Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci
žalobců: a) [anonymizováno], narozený [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]
b)[anonymizováno], narozená [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]
oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovaným: 1. [anonymizováno], narozený [anonymizováno]. [anonymizováno]. [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
2.[anonymizováno], narozená [anonymizováno]. [anonymizováno]. [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
oba zastoupeni advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
pro určení vlastnického práva k nemovitosti
--- VÝROK ---
I. Určuje se, že žalobci jsou vlastníky ve společném jmění manželů pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] o výměře 34 m², v katastrálním území a obci [anonymizováno], vymezeného geometrickým plánem č. [anonymizováno], vyhotoveným [anonymizováno] [anonymizováno], který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně náklady řízení ve výši [anonymizováno] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich právního zástupce.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobci se podanou žalobou domáhají určení vlastnictví k pozemku vymezenému geometrickým plánem [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. Uvádějí, že jsou vlastníky pozemků parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] (jehož součástí je stavba č. p. [anonymizováno]) a parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], zatímco žalovaní vlastní pozemky parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], na němž se nachází stavba č. p. [anonymizováno] i stavba bez č. p./č. e., vše v k. ú. [anonymizováno]. Nemovitosti účastníků přímo sousedí, přičemž společná hranice probíhá mezi pozemkem parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a pozemky parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a [anonymizováno]/[anonymizováno]. Tyto pozemky pravděpodobně vznikly rozdělením původního většího celku. Žalobci nabyli své pozemky v roce [anonymizováno] za účelem výstavby rodinného domu. Na základě vytyčení hranic předchozím vlastníkem je nechali v terénu oplotit a následně na nich postavili dům, který byl zkolaudován v roce [anonymizováno]. Byli přitom v dobré víře, že takto vymezené a předané pozemky odpovídají skutečnému rozsahu jejich vlastnictví. Žalovaní nabyli své pozemky v roce [anonymizováno] a v roce [anonymizováno] směnou získali jejich zbývající část. Podle žalobců museli žalovaní znát skutečný průběh hranic dříve, a pokud by oplocení bylo umístěno nesprávně, mohli proti tomu včas namítat. K problému došlo až v roce [anonymizováno] v souvislosti se sporem o čistírnu odpadních vod (dále je také „ČOV“), kterou původně vybudovali žalobci pro vlastní potřebu a umožnili její užívání i žalovaným, kteří by jinak nemohli svůj rodinný dům zkolaudovat. V rámci sporu o úhradu podílu na provozních nákladech žalobci zjistili, že ČOV se nenachází na jejich pozemku, ale na pozemku žalovaných. Následně si nechali zaměřit skutečný průběh hranic, přičemž bylo zjištěno, že oplocení je mírně posunuto v neprospěch pozemků žalovaných. Výsledkem je uvedený geometrický plán. Část pozemků žalovaných o výměře 34 m², kterou žalobci od roku [anonymizováno] užívají v dobré víře jako součást svého pozemku, byla oddělena z pozemků parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a [anonymizováno]/[anonymizováno] a nově označena jako parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno]. Žalobci jsou přesvědčeni, že k této části nabyli vlastnické právo vydržením; subsidiárně tvrdí, že došlo alespoň k vydržení mimořádnému. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví spatřují v tom, že změnu zápisu v katastru nemovitostí odpovídající skutečnému stavu nelze bez souhlasu žalovaných provést jinak než na základě soudního rozhodnutí.
2.Žalobci v doplňujícím vyjádření a při ústním jednání připustili, že kolík vytyčující hranici pozemků přemístili, avšak nikoli za účelem změny hranice, ale z důvodu ochrany před poškozením při pohybu stavební techniky. Postupovali přitom v součinnosti s geodetem, který určil nové umístění ocelového hřebu ve vozovce. Kolík původně umístěný v terénu byl následně přenesen do silnice na místo určené geodetem. V souvislosti s kolaudací stavby byl před oplocením vyhotoven geometrický plán, na jehož základě žalobci nechali zaměřit své pozemky i vedlejší stavby. Mezi účastníky neexistovala dohoda, že by žalovaní mohli užívat čistírnu odpadních vod (ČOV) jako kompenzaci za zábor jejich pozemku. Od počátku bylo naopak ujednáno, že za právo spoluužívání ČOV budou žalovaní hradit příspěvek. Žalobci je seznámili s náklady na vybudování čistírny odpadních vod a požádali o finanční podíl, přičemž bylo dohodnuto, že se žalovaní budou podílet rovněž jednou polovinou na provozních nákladech. Tyto platby žalovaní po určitou dobu hradili, i když ne zcela pravidelně. Po dokončení ČOV se účastníci ústně dohodli na připojení žalovaných k zařízení a na jejich podílu na provozních nákladech.
3.Žalovaní navrhují zamítnutí žaloby, protože podle jejich názoru žaloba není důvodná. Tvrdí, že žalobci od počátku věděli, kde se nachází skutečná hranice pozemků, protože hranice byly původní vlastnicí řádně vytyčeny geodetem a mezníky byly při nabytí pozemků žalobci v terénu zřetelně umístěny; žalobci úmyslně a vědomě umístili ČOV, plot, přístřešek na dřevo i boudu pro psa částečně na pozemek žalovaných, a to původně se souhlasem či v rámci tolerance žalovaných, vycházející z tehdy dobrých sousedských vztahů. Umístění ČOV bylo výsledkem dohody, protože žalobci chtěli získat více prostoru pro vjezd a na oplátku nabídli žalovaným možnost napojit jejich dům na ČOV. Žalovaní jsou toho názoru, že z tohoto důvodu nelze hovořit o poctivé držbě ze strany žalobců, protože ti po celou dobu věděli, že užívají cizí pozemek. Následné spory jsou podle žalovaných výsledkem toho, že žalovaní v roce [anonymizováno] oznámili záměr vybudovat vlastní ČOV a ukončit využívání ČOV žalobců, čímž podle nich došlo k narušení reciprocity, na níž žalobci původně trvali. Žalovaní deklarují, že nadále trvají na smírném řešení, spočívajícím v úplatném převodu dotčené části pozemku na žalobce za cenu [anonymizováno]/m², kterou považují za legitimní. Tvrdí, že žalobci bezdůvodně odmítli jednání a podali žalobu dříve, než se žalovaní mohli vyjádřit.
4.Žalovaní při jednání uvedli, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda, podle níž žalobci umístí čistírnu odpadních vod částečně na pozemek žalovaných, ti se na ni napojí a budou hradit s tím spojené náklady. Iniciativa k uzavření této dohody vyšla ze strany žalobců, kteří žalované požádali o umístění ČOV na jejich pozemku, protože kvůli umístění garáže na hranici pozemků nebyl možný vjezd do garáže. Dále uvedli, že v době uzavření dohody ještě nebylo mezi pozemky vybudováno oplocení. Čistírna odpadních vod byla zřízena přibližně rok poté. Při následné výstavbě plotu ponechali žalobci v místě ČOV průchod, aby se žalovaní mohli na ni napojit. Souhlas s oplocením vybudovaným žalobci nedali, avšak věděli, že žalobci umisťují oplocení na jejich pozemek.
5.Z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví č. [anonymizováno], zachycujícího stav ke dni [anonymizováno], soud zjistil, že jako vlastníci pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], jehož součástí je budova č. p. [anonymizováno], a pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp/če, v k. ú. [anonymizováno], jsou zapsáni žalobci.
6.Z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví č. [anonymizováno], zachycujícího stav ke dni [anonymizováno], soud zjistil, že jako vlastníci pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] o výměře 1 674 m², pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [anonymizováno], a pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp/če, v k. ú. [anonymizováno], jsou zapsáni žalovaní.
7.Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, kterou právní zástupce žalobců adresoval žalovaným, soud zjistil, že podle tvrzení žalobců došlo v roce [anonymizováno] k dohodě o společném užívání čistírny odpadních vod [anonymizováno], nacházející se na pozemku žalobců parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v katastrálním území [anonymizováno]. Kapacita této ČOV umožňovala její využití nejen pro rodinný dům žalobců čp. [anonymizováno], ale i pro další rodinný dům. Součástí uvedené dohody bylo rovněž ujednání, že žalovaní se budou podílet na nákladech na spotřebu elektrické energie nezbytné k provozu ČOV. Žalovaní měli přislíbit, že se budou podílet na nákladech s provozem a údržbou ČOV jednou polovinou. Napojení žalovaných na tuto čistírnu odpadních vod bylo umožněno již v roce [anonymizováno]. Žalobci dále uvádějí, že v roce [anonymizováno], kdy byla zahájena výstavba jejich rodinného domu, došlo k chybě při vytyčení hranic pozemků parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a sousedních pozemků parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno]. Od vybudování oplocení na hranici uvedených pozemků, nejpozději však od roku [anonymizováno], žalobci v dobré víře užívají jako součást svého pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] rovněž část pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] o výměře 13 m² a část pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] o výměře 20 m². Podle žalobců tak nabyli vlastnické právo k připloceným částem pozemků jejich vydržením.
8.Z reakce právní zástupkyně žalovaných ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že žalovaní tvrdí, že jsou vlastníky pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], který nabyli do vlastnictví dříve, než žalobci nabyli sousední pozemek. [anonymizováno] mezi pozemky byla původním vlastníkem obou pozemků při jejich rozdělení řádně vytyčena a v terénu vyznačena a tato skutečnost byla žalobcům v době nabytí jejich pozemku známa. Žalobci umístili čistírnu odpadních vod, kůlnu a oplocení zčásti na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] ve vlastnictví žalovaných, a to s vědomím skutečného průběhu hranice mezi pozemky. Žalobci nabídli žalovaným možnost napojení jejich rodinného domu na čistírnu odpadních vod ve vlastnictví žalobců, přičemž písemný souhlas s tímto napojením je založen ve správních spisech vztahujících se k povolení stavby rodinného domu žalovaných a kanalizační přípojky. V souvislosti s tím nebyla mezi účastníky sjednána povinnost žalovaných hradit náklady na provoz a údržbu ČOV. Požadavek na úhradu těchto nákladů uplatnili žalobci až s časovým odstupem několika let. Žalovaní vyjadřují ochotu část pozemku žalobcům prodat.
