Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Víta Pejška a soudců Mgr. Miloše Zdražila a JUDr. Aleny Pokorné ve věci
žalobce:
[anonymizováno]., IČ [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované:
[anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o zaplacení 156 715,96 Kč s příslušenstvím,
k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 03.12.2025, č.j. okresni/17_C_155_2025 - 71, --- VÝROK ---
I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadené části výroku II., kterou byla zamítnuta žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, a ve výroku III. potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [anonymizováno] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky [anonymizováno], úroku ve výši [anonymizováno], 10,99% úroku ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení (výrok II.). Žalované bylo uloženo nahradit žalobci náklady řízení ve výši [anonymizováno] k rukám jeho zástupce (výrok III.).
2.Okresní soud shora uvedeným rozsudkem rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce vůči žalované domáhal zaplacení pohledávky vzniklé na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [anonymizováno]. Žalovaná čerpala úvěr ve výši [anonymizováno]. Na úvěr plnila celkem [anonymizováno]. Při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházel žalobce z jejích příjmů [anonymizováno] a výdajů [anonymizováno] měsíčně.
3.Okresní soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že při posuzování úvěruschopnosti žalobce pochybil, v důsledku čehož je smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 věty první zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalované, aby vrátila žalobci jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši [anonymizováno] sníženou o platby žalované ve výši [anonymizováno], celkem [anonymizováno]. Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. 4.Proti části výroku II. a proti výroku III. rozsudku okresního soudu podal žalobce včasné odvolání. Namítal, že okresní soud nesprávně vyhodnotil nárok žalobce na úrok z prodlení. Podle názoru žalobce nezaniká nárok na úrok z prodlení neplatností smlouvy. Neplatností smlouvy vzniká nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Ten je splatný bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele. Zvláštní právní úprava v zákoně o spotřebitelském úvěru nevylučuje obecnou právní úpravu bezdůvodného obohacení, jestliže je v možnostech dlužníka plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele. Žalovaná jako dlužník nese břemeno tvrzení a důkazní o tom, že není v jejích možnostech plnit. Žalovaná se však ke svým možnostem nijak nevyjádřila. Žalobce odkázal i na rozhodovací praxi jiných odvolacích soudů. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části výroku II. a ve výroku III. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci kromě pravomocně přiznané částky ještě úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení. Dále žalobce navrhoval, aby mu bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
5.Žalovaná se k podanému odvolání nevyjádřila.
6.Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 OSŘ), osobou k němu oprávněnou (§ 201 OSŘ), je přípustné a obsahuje náležitosti dle § 205 odst. 1 OSŘ, rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části výroku II. a ve výroku III. přezkoumal (§ 212 a § 212a OSŘ). 7.Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, která jsou podrobně popsána v odůvodnění napadeného rozhodnutí, včetně důkazních prostředků, o něž se opírají; odvolací soud proto na ně pro stručnost odkazuje.
8.Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9.Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10.Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání jsou stěžejní závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno] (Rc 11/2026). Je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zák. č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nemá poskytovatel úvěru nárok na sjednané úroky a poplatky; nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 OZ mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá. 11.Z odůvodnění citovaného rozsudku Nejvyššího soudu dále vyplývá mimo jiné to, že samotný zákon o spotřebitelském úvěru byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropských společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zák. č. 257/2016 Sb. uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 OZ (logický výklad). 12.Z uvedeného plyne, že právní názor žalobce, který okamžik vzniku prodlení žalované se splněním povinnosti podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, tj. povinnosti vrátit nesplacenou část jistiny spotřebitelského úvěru, váže na uplynutí lhůty k plnění obsažené ve své výzvě není správný. V řešeném případě byla v důsledku závěru o absolutní neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy nová doba splatnosti zbývající dlužné části jistiny úvěru stanovena okresním soudem ve výroku I. rozsudku. To znamená, že žalobci může vzniknout právo na zaplacení úroku z prodlení teprve tehdy, pokud mu žalovaná nezaplatí dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené okresním soudem. Z toho důvodu odvolací soud shledal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části výroku II. a ve výroku III. věcně správným, a proto jej potvrdil (§ 219 OSŘ). 13.O nákladech řízení před odvolacím soudem rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 1 a § 142 odst. 1 OSŘ Zatímco v řízení před soudem prvního stupně byl úspěch každé ze strany částečný (poměr úspěchu a neúspěchu je přesně vyčíslen v odůvodnění rozsudku okresního soudu), v odvolacím řízení byla úspěšná v plném rozsahu žalovaná, které však v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Odvolací soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznal. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání u Okresního soudu ve Svitavách ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. O dovolání by rozhodoval Nejvyšší soud ČR. Dovolání je přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.