Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudkyní Mgr. Auterskou Šaškovou Kateřinou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
pro 14 641 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 186 Kč,
s 12 % zákonným úrokem z prodlení z částky 4 186 Kč jdoucím od 27.09.2025 do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 27.01.2026 domáhala k vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 14 641 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [anonymizováno] a žalovaným byla uzavřena dne [anonymizováno] Smlouva o revolvingovém úvěru číslo [anonymizováno], na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč a to dne [anonymizováno] bezhotovostním převodem na jeho účet č. [anonymizováno]. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, proto byl právním předchůdcem žalobkyně vyzýván opakovaně k úhradě dluhu, přičemž v upomínce ze dne 10.08.2025 byl informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k okamžité úhradě. Žalobkyně uvedla, že se domáhá uhrazení částky 14 641 Kč skládající se z nesplacené jistiny úvěru a smluvního úroku ve výši 4 867 Kč nejpozději splatných dne [anonymizováno]. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích a dále lustracemi CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie, žalobkyně však uvedla, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace těchto v databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný byl vyzýván taktéž v rámci předžalobní upomínky, která mu byla odeslána dne [anonymizováno].
2.Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3.Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a OSŘ a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkaz. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4.Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [anonymizováno] a žalovaným byla uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru [anonymizováno] č. [anonymizováno] dne [anonymizováno], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč, kde se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednané zápůjční úrokové sazby ve výši 150 % ročně. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. S ohledem na níže uvedené závěry o absolutní neplatnosti této smlouvy soud pro rozhodnutí ve věci samé nepovažoval další ujednání této smlouvy za významná. Z výpisu běžného účtu věřitele soud zjistil, že žalovanému byla částka 12 000 Kč na jeho odeslána, což taktéž bylo prokázáno sdělením společnosti [anonymizováno]., která potvrdila příchozí platbu na účet žalovaného ve výši 12 000 Kč. Dopisem ze dne 10.08.2025 byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky s ohledem na prodlení s úhradou sjednaných splátek. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž oznámení o postoupení pohledávky ze dne [anonymizováno] vyplynulo, že žalovaný byl o této skutečnosti informován. Předžalobní upomínkou ze dne 14.09.2025, která byla odeslána žalovanému dne 18.09.2025, se žalobkyně domáhala uhrazení dlužné částky, a to ve lhůtě tří dnů od doručení výzvy. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků uhradil celkem částku 7 814 Kč.
5.Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takovéto smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěry schopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. Pokud je to nezbytné, pak i z databáze umožňující posouzení úvěru schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7.Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8.Podle § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9.Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. V prvé řadě se soud zabýval tím, zda poskytovatel úvěru před jeho poskytnutím posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, aby mohl dospět k závěru, že neexistují důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně uvedla, že byť dle jejich tvrzení tato povinnost ze strany jejího právního předchůdce byla splněna, není schopna splnění této povinnosti doložit žádnými listinami. Pokud bylo současně prokázáno, že žalovaný se dostával do prodlení s hrazením sjednaných splátek, kdy uhradil toliko částku 7 814 Kč, pak nelze dospět k jinému závěru, že právní předchůdce žalobkyně svoji povinnost porušil a úvěruschopnost žalovaného řádně neposoudil. Z tohoto důvodu soud posoudil smlouvu jako neplatné právní jednání a bylo nutné požadavek žalobkyně posuzovat z titulu bezdůvodného obohacení, když bylo zjištěno, že peněžité prostředky ve výši 12 000 Kč byly žalovanému na jeho účet poskytnuty. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 4 186 Kč představující bezdůvodné obohacení. Tím, že žalovaný řádně neplněn, dostal se do prodlení, pak soud taktéž přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky, kdy počátek prodlení soud určil ode dne 27.09.2025, kdy předžalobní upomínka s výzvou k plnění ve lhůtě tří dnů byla žalovanému odeslána dne 18.09.2025, v domněnce dojetí pak dle § 573 OZ došlo dne 23.09.2025 a nejpozději do 26.09.2025 měl žalovaný plnit. Pokud tak neučinil dostal se do prodlení. V souvislosti s tímto soud uvádí, že žalovaný zůstal v době, kdy byl prokazatelně vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ve lhůtě k plnění trvání tří dnů zcela pasivní, stejně tak zůstal pasivní i v průběhu tohoto řízení. Soud tak uvádí, že pokud žalovaný neuplatnil tvrzení, že není v jeho možnostech ve lhůtě stanovené žalobkyní v předžalobní upomínce úvěr splatit, soud vychází z toho, že ohledně lhůty k plnění není mezi stranami sporu. 10.O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, kdy nebylo v řízení zjištěno, že by převážně úspěšnému žalovanému nějaké náklady vznikly, soud proto žádnému z účastníků náklady nepřiznal. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.