9.Ze stanoviska ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že právní zástupce žalobců žalovaným sděluje, že žalobci zahájili výstavbu svého rodinného [anonymizováno] ní související čistírny odpadních vod několik let dříve než žalovaní. Žalovaní zahájili výstavbu svého rodinného domu v roce [anonymizováno] a byli to oni, kdo požádali žalobce o možnost spoluužívání již existující a funkční čistírny odpadních vod ve vlastnictví žalobců. Žalobci s tímto požadavkem souhlasili, přičemž jejich souhlas se spoluužíváním ČOV je součástí podkladů ke stavebnímu povolení žalovaných. Žalobci uvedli, že neměli v době výstavby ČOV v roce [anonymizováno] důvod budovat tuto stavbu pro potřeby jiných osob, neboť čistírna odpadních vod byla zřízena výhradně pro potřeby jejich domácnosti. Typová kapacita ČOV však umožňovala dodatečné napojení další nemovitosti. Po vyhovění žádosti žalovaných uzavřeli účastníci ústní dohodu, podle níž provoz ČOV zajišťovali žalobci, zatímco žalovaní se zavázali podílet se na úhradě účelně vynaložených nákladů spojených s jejím provozem, zejména nákladů na servis, spotřebu elektrické energie a povinné odběry vzorků odpadních vod. Součástí uvedeného stanoviska je rovněž vyčíslení nákladů na její provoz za období 20 let, z něhož soud zjistil, že žalovaní dluží žalobcům částku ve výši [anonymizováno].
10.Z emailové korespondence vedené mezi právními zástupci účastníků v období od října do prosince [anonymizováno] soud zjistil, že zástupce žalobců ve své emailové zprávě ze dne [anonymizováno] sdělil zástupkyni žalovaných, že požaduje úhradu příspěvku na tzv. historické náklady, ve výši [anonymizováno]. Žalovaní v rámci snahy o smírné vyřešení věci souhlasili s úhradou částky [anonymizováno] a současně vymezili podmínky, za nichž jsou ochotni podílet se na dalších nákladech spojených s provozem čistírny odpadních vod, a zaujali stanovisko k dalším sporným otázkám mezi účastníky. Požadovaná částka byla uhrazena dne [anonymizováno] na účet žalobců.
11.Z geometrického plánu č. [anonymizováno]-[anonymizováno]/[anonymizováno], vyhotoveného [anonymizováno] [anonymizováno] a potvrzeného Katastrálním úřadem v [anonymizováno] dne [anonymizováno], soud zjistil, že z pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] o výměře 1 674 m² a z pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] o výměře 848 m² vznikl oddělením pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] o výměře 34 m², vše v katastrálním území [anonymizováno].
12.Z kupní smlouvy uzavřené dne [anonymizováno] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi [anonymizováno] jako prodávající a žalovanými jako kupujícími. Předmětem kupní smlouvy byl převod pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] o výměře 1 293 m², vzniklého oddělením z pozemku parc. č. [anonymizováno] na základě geometrického plánu č. [anonymizováno] [anonymizováno]/[anonymizováno], vyhotoveného dne [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], který tvořil součást kupní smlouvy. Nově stanovené hranice pozemku byly v terénu vyznačeny mezníky.
13.Z kupní smlouvy uzavřené dne [anonymizováno] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi manžely [anonymizováno] jako prodávajícími a žalobci jako kupujícími. Předmětem kupní smlouvy byl převod pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] o výměře 1 230 m², vzniklého oddělením z pozemku parc. č. [anonymizováno] na základě geometrického plánu č. [anonymizováno] [anonymizováno]/[anonymizováno], vyhotoveného dne [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], který tvořil součást kupní smlouvy. Nově stanovené hranice pozemku byly v terénu vyznačeny mezníky.
14.Ze souhlasu Správy chráněné krajinné oblasti [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že tento orgán ochrany přírody udělil žalobcům souhlas s vydáním stavebního povolení k realizaci stavby rodinného domu na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno][anonymizováno]v k.ú. [anonymizováno]
15.Ze stavebního povolení vydaného Okresním úřadem [anonymizováno], referátem regionálního rozvoje, ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že žalobcům byla povolena stavba dvougeneračního rodinného domu na pozemku parc.č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] včetně přípojek na plynovod, vodovod atd.
16.Z kolaudačního rozhodnutí vydaného Okresním úřadem [anonymizováno], referátem regionálního rozvoje, ze dne [anonymizováno], č. j. [anonymizováno]/[anonymizováno]/[anonymizováno]/[anonymizováno].[anonymizováno]/[anonymizováno], soud zjistil, že žalobcům bylo na jejich žádost povoleno užívání dvougeneračního rodinného domu o dvou bytových jednotkách včetně přípojek na veřejný vodovod, plynovod a další inženýrské sítě, umístěných na pozemcích parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a [anonymizováno]/[anonymizováno] (garáž) a na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [anonymizováno].
17.Z geometrického plánu č. [anonymizováno]-[anonymizováno]/[anonymizováno] pro vyznačení stavby ze dne [anonymizováno], vyhotoveného společností [anonymizováno] [anonymizováno], a.s., a potvrzeného Katastrálním úřadem v [anonymizováno] dne [anonymizováno], soud zjistil, že z pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] o výměře 1 046 m² vznikly oddělením pozemky parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] o výměře 1 025 m² a parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] o výměře 47 m², a z pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] o výměře 154 m² vznikl pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] o výměře 158 m², vše v katastrálním území [anonymizováno]. Nové hranice byly v terénu označeny zdmi. Tento GP byl součástí kolaudačního rozhodnutí (bod 16).
18.Z žalobcem předložené kopie projektové dokumentace B1 (č. l. 74), vypracované [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno], v srpnu [anonymizováno] pro akci „ČOV pro RD na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], přeložka [anonymizováno] [anonymizováno]“, soud zjistil, že v dokumentaci je zakreslen septik umístěný podél hranice pozemků parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a dále čistírna odpadních vod typu [anonymizováno], orientovaná kolmo k hranici pozemků; v dokumentaci je rovněž zakreslena garáž. Tato projektová dokumentace byla odsouhlasena dne [anonymizováno]. Z předložené kopie této dokumentace je zřejmé, že vyznačení hranice mezi pozemky je v místech zakreslení septiku a čistírny odpadních vod znázorněno zdvojeně, a že podél zakreslené garáže je patrný zřetelný zásah spočívající ve vybělení části listiny což vzbuzuje pochybnosti o původnosti tohoto vyznačení a vyvolává podezření na dodatečný zásah do listiny, z níž byla kopie pořízena, a to tak, že byl odstraněn údaj o přesahu čistírny odpadních vod na sousední pozemek. Tato skutečnost zásadním způsobem snižuje důkazní hodnotu uvedené listiny.
19.Z žalobcem předložené kopie projektové dokumentace B1 (č. l. 159), vypracované [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno], v srpnu [anonymizováno] pro akci „ČOV pro RD na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], přeložka [anonymizováno] [anonymizováno]“, soud zjistil, že rozdíl oproti kopii projektové dokumentace založené na č. l. 74 spočívá v tom, že v této dokumentaci jsou navíc dva otisky razítka [anonymizováno] [anonymizováno] s podpisem, avšak bez uvedení data změny. Z předložené kopie projektové dokumentace soud zjistil, že tato listina vykazuje znaky dodatečného zásahu spočívajícího v odstranění části zakreslení čistírny odpadních vod. V této části proto listinu nepovažuje za věrohodný podklad skutkových zjištění.
20.Z projektové dokumentace vypracované [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno], v srpnu [anonymizováno] pro akci „ČOV pro RD na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a [anonymizováno]/[anonymizováno], přeložka [anonymizováno] [anonymizováno]“ soud zjistil, že je v dokumentaci zakreslen septik umístěný podél hranice pozemků parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a [anonymizováno]/[anonymizováno], a dále zakreslen půdní filtr. Tato dokumentace byla podkladem pro územní rozhodnutí a správním orgánem dne [anonymizováno] schválena. Z technické zprávy, 1. změna z března [anonymizováno] soud zjistil, že byly navrženy změny v přeložce potoka.
21.Z územního rozhodnutí vydaného Okresním úřadem [anonymizováno], referátem regionálního rozvoje, ze dne [anonymizováno], č. j. [anonymizováno]/[anonymizováno]/[anonymizováno]/[anonymizováno]/[anonymizováno], soud zjistil, že bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby „ČOV pro RD a přeložka potoka“ na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno]. Podle rozhodnutí se měla ČOV skládat ze septiku a půdního filtru.
22.Ze žádosti o stavební povolení ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že žalobci požádali o povolení stavby ČOV a přeložky potoka na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno], s tím, že stavba má být umístěna na uvedeném pozemku.
23.Z vyjádření stavebního úřadu ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že Okresní úřad [anonymizováno] vyslovil souhlas s vydáním vodohospodářského rozhodnutí k povolení stavby „ČOV pro RD a přeložka potoka“ na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno].
24.Z vyjádření [anonymizováno]., ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že [anonymizováno] vyslovilo souhlas s projektem stavby „ČOV pro RD na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a [anonymizováno]/[anonymizováno], přeložka potoka“.
25.Ze souhlasu Správy chráněné krajinné oblasti [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že tento orgán ochrany přírody vyslovil souhlas s vydáním územního a stavebního povolení na stavbu ČOV umístěnou na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno].
26.Ze živnostenského listu a osvědčení o autorizaci soud zjistil, že [anonymizováno] je oprávněn k provádění staveb včetně jejich změn, údržby a odstraňování, a je zároveň autorizovaným technikem v oboru vodohospodářských staveb.
