Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci
žalobce: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupený advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]
o zaplacení částky 26 728 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 18 400 Kč za období od 26.03.2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení:
- částky 8 328 Kč se zákonným úrokem z prodlení za období od 31.10.2025 do zaplacení,
- zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 18 400 Kč od 31.10.2025 do 25.03.2026.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 968,37 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 03.06.2026 domáhal po žalované zaplacení částky 26 728 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že původní věřitel (spol. [anonymizováno], IČO [anonymizováno]) uzavřel dne 24.05.2025 se žalovanou smlouvu o úvěru pod č. [anonymizováno] ve znění dodatku č. [anonymizováno] ze dne 24.06.2025, dodatku č. [anonymizováno] ze dne 03.08.2025 a dodatku č. [anonymizováno] ze dne 11.09.2025, a to prostřednictvím internetových stránek původního věřitele. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 18 400 Kč (připsáním na označený účet č. [anonymizováno]), a to dne 24.05.2025 platbou ve výši 16 000 Kč, dne 24.06.2025 platbou ve výši 800 Kč, dne 03.08.2025 platbou ve výši 800 Kč a dne 11.09.2025 platbou ve výši 800 Kč. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit tyto prostředky včetně příslušenství formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaná však poskytnutý úvěr původnímu věřiteli nehradila řádně a včas, a proto žalobce dne 30.10.2025 úvěr zesplatnil, přičemž žalovaná je tak od 31.10.2025 v prodlení. V tomto řízení požaduje žalobce po žalované jednak úhradu jistiny dluhu ve výši 18 400 Kč a dále smluvní úrok ve výši 8 328 Kč. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2025 postoupena na žalobce, což bylo žalované oznámeno. Žalované byla zaslána předžalobní výzva právní zástupkyně žalobce, ani na tu však žalovaná nereagovala. Žalobce soudu navrhl, aby v případě, že by soud neměl nárok žalobce za prokázaný, posoudil nárok v části jistiny žalované částky jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.
2.Žalovaná se k žalobě přes poučení a výzvy soudu nevyjádřila.
3.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a OSŘ, občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 OSŘ). 4.Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:
5.Z výpisu bankovního ústavu k účtu žalobce soud zjistil, že na bankovní účet č. [anonymizováno] byla dne 24.05.2025 odeslána platba ve výši 16 000 Kč, dne 24.06.2025 platba ve výši 800 Kč, dne 03.08.2025 platba ve výši 800 Kč a dne 11.09.2025 platba ve výši 800 Kč.
6.Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] uzavřené dne 24.05.2025 ve znění dodatku č. [anonymizováno] ze dne 24.06.2025, dodatku č. [anonymizováno] ze dne 03.08.2025 a dodatku č. [anonymizováno] ze dne 11.09.2025, soud zjistil, že žalobce poskytl žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr s možností jednorázového čerpání s úvěrovým rámcem ve výši 18 400 Kč, jehož platnost byla sjednána na dobu určitou, a to 12 měsíců počínaje datem čerpání. Smlouva obsahuje přesně vymezené parametry úvěru, zejména pevnou roční úrokovou sazbu ve výši 279,83 % z nesplacené části jistiny a celkovou roční procentní sazbu nákladů (dále jen „RPSN“) ve výši 660 %. Úvěr se měl splácet v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž konkrétní výše byla stanovena jako 5 % výše jistiny plus úrok přirostlý za předchozích 30 dnů. Veškeré úhrady provedené žalovanou se podle čl. IV. odst. 6 smlouvy započítávají v pořadí nejprve na náhradu nákladů vzniklých žalobci v souvislosti s případným vymáháním pohledávek, a dále na náhradu ostatních nákladů vzniklých v souvislosti se smlouvou, na úroky z prodlení, na úroky z úvěru, jistinu, smluvní pokutu a ostatní pohledávky z úvěru. Smlouva dále stanoví, že všechny platby mají být hrazeny na účet žalobce pod variabilním symbolem [anonymizováno]. Nedílnou součástí smlouvy jsou podle čl. I odst. 2 též Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky, s nimiž byla žalovaná před uzavřením smlouvy seznámena, souhlasila s nimi a podpisem smlouvy je odsouhlasila.
