Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno]
pro 139 538 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 19 669 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 119 669 Kč ve výši 11,50 % ročně od 02.09.2025 do zaplacení, zaplacení částky 19 869,36 Kč a zaplacení úroku ve výši 73,37 % ročně z částky 100 000 Kč od 02.09.2025 do 23.02.2025 ve výši 4 296,38 Kč, zaplacení úroku ve výši 12 % ročně z částky 100 000 Kč od 24.09.2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 02.09.2025 dosáhne částky 373 824 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 22 103,40 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobou došlou zdejšímu soudu se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení v záhlaví uvedené částky. Žalobkyně je s účinností ode dne 11.05.2018 držitelem povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů, a i před tímto datem disponovala potřebnými podnikatelskými oprávněními, když do 30.11.2016 poskytovala spotřebitelské úvěry na základě živnostenského oprávnění a v období od 01.12.2016 do 10.05.2018 byla oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry dle přechodných ustanovení § 169 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb.; žádost o udělení oprávnění podala dne 16.02.2017. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno], kterou žalovaný podepsal dne 23.05.2025, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, jenž byl téhož dne, tj. 23.05.2025, vyplacen. Žalovaný se zavázal jej splácet ve 48měsíčních splátkách po 6 490 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje červnem 2025 při sjednané úrokové sazbě 73,37 % p.a. a smlouva byla uzavřena prostřednictvím emailové komunikace. Žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalovaného, včetně prověření registrů SOLUS a NRKI, následně žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy, přičemž do zesplatnění uhradil částku 0 Kč, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč a náhradu nákladů spojených s prodlením ve výši 400 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné dne 25.06.2025 o více než 65 dnů, a proto došlo dne 31.08.2025 k zesplatnění celého úvěru, čímž se celá dosud nezaplacená jistina spolu s příslušnými úroky přirostlými do dne zesplatnění stala novou jistinou ve výši 118 271,73 Kč, kterou byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění. Od 02.09.2025 žalovanému vznikla povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru 118 271,73 Kč vedle toho uplatňuje smluvní úrok za poskytnutí úvěru ve výši 73,37 % p.a. do 23.09.2025, poté ve výši 12 % p.a., přičemž úrok je limitován částkou 373 824 Kč dle smlouvy. Žalovaný dluh neuhradil ani na výzvu žalobkyně, a proto se žalobkyně žalobou domáhá zaplacení nové jistiny 118 271,73 Kč, smluvních pokut 998 Kč a 400 Kč, smluvní pokuty ke dni podání žaloby ve výši 19 869,36 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 119 669 Kč od 02.09.2025, jakož i úroku z jistiny 100 000 Kč od 02.09.2025. 2.Podáním ze dne 13.03.2026 žalobkyně k výzvě soudu doplnila svá skutková tvrzení. Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] splnila veškeré povinnosti stanovené zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí a na základě dostupných objektivních i subjektivních údajů posoudila schopnost žalovaného předmětný úvěr řádně a včas splácet, přičemž vycházela zejména z dokladů o příjmech žalovaného, z informativních výpisů z jeho bankovního účtu, z výpisů z Nebankovního registru klientských informací (NRKI) a z registru SOLUS, z interního matematického bodového hodnocení klienta (skóringu), z formuláře hodnocení klienta, z prohlášení žalovaného o politické exponovanosti a z dalších žalovaným podepsaných dokumentů. Ze zajištěných dokladů o příjmech žalobkyně zjistila, že celkový čistý měsíční příjem žalovaného činil 22 000 Kč, přičemž jeho celkové měsíční náklady činily 9 794 Kč, volné zdroje ke splácení úvěru po odečtení rezervy ve výši 1 000 Kč činily 11 206 Kč. Žalobkyně tak měla za prokázané, že žalovaný disponoval dostatečnými finančními prostředky ke splácení sjednaných měsíčních splátek; při posuzování výdajové stránky žalovaného žalobkyně vycházela z údajů sdělených samotným žalovaným a jím výslovně potvrzených podpisem ve formuláři hodnocení klienta, přičemž