Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o 115.778 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34.789 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34.789 Kč od 21.06.2025 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 80.989 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 64.486 Kč od 21.06.2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 3.521,76 Kč a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 82.818,87 Kč od 15.07.2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21.06.2025 dosáhne částky 352.512 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 09.12.2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 99.275 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky a dále zaplacení částky 16.530,21 Kč, představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za období od 26.01.2025 do 08.12.2025 a dále zaplacení úroku ve výši 66,39 % ročně z částky 82.818,87 Kč od 26.01.2025 do zaplacení, a to z titulu porušení úvěrové smlouvy, kterou účastníci uzavřeli dne [anonymizováno]. Smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 85.000 Kč, který byl částečně použit na konsolidaci jeho předchozího závazku a částečně ve výši 40.833 Kč mu byl převeden na jeho běžný účet. Smlouvou byla sjednána úroková sazba ve výši 66,39 % ročně. Úvěr byl splatný v 60měsíčních splátkách po 5.579 Kč, vždy k 15. dni v měsíci, počínaje červencem 2024. Součástí splátky byla také úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši 683 Kč, jak byla sjednána přílohou smlouvy. Schopnost žalovaného řádně úvěr splácet byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladu a informací získaných od žalovaného, z dostupných databází a současně byla ověřena úvěrová historie žalovaného v NRKI. Žalobkyně pak dospěla k závěru, že žalovaný je schopný úvěr splácet. Žalovaný však porušil smlouvu a ocitl se v prodlení s úhradou splátek, kdy do zesplatnění uhradil celkem 9 splátek po 5.579 Kč, přičemž poslední splátka z jeho strany byla uhrazena dne 17.03.2025. Žalobkyně nejprve vyzývala žalovaného k doplacení dlužných splátek, kdy v té souvislosti požadovala úhradu dvou smluvních pokut po 499 Kč za prodlení delší než 30 dnů s úhradou 10. a 11. splátky a dále zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného delší než 15 dnů u stejných splátek po 200 Kč, tedy ve výši 400 Kč. Automaticky 65. dnem došlo k zesplatnění celého úvěru, v případě žalovaného se tak stalo ke dni 19.06.2025, a to s ohledem na prodlení s úhradou 10. splátky splatné dne 15.04.2025. K datu zesplatnění činila dlužná jistina, zahrnující veškeré zesplatněné nároky, částku 96.511,23 Kč. V souvislosti se vznikem tzv. nové jistiny ji byl žalovaný povinen uhradit, pod sankcí smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně.
2.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
3.Soud nařídil jednání na den 02.04.2026 k němuž se žalobkyně řádně dostavila, žalovaný se bez omluvy nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti žalovaného postupem podle § 101 odst. 3 OSŘ. 4.Z předsmluvního formuláře, z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, z dohody o konsolidaci, z přílohy č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr, z podpisu na dálku – smlouvy o spotřebitelském úvěru, z dodatku č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru, z oznámení o schválení úvěru, včetně dokladu o doručení, ze splátkového kalendáře, z dokladu o vyplacení úvěru, ze zaslané sms – informace o vyplacení, z pojištění schopnosti splácet úvěry, z přihlášky do pojištění, z informace o pojištění, z hodnocení klienta, z prohlášení klienta, z občanského průkazu, z potvrzení o provedení transakcí, z dílčího výpisu z účtu, z výpisu z NRKI, ze základních informací o klientovi, z verifikační platby, z karty klienta, z výzvy k zaplacení, z oznámení o zesplatnění, z předžalobní výzvy, včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: žalovaný požádal o úvěr. Uvedl, že jeho finanční potřeba činí 250.000 Kč a poskytnut mu byl úvěr ve výši 85.000 Kč. Ke své osobě uvedl, že jeho příjem ze zaměstnání u [anonymizováno] činí 27.500 Kč, jeho výdaje 4.860 Kč v podobě životního minima, další splátky žalobkyni 7.292 