Okresní soud v Blansku rozhodl soudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci
žalobce: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno] zastoupený advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o zaplacení [anonymizováno] Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [anonymizováno] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [anonymizováno].
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [anonymizováno] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku [anonymizováno] s příslušenstvím. Uvedl, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], č.j. [anonymizováno], přičemž účastníci uzavřeli Dohodu manželů o majetkových poměrech, bydlení a výživném po dobu po rozvodu manželství ze dne [anonymizováno]. Za trvání manželství žalovaná poskytla žalobci čestná prohlášení o tom, že za zdaňovací období roku 2020, 2021, 2022 a 2023 neměla vlastní příjem přesahující částku uvedenou v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, tato prohlášení však nebyla pravdivá, jelikož po celou dobu žalovaná pobírala také invalidní důchod, o čemž žalobce nevěděl. Žalobce byl žalovanou udržován v přesvědčení, že pokud na společný účet přicházela nějaká plnění, jednalo se o dávky státní sociální podpory, proto se mylně domníval, že se jedná o příjmy, které se pro účely uplatnění slevy na dani do příjmů manželky nezahrnují a v dobré víře ve svých daňových přiznáních za roky 2021, 2022 a 2023 uplatnil slevu na manželku ve výši [anonymizováno] dle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, v důsledku čehož mu byl každý rok vrácen přeplatek na dani a daňový bonus. V důsledku neoprávněného čerpání slevy na manželku z důvodu nepravdivých čestných prohlášení žalované byly následně žalobci doručeny Platební výměry Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne [anonymizováno], kterými mu byla uložena povinnost vrátit přeplatek na dani a daňový bonus ve výši [anonymizováno] za rok 2021 a [anonymizováno] za rok 2022. Tyto finanční částky, které byly poukazovány do společného jmění manželů účastníků, činily v každém z těchto zdaňovacích období částku [anonymizováno], dohromady tedy [anonymizováno]. Dále byla žalobci doručena Vyrozumění o úroku z prodlení Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne [anonymizováno], ve kterých mu byla uložena povinnost uhradit úroky z prodlení v důsledku výše uvedených platebních výměrů (za zdaňovací období 2021 ve výši [anonymizováno] a za zdaňovací období 2022 ve výši [anonymizováno]). Poměrně pak úroky z prodlení v důsledku neoprávněného uplatnění slevy na manželku činily [anonymizováno] za rok 2021 a [anonymizováno] za rok 2022. Výše uvedená sleva na dani byla poukázána do společného jmění manželů a v tomto režimu byla taktéž spotřebována. Žalobce uhradil závazek i za žalovanou, v důsledku čehož mu vznikl regresní nárok ve výši alespoň poloviny uhrazené částky, tj. [anonymizováno]. Žalobce přitom svůj nárok opírá o čl. II. odst. 7 Dohody manželů o majetkových poměrech, bydlení a výživném po dobu po rozvodu manželství ze dne [anonymizováno], v němž bylo sjednáno, že závazky v dohodě neuvedené budou ode dne rozvodu manželství zavazovat toho z manželů, který se dopustil jednání, v souvislosti se kterým závazek vznikl, přičemž pro případ, že by druhý z manželů byl kdykoliv v budoucnu nucen z takového titulu plnit, má vůči prvnímu manželu nárok na náhradu toho, co plnil, a první je povinen takový nárok uspokojit. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky [anonymizováno] prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou ze dne [anonymizováno], žalovaná však na tuto předžalobní výzvu ničeho neuhradila.