u běžných životních výdajů vycházela rovněž z paušální částky životního minima stanovené zák. č. 110/2006 Sb., a to ve výši 4 860 Kč, neboť žalovaný neuvedl vyšší částku těchto výdajů, přičemž další výdaje byl povinen uvést právě žalovaný. Žalovaný dále uvedl, že jeho měsíční náklady na bydlení činí 4 934 Kč, že nemá žádnou vyživovací povinnost vůči jiné osobě, že v době uzavření smlouvy neměl uzavřenu žádnou další souběžnou úvěrovou smlouvu, neměl jiné splátkové zatížení ani splatné dluhy vůči třetím osobám či státu a že proti němu není vedeno exekuční řízení, řízení o výkon rozhodnutí ani insolvenční řízení, což žalovaný stvrdil svým podpisem v dokumentu Prohlášení klientů. Žalobkyně dále ověřila, že žalovaný nebyl v době podání žádosti o úvěr ani v době uzavření úvěrové smlouvy evidován v insolvenčním rejstříku, že jeho občanský průkaz byl platný, že jeho zaměstnavatel nebyl v úpadku a že žalovaný nebyl v registrech NRKI a SOLUS evidován s žádnou dlužnou částkou po splatnosti. Na základě všech těchto údajů bylo provedeno interní bodové hodnocení (skóring), které představovalo podklad pro rozhodnutí o poskytnutí úvěru. Žalovaný byl před uzavřením úvěrové smlouvy prokazatelně seznámen se všemi podstatnými parametry úvěru, zejména s výší poskytované částky, výší úrokové sazby, výší měsíční splátky, počtem splátek a celkovou částkou, kterou se zavázal žalobkyni uhradit, což žalovaný potvrdil podpisem předsmluvního formuláře i smluvní dokumentace. Při posouzení poměru jeho příjmů a výdajů bylo zřejmé, že žalovaný je schopen úvěr splácet bez výrazného ohrožení svého životního standardu. Žalobkyně nemá objektivní možnost nad rámec zákona ověřovat veškeré subjektivní výdaje žalovaného a je oprávněna vycházet z údajů jím sdělených, které se nejevily jako zjevně nepřiměřené, přičemž případné zatajení či zkreslení těchto údajů nemůže jít k její tíži. 3.Žalovaný se nevyjádřil k žalobě a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.
4.Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:
5.Mezi účastníky řízení byla dne 23.05.2025 uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno], a to k návrhu na uzavření smlouvy téhož dne, na základě kterého žalovaný požadoval poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč s tím, že celková částka, kterou má klient zaplatit, činí 311 520 Kč. Doba trvání úvěru je 48 měsíců, celková výše splátky je 6 490 Kč s tím, že splátky budou hrazeny nejpozději 25. dne každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba činí 73,37 % p. a., výše RPSN činí 103,83 %. Dopisem ze dne 26.05.2025 oznámila žalobkyně žalovanému schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. [anonymizováno] s parametry uvedenými v návrhu úvěrové smlouvy. Současně uvedla bankovní spojení pro úhrady splátek úvěru č. [anonymizováno] pod variabilním symbolem [anonymizováno]. Součástí smlouvy o úvěru je splátkový kalendář. Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu č. [anonymizováno] (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy ze dne 23.05.2025, oznámením o schválení úvěru ze dne 26.05.2025, včetně dodejky s datem převzetí 02.06.2025, splátkového kalendáře a doloženého autorizačního procesu). Mezi účastníky byl dne 23.05.2025 uzavřen dodatek č. [anonymizováno] k návrhu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno], který upravuje způsob podepsání předmětné úvěrové smlouvy, kdy úvěrová smlouva je uzavírána na žádost klienta prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy před uzavřením smlouvy je řádně zkoumána úvěruschopnost klienta, kdy klient podepíše nabídku, dodatek, je-li sjednáno pojištění, přílohu č. [anonymizováno], prohlášení klienta a informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, formulář hodnocení klienta, prohlášení o politické exponovanosti, souhlasí se zpracováním osobních údajů, případně dohodu o konsolidaci. Dodatek č. [anonymizováno] je podepsán jedinečným kódem č. [anonymizováno], a to dne 23.05.2025 v čase 13:38:21 hodin. Současně obsahuje i akceptační doložku (prokázáno dodatkem č. [anonymizováno] ze dne 23.05.2025, včetně informací o podpisu na dálku). Před uzavřením smlouvy byl žalovaný seznámen s parametry úvěrové smlouvy a s informacemi o věřiteli, a to prostřednictvím předsmluvního formuláře ze dne 