výši příjmu za jednotlivé měsíce, které do výpočtu zahrnula žalobkyně s příchozími platbami na účet žalované a došel k závěru, že struktura přijatých plateb vyvolává pochybnost, že všechny příchozí platby jsou příjmem žalované. V každém měsíci jedná o 4 platby od jednoho plátce ve shodné nebo téměř shodné výši, toto evokuje, že na účet žalované byly poukazovány i mzdy někoho jiného než žalované, tato úvaha má oporu též v tom, že na účet žalované byly poukazovány příspěvky na celkem 7 dětí, příspěvek na péči a rodičovský příspěvek. Tedy evidentně se na účtu koncentrují příjmy vícero osob. Předmětná pochybnost měla vést žalobkyni k větší obezřetnosti a žalobkyně v rámci odborné péče měla požadovat, aby žalovaná své příjmy doložila i jinak, např. potvrzením od zaměstnavatele či výplatními páskami. Dále pak žalobkyně nezohlednila, že žalovaná v předmětném období, za které žalobkyně posuzovala příjem žalované dle přijatých plateb na účet čerpala úvěry v celkové výši 350 000 Kč, a dále měla žalobkyně vyhodnotit informace o tom, že od září 2023 jsou na účet žalované připisovány příspěvky státní sociální podpory, a to příspěvek na bydlení, 7 příspěvků na děti a rodičovský příspěvek, a po celou dobu též příspěvek na péči. Jednoznačně tak veškeré příjmy neslouží toliko na pokrytí potřeb žalované, ale fakticky mimo žalovanou také pro 7 dětí a jednu osobu odkázanou na péči třetí osoby, a příjem žalované není dostačují pro uhrazení skutečných výdajů na bydlení, když čerpá příspěvek na bydlení. Žalobkyně také nezjišťovala a neověřila skutečné náklady žalované na bydlení, nahradila je částkou určenou dle svého modelu ze statistických dat a normativních nákladů na bydlení.
19.Po zhodnocení výše uvedeného soud v projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, tedy poskytla žalované jako spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, což je dle ust. § 87 odst. 1 věty druhé ZoSÚ stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. K neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu.
20.Je – li smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou absolutně neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, pro porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, jiné povinnosti jí z neplatné smlouvy nevznikly. Soud tak došel k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 170 931,94 Kč jako neuhrazeného zůstatku na jistině. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle § 2993 OZ, a soud v souladu s výkladem podaným Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 20.04.2022, sp. zn. nsoud/33_Cdo_3675_2021, s ohledem na to, že mezi žalovanou a žalobkyní nedošlo k dohodě o době k uhrazení jistiny, musel určit lhůtu pro vrácení jistiny. K tomu soud uvádí, že v řízení nevyšly najevo skutečnosti ani nebylo žalovanou tvrzeno, že by nebylo v jejích možnostech vrátit jistinu zápůjčky v obecné zákonné lhůtě pro splnění povinnosti, přičemž soud přihlédl též k tomu, že žalovaná byla opakovaně vyzvána k uhrazení dluhu, naposledy předžalobní výzvou a došel proto k závěru, že po žalované lze spravedlivě požadovat, aby dluh splnila ve lhůtě analogicky odvozené od lhůty dle § 160 odst. 1 OSŘ, a uložil proto žalované splnění povinnosti vrátit zůstatek poskytnuté jistiny ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Z uvedeného pak plyne, že žalovaná se dosud nedostala do prodlení se splněním povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, a tedy žalobkyni nevznikl nárok na úroky z prodlení. Soud proto žalobu zamítl též do co požadovaného úroku z prodlení, rovněž jako i co do nároků vyplývajících z neplatné smlouvy (úroky, poplatky), resp. co do částky převyšující částku, k jejímuž uhrazení je žalovaná povinna dle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Současně však soud reflektoval též to, že v případě, že se žalovaná neuhradí povinnost uloženou jí tímto rozsudkem řádně a včas, dostane se ve smyslu § 1968 OZ do prodlení, s čímž je spojeno právo žalobkyně jako věřitele na zaplacení úroku z prodlení, proto současně s uložením povinnosti k zaplacení zůstatku na jistině rozhodl o povinnosti žalované v případě, že se dostane do prodlení se splněním uložené povinnosti, tedy dluh řádně a včas nesplní, zaplatit žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 OZ a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 21.O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 OSŘ podle poměru úspěchu účastníků. Při výpočtu poměru úspěchu ve věci soud zohlednil také příslušenství pohledávek stabilizované ke dni vydání rozhodnutí. Žalobkyně tak, po odečtení neúspěchu od úspěchu, má vůči žalované právo na úhradu 6 % svých nákladů řízení, tj. 3 182,50 Kč, které tvoří: a/ soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu 7 788 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem podle § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „vyhláška“), za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, za převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění před podáním žaloby, písemný návrh ve věci samé – žaloba, účast u jednání, a to 8 900 Kč za jeden úkon právní služby; c/ náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 4 vyhlášky za 4 úkony právní služby, 450 Kč za každý z úkonů právní služby; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 OSŘ 22.Podle ustanovení § 149 odst. 1 OSŘ žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně (platební místo). 23.O lhůtě ke splnění povinnosti k zaplacení náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., jenž stanoví, že povinnost k peněžitému plnění uloženou soudem v rozsudku je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
--- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.