Vyhledávání - Nejvyšší soud
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu
Zpět na list
Nové hledání
citace
citace s ECLI
Právní věta:
Soud: Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí: 24.02.2026
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy: § 237 OSŘ Kategorie rozhodnutí: E
Zveřejněno na webu: 01.04.2026
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2001, sp. zn. nsoud/21_Cdo_123_2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz . USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci oprávněné České republiky – Ministerstva vnitra , se sídlem v Praze, Nad Štolou 936/3, proti povinným 1) P. R. a 2) D. H. , o žalobě pro zmatečnost podané procesní předchůdkyní povinných M. R. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30.05.2022, č. j. krajsky/20_Co_131_2022-61, a proti usnesení Okresního soudu v Nymburku ze dne 17.01.2022, č. j. okresni/9_C_144_2021-46, o žádosti povinného 1) o osvobození od soudních poplatků, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. krajsky/20_Co_131_2022, o dovolání povinného 1) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12.08.2025, č. j. krajsky/4_Co_68_2025-45, takto: I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12.08.2025, č. j. krajsky/4_Co_68_2025-45, potvrdil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21.05.2025, č. j. krajsky/20_Co_131_2022-MOP-40, jímž bylo pro opožděnost odmítnuto odvolání povinného 1) proti rozhodnutí o tom, že se mu nepřiznává osvobození od soudních poplatků. 2. Proti tomuto usnesení podal povinný 1) (dále též jen „dovolatel“) dovolání, v němž se domáhal zrušení v předchozím odstavci označených rozhodnutí.
3. Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. e) OSŘ, občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není dovolání podle § 237 přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 OSŘ Podle tohoto odkazovaného ustanovení může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout, mimo jiné, pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost. 4. Jelikož se ve věci zde vedené právě o takový případ jedná, dospěl Nejvyšší soud jako soud dovolací [srov. ustanovení § 10a o. s. ř.] k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek objektivně přípustný. Proto dovolání povinného 1) podle ustanovení § 243c odst. 1 OSŘ odmítl. 5. Vzhledem k objektivní nepřípustnosti dovolání nebylo nutné zabývat se nedostatkem povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (srov. § 241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.).
6. Nejvyšší soud současně přikročil k odmítnutí dovolání, aniž by rozhodoval o žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, neboť vzhledem k ustanovení § 11a zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30.09.2017, se osvobození od poplatku podle § 11 odst. 2, jakož i osvobození podle rozhodnutí předsedy senátu o přiznání osvobození od soudních poplatků neuplatní, je-li dovolání odmítnuto pro nepřípustnost podle § 238 OSŘ I kdyby tedy bylo osvobození dovolateli rozhodnutím podle ustanovení § 138 OSŘ přiznáno, vzhledem k nepřípustnosti dovolání dle § 238 OSŘ by to nemělo na povinnost dovolatele zaplatit soudní poplatek za dovolání žádný vliv (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.08.2019, sen. zn. 29 NSČR 71/2019). Za této situace by rozhodování o žádosti o osvobození od soudních poplatků bylo nadbytečné, bezúčelné a nehospodárné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.07.2021, sp. zn. nsoud/25_Cdo_1697_2021, uveřejněné pod číslem 73/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 7. Ve věci zde vedené přitom poplatková povinnost vzniká až uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 OSŘ [srov. ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) zákona o soudních poplatcích]. O této povinnosti rozhodne soud prvního stupně (srov. ustanovení § 3 odst. 3 zákona o soudních poplatcích). 8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení § 243f odst. 3 věty druhé o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24.02.2026
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu