Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Fricem ve věci
žalobkyně:[anonymizováno]., IČO [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
zastoupená advokátem [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
proti
žalované:[anonymizováno], narozený dne [anonymizováno]
bytem [anonymizováno]
o zaplacení 35 760 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších 15 760 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 28 000 Kč, zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 997 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 357 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 35 760 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 26.02.2024 mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [anonymizováno]., [anonymizováno], IČ [anonymizováno] a žalovanou, na základě které právní předchůdce žalobkyně dle žaloby poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované číslo [anonymizováno] a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyní smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky [anonymizováno]. K ověření úvěruschopnosti žalovaná poskytla právnímu předchůdci žalobkyně výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listiny a současně byla lustrována v dostupných databázích CEE, ISIR, BRKI a CRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo vyhověno žádosti o úvěr. Žalobkyně uvedla, že pokud by soud neuznal nárok žalobkyně za prokázaný z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala přiznání jistiny žalované částky jako nároku na bezdůvodné obohacení na straně žalované. Předmětem žalobního návrhu byla pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a nesplaceného smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny, a to pouze za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 8 000 Kč, splatných nejpozději 27.06.2024, a to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího pod ni splatnosti úvěru. Dále žalobkyně požadovala přiznání částky 7 760 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně počítanou z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 28.06.2024 do data odeslání předžalobní výzvy 20.07.2025.
2.Usnesením ze dne 23.01.2026 soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o skutečnosti prokazující, že právní předchůdce žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného (soud z důvodu stručnosti na citované usnesení čj. okresni/7_C_11_2026-25 odkazuje). Zároveň byla žalobkyně poučena dle ustanovení § 118a OSŘ 3.Žalobkyně na výzvu soudu dne 27.03.2026 sdělila, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované v databázích, tak jak uvedla v žalobě. Dále žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla ověřována výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy je klientům ponechána rezerva 10 % rozdílu, mimo výdaj na splátku. Na základě uvedených skutečností dle žalobkyně nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak žádosti o úvěr vyhověno. Žalovaná dále doložila pravidelný měsíční příjem od zaměstnavatele [anonymizováno]., a to minimálně ve výši 17 147 Kč a dále tři výpisy ze svého bankovního účtu za období od října 2023 do února 2024. Žalobkyně potvrdila, že žalovaná na úvěr ničeho neuhradila.
4.Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.
5.Soud ve věci postupoval dle ustanovení § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 6.Z žádosti o spotřebitelský úvěr číslo [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaná před poskytnutím úvěru uvedla, že je svobodná, bez vzdělání, žije v pronajatém domě, je zaměstnána u společnosti [anonymizováno] s měsíčním příjem 19 208 Kč, výdaje uvedla ve výši 4 860 Kč.
7.Z výplatního lístku společnosti [anonymizováno] za měsíce září 2023, říjen 2023 a listopad 2023 bylo zjištěno, že v uvedených měsících činila čistá mzda žalované 17 147 Kč.
8.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [anonymizováno] ze dne 26.02.2024 uzavřené mezi společnosti [anonymizováno]. a žalovanou soud zjistil, že žalované byl poskytnut spotřebitelský úvěr až do výše 30 000 Kč, jednalo se o nezajištěný, bezhotovostní úvěr s pravidelným splácením úroků a s možností opakovaného čerpání (revolvingový úvěr), úvěrový limit byl žalované poskytnut dne 26.02.2024 s úrokovou sazbou 40 % měsíčně, roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 5 518,06 % a pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky.
9.Z potvrzení o provedené platbě od společnosti [anonymizováno] bylo zjištěno, že společnost [anonymizováno]. dne 26.02.2024 ve 14:12 hod odeslala na účet [anonymizováno] pod variabilním symbolem [anonymizováno] částku 20 000 Kč pod ID transakce [anonymizováno].
10.Z oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 27.06.2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila, že z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek vyplývajících ze smlouvy o úvěru číslo [anonymizováno] došlo dne 27.06.2024 k zesplatnění úvěru. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 57 878,55 Kč, a to nejpozději do 3 dnů od doručení vyrozumění o zesplatnění.