27.Z příjmového pokladního dokladu soud zjistil, že žalobci uhradili částku [anonymizováno] jako poplatek za stavební povolení.
28.Z oznámení o zahájení stavebního řízení ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že Okresní úřad [anonymizováno], referát životního prostředí, oznámil žalobcům i žalovaným zahájení řízení ve věci stavby „ČOV pro RD a přeložka potoka v k. ú. [anonymizováno]“. Oznámení bylo žalobcům doručeno dne [anonymizováno] a žalovaným dne [anonymizováno].
29.Z rozhodnutí Okresního úřadu [anonymizováno], referátu životního prostředí, ze dne [anonymizováno], č. j. [anonymizováno]/[anonymizováno]/[anonymizováno]/[anonymizováno], [anonymizováno]/[anonymizováno]/[anonymizováno], soud zjistil, že žalobcům bylo na jejich žádost vydáno stavební povolení na stavbu „ČOV pro RD a přeložka potoka“ na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno]. Podle povolení se měla ČOV skládat ze septiku a půdního filtru. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [anonymizováno].
30.Z prohlášení soud zjistil, že žalobci i žalovaní dne [anonymizováno] převzali stavební povolení na stavbu „ČOV pro RD a přeložka potoka v k. ú. [anonymizováno]“, vydané dne [anonymizováno], a současně se vzdali práva odvolání.
31.Z dokladu o montáži čistírny odpadních vod typu [anonymizováno] ve spojení se záručním listem soud zjistil, že dne [anonymizováno] provedl [anonymizováno] ml. montáž čistírny odpadních vod typu [anonymizováno] a tuto čistírnu uvedl do provozu.
32.Z pozvánky Okresního úřadu [anonymizováno], referátu životního prostředí, soud zjistil, že na den [anonymizováno] bylo oznámeno zahájení vodoprávního řízení, a to na základě žádosti žalobců ze dne [anonymizováno] o kolaudaci stavby ČOV.
33.Z protokolu o vodoprávním řízení soud zjistil, že dne [anonymizováno] proběhlo ústní jednání týkající se kolaudace a povolení zkušebního provozu ČOV, jehož se žalobci účastnili jako žadatelé. Z protokolu dále vyplývá, že v průběhu výstavby ČOV došlo ke změně technologického řešení, když namísto původně uvažovaného půdního filtru byla osazena ČOV typu [anonymizováno] [anonymizováno]; tato změna byla příslušným orgánem odsouhlasena. Závěr Okresního úřadu [anonymizováno] byl takový, že a) o předložení odsouhlaseného provozního řádu ČOV [anonymizováno] [anonymizováno], b) projektové dokumentace skutečného provedení stavby, a c) výkresu vyústění objektu, bude vydáno povolení ke zkušebnímu provozu ČOV. Současně bylo stanoveno, že nebudouli tyto doklady předloženy do [anonymizováno], bude řízení přerušeno.
34.Z provozního řádu soud zjistil, že byl vypracován [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno], v prosinci [anonymizováno] pro rodinný dům v [anonymizováno]. Jako majitelé a provozovatelé ČOV jsou v něm uvedeni žalobci, kteří provozní řád rovněž schválili svým podpisem. Z projektové dokumentace B1 dle skutečného provedení soud zjistil, že je na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] zakreslen septik umístěný podél hranice pozemku a zakreslena ČOV typu [anonymizováno], která je umístěná kolmo k hranici pozemku, přičemž část ČOV zasahuje na pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno]. Dále je vyznačen půdní filtr, který je přeškrtnut; v místě se nachází samostatně stojící garáž. Tato dokumentace byla odsouhlasena [anonymizováno].
35.Z rozhodnutí vydaného Okresním úřadem [anonymizováno], referátem životního prostředí ze dne [anonymizováno], č. j. [anonymizováno]/[anonymizováno]/[anonymizováno]/[anonymizováno]-[anonymizováno]/[anonymizováno]/[anonymizováno], soud zjistil, že žalobcům bylo povoleno užívání stavby ČOV pro RD [anonymizováno]. Rozhodnutí nabylo právní moc dne [anonymizováno].
36.Z prohlášení [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že tento od roku [anonymizováno] prováděl pro žalobce pravidelný servis čistírny odpadních vod typu [anonymizováno] 1. Dále uvedl, že čistírna byla osazena kolmo k již existujícímu oplocení pozemku, přestože v době její instalace mohla být osazena rovnoběžně s plotem, což by podle jeho vyjádření představovalo vhodnější řešení.
37.Z autorizace soud zjistil, že [anonymizováno] je autorizovaným servisním technikem pro montáž, servis ČOV [anonymizováno].
38.Z vyjádření Okresního úřadu [anonymizováno], referátu životního prostředí, vydaného pro potřeby stavebního řízení dne [anonymizováno] soud zjistil, že tento správní orgán posuzoval záměr výstavby rodinného domu na pozemcích parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v katastrálním území [anonymizováno], jejichž investory byli žalovaní. Ve vyjádření je mimo jiné uvedeno, že splaškové odpadní vody mají být odváděny prostřednictvím splaškové kanalizace do stávající čistírny odpadních vod typu [anonymizováno] [anonymizováno], umístěné na sousedním pozemku u rodinného domu čp. [anonymizováno], přičemž při návrhu této čistírny bylo kapacitně uvažováno s napojením obou rodinných domů.
39.Z listiny ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že žalobci udělili souhlas s napojením splaškové kanalizace rodinného domu plánovaného na pozemcích parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], jež jsou ve vlastnictví žalovaných, na stávající ČOV typu [anonymizováno] [anonymizováno](originál v dokumentaci stavebního řízení).
40.Z projektové dokumentace [anonymizováno]. [anonymizováno] z roku [anonymizováno] soud zjistil, že splašková kanalizační přípojka měla být napojena na stávající ČOV typu [anonymizováno] [anonymizováno], osazenou na sousedním pozemku u rodinného domu č.p. [anonymizováno]. Při návrhu této ČOV bylo kapacitně počítáno s napojením i domu na p.č. [anonymizováno]/[anonymizováno], žalovaných.
41.Z technické zprávy [anonymizováno] z prosince [anonymizováno] pro rodinný dům žalovaných soud zjistil, že při návrhu likvidace splaškových odpadních vod v projektové dokumentaci z roku [anonymizováno] bylo počítáno s napojením rodinného domu č. p. [anonymizováno] a rodinného domu na pozemcích parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a parc.č. [anonymizováno]/[anonymizováno] na čistírnu odpadních vod typu [anonymizováno] [anonymizováno].
42.Z fotografické dokumentace předložené žalobci soud zjistil průběh výstavby oplocení, jakož i umístění čistírny odpadních vod. Čistírna odpadních vod je umístěna kolmo k oplocení. Dále soud zjistil, že v betonové podezdívce oplocení se nachází otvor.
43.Z fotografické dokumentace předložené žalovanými soud zjistil průběh oplocení mezi pozemky, které nevykazuje rovný průběh.
44.Soud zjistil, že Magistrát města [anonymizováno] udělil žalovaným souhlas k trvalému odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu za účelem výstavby rodinného domu v katastrálním území [anonymizováno] na pozemcích parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a [anonymizováno]/[anonymizováno].
45.Ze zastavovacího plánu obsaženého v projektové dokumentaci vypracované [anonymizováno]. [anonymizováno] pro výstavbu domu žalovaných z prosince [anonymizováno] soud zjistil, že na tomto plánu je zakreslena čistírna odpadních vod a dřevěné oplocení na podezdívce mezi pozemky žalobců a žalovaných. [anonymizováno] pozemkových parcel, vyznačená čerchovanou linií (_ . _ ._ . _), prochází zakreslenou čistírnou odpadních vod, přičemž oplocení je umístěno za touto hranicí na pozemku žalovaných.
46.Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že vlastníky pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], o výměře 1 230 m², jsou žalobci, zatímco pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] je ve vlastnictví žalovaných.
47.Z výpovědi svědkyně [anonymizováno], dcery žalobců, soud zjistil následující skutečnosti. Svědkyně v době výstavby rodinného domu žalobců v [anonymizováno] na pozemku jejich rodičů žila, avšak v období od srpna [anonymizováno] do června [anonymizováno] se dlouhodobě nacházela v zahraničí, a část stavebních prací tak neprobíhala za její přítomnosti. Do rodinného domu se žalobci nastěhovali v listopadu [anonymizováno], kdy svědkyni bylo 18 let. Pokud jde o výstavbu oplocení, svědkyně uvedla, že v době nastěhování byl plot, včetně podezdívky i plaňkového oplocení, již zbudován. Uvedla, že podezdívka musela existovat nejpozději začátkem roku [anonymizováno], kdy si rodina pořídila psa, který volně pobýval na zahradě. Svědkyně se na některých pomocných pracích při stavbě plotu podílela (zejména při odšalování), avšak neví, kdo plot či podezdívku jako celek realizoval, ani si nepamatuje žádné úkony předcházející stavbě, jako například zaměřování hranic nebo jiné technické práce. K tvaru oplocení uvedla, že jí na první pohled připadá rovné, podrobně však průběh oplocení nezkoumala. K otázce hraničních bodů svědkyně výslovně uvedla, že o zaměřování hranic nic neví. Na hraniční kolíky si po uplynutí doby nepamatuje; pouze se domnívá, že „nějaké tam určitě byly“, avšak konkrétně nepotvrdila, že by je osobně viděla. Svědkyně popsala využití pruhu pozemku podél oplocení, kde se nachází zámková dlažba sloužící jako vjezd pro automobily, dále kotec pro psa, prostor pro ukládání dřeva, čistírna odpadních vod, pískový pruh a následně garáž. Pokud jde o čistírnu odpadních vod, svědkyně uvedla, že tato byla na pozemku již v době nastěhování rodiny v roce [anonymizováno]. Přesný okamžik její výstavby si nepamatuje a neví, zda byla zbudována před či po výstavbě oplocení. Má obecnou představu o způsobu instalace, avšak nebyla přítomna konkrétním úkonům. Čistírnu odpadních vod podle jejích slov užívali žalobci a jejich rodina. Na údržbě, opravách a provozu čističky se podílel její otec, žalobce. Svědkyně má za to, že později ji využívali i sousedé (žalovaní), avšak neví, kdy a jak byla dohoda o tomto využívání uzavřena; nebyla přítomna žádnému jednání, které by se toho týkalo. Svědkyně dále uvedla, že v době, kdy na místě bydlela (do roku [anonymizováno]), si nepamatuje, že by mezi žalobci a žalovanými došlo ke sporům ohledně oplocení či čističky. O případných dohodách mezi stranami ohledně umístění či užívání ČOV nemá detailnější informace.