2.Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že mezi účastníky byla dne [anonymizováno] uzavřena Dohoda o vypořádání majetkových poměrů, bydlení a výživného pro dobu po rozvodu manželství, přičemž v době uzavření této dohody již byly slevy na manželku vyplaceny a tato částka tak měla být předmětem vypořádání, navíc se ze společného účtu čerpalo v drtivé většině na potřeby dětí, včetně invalidního důchodu žalované. Popřela, že by žalobce nevěděl o skutečnosti, že žalovaná pobírá invalidní důchod, jelikož účastníci měli společný účet, na který byl její důchod poukazován. K čestným prohlášením ohledně svých příjmů uvedla, že neporozuměla, o jaké příjmy se má jednat, domnívala se, že jde o výdělečnou činnost, a bylo věcí žalobce, aby své nároky se zaměstnavatelem řádně probral a vyjasnil. Není tedy možné vymáhat plnění ze SJM, které bylo vypořádáno dohodou poté, co již plnění bylo připsáno na společný účet, a že žalobce nevěděl, že bude muset něco vracet, na to nemá vliv.
3.Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:
4.Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [anonymizováno], č. j. [anonymizováno], vyplývá, že manželství účastníků bylo rozvedeno, přičemž rozhodnutí nabylo právní moci dne [anonymizováno].
5.Z Dohody manželů o majetkových poměrech, bydlení a výživném pro dobu po rozvodu manželství ze dne [anonymizováno] se podává, že účastníci si v souvislosti s rozvodem vypořádali společné jmění manželů, přičemž odst. II. bod 7 Dohody obsahuje prohlášení, že manželé nemají žádných dalších závazků vůči třetím osobám vzniklých za dobu trvání manželství, které by mohly zavazovat druhého manžela, s tím, že závazky v Dohodě neuvedené budou zavazovat toho z manželů, který se dopustil jednání, v souvislosti se kterým závazek vznikl, přičemž pro případ, že by druhý z manželů byl povinen z takového titulu plnit, má vůči prvnímu manželu nárok na náhradu toho, co plnil.
6.Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [anonymizováno] č. j. [anonymizováno], který nabyl právní moci dne [anonymizováno], soud zjistil, že manželství účastníků trvalo od [anonymizováno] do [anonymizováno] a bylo rozvedeno postupem podle § 757 OZ, jelikož účastníci mj. předložili k důkazu shora uvedenou dohodu o vypořádání ze dne [anonymizováno]. 7.Z čestných prohlášení ze dne [anonymizováno], dne [anonymizováno], dne [anonymizováno] a dne [anonymizováno] soud zjistil, že jejich obsahem je prohlášení žalované, že v příslušném zdaňovacím období let 2020 - 2023 neměla vlastní příjem přesahující částku uvedenou v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů ([anonymizováno]).
8.Z e-mailu ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že [anonymizováno] informovala žalobce, že k [anonymizováno] byla zrušena dispoziční práva pro disponenta [anonymizováno] (žalovanou).
9.Ze dvou potvrzení [anonymizováno]. ze dne [anonymizováno] o příchozích úhradách ze dne [anonymizováno] a dne [anonymizováno] vyplývá, že na účet žalobce byly připsány částky [anonymizováno] a [anonymizováno], a to z účtu č. [anonymizováno], dle tvrzení žalobce se jednalo o přeplatky na dani od finančního úřadu.
10.Z platebního výměru na daň z příjmů za rok 2021 vyhotoveného Finančním úřadem pro Jihomoravský kraj dne [anonymizováno] vyplývá, že vyměřil žalobci daňový bonus ve výši [anonymizováno]. Z odůvodnění mj. vyplývá, že správce daně v rámci vyhledávací činnosti zjistil, že manželka žalobce pobírala po celý rok 2021 invalidní důchod druhého stupně v celkové výši [anonymizováno] a její vlastní příjem tak přesáhl částku [anonymizováno], proto žalobce neoprávněně uplatnil slevu na manželku ve výši [anonymizováno]; správce daně konstatoval, že vzhledem ke skutečnosti, že daňovému subjektu byl dne [anonymizováno] vrácen zaměstnavatelem přeplatek na dani a daňový bonus v úhrnné výši [anonymizováno], je žalobce povinen tuto částku vrátit a doplatit i rozdíl ve výši [anonymizováno], proto vyzval žalobce k úhradě rozdílu mezi vyměřenou daní, daňovým bonusem a úhrnem vyplacených daňových bonusů v úhrnné výši [anonymizováno] ve lhůtě 15 dnů.