11.Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 02.06.2025 a ze dne 10.06.2025 a seznamů o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla společností [anonymizováno]. nejdříve postoupena společnosti [anonymizováno]. a následně současné žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.07.2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna a téhož dne byla současnou žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 74 964 Kč, a to do tří dnů od zaslání předžalobní upomínky s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou.
12.Zprávou [anonymizováno]. ze dne 19.02.2026 bylo potvrzeno, že shora uvedený účet patřil žalované, tento byl již zrušen, byl založen dne 21.02.2020 a zrušen dne 04.07.2025 a v uvedeném období banka nedohledala žádnou platbu od odesílatele [anonymizováno]., avšak výpisem z účtu za měsíc březen 2024 bylo potvrzeno, že dne 26.02.2024 žalovaná obdržela pod variabilním symbolem [anonymizováno] dne 26.02.2024 částku 20 000 Kč vyplacenou společnosti [anonymizováno] [anonymizováno]. s uvedením čerpání ze dne 26.02.2024 [anonymizováno]
13.Z výpisů z běžného účtu žalované vedeného u [anonymizováno]. za měsíce říjen 2023 až únor 2024 bylo zjištěno, že konečný zůstatek účtu v říjnu 2023 činil 4 508,20 Kč, v listopadu 2023 činil 62,35 Kč, v prosinci 2023 činil 5 599,23 Kč, v lednu 2024 4 197,58 Kč a v únoru 2024 činil 1 197,25 Kč. Výplata žalované na účet činila v říjnu 2023 17 147 Kč, v listopadu 2023 činila 17 147 Kč, v prosinci 2023 5 000 Kč, v lednu 2024 činila 14 147 Kč a v únoru 2024 činila 12 147 Kč. Z výpisů dále vyplynulo, že žalovaná pravidelně sázela u společnosti [anonymizováno], a to v měsíci listopadu 2023 prosázela 30 620 Kč, v prosinci 2023 prosázela 16 780 Kč, v lednu 2024 30 300 Kč a v měsíci únoru 2024 prosázela 40 420 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěry u jiných společností [anonymizováno]., [anonymizováno] a [anonymizováno] a dále dostávala různé finanční obnosy od fyzických osob (bez bližšího popisu).
14.Podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15.Podle § 86 odst. 1,2 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16.Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. nsoud/33_Cdo_2178_2018 dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob potažmo společnosti jako celku způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. usoud/III.__S_4129_18, v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti, povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele. 17.Dle ustanovení § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18.Je věcí žalobkyně (respektive její právní předchůdkyně), jakým způsobem ke zkoumání úvěruschopnosti přistoupí, pokud však je konkrétní věc předložena soudu, je to soud, který přezkoumává, zda žalobkyně či její právní předchůdkyně dostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost či nikoli. K takovému přezkumu žalobkyně musí nabídnout nejen tvrzení, ale i důkazy o řádném splnění této povinnosti (břemeno tvrzení a břemeno důkazní stíhá žalobkyni). Je pak na soudu, aby po provedeném dokazování vyhodnotil, zda žalobkyně splnila shora uvedenou povinnost plynoucí z citovaných zákonných ustanovení. Aby povinnost žalobkyně mohla být splněna, je třeba vycházet zejména z porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici výpisy z účtu žalované, ze kterých zcela jednoznačně plyne, že žalovaná má nízký příjem, na účet obdržela od zaměstnavatele v říjnu 2023 17 147 Kč, v listopadu 2023 17 147 Kč, v prosinci 2023 5 000 Kč, v lednu 2024 14 147 Kč a v únoru 2024 12 147 Kč. Navíc vyplynulo, že opakovaně čerpala jiné úvěry či zápůjčky u různých společností či fyzických osob, pravidelně měsíčně prosázela desítky tisíc korun a zůstatek na účtu se pohybuje v řádu pár tisíců korun. Tedy právní předchůdkyni muselo být zřejmé, že příjem žalované zdaleka nestačí na její výdaje a pravidelné sázení a nemohla uzavřít, že žalovaná bude schopna úvěr řádně splácet, o čemž svědčí i fakt, že na poskytnutý úvěr žalovaná neuhradila ničeho.
19.Ze shora uvedeného soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr poskytla, aniž by při jeho poskytnutí byla úvěruschopnost žalované posuzována, respektive byla posouzena zcela formálně a nedostatečně, a to bez patřičné a očekávatelné obezřetnosti ze strany právní předchůdkyně žalobkyně.
