Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno],
zastoupené advokátem [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno] 2,
o zaplacení částky 66 110,98 Kč s přísl.
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 13 224 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 750 Kč měsíčně, splatných vždy každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se ve zbytku nároku zamítá.
III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na náklady řízení 10 152 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 66 110,98 s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitelka společnost [anonymizováno]., IČ [anonymizováno] uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] dne [anonymizováno], na jejíž základě poskytl žalované téhož dne úvěr ve výši 55 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 25.05.2027. Úvěr měl být splacen v 48 pravidelných měsíčních splátkách a konečná splatnost měla nastat dne 25.05.2027. Žalovaná se ovšem dostala do prodlení se splácením úvěru, a proto došlo dne 29.09.2024 k zesplatnění veškerých závazků vyplývajících ze Smlouvy, a to v souladu s částí B) odst. 6.3. Smlouvy. Úvěr byl dle části A) Smlouvy úročen smluvním úrokem ve výši 69,09 % p.a., který dle části B) odst. 2.2. Smlouvy běžel od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, přičemž bylo sjednáno přirůstání smluvního úroku k jistině. Žalobkyně se ovšem rozhodla, že smluvní úrok požaduje pouze od data poskytnutí úvěru do jeho zesplatnění, tedy za období od [anonymizováno] do 29.09.2024. Kapitalizovaná výše smluvního úroku tak činí 52 886,98 Kč. Spolu se Smlouvou byl dne [anonymizováno] uzavřen Dodatek č. [anonymizováno] (dále jen „Dodatek“), dle kterého došlo k uzavření Smlouvy a Dodatku prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobkyně www.[anonymizováno].cz a dalších prostředků komunikace na dálku. Následně se seznámila s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením Smlouvy provedl posouzení úvěruschopnosti žalované, která mu v této souvislosti předložil zejména fotokopii originálu platného osobního dokladu, doklady o příjmu (výměr důchodu, případně výpisy z bankovního účtu žalovaného) a další doklady a informace požadované žalobkyní nezbytné pro posouzení její úvěruschopnosti. Současně právní předchůdce žalobkyně lustroval žalovanou v registrech SOLUS a NRKI, o čemž pořídil příslušný záznam. V souhrnném hodnocení žalované jsou uvedeny její příjmů a výdaje. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovanéč.[anonymizováno]. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [anonymizováno]. Dluh nebyl žalovanou uhrazen dle předžalobní upomínky.
2.Žalovaná s žalobou, ani s rozhodnutím bez nařízení jednání, nesouhlasila. Prostřednictvím svého právního zástupce pak nejprve namítala nevědomost o uzavření předmětné smlouvy o úvěru, následně pak namítala neplatnost úvěrové smlouvy pro nesplnění předpokladů pro uzavření tzv. spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to s ohledem na skutečnost, že dle jejího názoru nedošlo k řádné akceptaci smlouvy, dále pak nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, kdy z žalobkyní doložených listin nevyplývá, že došlo k postoupení konkrétní pohledávky za žalovanou, ale pouze k uzavření rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, a zejména nedostatečné zkoumání její úvěruschopnosti, a to s ohledem na nedostatečné zkoumání výdajů žalované, jejích dalších dluhů a úvěrů.
3.Soud pak vyzval při jednání konaném dne [anonymizováno] žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení a důkazů, a to k doložení aktivní legitimace žalobkyně. Žalobkyně pak podáním ze dne 21.05.2026 doplnila tvrzení a doložila Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno], včetně seznamu postupovaných pohledávek, včetně pohledávky za žalovanou.