48.Výpověď svědkyně [anonymizováno] působila z hlediska věrohodnosti vcelku konzistentně, zejména pokud šlo o popis obecných skutečností týkajících se doby nastěhování, existence oplocení či základního uspořádání pozemku. Pokud jde o otázky, typu zaměření pozemku, hraniční kolíky, dohody o ČOV, vědomí rozsahu pozemku, výpověď svědkyně přináší minimum přímých informací.
49.Z výpovědi svědka [anonymizováno] soud zjistil, že svědek nemá k žalobcům žádný osobní vztah a k žalovaným má dlouholetý přátelský či sousedský vztah, trvající přibližně 40–50 let. Svědek žalobce osobně nezná. Sám uvedl, že má pouze obecné povědomí o tom, že mezi žalovanými a žalobci existují neshody týkající se čistírny odpadních vod, a to na základě informací od žalovaného [anonymizováno]. Konkrétní obsah těchto neshod však nezná. Rovněž uvedl, že mu žalovaný zmiňoval, že „někdo někomu něco zabral“, avšak bližší okolnosti nezná. Svědek si není vědom žádné konkrétní dohody mezi žalobci a žalovanými ohledně čistírny odpadních vod. Neví ani nic o tom, jakým způsobem a kdy se žalovaní na ČOV připojovali či od ní odpojovali. Stejně tak nemá povědomost o případných jednáních stran. Svědek uvedl, že v době, kdy žalovaní zahajovali úvahy o stavbě, s nimi a s projektantem [anonymizováno] navštěvoval pozemek a podílel se na jeho zaměřování. Podle jeho výpovědi probíhalo zaměřování pro účely určení umístění rodinného domu a dalších úprav pozemku. Konkrétní hodnoty měření si již nepamatuje. Uvedl, že tehdy byl pozemek prázdný a nacházely se na něm pouze hraniční kolíky. Svědek potvrdil, že hraniční kolíky byly na pozemku umístěny, a to jednak v terénu, jednak částečně v silnici. Přesnou polohu jednotlivých kolíků si po uplynutí času nepamatuje, uvádí pouze „přibližně“. Pokud jde o dobu, kdy se na pozemku pohyboval, svědek uvádí pouze, že šlo o devadesátá léta, bez bližšího časového určení. K otázkám předestřeným žalovanými svědek dále uvedl, že nemá žádné informace o tom, že by orgán CHKO žalovaným neumožnil výstavbu vlastní čistírny odpadních vod. K otázce, kdy mu žalovaný sdělil, že mu měl někdo „něco zabrat“, svědek nebyl schopen poskytnout časové určení; uvedl pouze, že jde o „krátké období“, přičemž nedokázal rozlišit, zda šlo o dobu jednoho roku, dvou let či delší.
50.Výpověď svědka [anonymizováno] byla rovněž převážně konzistentní. Svědek přiznal, že si nepamatuje většinu časových údajů ani konkrétních detailů, a uvedl jen velmi obecné informace (zaměřování pozemku „v devadesátých letech“, tvrzení žalovaného o sporu „v nějakém krátkém období“, bez rozlišení mezi měsícem a dvěma lety). Svědek potvrdil existenci hraničních kolíků a že se v počátcích podílel na zaměřování pozemku žalovaných s projektantem. Svědek jako dlouholetý známý žalovaných, avšak soud neshledal nic, co by svědčilo o úmyslu účelově zkreslovat skutečnosti.
51.Z výpovědi svědka [anonymizováno] ml. vyplynulo, že je synem žalobců a v době výstavby domu byl osobně přítomen na pozemku a podílel se na celé řadě stavebních prací, včetně výstavby oplocení na hranici s pozemkem manželů [anonymizováno]. Svědek uvedl, že vztahy mezi jeho rodiči a manžely [anonymizováno] byly po dlouhá léta bezproblémové, sousedské a přátelské, přičemž až do nedávné doby nezaznamenal ze strany [anonymizováno] žádné výhrady týkající se polohy oplocení či umístění čistírny odpadních vod. Podle svědka se případné neshody objevily až přibližně v posledních třech čtvrtinách roku. Pokud jde o výstavbu oplocení, svědek jako osoba, která se na těchto pracích přímo podílela, uvedl, že plot byl budován zhruba před 27–30 lety, a to v době, kdy mu bylo přibližně 21 let. Práce probíhaly za účasti tesařů, s nimiž svědek spolupracoval, a kteří při určování linie oplocení vycházeli z vytyčovacích bodů umístěných v komunikaci. Tyto body svědek popsal jako hřeby nastřelené geodety, které měly nahrazovat běžné kolíky tam, kde jejich umístění nebylo možné. Svědek neuvedl, že by existovaly jiné vytyčovací body, a rovněž si nepamatuje, že by byl osobně přítomen samotnému geodetickému zaměření. Jako zásadní skutečnost svědek jednoznačně potvrdil, že podezdívka plotu byla po celé délce souvislá a při její výstavbě nebyl vynechán žádný otvor či prostup; tato skutečnost byla svědkem opakovaně potvrzena i při dotazech právních zástupců stran. Svědek dále potvrdil, že čistírna odpadních vod byla umístěna na pozemku jeho rodičů a byla užívána jak jeho rodiči, tak manžely [anonymizováno]. O existenci dohody o tomto užívání má pouze obecné povědomí, nebyl jejím přímým účastníkem a nezná její přesný obsah. K detailům technického provedení napojení [anonymizováno] se svědek vyjádřit nedokázal. Podle jeho výpovědi zajišťoval běžnou údržbu čističky jeho otec. O tom, že se [anonymizováno] později od společné čističky odpojili a pořídili si vlastní, se svědek dozvěděl až v nedávné době. Pokud jde o užívání přilehlých částí pozemku, svědek popsal, že v oblasti podél oplocení se nachází dřevník, kotec pro psa, samotná čistírna, dále volný prostor a následně garáž, za níž je ještě pás pozemku o šíři přibližně 80 cm až 1 metru.
52.Svědecká výpověď [anonymizováno] ml. působí v části týkající se průběhu stavby oplocení a užívání pozemků věrohodně, neboť svědek popisoval konkrétní práce, jichž se osobně účastnil, a jeho výpověď se jeví vnitřně konzistentní.