7.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2025 včetně přehledu postupovaných pohledávek vyplývá, že postupitel – spol. [anonymizováno], IČO [anonymizováno] – postoupil pohledávku za žalovanou podle smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 24.05.2025 na postupníka – žalobce. Postoupení bylo oznámeno žalované dne 18.03.2026 (oznámení o postoupení pohledávky).
8.Z dokumentu „Poslední možnost dohody na úhradě“ ze dne 30.10.2025 soud zjistil, že žalobce v tento den přistoupil k zesplatnění celého dluhu žalované. Žalobce zaslal žalované před podáním žaloby také předžalobní výzvu, a to dne 20.03.2026 (viz podací lístek).
9.O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou dne 24.05.2025 smlouvu o úvěru pod č. [anonymizováno], a to prostřednictvím internetových stránek původního věřitele [anonymizováno], IČO [anonymizováno]. Na základě této smlouvy původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky celkem ve výši 18 400 Kč (připsáním na označený účet č. [anonymizováno]), a to dne 24.05.2025 platbou ve výši 16 000 Kč, dne 24.06.2025 platbou ve výši 800 Kč, dne 03.08.2025 platbou ve výši 800 Kč a dne 11.09.2025 platbou ve výši 800 Kč. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit tyto prostředky včetně příslušenství formou pravidelných měsíčních splátek. V řízení přitom nebylo prokázáno, že by původní věřitel před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalované. Žalovaná však poskytnutý úvěr původnímu věřiteli nehradila řádně a včas, když také v rámci řízení zůstala zcela nečinnou. Žalobce proto dne 30.10.2025 přistoupil k zesplatnění celého dluhu. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2025 postoupena na žalobce, což bylo žalované oznámeno. Žalované byla dne 20.03.2026 odeslána předžalobní výzva.
10.Po právním zhodnocení skutkových zjištění a zhodnocení všech důkazů v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 OSŘ dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. 11.Soud po důkladném zhodnocení práv a povinností vyplývajících z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná ve smyslu ustanovení § 576, § 577 a § 588 OZ, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to z důvodu rozporu jejího obsahu s dobrými mravy. Za rozhodující považuje soud zejména ujednání o výši úplaty za poskytnutí úvěru, podle něhož byla žalovaná povinna hradit smluvní úrok ve výši 279,83 % ročně, přičemž smluvní RPSN činí 660 %, což vyplývá přímo z údajů uvedených ve smlouvě a jejích přílohách. Je-li toto srovnáno s průměrnou úrokovou sazbou u spotřebitelských úvěrů, kterou ČNB uvádí kolem 9 % ročně pro nové spotřebitelské úvěry domácnostem (v dřívějších obdobích uváděno i kolem 7 – 10 %, údaj např. z června 2024 činil přibližně 9,1 %), takto extrémně vysoké úročení představuje podle názoru soudu nepřiměřenou a pro spotřebitele výrazně zatěžující úplatu, jejíž výše nemůže obstát z hlediska zásad poctivosti a slušnosti. Soud má za to, že takové nastavení ceny úvěru je již svou povahou v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 OZ a že nemravnost ujednání o úplatě je natolik závažná, že zasahuje do samotné podstaty právního jednání. Jelikož se jedná o ujednání, které bylo pro žalobce nepochybně podstatné a určující pro rozhodnutí o poskytnutí úvěru (bez něhož by k uzavření smlouvy zjevně nedošlo), nelze dospět k závěru, že by smlouva mohla obstát i bez této části. Smlouva je proto neplatná ex tunc jako celek, a to absolutně, ve smyslu § 588 OZ, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. 12.V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (např. rozhodnutí sp. zn. nsoud/33_Odo_234_2005 a nsoud/21_Cdo_1484_2004), nikoli však úrok, který několikanásobně překračuje běžnou sazbu. V projednávané věci sjednaný roční úrok přesahující 279,83 %, a RPSN ve výši 660 %, představují zcela extrémní odchylku od úrovně úročení, které lze považovat za přiměřené. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud uvádí, že ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů bývají obecně vyšší než sazby bank, tato skutečnost nehraje roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku z hlediska dobrých mravů. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro bankovní instituce, vedlo by to k závěrům zakládajícím nepřípustnou nerovnost mezi poskytovateli úvěrů. Soud dále dospěl k závěru, že moderace podle ustanovení § 577 OZ na obvyklou, ještě přípustnou výši úroku z úvěru zde možná není. Přistoupením k moderaci by byl oslaben preventivní účinek pravidla dobrých mravů a žalobce by nebyl motivován sjednávat podmínky úvěru v mezích poctivosti a férového jednání. Ostatně k moderaci nedochází ani v případě nepřiměřených ujednání podle § 1815 OZ (srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29.06.2023, sp. zn. krajsky/47_Co_87_2023). 