11.Z potvrzení [anonymizováno]. ze dne [anonymizováno] o odchozí úhradě vyplývá, že z účtu č. [anonymizováno], jehož majitelem je žalobce, byla dne [anonymizováno] provedena platba ve výši [anonymizováno] na účet [anonymizováno] pod VS [anonymizováno] (rodné číslo žalobce); soudu je z úřední činnosti známo, že se jedná o účet Finančního úřadu Jihomoravský kraj pro daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání.
12.Z platebního výměru na daň z příjmů za rok 2022 vyhotoveného Finančním úřadem pro Jihomoravský kraj dne [anonymizováno] vyplývá, že vyměřil žalobci daň ve výši [anonymizováno]. Z odůvodnění mj. vyplývá, že správce daně v rámci vyhledávací činnosti zjistil, že manželka žalobce pobírala po celý rok 2022 invalidní důchod druhého stupně v celkové výši [anonymizováno] a její vlastní příjem tak přesáhl částku [anonymizováno], proto byla žalobcem neoprávněně uplatněna sleva na manželku žijící ve společné domácnosti ve výši [anonymizováno]; správce daně konstatoval, že vzhledem ke skutečnosti, že daňovému subjektu byl dne [anonymizováno] vrácen zaměstnavatelem přeplatek na dani a daňový bonus ve výši [anonymizováno], je žalobce povinen vrátit částku ve výši [anonymizováno]. Vyzval proto žalobce k úhradě rozdílu mezi vyměřenou daní, daňovým bonusem a úhrnem vyplacených daňových bonusů v úhrnné výši [anonymizováno] ve lhůtě 15 dnů.
13.Z potvrzení [anonymizováno]. ze dne [anonymizováno] o odchozí úhradě vyplývá, že z účtu č. [anonymizováno], jehož majitelem byl žalobce, byla dne [anonymizováno] provedena platba ve výši [anonymizováno] na účet [anonymizováno] pod VS [anonymizováno].
14.Z vyrozumění Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne [anonymizováno] o úroku z prodlení za zdaňovací období od [anonymizováno] do [anonymizováno], číslo poplatníka [anonymizováno], soud zjistil, že správce daně eviduje k [anonymizováno] nedoplatek na úroku z prodlení z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do [anonymizováno] ve výši [anonymizováno] a vyzval žalobce k jeho úhradě.
15.Z potvrzení [anonymizováno]. ze dne [anonymizováno] o odchozí úhradě vyplývá, že z účtu č. [anonymizováno], jehož majitelem byl žalobce, byla dne [anonymizováno] provedena platba ve výši [anonymizováno] na účet [anonymizováno] pod VS [anonymizováno], ve zprávě pro příjemce byla uvedena poznámka „úrok z prodlení“ a j. č. správce daně.
16.Z vyrozumění Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne [anonymizováno] o úroku z prodlení za zdaňovací období od [anonymizováno] do [anonymizováno], číslo poplatníka [anonymizováno], soud zjistil, že správce daně eviduje k [anonymizováno] nedoplatek na úroku z prodlení z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do [anonymizováno] ve výši [anonymizováno] a vyzval žalobce k jeho úhradě.
17.Z potvrzení [anonymizováno]. ze dne [anonymizováno] o odchozí úhradě vyplývá, že z účtu č. [anonymizováno], jehož majitelem byl žalobce, byla dne [anonymizováno] provedena platba ve výši [anonymizováno] na účet [anonymizováno] pod VS [anonymizováno], ve zprávě pro příjemce byla uvedena poznámka „úrok z prodlení“ a j. č. správce daně.
18.Z předžalobní výzvy ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána prostřednictvím právního zástupce žalobce k úhradě dlužné částky [anonymizováno] nejpozději do [anonymizováno]. Výzva byla odeslána doporučeně téhož dne, jak vyplývá z podacího archu.