20.Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná, dle které nelze žalobkyni požadované právo přiznat, lze jí přiznat pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 OZ. Žalovaná byla v řízení nečinná, na výzvy soudu nereagovala. V řízení bylo prokázáno, že peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč byly žalované poskytnuty a že žalovaná na tuto částku nic neuhradila. Žalovaná je tak dle § 2993 OZ povinna vrátit žalobkyni to, co podle neplatné smlouvy obdržela a dosud neuhradila, tedy 20 000 Kč. V řízení bylo prokázáno postoupení pohledávky na současnou žalobkyni i to, že o postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna. Soud výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 20 000 Kč. 21.Žalobkyně nemá nárok ani na úrok z prodlení podle § 1970 OZ, neboť je třeba vycházet z toho, že spotřebitelský úvěr ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byl žalované poskytnut v rozporu s požadavky na zkoumání úvěruschopnosti podle § 86 a násl. uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru, pak nutně z toho musí vyplývat i nutnost použít důsledky s tím spojené vyjádřené v ust. § 87 uvedeného zákona, tedy nejen závěr o neplatnosti, ale současně i pravidlo, že v takovém případě je pak spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V této souvislosti je třeba připomenout závěry vyplývající z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 20.04.2022, tedy že je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1, věta druhá, zák. č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nemá poskytovatel úvěru nárok na sjednané úroky a poplatky; a nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 OZ mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době určené podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů. To tak znamená, že pokud stranami takto neplatně sjednaného úvěru nedojde k dohodě o splatnosti vrácení poskytnutých finančních prostředků, bude tato splatnost teprve určena soudem (dle závěrů Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky Pardubice čj. krajsky/23_Co_343_2024-78 ze dne 17.12.2024). Soud tak výrokem II. s ohledem na shora uvedené žalobu v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších 15 760 Kč a úroku z prodlení, zamítl. 22.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 OSŘ, tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se žalobou domáhala přiznání částky 35 760 Kč, žalobě bylo vyhověno pro částku 20 000 Kč a žaloba byla pro částku 15 760 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 56 % ku 44 % žalované. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 12 % ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 431 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 8 970 Kč (3 úkony právní služby po 2 540 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč včetně 21 % DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). V projednávané věci je třeba vycházet z § 14b advokátního tarifu, neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, přestože lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z § 14b odst. 1 bod 3. advokátního tarifu, které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty přes 30 000 Kč do 50 000 Kč částkou 700 Kč a z odst. 6 písm. a) citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. 23.Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 788 Kč (uhrazeným ve výši 1 431 Kč a doměřeným ve výši 357 Kč), dále náklady právního zastoupení za tři úkony do podání žaloby ve výši 3 x 700 Kč (odměna podle § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění účinném po 01.01.2025), paušální náhradou za tři úkony ve výši 300 Kč (tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a/ této vyhlášky), jedním úkonem po podání žaloby za podané vyjádření ve výši 2 540 Kč dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu, jednou paušální náhradou k tomuto úkonu ve výši 450 Kč a 21 % daní z přidané hodnoty z částky 5 390 Kč, tedy ve výši 1 132 Kč. Celkem náklady řízení představují částku 8 310 Kč, z těchto nákladů má žalobkyně nárok na zaplacení 12 %, tedy po zaokrouhlení na zaplacení částky 997 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 OSŘ). 24.Poplatková povinnost žalobkyně uhradit soudní poplatek vyplývá ze sazebníku poplatků zákona číslo 549/1991 Sb., položky 2 bodu 1. písm. c) ve spojení s bodem 2. stejné položky. Výše soudního poplatku činí 1 788 Kč, žalobkyně na soudním poplatku uhradila 1 431 Kč. Soud výrokem IV. tohoto rozsudku rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 357 Kč.
--- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, a to prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce Pardubice.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem výkonu soudního rozhodnutí nebo exekucí.
Doplatek soudního poplatku je žalobkyně povinna uhradit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách číslo 3703-424591/0710 pod VS 0711001126.
V případě, že doplatek soudního poplatku nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, bude předán k vymáhání orgánu celní správy.