23.05.2025, který se vztahuje ke smlouvě č. [anonymizováno]. V tomto předsmluvním formuláři jsou uvedeny parametry následně uzavřené úvěrové smlouvy (prokázáno předsmluvním formulářem). Žalovaný dne 23.05.2025 prostřednictvím jedinečného kódu č. [anonymizováno] podepsal prohlášení klienta, a to informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, ve kterém se seznámil s veškerými informacemi podle § 92 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (prokázáno prohlášením klienta ze dne 23.05.2025). Dne 23.05.2025 byla provedena platba na vrub účtu žalovaného č. 01988658113/0800 pod variabilním symbolem [anonymizováno], kdy byla připsána částka 100 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel, proto byl opakovaně žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky, a to dopisem ze dne 28.07.2025, kdy nedošlo k úhradě první a druhé splátky, které byly splatné dne 25.06.2025 a dne 25.07.2025, dále výzvou ze dne 25.08.2025, kdy byl žalovaný vyzván k úhradě i třetí splátky s datem splatnosti 25.08.2025 a byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru (prokázáno výzvou k zaplacení ze dne 28.07.2025 a výzvou k zaplacení ze dne 25.08.2025). Vzhledem ke špatné platební morálce přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru, a to dopisem ze dne 31.08.2025, kdy žalovanému oznámila, že došlo k zesplatnění smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dosud neuhrazené částky ve výši 119 669 Kč, a to nejpozději do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení (prokázáno oznámením o zesplatnění ze dne 31.08.2025). K úhradě dluhu byl žalovaný opakovaně vyzván předžalobní výzvou ze dne 27.01.2026, která byla žalovanému zaslána doporučeně téhož dne, přičemž žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 119 669 Kč, a to do 15 dnů od data odeslání tohoto oznámení (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 27.01.2026, včetně podacího archu z téhož dne). Žalobkyně vedla pro žalovaného tzv. kartu klienta, ve které je žalovaný identifikován rodným číslem, kdy žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 100 000 Kč s datem podpisu 23.05.2025 a označením úvěrové smlouvy č. [anonymizováno], přičemž žalovaný na tuto částku neuhradil ničeho. Nominální výše úvěru činila 211 520 Kč, z toho smluvní odměna úvěru 211 250 Kč. Žalovanému byly zaslány upomínky dne 01.07.2025 (první upomínka), dále upomínka dne 31.07.2025 a dále upomínky ze dne 28.07.2025 a ze dne 25.08.2025 (prokázáno kartou klienta). Z výpisu z Nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že expozice u žalovaného činí 61 034 Kč, vykazuje dluh po splatnosti ve výši 3 747 Kč, má úvěrový limit ve výši 55 000 Kč, v registru SOLUS je bez negativního záznamu (prokázáno výpisem z NRKI a výpisem z registru SOLUS). Z interní listiny žalobkyně nazvané hodnocení klienta ze dne 23.05.2025 vzal soud za prokázáno, že v této kartě je uveden pravidelný měsíční příjem žalovaného ve výši 22 000 Kč, výdaje – životní minimum 4 860 Kč, bydlení (nájemné, inkaso) 4 934 Kč, celkem výdaje 9 794 Kč, rezerva 1 000 Kč. Žalovaný má příjem ze zaměstnání, nemá vyživovací povinnosti. Je zaměstnán u společnosti GAS [anonymizováno]., s datem nástupu 01.01.2023 na hlavní pracovní poměr, je svobodný. Smlouva nebyla uzavřena na dobu určitou, neběží výpovědní lhůta, byla ověřena jeho totožnost občanským průkazem č. [anonymizováno], bydlí ve vlastním bydlení, má vysokoškolské vzdělání, jeho volné zdroje příjmu činí 11 260 Kč (prokázáno interní listinou hodnocení klienta). Žalovaný v měsíci lednu 2025 dosáhl čisté mzdy od společnosti GAS [anonymizováno]., ve výši 21 962 Kč, v měsíci únoru 2025 ve výši 23 301 Kč, v měsíci březnu 2025 ve výši 23 250 Kč a v měsíci dubnu 2025 ve výši 19 715 Kč (prokázáno výpisem z účtu vedeného na jméno žalovaného u [anonymizováno] č. [anonymizováno]). 6.Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), dle které žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet finanční prostředky v částce 100 000 Kč a žalovaný se je zavázal věřiteli vrátit spolu úrokem a poplatky za pojištění ve sjednaných měsíčních splátkách. Dle tvrzení žalobkyně, které nebylo v řízení zpochybněno, žalovaný do podání žaloby neuhradil ničeho. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by cokoliv uhradil.