19.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 4 odst. 1 OZ, občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. 20.Podle § 35ba odst. 1 písm. b) zák. č. 589/1992 Sb., o dani z příjmů, se poplatníkům uvedeným v § 2 daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o slevu na manžela.
21.Dle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o dani z příjmu může poplatník uplatnit slevu na manžela žijícího s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud tento nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období zákonem stanovenou částku. Ustanovení obsahuje negativní vymezení toho, co nejsou tzv. vlastní příjmy manžela pro účely zákona o daních z příjmů. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 DPříj (PELC, Vladimír. § 35ba [Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob]. In: PELC, Vladimír. Daně z příjmů. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 469.). Do ročního zákonného limitu se tedy započítávají rovněž důchody ze sociálního pojištění, a to jak starobní, tak i invalidní.
22.Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že při podepisování čestných prohlášení neporozuměla, o jaké její příjmy se má jednat. Dle § 4 OZ platí vyvratitelná domněnka, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, přičemž jde o takovou péči a opatrnost, kterou lze důvodně očekávat od průměrně rozumného člověka nacházejícího se v obdobné situaci, včetně opatření, která jsou obvykle v takových situacích činěna proto, aby nedošlo k újmě na právech a právem chráněných zájmech jiných osob (PAŠEK, Martin. § 4 [Rozum průměrného člověka a následek závislý na vědomosti nebo pochybnosti]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 5.). Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalovaná si při podepisování čestného prohlášení (dokumentu významného charakteru pro vyměření daně) nepočínala dostatečně opatrně, když si nevyhledala, co vše spadá pod termín „vlastního příjmu manžela“. 23.Podle § 738 odst. 1, 2 o. z., dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu (odst. 1). Platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv (odst. 2).
24.Podle § 739 odst. 1 OZ dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva. 25.Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 26.Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci v souvislosti s rozvodem manželství dne [anonymizováno] uzavřeli platnou Dohodu manželů o majetkových poměrech, bydlení a výživném pro dobu po rozvodu manželství, a rozsudek, jímž bylo manželství účastníků rozvedeno postupem podle § 757 OZ, nabyl právní moci dne [anonymizováno], kdy dohoda nabyla účinnosti. Platnost dohody přitom nemůže být zpochybněna ani v případě, kdy si manželé vypořádají dohodou domněle veškerý svůj majetek a později vyjde najevo, že část majetku byla opomenuta nebo nebyla v okamžiku uzavření dohody známa, navíc se při jejím uzavírání uplatní smluvní volnost účastníků. Na tuto situaci pamatovali účastníci přímo v odst. II. bodě 7 Dohody. Jednou ze základních zásad soukromého práva je závaznost slibu. Princip, že smlouvy mají být dodržovány, vyjadřuje povinnost dostát danému slovu. 27.V platné a účinné Dohodě manželů o majetkových poměrech, bydlení a výživném pro dobu po rozvodu manželství ze dne [anonymizováno] se žalovaná zavázala, že dopustí-li se jednání, v jehož důsledku žalobci vznikne povinnost něčeho plnit, uhradí žalovaná náhradu toho, co bylo ze strany žalobce plněno. V daném případě toto jednání spočívá v nepravdivých prohlášeních žalované o jejích příjmech, vyhotovených v letech 2021 - 2024 pro účely daňového přiznání k DPFO žalobce za zdaňovací období let 2020 – 2023, přičemž žalobce učinil předmětem řízení pouze nároky týkající se dvou zdaňovacích období let 2021 a 2022. Žalobce na základě nepravdivých čestných prohlášení žalované, že v letech 2021 a 2022 neměla vlastní příjem přesahující částku [anonymizováno] ročně, ačkoli v těchto letech pobírala invalidní důchod ve výši [anonymizováno] a [anonymizováno], neoprávněně uplatnil vůči zaměstnavateli slevu na manželku