13.Podle § 2993 OZ platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 14.V řízení bylo zjištěno, že žalovaná přijala z titulu ex tunc neplatné smlouvy peněžní prostředky ve výši 18 400 Kč, které představují celkovou částku poskytnutou žalobcem ve dnech 24.05.2025, 24.06.2025, 03.08.2025 a 11.09.2025, a z této částky žalovaná ničeho neuhradila. Práva a povinnosti mezi účastníky soud posoudil podle zásad pro vypořádání bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalované podle § 2993 OZ, neboť žalovaná obdržela plnění z absolutně neplatného právního jednání. Soud proto žalovanou zavázal k zaplacení částky 18 400 Kč, odpovídající rozsahu jejího bezdůvodného obohacení. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy nebylo možné vycházet ze smluvně stanoveného data splatnosti dluhu ani z mechaniky smluvního splácení. Soud proto pro účely stanovení prodlení žalované vycházel z § 1958 odst. 2 OZ, podle něhož nemají-li strany sjednáno, kdy má být dluh splněn, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Tímto okamžikem je doručení výzvy k plnění. Předžalobní výzva byla žalobkyní odeslána dne 20.03.2026. Podle domněnky doby dojití dle § 573 OZ se má za to, že zásilka zaslaná na adresu žalované došla třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 25.03.2026. Žalovaná svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnila, a proto se dostala do prodlení od 26.03.2026, tj. následujícího dne po doručení výzvy. Žalobce má tak vůči žalované právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1970 OZ, jehož výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ (výrok I.). 15.V celém zbývajícím rozsahu, tj. ohledně smluvního úroku, soud žalobu výrokem II. zamítl. Při absolutní neplatnosti smlouvy jako celku jsou neplatná veškerá její ujednání o výši úroků, poplatků a sankcí, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 OZ předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, pokud by strany neplatnost rozpoznaly včas. Soud má za to, že výše sjednaného úroku a RPSN byla natolik excesivní, že tvořila podstatnou náležitost smlouvy, bez níž by žalobce úvěr neposkytl. Vzhledem k tomu, že smlouva byla shledána absolutně neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žádné plnění nad rámec povinnosti žalované vydat přijaté bezdůvodné obohacení, jak je uvedeno ve výroku I., a z tohoto důvodu musela být žaloba ve zbytku zamítnuta (výrok II.). 16.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl úspěšný v rozsahu přiznané částky 18 400 Kč, naopak žalovaná byla úspěšná v rozsahu zamítnuté částky 8 328 Kč. Úspěch žalobce činí 68,84 % a úspěch žalované 31,16 %, rozdíl v míře úspěchu je tedy 37,68 %. Při stanovení výše odměny advokátky žalobce soud vyšel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále též „Advokátní tarif“). Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se opakovaně domáhá svých nároků ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž používá ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, který pouze v jednotlivostech upravuje pro účel konkrétního řízení. Proto soud rozhodl o nákladech právního zastoupení dle § 14b advokátního tarifu. 17.Podle § 14b odst. 1 bod 2 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za 1 úkon právní služby při plném úspěchu 400 Kč. Advokátka žalobce učinila v řízení tyto úkony právní služby: převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění a písemné podání ve věci samé, odměna advokátky proto dosahuje částky 1 200 Kč (tj. 400 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátce náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč. Náklady žalobce za zastoupení advokátem by tak při plném úspěchu dosáhly výše 1 500 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 1 070 Kč. Vzhledem k částečnému úspěchu ve věci soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v poměru odpovídajícím jeho úspěchu, tj. ve výši 968,37 Kč.
18.Náklady řízení v celkové výši 968,37 Kč jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce podle § 149 OSŘ Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ (výrok III.). 19.Lhůtu k plnění dle výroků I., III. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.