Okresní soud v Mělníku rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Pirklovou, LL.M. ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] trvale bytem [anonymizováno] (adresa úřadu)
o zaplacení 37 200 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku:
- částku 20 000 Kč,
- zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od [anonymizováno] do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá co do:
- částky 17 200 Kč,
- zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od [anonymizováno] do [anonymizováno],
- zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 000 Kč od [anonymizováno] do zaplacení,
- zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 20 000 Kč od [anonymizováno] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 359 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 37 200 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru označené jedinečným identifikátorem [anonymizováno], uzavřené dne [anonymizováno], mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [anonymizováno], IČO [anonymizováno], prostřednictvím webových stránek [anonymizováno] (dříve také [anonymizováno]) Tvrdí, že žalovanému byl poskytnut na jeho bankovní účet úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit společně se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, proto byl dne [anonymizováno] zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky. Pohledávka byla následně na základě smluv o postoupení pohledávek převedena na žalobkyni. Předmětem žaloby je:
zaplacení 8 000 Kč představujících smluvní úrok za jeden měsíc,
zaplacení 9 200 Kč představujících kapitalizovanou smluvní pokutu sjednanou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od [anonymizováno] (zesplatnění úvěru) do [anonymizováno] (odeslání předžalobní upomínky),
zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od [anonymizováno] do zaplacení.
Pro případ, že by nebyl shledán důvodným nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, uplatňuje žalobkyně v rozsahu poskytnuté jistiny nárok z bezdůvodného obohacení.
2.Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba řádně doručena do jeho datové schránky. Ze záznamu o doručení přitom vyplývá, že se žalovaný do datové schránky přihlásil dne [anonymizováno].
3.Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Společnost [anonymizováno], IČO [anonymizováno], sídlem [anonymizováno] a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, označenou jedinečným identifikátorem [anonymizováno], na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na dobu neurčitou částku 3 000 Kč, za což se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 40 % měsíčně. Pro případ prodlení s úhradovou jakékoliv splátky úroku se zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (smlouva o spotřebitelském úvěru na č.l. 7-8, všeobecné obchodní podmínky na č.l. 11-15, občanský průkaz žalovaného na č.l. 16-17, řidičský průkaz na č.l. 18, kartička zdravotní pojišťovny na č.l. 19). Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na účet č. [anonymizováno] dne [anonymizováno] v 14.06 hodin částku 3 000 Kč a stejného dne v 16.55 hodin částku 17 000 Kč. Žalovaný je majitelem uvedeného účtu. Dispoziční oprávnění k účtu má rovněž paní [anonymizováno], nar. [anonymizováno], která je matkou žalovaného (potvrzení o platbě na č.l. 9, 10, vyjádření banky na č.l. 35, výpis z informačního systému základních registrů). Žalovanému byl dne [anonymizováno] zaslán dopis od [anonymizováno], oddělení vymáhání pohledávek, kterým mu bylo oznámeno, že ke dni [anonymizováno] došlo k zesplatnění úvěru vyplývajícího ze smlouvy o úvěru [anonymizováno] od společnosti [anonymizováno] Dlužná částka byla vyčíslena na 47 563,53 Kč (oznámení o zesplatnění na č.l. 20). Společnost [anonymizováno]., IČO [anonymizováno], a společnost [anonymizováno], IČO [anonymizováno], uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž dle přílohy byly postoupeny dvě pohledávky za žalovaným, a to ze smlouvy označené jedinečným identifikátorem [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] a ze smlouvy označené jedinečným identifikátorem [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]. Společnost [anonymizováno]., IČO [anonymizováno], pohledávky následně postoupila žalobkyni (smlouvy o postoupení pohledávek v informačním systému soudu včetně příloh). Žalovanému bylo dopisem ze dne 06.02.2026 oznámeno, že pohledávka věřitele [anonymizováno] (dříve [anonymizováno].) byla postoupena na společnost [anonymizováno]. Dopisem byl rovněž vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky ve výši 66 141,45 Kč, a to do tří dnů. Dopis byl odeslán dne [anonymizováno] (dopis na č.l. 21, potvrzení o podání na č.l. 22).
4.Po právní stránce soud hodnotil věc podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
5.Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6.Podle § 3016 OZ ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
7.Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8.Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9.Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10.Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 OZ stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11.Dle § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12.Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13.Soud předně konstatuje, že žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi žalovaným a její právní předchůdkyní byla dne [anonymizováno] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. K prokázání těchto tvrzení však předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru označenou identifikátorem [anonymizováno], z jejíhož obsahu vyplývá závazek poskytnout žalovanému toliko částku 3 000 Kč. Žádný dodatek ke smlouvě, změnu úvěrového rámce ani jinou listinu, z níž by bylo možno dovodit smluvní základ pro poskytnutí dalších 17 000 Kč, žalobkyně nepředložila. Soud má za pravděpodobné, že mezi tvrzeními žalobkyně a předloženými listinami existuje rozpor v důsledku administrativního pochybení, spočívajícího například v nepředložení dodatku ke smlouvě nebo jiné související dokumentace. Žalobkyně se však z jednání omluvila a jeho konání se nezúčastnila, a uvedený rozpor tak nebyl v průběhu řízení odstraněn. Za této procesní situace nemůže soud nahrazovat aktivitu žalobkyně a vycházet z domněnky, že taková listina existuje. Soud proto považuje za prokázané pouze to, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 3 000 Kč.