Kč a náklady na bydlení 4.650 Kč. Celkem tak jeho výdaje činily 16.802 Kč a byla zohledněna rezerva ve výši 1.000 Kč. Žalovaný byl svobodný, vyučený, v pracovním poměru na dobu neurčitou bez výpovědní lhůty, když žil sám v pronájmu. K žádosti doložil kopii svého občanského průkazu a potvrzení o provedených transakcích, z nichž vyplynula výše jeho mzdy za období od června a května 2024, která se pohybovala v rozpětí 25.000 Kč – 26.000 Kč a dále za období od března do července 2023, kdy se pohybovala v lehce vyšších částkách. Z výpisu nebankovního registru klientských informací pak vyplývá, že expozice u žalovaného dosahovala částky 927.325 Kč, což je součet celkové částky kreditních karet a všech čerpaných úvěrových rámců. Žalovaný v té době neměl žádný závazek po splatnosti. K uzavření smlouvy o úvěru došlo prostředky komunikace na dálku, přičemž před uzavřením byl žalovanému předložen předsmluvní formulář, obsahující základní údaje k úvěru. Na základě úvěrové smlouvy pak byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 85.000 Kč, který byl splatný v 60měsíčních splátkách po 5.579 Kč, když tato částka zahrnuje i poplatek za pojištění a bez pojištění by pak měsíční úhrada činila 4.896 Kč. Celkem bez pojištění by tak žalovaný měl vrátit 293.760 Kč, s pojištěním 334.740 Kč. Splátky byly splatné vždy k 15. dni v měsíci. Zápůjční úroková sazba činila 66,39 % ročně, RPSN 90,82 %. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky delší než 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku. V případě prodlení delšího než 15 dnů pak měl poskytovatel vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč. Smlouvou pak bylo výslovně sjednáno, že jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, pak automaticky dojde k zesplatnění a k tomuto dni se stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Bylo-li sjednáno pojištění, dochází v okamžiku zesplatnění k jeho zániku. Jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru denně.
5.Téhož dne pak byla mezi účastníky uzavřena dohoda o konsolidaci, v jejímž rámci žalovaný požádal, aby při poskytnutí úvěru byla provedena konsolidace jeho dluhů, kdy ve smlouvě je výslovně specifikován dluh z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] ve výši 44.167 Kč. Přílohu smlouvy o úvěru pak tvořily ujednání týkající se pojištění schopnosti splácet a také dodatek řešící uzavření smlouvy na dálku. Dopisem ze dne 12.06.2024, doručeným dne 19.06.2024, bylo žalovanému sděleno, že mu byl úvěr schválen a znovu byly připomenuty podmínky jeho splácení, včetně splátkového kalendáře. K vyplacení úvěru došlo dne 11.06.2024 a to tak, že v částce 44.167 Kč došlo ke konsolidaci předchozího zmiňovaného úvěru a částka 40.833 Kč byla zaslána na účet žalovaného. Žalovaný provedl úhradu celkem 9 splátek po 5.579 Kč, a to vždy řádně, přičemž poslední splátka z jeho strany byla provedena dne 17.03.2025. Následně mu byly zasílány upomínky, a sice dne 16.05.2025, kdy byl v prodlení s úhradou 10. a 11. splátky úvěru, a kdy mu byla účtována smluvní pokuta ve výši 499 Kč a dále náklady spojené s prodlením ve výši 200 Kč a obdobně se tak stalo s dopisem ze dne 16.06.2025, kdy byl žalovaný v prodlení s úhradou 10. až 12. splátky a žalobkyně navýšila své požadavky na smluvní pokutu a náklady související s prodlením. Dopisem ze dne 19.06.2025 pak byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru, k němuž došlo automaticky 65. dnem prodlení k tomuto dni, kdy dlužná částka činila 99.275 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 82.818,87 Kč, dlužných úroků ve výši 13.692,36 Kč, neuhrazených smluvních pokut ve výši 998 Kč, nákladů spojených s prodlením ve výši 400 Kč a také z dlužných úhrad za pojištění ve výši 1.366 Kč. Žalovaný byl upozorněn, že pokud do 10 dnů neuhradí své závazky, bude je žalobkyně nucena vymáhat v soudním řízením. Současně byl žalovaný upozorněn na sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Naposledy pak byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou právní zástupkyní žalobkyně ze dne 18.11.2025, odeslanou téhož dne, dlužná částka činila 99.275 Kč s příslušenstvím a žalovaný byl upozorněn, že v případě nezaplacení, věc bude řešena soudně.