žijící ve společné domácnosti za rok 2021 ve výši [anonymizováno] a za rok 2022 ve výši [anonymizováno], a v rámci ročních zúčtování daně z příjmů fyzických osob byly i v důsledku neoprávněně uplatněných slev na manželku vráceny zaměstnavatelem žalobci dne [anonymizováno] přeplatek na dani a daňový bonus ve výši [anonymizováno] (za rok 2021) a dne [anonymizováno] přeplatek na dani a daňový bonus ve výši [anonymizováno] (za rok 2022), obě tyto částky byly přitom vyplaceny do společného jmění manželů za trvání manželství a v tomto režimu byly dle tvrzení žalobce také spotřebovány; naopak do vypořádání v Dohodě manželů ze dne [anonymizováno] zahrnuty nebyly. Správce daně až po rozvodu manželství účastníků dvěma platebními výměry ze dne [anonymizováno] uložil žalobci povinnost podle § 139 odst. 3 zák. č. 280/2009 Sb. uhradit kladný rozdíl mezi vyměřenou daní, daňovým bonusem a úhrnem vyplacených daňových bonusů, a to za rok 2021 ve výši [anonymizováno] a za rok 2022 ve výši [anonymizováno], oboje ve lhůtě 15 dnů od doručení. Z odůvodnění platebních výměrů přitom vyplývá, že každá z doměřených částek v sobě zahrnovala také neoprávněně uplatněnou slevu na vyživovanou manželku, tj. žalovanou. Žalovaný zaplatil správci daně částky [anonymizováno] a [anonymizováno] dne [anonymizováno]. Následně správce daně dvěma vyrozuměními ze dne [anonymizováno] o úrocích z prodlení vyzval žalobce k zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do [anonymizováno] ve výši [anonymizováno] a z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do [anonymizováno] ve výši [anonymizováno]. Žalobce požadované úroky z prodlení ve výši [anonymizováno] a ve výši [anonymizováno] uhradil správci daně dne [anonymizováno]. 28.Žalobce tedy uhradil správci daně závazek vzniklý za trvání manželství, který nebyl v platné a účinné Dohodě manželů o majetkových poměrech, bydlení a výživném pro dobu po rozvodu manželství ze dne [anonymizováno] uzavřené podle § 738 OZ výslovně uveden, neboť tehdy nebyl účastníkům znám, a správce daně jej uplatnil vůči žalobci až po rozvodu manželství dne [anonymizováno]. Protože se v daném případě podle čl. II. odst. 7 Dohody ze dne [anonymizováno] jedná o závazky v dohodě neuvedené, žalovaná se podpisem nepravdivých čestných prohlášení dopustila jednání, v souvislosti s nímž závazek vůči správci daně vznikl, a žalobce byl nucen po rozvodu manželství účastníků z tohoto titulu správci daně v plném rozsahu plnit, vznikl mu vůči žalované nárok na náhradu toho, co plnil, a žalovaná je povinna takový nárok uspokojit. 29.V tomto řízení přitom žalobce nárokuje částku [anonymizováno] odpovídající jedné polovině z částky zaplacené žalobcem v roce 2025 správci daně v příčinné souvislosti s nepravdivými čestnými prohlášeními žalované ve výši [anonymizováno] (představující součet neoprávněně uplatněných slev na manželku za rok 2021 a 2022 ve výši [anonymizováno] + [anonymizováno] + úrok z prodlení ve výši [anonymizováno] a [anonymizováno]). Žalobce žalovanou vyzval k plnění předžalobní výzvou ze dne [anonymizováno], odeslanou doporučenou zásilkou téhož dne, ve lhůtě do [anonymizováno], a žalovaná dluh dosud ani zčásti nezaplatila, soud proto žalobě s odkazem na citovaná zákonná ustanovení v celém rozsahu vyhověl, tedy ohledně žalované jistiny i požadovaného příslušenství – zákonného úroku z prodlení (výrok I.).
30.O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ, občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [anonymizováno]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [anonymizováno] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [anonymizováno] sestávající z částky [anonymizováno] za každý ze čtyř úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby – převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, sepsání žaloby a účast u jednání soudu dne [anonymizováno], včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [anonymizováno] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [anonymizováno] ve výši [anonymizováno]. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce) u soudu.