4.Soud při svém rozhodování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Ze Smlouvy o úvěru [anonymizováno] uzavřené dne [anonymizováno] bylo zjištěno, že mezi původní věřitelkou [anonymizováno]. a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované téhož dne poskytnut úvěr ve výši 55 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 25.05.2027. Úvěr měl být splacen v 48 pravidelných měsíčních splátkách a konečná splatnost měla nastat dne 25.05.2027. Žalovaná se ovšem dostala do prodlení se splácením úvěru, a proto došlo dne 29.09.2024 k zesplatnění veškerých závazků vyplývajících ze Smlouvy, a to v souladu s částí B) odst. 6.3. Smlouvy. Úvěr byl dle části A) Smlouvy úročen smluvním úrokem ve výši 69,09 % p.a., který dle části B) odst. 2.2. Smlouvy běžel od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, přičemž bylo sjednáno přirůstání smluvního úroku k jistině. Žalobkyně se ovšem rozhodla, že smluvní úrok požaduje pouze od data poskytnutí úvěru do jeho zesplatnění, tedy za období od [anonymizováno] do 29.09.2024. Kapitalizovaná výše smluvního úroku tak činí 52 886,98 Kč. Spolu se Smlouvou byl dne [anonymizováno] uzavřen Dodatek č. [anonymizováno] (dále jen „Dodatek“), dle kterého došlo k uzavření Smlouvy a Dodatku prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobkyně www.[anonymizováno].cz a dalších prostředků komunikace na dálku. Následně se seznámila s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením Smlouvy provedl posouzení úvěruschopnosti žalované, která mu v této souvislosti předložil zejména fotokopii originálu platného osobního dokladu, doklady o příjmu (výměr důchodu, případně výpisy z bankovního účtu žalovaného) a další doklady a informace požadované žalobkyní nezbytné pro posouzení její úvěruschopnosti. Současně právní předchůdce žalobkyně lustroval žalovanou v registrech SOLUS a NRKI, o čemž pořídil příslušný záznam. V souhrnném hodnocení žalované jsou uvedeny její příjmů a výdaje. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovanéč.[anonymizováno].
5.Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno] ve spojení se Společným prohlášením a se seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že původní věřitelka, společnost [anonymizováno]. postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně, stejně tak předžalobní upomínku ze dne [anonymizováno].
6.Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2390 OZ, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7.Podle § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8.Podle § 1883 OZ postoupení pohledávky nemá účinky vůči osobě, která dluh zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, dokud jí postupitel o postoupení pohledávky nevyrozumí nebo dokud jí postupník postoupení pohledávky neprokáže. 10.Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11.Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12.Podle § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 13.Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původní věřitelkou a žalobkyní. Účinnost postoupení pohledávky vůči žalovanému ve smyslu 1882 odst. 1 o. z. je založena písemným oznámením doporučeně odeslaným původní věřitelkou žalovanému na jím uvedenou kontaktní adresu (shodnou s adresou trvalého pobytu uvedenou shora v záhlaví tohoto rozsudku).
14.Účastníci uzavřeli smlouvu, kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o úvěru uzavřenou v režimu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2390 OZ, neboť původní věřitelka se na jejím základě zavázala poskytnout peníze, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaná je spotřebitelem ve smyslu § 419 OZ, jedná se o úvěr spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. 15.Předmětem podnikání původní věřitelky je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 zák. č. 257/2016 Sb. Vzhledem k tomu je původní věřitelka podle § 75 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. povinna při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 01.04.2015, č. j. nssoud/1_As_30_2015-39, který se vztahoval k § 9 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 30.11.2016, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli. 16.Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní, které soud provedl, vyplývá, že původní věřitelka uzavřela zákonu odpovídajícím způsobem s žalovanou smlouvu o úvěru, a následně vzniklou pohledávku za žalovanou postoupila původní věřitelka žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno]. Soud proto nemohl přihlédnout k námitce žalované týkající se formální nesprávnosti způsobu uzavření smlouvy, uzavřené formou tzv. elektronické komunikace na dálku, včetně prověření účtu žalované k zaslání uvěrové částky. Stejně tak nebylo přihlédnuto k námitce nedostatku aktivní legitimace žalobkyně, kdy bylo doloženo postoupení konkrétní pohledávky za žalovanou.