53.Z výpovědi žalobce soud zjistil následující skutečnosti. Žalobce uvedl, že při koupi pozemku nebyly hranice v terénu vyznačeny. O jejich vytyčení požádal až v souvislosti se zahájením výstavby rodinného domu. Vytyčení provedl geodet [anonymizováno], který je podle žalobce vyznačil podle geometrického plánu. V průběhu stavby docházelo k tomu, že původní kolíky byly stavební činností poškozovány, zejména při navážení materiálu a úpravách terénu v letech [anonymizováno] a [anonymizováno]. Z tohoto důvodu byl geodet požádán o opakované vytyčování. Geodet následně jeden z vytyčovacích kolíků zatloukl do vozovky, aby nemohl být dále narušen. Podle žalobce byly další body vytyčení u ovocných stromů. Veškeré vytyčování prováděl pouze geodet; žalobce uvedl, že s kolíky sám nemanipuloval. Žalobce dále vypověděl, že o vytyčování hranic žalované předem neinformoval, neboť k tomu neviděl důvod. Uvedl, že žalovaní neinformovali jeho při svých stavebních pracích, a proto stejné očekával i ve vztahu k sobě. Žalobce však uvedl, že žalovaní byli o výsledku vytyčení informováni při kolaudačním řízení, kdy jim byl k nahlédnutí předkládán geometrický plán ke stavbě. K výstavbě oplocení žalobce uvedl, že podezdívku plotu začal realizovat již v roce [anonymizováno] a ta byla hotova před kolaudací domu. Postupoval podle kolíků vytyčených geodetem. Fotografie, které předložil, mají podle jeho tvrzení zachycovat část podezdívky v době, kdy nebyla dokončena ani garáž. Ohledně čistírny odpadních vod žalobce vypověděl, že původní projekt počítal se žumpou a poté se septikem s půdním filtrem, avšak na doporučení odborníků se rozhodl pro instalaci ČOV typu [anonymizováno] [anonymizováno]-1. Tu nechal osadit dne [anonymizováno]. Změnu oproti původnímu projektu oznámil při kolaudaci. [anonymizováno] po něm požadovalo doplnění projektové dokumentace, provozního řádu a pravidelné předkládání rozborů, které žalobce zajišťoval a předkládal. ČOV byla následně uvedena do zkušebního provozu a poté zkolaudována. Žalobce dále uvedl, že se žalovanými existovala ústní dohoda o společném užívání ČOV, podle níž měli nést náklady na zřízení a provoz v poměru 50: 50. Tvrdil, že žalovaní se k ČOV připojili, část nákladů mu hradili, avšak podle něj nikoliv v plné výši. Uvedl, že žádné námitky k umístění oplocení nebo ČOV ze strany žalovaných neobdržel až do roku [anonymizováno], kdy se o jejich stanovisku dozvěděl od třetích osob. Žalobce uvedl, že mezi ním a manželi [anonymizováno] existovala ústní dohoda ohledně užívání čistírny odpadních vod zřízené žalobcem na jeho pozemku. Podle tvrzení žalobce se strany dohodly, že žalovaní uhradí 50 % nákladů na zřízení čistírny a budou se podílet na nákladech souvisejících s jejím provozem. Žalobce tvrdil, že žalovaným předložil výpočet nákladů na výstavbu čistírny a že žalovaní s tímto postupem souhlasili. Část plateb měli žalovaní dle žalobce skutečně uhradit, avšak podle jeho tvrzení ne v plné výši. Dohoda se podle žalobce netýkala umístění čistírny ani průběhu hranice mezi pozemky; žalobce uvedl, že v době dohody o umístění staveb neexistovala mezi stranami žádná sporná otázka. K časovému okamžiku vzniku dohody žalobce uvedl, že k ní došlo v době, kdy byla čistírna již v provozu a žalovaní požádali o možnost se na ni napojit, což podle jeho tvrzení mělo být kolem roku [anonymizováno]. Žalobce uvedl, že provoz čistírny zajišťoval od počátku výhradně on, včetně povinných vývozů a údržby, a že od žalovaných opakovaně požadoval úhradu poloviny nákladů na provoz, přičemž podle jeho výpovědi tyto částky žalovaní vždy neuhradili. Žalobce dále vypověděl, že v průběhu let docházelo mezi ním a žalovanými k jednotlivým konfliktům, nicméně tyto se netýkaly umístění oplocení ani umístění čistírny. Pokud jde o sousedské vztahy, žalobce uvedl, že vztahy mezi ním a žalovanými byly zpočátku velmi dobré, strany si tykaly a navzájem se navštěvovaly. Postupné zhoršení vztahů si žalobce nedokáže vysvětlit. V době, kdy byly vztahy dobré, podle žalobce nevznesli žalovaní žádné výhrady vůči umístění plotu či čistírny. Žalobce dále uvedl, že první informaci o tom, že žalovaní zpochybňují umístění oplocení či čistírny na pozemku, obdržel až v roce [anonymizováno], a to nikoli od žalovaných, ale z doslechu od třetích osob. V návaznosti na tuto informaci si nechal zpracovat nové geodetické vytyčení hranic geodetem [anonymizováno]. Poté se pokusil o osobní jednání se žalovaným, při němž chtěl předložit geometrický plán i návrh řešení. Podle jeho výpovědi však žalovaný reagoval hrubě a odmítl věcnou debatu. K výstavbě oplocení žalobce uvedl, že plot začal stavět v létě roku [anonymizováno]. Podezdívka podle jeho tvrzení vznikala od léta do října [anonymizováno] a celý plot včetně výplně byl hotov v listopadu [anonymizováno], kdy se žalobcova rodina stěhovala do domu. Výstavbu prováděl podle svého tvrzení na základě stavebního povolení ke stavbě rodinného domu, jehož součástí mělo být rovněž nové oplocení pozemku. Žalobce uvedl, že v době stavby plotu nebylo třeba vynechávat prostor pro připojení kanalizace, neboť manželé [anonymizováno] v té době o napojení na ČOV nežádali. Kanalizační potrubí vedoucí od žalobcova domu k ČOV mělo být podle jeho tvrzení položeno v hloubce cca 60–70 cm pod terénem, tedy pod úrovní podezdívky. K projektové dokumentaci žalobce uvedl, že stavební povolení obsahovalo položku „nové oplocení pozemku“. Současně potvrdil, že skutečný průběh hranice pozemku, jak byl vytyčen v roce [anonymizováno], se liší od místa, kde plot stojí v současnosti. K dotazu ohledně kapacity čistírny žalobce uvedl, že zvolil variantu ČOV typu [anonymizováno] [anonymizováno] (pro 4–8 osob), neboť šlo o dvougenerační dům a čistírna měla pokrýt potřeby dvou rodin. Podle jeho výpovědi měla být kapacita dostatečná i pro připojení domácnosti žalovaných.
54.Výpověď žalobce byla věrohodná. Žalobce popsal průběh vytyčování hranice pozemku, výstavbu oplocení i postup při zřízení a kolaudaci čistírny odpadních vod podrobně a s časovými údaji, které byly v souladu s ostatními provedenými důkazy.
55.Žalovaná č. [anonymizováno] uvedla, že mezi účastníky měla být v době před zahájením stavby rodinného domu žalovaných, přibližně v letech [anonymizováno]–[anonymizováno], uzavřena ústní a neformální dohoda týkající se umístění domovní čistírny odpadních vod žalobců. Podle tvrzení žalované se účastníci dohodli na tom, že část ČOV bude umístěna na pozemku žalovaných, a to v rozsahu přibližně 2 × 2 metry až [anonymizováno] metry, přičemž žalovaní budou oprávněni se na tuto ČOV napojit. Komunikace stran ohledně umístění ČOV i průběhu oplocení probíhala podle žalované pouze ústně, při příležitostných setkáních na pozemcích, bez písemných záznamů a bez účasti dalších osob. Žalovaná dále uvedla, že řešení mělo být dočasné, neboť se v obci [anonymizováno] předpokládala výstavba kanalizace, po jejímž zřízení mělo dojít k odpojení a uvedení pozemku do původního stavu. Žádná písemná dohoda mezi účastníky uzavřena nebyla. Žalovaná rovněž uvedla, že si byla vědoma toho, že oplocení vybudované žalobcem nebylo podle jejího názoru umístěno ve skutečném průběhu hranice pozemků. Žalovaní však tuto skutečnost neřešili, neboť ji chápali jako sousedské vyhovění žalobci s ohledem na jeho stavební dispozice. Podle tvrzení žalované o toleranci požádal žalobce s tím, že mu při stavbě domu a garáže „vychází lépe“ posunuté oplocení i umístění ČOV. Žalovaní označili za svou chybu, že situaci neřešili již v počátku a ponechali stav v tomto rozsahu po dobu přibližně dvaceti let. V souvislosti s napojením na ČOV žalovaných žalovaná 2) uvedla, že žalovaní předpokládali, že jde o řešení pouze dočasné, neboť vycházeli z předpokladu budoucí výstavby kanalizace v obci. Teprve v pozdější době, s ohledem na budoucí potřeby rodiny, začali žalovaní usilovat o vybudování vlastní ČOV.K otázkám týkajícím se účasti ve stavebních řízeních žalovaná uvedla, že si již nepamatuje konkrétní obsah stanovisek žalovaných ani případné námitky. Má za to, že se žalovaní ke stavebnímu řízení standardně vyjadřovali, konkrétní výhrady si však nevybavuje.
56.Výpověď žalované č. [anonymizováno] působila v řízení značně rozvláčně, emotivně a často se odchylovala od předmětu dotazů. Žalovaná opakovaně uváděla skutečnosti týkající se její rodinné situace, stavebních záměrů či historických okolností souvisejících s obcí, aniž by tyto informace měly přímý vztah k otázce existence či obsahu tvrzené dohody o umístění čistírny odpadních vod. Pokud jde o samotný obsah tvrzené dohody, výpověď žalované byla neurčitá. Žalovaná neuvedla konkrétní čas, místo ani přesný obsah domluvy. Na přímé otázky, kdo byl uzavření dohody přítomen, kdy k ní došlo a co bylo jejím obsahem, odpovídala váhavě, s častými odkazy na to, že si „nepamatuje“, „neví“, nebo že šlo „jen tak mezi řečí“. Sama opakovaně připustila, že dohoda nebyla nijak zachycena a neexistuje žádný listinný ani jiný důkaz o jejím uzavření. Výpověď v tomto směru byla vnitřně rozporná: žalovaná na jednu stranu trvala na tom, že dohoda existovala, avšak současně uvedla, že její obsah nebyl blíže sjednán a ani sama není schopna jej přesně specifikovat. Výpověď žalované soud hodnotí jako méně přesvědčivou, zejména ve vztahu k tvrzené ústní dohodě o umístění čistírny odpadních vod.
57.Ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [anonymizováno] bylo zjištěno, že svědek dlouhodobě zná žalobce, a to již od dětství; v průběhu života se jejich kontakt udržoval i v profesní rovině, neboť oba působili ve stavebnictví. Svědek naopak nezná osoby [anonymizováno] a [anonymizováno]. Svědek pro žalobce zpracoval projektovou dokumentaci související s výstavbou rodinného domu v katastrálním území [anonymizováno], konkrétně projekt přeložky potoka a projekt řešení čištění odpadních vod. V rámci projektu přeložky potoka navrhoval úpravu stávajícího koryta, spočívající zejména v jeho narovnání a stabilizaci tak, aby bylo možné jasně vymezit okolní pozemky. Pokud jde o čištění odpadních vod, svědek původně navrhl systém sestávající ze septiku a půdního filtru jako druhého stupně čištění, který odpovídal tehdejší právní úpravě. Tento návrh byl následně změněn tak, že půdní filtr byl nahrazen čistírnou odpadních vod typu [anonymizováno], a to na základě dohody žalobce se správcem toku ([anonymizováno]) a se souhlasem svědka. Změna nebyla provázena vyhotovením nové projektové dokumentace jako celku, avšak svědek připustil, že mohl provést dílčí situační zákres nové varianty. Umístění septiku bylo určeno na základě dohody se žalobcem s ohledem na využití pozemku; nešlo o jednostranné rozhodnutí svědka. Umístění čistírny následně navazovalo na polohu septiku, když čistírna typu [anonymizováno] nahradila původně plánovaný půdní filtr. Svědek neprováděl geodetické zaměření pozemku. Lokalitu znal z dřívějška a před zahájením stavby ji osobně navštívil, avšak nebyl přítomen při samotné realizaci septiku ani při osazení čistírny, ani těsně před těmito úkony. K otázce oplocení pozemku v rozhodné době si svědek nebyl jist. Inženýrskou činnost ve vztahu ke stavebnímu a vodoprávnímu řízení zajišťoval žalobce sám; podle svědka muselo dojít k projednání změny s příslušnými orgány, neboť jinak by nebyla možná kolaudace zařízení. Svědek dále vyhotovil provozní řád čistírny odpadních vod, který byl podmínkou kolaudace. Tento dokument byl určen zejména stavebníkovi a kontrolním orgánům. Provozní řád byl podle svědka zpracován přibližně v prosinci roku [anonymizováno], přičemž v té době již byla čistírna instalována. Svědek při konfrontaci s listinami potvrdil autorství projektové dokumentace i provozního řádu, včetně příslušných situačních výkresů. Uvedl, že ve výkresech docházelo k úpravám odpovídajícím skutečnému provedení stavby (např. záměna půdního filtru za čistírnu či doplnění garáže). Výkresy v provozním řádu již odpovídají realizovanému stavu. Ve vztahu k umístění čistírny svědek připustil, že část její konstrukce (víko) mohla přesahovat hranici pozemku, avšak tuto skutečnost si v době zpracování dokumentace neuvědomil ani ji s žalobcem neřešil; vycházel z předpokladu, že stavba byla provedena se souhlasem souseda. Čistírna byla dle projektu dimenzována přibližně pro osm osob, tedy pro dvougenerační rodinný dům, nikoli pro více samostatných domácností či jiné subjekty.