6.Soudu je zároveň z jeho úřední činnosti známo, že u něj probíhala další řízení, a ta na základě porušení úvěrových smluv, které uzavřeli žalobkyně a žalovaný, a sice ve věci sp. zn. [anonymizováno] na základě smlouvy o úvěru ze dne 22.03.2023 č. [anonymizováno], kdy si žalovaný vzal úvěr ve výši 60.000 Kč, jenž byl splatný ve 48měsíčních splátkách po 4.225 Kč a pod sp. zn. [anonymizováno], kdy došlo k porušení úvěrové smlouvy ze dne 25.07.2023 č. [anonymizováno], v částce 60.000 Kč, jež byla splatná ve 48měsíčních splátkách po 4.086 Kč.
7.Podle ustanovení § 2395 OZ, občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8.Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9.Podle ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10.Podle ustanovení § 1968 OZ, občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 11.Podle ustanovení § 1970 OZ, občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12.Na základě dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku, dle které žalobkyně poskytla žalovanému úvěru ve výši 85.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 334.740 Kč ve 60měsíčních splátkách po 5.579 Kč.
13.Tato smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníka úvěr řádně splácet. Tato povinnost je uložena k ochraně věřitelů, dlužníků i celé společnosti před zadlužováním. V tomto konkrétním případě je zjevné, že žalobkyně měla jistou snahu zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet, když ověřila jeho příjmovou stránku dílčím výpisem z běžného účtu, a příjmovými doklady, žádným způsobem však nebyla ověřována stránka výdajová. Žalobkyně vyšla toliko z údajů sdělených samotným žalovaným, a to pouze ve vztahu k nákladům za bydlení dalších splátek v její prospěch. U dalších výdajů se spokojila s částkou životního minima, aniž byly výdaje blíže individualizovány. Také samotná skutečnost, kterou žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, a sice výše potřeby peněz výrazně přesahuje jeho příjmy a také skutečnost, že jeho úvěrové zatížení již dosáhlo částky 927.325 Kč, mělo významnou vypovídací hodnotu ve vztahu k možnostem splácení. Žalovaný totiž měl u žalobkyně minimálně tři souběžné úvěry, přičemž součet měsíčních splátek činil 13.890 Kč, což představuje 50 % jeho příjmu. Na příkladu žalovaného je zřejmý smysl zákona v podobě ochrany dlužníků před jejich dalším zadlužováním. Především však skutečnost, že žalobkyně zcela rezignovala na ověření výdajové stránky, vedla soud k závěru, že žalobkyně nepostupovala ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. s odbornou péčí, kdy zde současně byly pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Za této situace tak soudu nezbylo, než předloženou úvěrovou smlouvu považovat za absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., dle kterého současně žalobkyni náleží rozdíl mezi poskytnutým úvěrem a částkou zaplacenou žalovanému. 14.V tomto případě bylo prokázáno, že žalovanému byla vyplacena částka 85.000 Kč, na kterou zaplatil celkem 9 splátek v celkové výši 50.211 Kč a rozdíl těchto částek pak představuje hodnotu, která byla žalobkyni přiznána, tedy částku 34.789 Kč, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z přiznané částky od 21.06.2025, tedy od data vycházejícího z oznámení o zesplatnění, když jde v pořadí o první listinu, kterou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého zesplatněného úvěru.
15.S ohledem na uvedenou neplatnost úvěrové smlouvy pak musela být žaloba zamítnuta co do nároků majících původ v této neplatné smlouvě, tedy především co do smluvních pokut, sjednaných úroků, nákladů spojených s prodlením, dále co do rozdílu mezi přiznanou a žalovanou částkou, v rámci kterého jsou zohledněny i kapitalizované úroky do zesplatnění i poplatky za pojištění, dále co do zákonných úroků z prodlení z částky převyšujícího znovu přiznanou částku, jak je vidno z výroku II. rozsudku.
16.O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalobkyně byla se svým nárokem ve větší míře neúspěšná a žalovanému účelně vynaložené náklady dle obsahu spisu nevznikly. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 OSŘ).