17.Dle názoru soudu však původní žalobkyně řádným způsobem neposoudila s odbornou péčí schopnost spotřebitele (žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Původní věřitelka učinila dotaz na SOLUS s tím, že z výstupu nic nezjistila, dotazem na NRKI bylo zjištěno, že žalovaná měla již 6 žádostí o úvěr a s výší úvěrů 895 466 Kč a číslo [anonymizováno] již značí vyšší riziko, že klient nebude splácet úvěr. Dále doložila doklad o výměře důchodu žalované ve výši 22 841 Kč, výpis z účtu za měsíc červen k doložení příjmů. Z posledního listinného důkazu týkající se úvěruschopnosti žalovaného je tzv. hodnocení klienta, což je dokument vyhotovený žalobkyní, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaná má příjmem pouze ze starobního a vdovského důchodu ve výši 25 166 Kč, nemá tedy jiný měsíční příjem. Její měsíční výdaje (životní minimum) jsou dle formuláře 4 860 Kč a na bydlení (inkaso, nájemné) 7 987 Kč, a splátky 7 987 Kč [anonymizováno] [anonymizováno]. Volné zdroje tak měli činit 5 579 Kč. Sama žalovaná pak doložila existenci dalšího úvěru u společnosti [anonymizováno] [anonymizováno]. č. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] na úvěrovou částku 150 000 Kč, s faktickým celkovou výší úhrady úvěru 504 180 Kč. Dále pak doložila existenci exekučního řízení pro oprávněného [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] pro částku přesahující 100 000 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že k ověření výdajů žalované žalobkyni ničeho neprověřila a nedoložila, a vycházela z pro ni optimálních údajů neodpovídajících realitě. Stejně tak má soud důvodné pochybnosti o tom, jak původní věřitel žalované prověřoval její faktické výdaje s bydlením, a dalšími potřebami. S ohledem na tyto důvodné pochybnosti o výši pravidelných měsíčních výdajů žalované je o to více nutno trvat na ověření výdajové stránky žalované, což žalobkyně neučinila. Soud tedy uzavírá, že původní věřitelka posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zák. č. 257/2016 Sb. zcela nedostatečně a nedostála tak standardu odborné péče, který jí ukládá § 76 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. O tom, že žalovaná neměla ke splácení zřejmě dostatek prostředků svědčí i fakt, že úvěr (úvěry) přestala splácet. Pokud by si žalobkyně (její předchůdkyně) vyžádala celý výpis z účtu, měla by lepší představu o nákladech žalované na živobytí. 18.Protože původní věřitelka v rámci předsmluvních povinností nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., je třeba smlouvu o úvěru podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. hodnotit jako neplatnou. Soud k této neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 OZ (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25.07.2018, sp. zn. nsoud/33_Cdo_2178_2018, či nález Ústavního soudu z 26.02.2019, sp. zn. usoud/III._S_4129_18).V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb.). Následkem neplatnosti smlouvy o zápůjčce uzavřené v režimu spotřebitelského úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalované vrátit žalobkyni peníze, které jí byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytnuty, a to v době přiměřené jeho možnostem. Závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy pak napomáhá také úroková sazba 69,09 % ročně. 19.Žalované byly na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytnuty peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč, kdy žalovaná uhradil na tuto jistinu celkem 41 776 Kč, kdy tato částka nebyla mezi účastníky sporována. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 224 Kč, jakožto rozdíl mezi poskytnutým úvěrem a uhrazenými splátkami.
20.Neplatnost smlouvy o úvěru (zápůjčce) uzavřené v režimu spotřebitelského úvěru podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. má dále za následek, že povinnost úvěrovaného žalovaného vrátit peníze z takovéto smlouvy není vázána na výzvu žalobkyně. Tato povinnost žalované je podmíněna případnou dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Vzhledem k tomu, že v dané věci splatnost účastníky dohodnuta nebyla, určil ji soud, v jak je uvedeno výše, ve splátkách odpovídajících majetkové a osobní situaci žalované. Zároveň pak žalovaná není v prodlení s plněním dluhu 13 224 Kč (§ 1968 OZ), a žalobkyně proto nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 OZ z této přiznané částky. 21.S ohledem na výše uvedené závěry soudu o neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy byla žaloba ve zbytku nároků zamítnuta.
22.Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci úspěch menší než neúspěch. Soud proto náhradu nákladů poměrně rozdělil, kdy převažující úspěch měla žalovaná. Požadovala-li žalobkyně zaplacení částky 66 110,98 Kč a byla jí přiznána pouze částka 13 224 Kč, měla žalobkyně úspěch pouze do 20,003 %. Odečte-li soud od úspěchu žalované (žaloba zamítnuta co do částky 52 886,98 Kč, tedy úspěch žalované 79,99 %) neúspěch 20,003 %, má žalobkyně nárok na 59,987, tedy po zaokrouhlení 60 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady byly vynaloženy v souvislosti se zastoupením žalované advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 66 110,98 Kč sestávající z částky 3 780 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, a 2 účasti u jednání soudu dne [anonymizováno] a [anonymizováno]) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 a. t. Celkem by tedy žalované náležela při plném úspěchu ve věci náhrada nákladů ve výši 16 920 Kč. Protože má však nárok pouze na 60 % z 16 920 Kč, přiznal soud žalované na nákladech řízení částku 10 152 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 OSŘ splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li účastníci povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.