58.Soud hodnotil výpověď svědka [anonymizováno] jako v zásadě věrohodnou. Svědek vystupoval spontánně, na položené otázky odpovídal věcně a neváhal přiznat, že si některé skutečnosti s ohledem na značný časový odstup již nepamatuje, případně že by jejich přesné tvrzení nebylo možné. Jeho výpověď je vnitřně konzistentní a je podporována předloženými listinnými důkazy, k nimž se svědek přihlásil jako jejich autor. Přestože svědek udržoval dlouhodobý osobní i profesní vztah k žalobci, tak v projednávané věci nebyla zjištěna snaha žalobce neodůvodněně zvýhodnit.
59.Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že žalobci jsou vlastníky pozemků parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] (dříve parc.č. [anonymizováno]/[anonymizováno]) a parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v katastrálním území [anonymizováno], zatímco žalovaní jsou vlastníky sousedních pozemků parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v témže katastrálním území. Oba pozemky vznikly oddělením z původního pozemku parc. č. [anonymizováno] na základě geometrických plánů z let [anonymizováno]–[anonymizováno] a jejich hranice byly v době převodů vyznačeny v terénu mezníky. Žalobci zahájili výstavbu svého rodinného domu v roce [anonymizováno], přičemž stavba byla zkolaudována dne [anonymizováno]. V souvislosti s výstavbou došlo rovněž k opakovanému vytyčení hranic pozemku žalobci, a to přemístěním původních kolíků určujících průběh hranice z terénu do silnice, neboť tyto vytyčovací prvky byly v důsledku stavební činnosti poškozovány. Na základě tohoto vytyčení žalobci přistoupili v roce [anonymizováno] k výstavbě oplocení, jehož podezdívka i vlastní konstrukce byly dokončeny nejpozději v době kolaudace rodinného domu. Toto oplocení následně po celou dobu fakticky vymezovalo hranici užívání mezi pozemky účastníků. Součástí uvedeného kolaudačního rozhodnutí byl i geometrický plán ze dne [anonymizováno], obsahující údaj, že „nové hranice byly v terénu označeny zdmi“. Tato formulace však neznamená, že hranice byla geodetem nově vyznačena stavbou, nýbrž že hranice byla v době měření identifikovatelná podle existující stavební konstrukce, tedy podezdívkou plotu. Je zřejmé, že geodet pouze popsal fyzický stav v terénu, jak jej při měření nalezl v listopadu roce [anonymizováno]. Od vybudování oplocení žalobci fakticky užívali i část pozemků žalovaných, která byla připlocena k jejich pozemku a tvořila s ním funkční celek, v rozsahu odpovídajícím později geometrickým plánem č. [anonymizováno] vymezenému pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] o výměře 34 m². Na této ploše se nacházely mimo jiné stavební a technické prvky, zejména část čistírny odpadních vod, dřevník a manipulační plochy. Uvedených 34 m² představuje přibližně 2,8 % výměry pozemku žalobců a současně asi 2,6 % výměry dotčených pozemků žalovaných. Současně soud zjistil, že žalobci v roce [anonymizováno] realizovali stavbu čistírny odpadních vod, která byla původně projektována jako septik s půdním filtrem, avšak v průběhu realizace došlo ke změně technologického řešení na ČOV typu [anonymizováno] [anonymizováno]-[anonymizováno]. Tato změna byla dodatečně schválena příslušnými správními orgány. Dne [anonymizováno] byla čistírna typu [anonymizováno] [anonymizováno]-[anonymizováno] odborně osazena kolmo v těsné blízkosti hranice pozemků a její část (minimálně konstrukční prvek – víko či okraj zařízení) zasahovala na pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] ve vlastnictví žalovaných. Tento přesah vyplývá z Provozního řádu čistírny odpadních vod vypracovaného v prosinci [anonymizováno], konkrétně z dokumentace, ve které je tento přesah zakreslen. Provozní řád byl žalobcům předán a jimi schválen. Na přesah dále poukazuje i zastavovací plán pro výstavbu domu žalovaných, podle něhož hranice parcel prochází tělesem ČOV. Čistírna byla od počátku zřízena a provozována žalobci a po zkušebním provozu byla dne [anonymizováno] uvedena do trvalého užívání. Ze žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaní až do roku [anonymizováno] vůči tomuto užívání vznášeli konkrétní námitky, činili právní kroky k ochraně svého vlastnického práva nebo požadovali odstranění staveb či změnu průběhu oplocení. K jeho zásadnímu zpochybnění ze strany žalovaných došlo až v roce [anonymizováno], v souvislosti se změnou jejich záměrů ohledně nakládání s odpadními vodami a dalšího užívání dotčených pozemků. Žalovaní byli nejpozději v roce [anonymizováno] účastníky vodoprávního řízení týkajícího se předmětné čistírny a měli možnost se k jejímu umístění vyjádřit, přičemž se proti němu neodvolali a stavební povolení nabylo právní moci. Následně žalovaní v roce [anonymizováno] požádali o možnost napojení svého rodinného domu na předmětnou čistírnu, což jim bylo žalobci umožněno udělením souhlasu žalobců dne [anonymizováno], a mezi účastníky byla uzavřena ústní dohoda o jejím společném užívání. Obsah této dohody, zejména pokud jde o úhradu nákladů či případnou kompenzaci za zásah do pozemku žalovaných, však zůstal mezi účastníky sporný a pro rozhodnutí věci není podstatný.
60.Pokud žalovaní tvrdili, že kapacita čistírny odpadních vod typu [anonymizováno] [anonymizováno] byla již od počátku navržena tak, aby umožňovala napojení dvou rodinných domů, soud se s tímto tvrzením neztotožnil. Ačkoli se tato skutečnost objevuje v technické zprávě [anonymizováno] a v projektové dokumentaci [anonymizováno]. [anonymizováno] k výstavbě rodinného domu žalovaných, z provedeného dokazování, zejména z projektové dokumentace [anonymizováno] [anonymizováno], ani z územního rozhodnutí či stavebního povolení k ČOV, takový závěr nevyplývá. Projektová dokumentace vypracovaná [anonymizováno] [anonymizováno] se týkala nejen stavby čistírny odpadních vod, ale rovněž přeložky vodního toku zasahující pozemky žalobců i žalovaných. Z této skutečnosti však nelze dovozovat, že by se samotná stavba čistírny odpadních vod automaticky týkala i žalovaných.
61.Pokud jde o tvrzení žalovaných o existenci ústní dohody, na jejímž základě mělo být umístění části ČOV na jejich pozemku, soud dospěl k závěru, že existence a obsah takové dohody nebyly v řízení spolehlivě prokázány. Výpověď žalované č. [anonymizováno] byla v tomto ohledu neurčitá, vnitřně rozporná a nepodložená jinými důkazními prostředky, zatímco žalobci existenci dohody o umístění ČOV na pozemku žalovaných konzistentně popírali. Žalovaní neoznačili žádné důkazy k prokázání svých tvrzení o existenci dohody s odůvodněním, že možní svědci nejsou naživu. Z fotografické dokumentace vyplývá existence otvoru v podezdívce oplocení. Tato skutečnost však sama o sobě nevede k závěru, který z ní dovozují žalovaní, tedy, že před vybudováním oplocení byla uzavřena dohoda o umístění čistírny odpadních vod na jejich pozemku a tento otvor byl vybudován a ponechán proto, aby se mohli napojit na ČOV. Jak vyplývá z časové posloupnosti provedených důkazů, otázka napojení žalovaných na čistírnu byla řešena až v roce [anonymizováno], zatímco oplocení bylo vybudováno již v roce [anonymizováno]. Existence otvoru je naopak souvislá s realizací přeložky vodního toku, která byla – obdobně jako čistírna – součástí stavebního záměru žalobců a probíhala ve stejném období. Soud má za to, že v této fázi výstavby bylo technicky možné, že podezdívka nebyla zcela dokončena nebo obsahovala dočasné stavební prostupy sloužící potřebám realizace stavby.
62.Soud se zabýval rovněž tvrzením žalovaných, podle něhož iniciativa k uzavření dohody o umístění čistírny vyšla ze strany žalobců z důvodu nemožnosti zajištění vjezdu do garáže jiným způsobem. Z provedených listinných důkazů ani z výpovědí svědků však nevyplývá, že by umístění čistírny bylo technicky vázáno výlučně na polohu zasahující do pozemku žalovaných. Naopak z výpovědi svědka [anonymizováno] i z vyjádření servisního technika [anonymizováno] vyplývá, že čistírna mohla být osazena i jiným způsobem, například rovnoběžně s oplocením, což by představovalo vhodnější technické řešení. Zvolená varianta tedy nebyla jediným možným řešením, nýbrž výsledkem konkrétní realizace stavby.