7.Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 01.12.2016, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8.Žalobkyně tvrdila, že splnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Uvedla, že banka vycházela, pokud jde o výši příjmu žalovaného, z jeho účtu vedeného u [anonymizováno]., kde dosahoval příjmu v průměrné výši 22 000 Kč. Uvedené tvrzení pak v řízení prokázala doloženými výpisy z běžného účtu žalovaného, a to za období před uzavřením smlouvy, dále však žalobkyně neposuzovala řádně výdajovou stránku žalovaného. Pokud se týče potřeb žalovaného, vycházela ze životního minima, a pokud se týče výdajů na bydlení, tyto si žádným způsobem neověřila, přestože představují nejvyšší položku rozpočtu každého jednotlivce. Žalobkyně si prověřila žalovaného v registru NRKI, kde měl dluh po splatnosti, v registru SOLUS nebyl o žalovaném veden žádný negativní záznam. Na straně žalovaného tedy nebyla řádně vyhodnocena výdajová stránka, zejména výdaje na bydlení a případné další výdaje. Soudu nebyly předloženy jakékoliv listiny osvědčující výdajovou stránku žalovaného.
9.U jednání soudu dne 09.04.2026 bylo žalobkyni poskytnuto poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o potřebě doplnění tvrzení ve vztahu k výdajové stránce žalovaného, když soud má za to, že žalobkyně doposud neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala, zejména pokud se týče výdajů žalovaného a nákladů spojených s bydlením. Současně byla vyzvána k navržení důkazů k prokázání svého tvrzení ve vztahu k řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s tím, že v případě nesplnění výzvy se vystavuje neunesení břemene důkazního. Žalobkyně však žádné další důkazní návrhy soudu nenavrhla.
10.S ohledem na výše uvedené soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni již poskytl. Žalovaný obdržel z neplatné smlouvy fakticky 100 000 Kč a ničeho neuhradil, tudíž je povinen vrátit žalobkyni částku 100 000 Kč, která byla žalobkyni tímto rozhodnutím přiznána. Pokud jde o splatnost přiznané částky, tuto určil soud v běžné zákonné lhůtě, tj. do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť k otázce možností žalovaného spotřebitelský úvěr vrátit nebyly tvrzeny ani prokazovány žádné skutečnosti. Protože byla splatnost nesplacené jistiny určena soudem, a to do budoucna, dlužník se nemohl doposud dostat do prodlení. Žalobou uplatněná pohledávka ze strany žalobkyně doposud není dospělá ve smyslu ustanovení § 1970 OZ, a proto nemá žalobkyně právo na úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [anonymizováno]). Z tohoto důvodu byla žaloba co do požadavku žalobkyně na úroky z prodlení zamítnuta, stejně tak jako v části přesahující přiznanou částku, neboť nárok na ni vyplývá z absolutně neplatné smlouvy. 11.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 OSŘ, kdy mělli účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně v řízení úspěšná co do částky 100 000 Kč, tj. v rozsahu 72 % žalované částky, a neúspěšná v rozsahu 28 % žalované částky, takže byla celkově úspěšná v rozsahu 44 %. Účelně vynaložené náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 6 977 Kč, dále náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za pět úkonů právní služby, a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzvu, doplnění podání ze dne 13.03.2026 a účast u jednání dne 09.04.2026, a to po 6 700 Kč za jeden úkon. K těmto úkonům náleží režijní paušály po 450 Kč dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 2 250 Kč. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud 21 % DPH z odměny a náhrad v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 OSŘ Celkové náklady řízení činí 50 235 Kč, z toho 44 % činí částku 22 103,40 Kč. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.