14.Ve vztahu k této smlouvě soud dále zkoumal splnění povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
15.Povinnost poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele je třeba vykládat s ohledem na konkrétní parametry sjednávaného úvěru. Rozsah a intenzita tohoto posouzení se může lišit podle výše úvěru, délky jeho čerpání, způsobu splácení i rizik, která pro spotřebitele představuje. Avšak ani u úvěru nižší hodnoty nelze na povinnost posoudit úvěruschopnost rezignovat zcela. Naopak je vždy nezbytné, aby poskytovatel před uzavřením smlouvy disponoval alespoň základními informacemi o příjmové a finanční situaci spotřebitele, které mu umožní učinit kvalifikovaný závěr o jeho schopnosti dostát sjednaným závazkům. Žalobkyně netvrdila žádné konkrétní skutečnosti svědčící o tom, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Netvrdila, jaké údaje o příjmech, výdajích, majetkových poměrech či závazcích žalovaného měla k dispozici, ani zda byly ověřovány informace z registrů dlužníků či jiných databází. K této otázce rovněž nepředložila žádné důkazy. Za této situace soud uzavírá, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ohledně splnění povinnosti vyplývající z § 86 zák. č. 257/2016 Sb.. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, aniž by jeho úvěruschopnost řádně posoudila. Následkem takového postupu je podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. neplatnost smlouvy, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti. Žalovaný je tedy povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu ve výši 3 000 Kč.
16.Současně bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému dne [anonymizováno] na jeho účet kromě uvedených 3 000 Kč ještě další částku 17 000 Kč. Pro toto plnění však nebyl v řízení prokázán žádný smluvní ani jiný právní důvod. Žalobkyně se přitom těchto prostředků v řízení výslovně domáhá a bylo nepochybně prokázáno, že byly připsány na účet žalovaného. V rozsahu částky 17 000 Kč se proto žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatil plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ a je povinen toto bezdůvodné obohacení vydat.
17.Žaloba je proto důvodná v rozsahu částky 20 000 Kč, sestávající z částky 3 000 Kč představující povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. a z částky 17 000 Kč představující vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 OZ
18.Nárok na zaplacení smluvního úroku ve výši 8 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 9 200 Kč soud zamítl. Předně tato plnění žalobkyně odvozovala od smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou soud v rozsahu prokázaného úvěru 3 000 Kč shledal neplatnou podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb.. Současně žalobkyně neprokázala existenci jakéhokoliv smluvního základu pro poskytnutí dalších 17 000 Kč, z nichž rovněž při výpočtu uplatněného smluvního úroku a smluvní pokuty vycházela. Přestože tvrdila uzavření úvěrového vztahu v celkové výši 20 000 Kč, předložila pouze smlouvu na částku 3 000 Kč a žádný dodatek, změnu úvěrového rámce ani jinou listinu osvědčující vznik povinnosti žalovaného hradit smluvní úrok či smluvní pokutu z částky převyšující 3 000 Kč nepředložila.
19.Soud se dála zabýval tím, od kdy byl žalovaný v prodlení. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost podle § 1970 OZ platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení. Žalobkyně požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení již od [anonymizováno] s tvrzením, že úvěr byl zesplatněn výzvou ze dne [anonymizováno]. K této výzvě však nepředložila žádný doklad o jejím odeslání ani doručení žalovanému, a neprokázala tedy, že se výzva dostala do dispoziční sféry žalovaného. Již z tohoto důvodu nelze mít za prokázané, že se celý dluh stal ke dni [anonymizováno] splatným. Nadto soud přihlédl i k obsahu samotné výzvy. Ačkoli je v ní uvedeno, že pohledávka vyplývá ze smlouvy uzavřené se společností [anonymizováno], výzva sama je podepsána jako „[anonymizováno] oddělení vymáhání pohledávek“. Z listiny přitom nijak nevyplývá, kdo je jejím odesílatelem ani z jakého titulu je oprávněn vůči žalovanému jednat. Není z ní patrné, zda [anonymizováno] představuje obchodní označení věřitele, jeho organizační složku, smluvního zástupce či jinou osobu. Průměrný spotřebitel tak z obsahu výzvy nemusel být schopen jednoznačně dovodit, kdo vůči němu pohledávku uplatňuje a kdo činí právní jednání směřující k zesplatnění úvěru. Žalobkyně však doložila, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [anonymizováno], a to do tří dnů. Dopis byl odeslán [anonymizováno], v souladu s § 573 OZ byl dopis doručen dne [anonymizováno] a splatnost tak nastala v souladu s § 607 OZ dne [anonymizováno]. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení podle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od [anonymizováno] a z přiznané částky 20 000 Kč, ve zbytku pak nárok zamítl.
20.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ tak, že úspěšnější žalobkyni přiznal poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši 7,53 % z plné náhrady nákladů řízení. Plná náhrada nákladů by činila 4 764 Kč a skládá se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 860 Kč, nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 2 100 Kč (3 úkony x odměna ve výši 700 Kč), dále paušální náhrady výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 504 Kč (21 % z částky 2 400 Kč). Soud proto přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů ve výši 359 Kč (7,53 % z 4 764 Kč). Jejich zaplacení soud k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 OSŘ
21.Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ
--- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.