63.Pakliže soud neprovedl další účastníky navržené důkazy, zejména místní šetření a výslech [anonymizováno], učinil tak z důvodu jejich nadbytečnosti, jelikož skutkový stav byl v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci již dostatečně zjištěn provedeným dokazováním, přičemž navržené důkazy by nepřinesly žádná nová relevantní skutková zjištění a jejich provedení by vedlo pouze k neodůvodněnému prodlužování řízení.
64.Podle § 129 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák.“), držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. 65.Podle § 130 odst. 1 věta první obč. zák., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným.
66.Podle § 134 odst. 1 obč. zák., oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o věc movitou, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost
67.Podle § 3028 odst. 2 OZ, (dále jen „o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Jejich vznik, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 68.Podle § 3036 OZ podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 69.Podle § 3066 OZ do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tato doba však neskončí dřív, než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jde-li o věc movitou a pěti let, jde-li o věc nemovitou. 70.Podle § 1095 OZ uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. 71.Podle § 80 OSŘ, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 72.Soud se nejprve zabýval tím, zda je dán naléhavý právní zájem žalobců na určení vlastnictví k předmětné nemovité věci, pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] o výměře 34 m² v katastrálním území [anonymizováno]. Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým; žaloba, domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat přímo na splnění povinnosti. Současně je pak v praxi i teorii přijímán názor, že navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti, která se zapisuje do Katastru nemovitostí, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do Katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v Katastru nemovitostí (pro srovnání Buršeš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol., Občanský soudní řád, Komentář, I. díl. 7. vydání, [anonymizováno]: [anonymizováno]. Beck, 2006, str. 357. V projednávané věci žalobci sledují odstranění rozporu mezi faktickým stavem užívání pozemku a stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Současně nelze dosáhnout ochrany práv žalobců prostřednictvím žaloby na plnění, neboť předmětem sporu není splnění konkrétní povinnosti žalovaných, nýbrž autoritativní vyřešení otázky vlastnictví. Vzhledem k tomu, že předmětný pozemek podléhá evidenci v katastru nemovitostí, je určovací žaloba způsobilým prostředkem k dosažení souladu mezi stavem právním a stavem evidovaným. Soudní rozhodnutí o určení vlastnického práva je v takovém případě podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a odstranění uvedené právní nejistoty.
73.Předně se soud v dané věci zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva žalobci ke sporné části pozemků vydržením, a to jak ve formě řádného vydržení podle právní úpravy účinné do [anonymizováno] (§ 134 obč. zák.), tak případně mimořádného vydržení ve smyslu § 1095 OZ Jelikož podle zjištěného skutkového stavu měla rozhodná vydržecí doba započít běžet již v druhé polovině 90. let, soud aplikoval na posouzení podmínek řádného vydržení ustanovení zák. č. 40/1964 Sb., ve spojení s přechodnými ustanoveními § 3028 odst. 2 a § 3036 OZ 74.V projednávané věci soud shledal, že žalobci po nabytí svého pozemku v roce [anonymizováno] zahájili jeho stavební využití v hranicích vytyčených mezníky v době koupě pozemků. V průběhu stavby nechali žalobci přemístit kolíky určující průběh hranice pozemků z terénu do silnici, neboť v průběhu stavebních prací docházelo dle jejich tvrzení k poškozování původních vytyčovacích bodů. Na základě tohoto vytyčení následně na podzim roku [anonymizováno] vybudovali oplocení, které po celou dobu existence, tedy po dobu více než 25 let, fakticky vymezovalo hranici mezi nemovitostmi účastníků a spolu s tímto oplocením žalobci užívali jako součást svého pozemku i pruh sousedních pozemků žalovaných v rozsahu později vymezeném geometrickým plánem č. [anonymizováno]-[anonymizováno]/[anonymizováno] jako pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] o výměře 34 m². Tato část byla po celou dobu začleněna do funkčního celku se zahradou žalobců a nacházely se na ní prvky sloužící výlučně jejich potřebám
75.Není, proto pochyb o tom, že žalobci vykonávali ke sporné části pozemků faktickou moc a nakládali s ní jako s vlastní. Byla tedy dána držba ve smyslu § 129 odst. 1 obč. zák. Spornou však zůstala otázka, zda šlo po celou vydržecí dobu o držbu oprávněnou, tedy zda žalobci byli se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jim připlocená část pozemků náleží.
76.Při posuzování otázky dobré víry držitele soud vycházel z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, podle níž je třeba dobrou víru hodnotit objektivně, nikoli pouze podle subjektivního přesvědčení držitele. Rozhodné je, zda držitel při běžné opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti konkrétního případu po každém požadovat, neměl a nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc patří. Současně platí, že samotná okolnost, že držitel nenechal pozemek odborně vyměřit, dobrou víru nevylučuje; i v takovém případě se však jeho omyl musí opírat o omluvitelné důvody (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [anonymizováno] a [anonymizováno]).
77.V případech, kdy se nabyvatel sousedního pozemku chopí i držby části pozemku cizího v omylu o průběhu hranice, je proto nutno hodnotit všechny okolnosti, které tento omyl doprovázely. Význam mají zejména znatelnost hranice v terénu, existence hraničních bodů, plotu či zdi, dostupnost geometrických plánů nebo jiných podkladů, poměr výměry skutečně držené části k pozemku nabytému, jakož i postoj vlastníka sousedního pozemku k výkonu držby. Dlouhodobé respektování faktické hranice a absence námitek vlastníka sice samy o sobě dobrou víru nezakládají, představují však významné okolnosti, které je třeba při celkovém hodnocení zohlednit.
78.Ve prospěch žalobců v projednávané věci svědčí především malý rozsah sporné části pozemku. Jak bylo zjištěno, připlocená část o výměře 34 m² představuje pouze nepatrný zlomek celkové plochy dotčených pozemků (přibližně 2–3 %). Takto minimální odchylka je z pohledu judikatury Nejvyššího soudu zcela marginální a odpovídá situacím, kdy je omyl držitele o průběhu hranice běžně považován za omluvitelný. Nejvyšší soud přitom připouští dobrou víru i v případech výrazně větší disproporce (srov. sp. zn. [anonymizováno]). V daném případě tak malý rozsah zásahu je okolností svědčící ve prospěch omluvitelného omylu žalobců o průběhu hranice. Ve prospěch žalobců dále svědčí i to, že vybudované oplocení po dlouhá léta fakticky určovalo hranici mezi sousednímu nemovitostmi a že žalovaní proti tomuto stavu až do roku [anonymizováno] nevznesli žádné konkrétní námitky ani neuplatnili právní prostředky ochrany svého vlastnického práva, přestože dle jejich tvrzení byli s umístěním oplocení i užíváním sporné části pozemku dlouhodobě obeznámeni. Tato dlouhodobá pasivita objektivně posilovala přesvědčení žalobců o oprávněnosti jejich držby a existence dobré víry. Judikatura Nejvyššího soudu dále zdůrazňuje význam postoje vlastníka dotčeného pozemku (např. [anonymizováno]).
79.Při posouzení existence dobré víry žalobců však nelze pominout několik zásadních okolností. Předně je nutno zdůraznit, že hranice pozemků byla při jejich převodu vyznačena mezníky, a žalobci tak měli již při nabytí pozemku reálnou možnost seznámit se s jejím skutečným průběhem. Nešlo tedy o situaci, kdy by hranice v terénu nebyla zjistitelná nebo byla neurčitá. Sami žalobci, jak vyplývá z jejich tvrzení, si existence mezníků (kolíků) byli vědomi. Tato okolnost významně zvyšuje nároky na opatrnost žalobců při následném nakládání s pozemkem. Judikatura Nejvyššího soudu přitom opakovaně zdůrazňuje, že při hodnocení dobré víry je třeba přihlížet k tomu, zda měl držitel při běžné opatrnosti možnost zjistit skutečný stav věci (srov. např. rozsudek NS ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno]).
80.Další podstatnou okolností je, že v průběhu stavebních prací žalobci s vytyčovacími body aktivně manipulovali, když původní kolíky byly odstraněny a přemístěny do silnice. Tím vznikla situace, kdy faktický průběh hranice byl určován již nikoli původním geodetickým vytyčením v době koupě pozemku, ale následným stavebním uspořádáním pozemku. Nové zaměření hranic žalobci nepředložili. V takovém případě nelze bez dalšího dovodit, že by případný omyl žalobců o průběhu hranice byl omluvitelný.
81.Za zásadní považuje soud rovněž skutečnost, že geodetické zaměření bylo provedeno až následně v souvislosti s kolaudačním řízením, tedy v době, kdy již byl faktický průběh hranice ustaven. Geometrický plán ze dne [anonymizováno] vycházel z tohoto již existujícího stavu a identifikoval hranici podle staveb v terénu. Z jeho obsahu vyplývá, že nově zaměřené hranice byly „v terénu označeny zdmi“. Tato formulace znamená, že geodet při zaměření nevycházel z původního stavu vyznačeného mezníky, nýbrž z faktického stavu v terénu, reprezentovaného již existující stavební konstrukcí – tedy podezdívkou oplocení. Geometrický plán proto nemohl založit dobrou víru žalobců zpětně k okamžiku uchopení držby, neboť pouze převzal stav, který žalobci sami vytvořili. Jak přitom judikatura dovodila, samotné převzetí faktického stavu do geometrického plánu nemůže zpětně založit dobrou víru držitele, pokud tento stav neodpovídá skutečnému právnímu stavu (srov. např. rozsudek NS ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno]). Lze však přisvědčit tomu, že mohl následně objektivně posílit přesvědčení žalobců o správnosti průběhu hranice, neboť odpovídal stavu zachycenému odborným podkladem.
82.Zároveň z projektové dokumentace skutečného provedení stavby ČOV, která je součástí provozního řádu z prosince [anonymizováno] plyne, že část čistírny odpadních vod zasahuje na pozemek ve vlastnictví žalovaných (parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno]). Tato skutečnost je v dokumentaci zřetelně vyznačena. Jestliže žalobci tento dokument převzali a schválili, museli si být v prosinci [anonymizováno] vědomi, že stavba, kterou realizovali, není v celém svém rozsahu umístěna na jejich pozemku. Žalobci měli k dispozici podklady způsobilé vyvolat pochybnosti o správnosti faktického průběhu hranice. I podle judikatury Nejvyššího soudu přitom platí, že existence takových pochybností vylučuje dobrou víru, neboť držitel nesmí mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o rozsahu svého práva (srov. opět [anonymizováno]).
83.S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru, že žalobci nemohli být „se zřetelem ke všem okolnostem“ v dobré víře, že jsou vlastníky sporného pozemku. Držitel může být v některých případech sice subjektivně v dobré víře, že je vlastníkem drženého pozemku, tato dobrá víra tu však není „se zřetelem ke všem okolnostem“, omyl držitele není omluvitelný a jeho držba není oprávněná (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno]).
84.Soud proto uzavírá, že ačkoli ve prospěch žalobců svědčí několik významných okolností, zejména malý rozsah připlocené části, její dlouhodobé začlenění do jejich pozemku a dlouholetá pasivita žalovaných, tak žalobci nebyli po celou desetiletou vydržecí dobu v dobré víře ve smyslu § 130 odst. 1 obč. zák., neboť museli si být vědomi, že část pozemků žalovaných připlocených k jejich pozemku není v jejich vlastnictví, a proto nelze žalobě vyhovět z titulu řádného vydržení, neboť jejich držba není oprávněná.
85.Tím však není vyloučeno samostatné posouzení věci z hlediska mimořádného vydržení podle § 1095 OZ, jehož podmínky jsou odlišné a které žalobci uplatnili subsidiárně. 86.Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu podmínkou mimořádného vydržení není poctivá držba ani oprávněná držba v podobě vyžadované pro vydržení řádné, nýbrž pouze to, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl při nabytí a výkonu držby; důkazní břemeno v tomto směru nese ten, kdo mimořádné vydržení popírá (srov. např. sp. zn. [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno]). Posouzení, zda šlo o držbu nikoli v nepoctivém úmyslu, je přitom vždy otázkou individuálního hodnocení všech okolností konkrétní věci.
87.Nejvyšší soud dále zdůraznil, že pro mimořádné vydržení je rozhodující především to, zda byl držitel v nepoctivém úmyslu již při uchopení držby; samotná pozdější znalost či pochybnost o tom, že vlastníkem věci je někdo jiný, bez dalšího neznamená zánik podmínek mimořádného vydržení. Současně platí, že chce-li vlastník běh mimořádné vydržecí doby účinně zvrátit, musí proti držbě nebo její poctivosti včas procesně vystoupit, typicky žalobou na ochranu vlastnického práva nebo určovací žalobou (srov. sp. zn. [anonymizováno]).
88.V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobci od podzimu roku [anonymizováno] nepřetržitě vykonávali držbu ke sporné části pozemků, kterou užívali jako součást svého pozemku, a to otevřeně, soustavně a začlenili ji do funkčního celku své nemovitosti a po dlouhou dobu bez faktického zásahu ze strany žalovaných. Tato držba trvala i po [anonymizováno], takže do mimořádné vydržecí doby bylo možno započíst i dobu předchozí. Za situace, kdy držba započala nejpozději v roce [anonymizováno], uplynula dvacetiletá doba potřebná pro mimořádné vydržení nejpozději v roce [anonymizováno]; vzhledem k § 3066 OZ však mimořádné vydržení nemohlo nastat dříve než dne [anonymizováno]. 89.Rozhodující proto bylo, zda žalovaní v řízení prokázali, že žalobci drželi spornou část pozemků v nepoctivém úmyslu. V projednávané věci žalovaní ani netvrdili skutečnosti, které by nasvědčovaly, že by se žalobci ujali držby v nepoctivém úmyslu. V této souvislosti soud uvádí, že i pokud by se žalobci z provozního řádu ČOV, který obdrželi v prosinci [anonymizováno], mohli dozvědět, že část čistírny odpadních vod přesahuje na pozemek žalovaných, nešlo by o okolnost existující již v době uchopení držby sporné části pozemků. Takové případné pozdější zjištění samo o sobě nevypovídá o tom, že žalobci nabyli držbu v nepoctivém úmyslu. Pro posouzení mimořádného vydržení je rozhodné především to, zda jim byl nepoctivý úmysl prokázán při nabytí držby; to se v projednávané věci nestalo.
90.Dle soudu z provedeného dokazování nelze dospět k závěru, že žalobci úmyslně posunuli oplocení na cizí pozemek, ani že by si byli nepochybně vědomi toho v době chopení se držby (podzim [anonymizováno]) užívají část pozemku náležející jinému vlastníku. Ani tvrzené přemístění hraničních kolíků samo o sobě nevede za dané důkazní situace k závěru o nepoctivém úmyslu žalobců. Žalobci konzistentně tvrdili, že šlo o technické opatření v souvislosti se stavebními pracemi, nikoli o vědomou změnu hranice pozemků.
91.Konečně soud přihlédl i k tomu, že sami žalovaní uváděli, že si byli dlouhodobě vědomi existence oplocení zasahujícího do jejich pozemku, avšak proti tomuto stavu po řadu let nijak nevystoupili, nevznesli žádné konkrétní námitky ani neuplatnili právní prostředky ochrany svého vlastnického práva. Tato okolnost sama o sobě nenahrazuje splnění podmínek vydržení, představuje však významný indicii svědčící o tom, že držba žalobců probíhala otevřeně a nebyla vykonávána v nepoctivém úmyslu.
92.Dále nebylo prokázáno tvrzení žalovaných, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda, na základě níž žalobci od počátku vědomě umístili část ČOV na pozemek žalovaných. Žalovaní neoznačili důkazy k prokázání svých tvrzení, přičemž odkazovali na to, že osoby, které by mohly tyto skutečnosti potvrdit, již nežijí.
93.Je třeba výslovně zdůraznit, že skutečnosti, které vedly soud k závěru o absenci objektivně omluvitelné dobré víry žalobců pro účely řádného vydržení, samy o sobě nepostačují k závěru, že by žalobci jednali v nepoctivém úmyslu ve smyslu § 1095 OZ Zatímco podmínkou řádného vydržení je pozitivní existence dobré víry po celou vydržecí dobu, mimořádné vydržení vyžaduje pouze to, aby bylo prokázáno, že držitel jednal vědomě proti právu jiné osoby. Nepoctivý úmysl tak představuje kvalifikovanější a přísnější formu vnitřního vztahu držitele k vykonávanému právu než pouhá absence dobré víry. 94.Soud proto uzavírá, že žalobci nabyli vlastnické právo ke sporné části pozemků mimořádným vydržením podle § 1095 OZ ve spojení s § 3066 OZ, a to nejpozději ke dni [anonymizováno]. 95.Jelikož sporná část byla pro účely tohoto řízení jednoznačně geometricky oddělena a identifikována geometrickým plánem č. [anonymizováno]-[anonymizováno]/[anonymizováno] jako pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] o výměře 34 m² v katastrálním území [anonymizováno], bylo možné o vlastnickém právu žalobců rozhodnout určovacím výrokem vztahujícím se právě k takto vymezenému pozemku.
96.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobcům, jenž byli v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [anonymizováno]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [anonymizováno] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 15, § 6 odst. 1 a § 7, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve znění účinném do [anonymizováno] z tarifní hodnoty ve výši [anonymizováno] sestávající z částky [anonymizováno] ([anonymizováno] 500 Kč) s tím, že odměna byla snížena z původní částky [anonymizováno] podle § 12 odst. 4 a. t., na částku [anonymizováno], za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [anonymizováno]
za výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d)
za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [anonymizováno]
dále odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), ve spojení s § 15, § 6 odst. 1 a § 7, § 12 odst. 4 a. t. ve znění účinném do [anonymizováno] z tarifní hodnoty ve výši [anonymizováno] sestávající z částky [anonymizováno] (2 x [anonymizováno]), s tím, že odměna byla snížena z původní částky [anonymizováno] podle § 12 odst. 4 a. t na částku [anonymizováno] (snížení o 20 % za druhou osobu, tedy [anonymizováno] + [anonymizováno]),
za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [anonymizováno]
účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [anonymizováno] (jednání delší dvě hodiny)
za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [anonymizováno]
za písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [anonymizováno]
dále odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s § 15, § 6 odst. 1 a § 7, § 12 odst. 4 a. t. ve znění účinném od [anonymizováno] z tarifní hodnoty ve výši [anonymizováno] sestávající z částky [anonymizováno] (2 x [anonymizováno]) s tím, že odměna byla snížena z původní částky [anonymizováno] podle § 12 odst. 4 a. t. na částku [anonymizováno] (snížení o 20 % za druhou osobu, tedy [anonymizováno] + [anonymizováno]),
za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [anonymizováno]
za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [anonymizováno]
včetně tří paušálních náhrad výdajů po [anonymizováno] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po [anonymizováno] dle § 14b odst. 6 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [anonymizováno] ve výši [anonymizováno].
97.Soud nepřiznal odměnu za úkon právní služby poradu s klientem přesahují jednu hodinu, neboť žalobci nedoložili, že se taková porada uskutečnila. Náhradu nákladů řízení lze přiznat pouze za skutečně a účelně vynaložené náklady.
--- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.