Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
pro 41 340 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [anonymizováno], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [anonymizováno] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [anonymizováno] s příslušenstvím, a to se zákonným úrokem z prodlení z částky [anonymizováno] ode dne [anonymizováno] do zaplacení. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tvrzením, že dne [anonymizováno] uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě poskytla žalované částku [anonymizováno], kterou se žalovaná zavázala uhradit společně se souhrnným poplatkem ve výši [anonymizováno] v pravidelných týdenních splátkách á [anonymizováno]. Žalovaná nicméně uhradila pouze částku [anonymizováno], nic dalšího ani přes upomínání neuhradila, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud.
2.K výzvě soudu žalobkyně stran zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že opatřila informace od žalovaného, které dále porovnala a prověřila v dostupných databázích (např. neplatných dokladů Ministerstva vnitra, centrální evidencí exekucí, insolvenčním rejstříku, platební historii, …). Ke svým tvrzením pak doložila listinu „finanční údaje o klientovi“, čestné prohlášení o přispívání na výdaje spojené s bydlením, výplatní pásky za měsíc [anonymizováno].
3.Žalovaná se k návrhu nijak nevyjádřila, když byla po celou dobu řízení procesně pasivní.
4.Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a OSŘ, občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil odpovídající skutková zjištění, přičemž soud důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 5.Žalovaná se žalobkyní vedla kontraktační jednání, kdy výsledkem bylo, že se dne [anonymizováno] dohodly, že jí žalobkyně poskytne peněžní prostředky ve výši [anonymizováno], které se žalovaná zavázala uhradit společně s dohodnutým příslušenstvím v pravidelných týdenních splátkách ve výši [anonymizováno]. Žalovaná však závazku splatit poskytnutou částku nedostála, a to ani přes výzvu.
6.Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:
7.Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8.Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9.Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10.Podle § 2991 OZ, občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11.Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy z hlediska dostatečnosti a způsobu posouzení úvěruschopnosti žalované, jakožto předsmluvní povinnosti žalobkyně.
12.Jak výše uvedeno v bodě 2. tohoto odůvodnění, žalobkyně nastínila způsob zkoumání úvěruschopnosti žalované. Soud posuzoval otázku zkoumání úvěruschopnosti žalované v souladu s dlouhodobě jednotnými závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.07.2018, sp. zn. nsoud/33_Cdo_2178_2018, nález Ústavního soudu ČR ze dne 26.02.2019, sp. zn. III ÚS 4129/18, jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31.07.2024, sp. zn. nsoud/33_Cdo_656_2024, kdy poskytovatel úvěru má povinnost aktivně zkoumat příjmy a výdaje žadatele o úvěr. Žalobkyně dostatečně netvrdila, ani v dostatečném rozsahu nedoložila konkrétní zkoumané příjmy a výdaje žalované, pouze obecně shrnula, jak takový proces ní probíhá a jako vstupní údaje doložila pouze výplatní pásky a potvrzení o nákladech na bydlení ve výši [anonymizováno]. S ohledem na uvedené je nutno poukázat na fakt, že schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na četnosti splácení a výši každé jednotlivé splátky zbude spotřebiteli v jeho rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez problémů úvěr hradit a přitom mu zůstalo dostatek prostředků na potřeby běžného života. Proto musí věřitel mimo jiné ověřovat správnost tvrzených výdajů a jejich přiměřenost poměřovat taktéž veřejně dostupnými údaji, například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Soud v dané věci dospěl k závěru, že žalobkyně zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalované, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jejími poměry zabývala (např. zkoumání výdajů na jízdné, ošacení, jídlo, telefonní a internetové poplatky, hygienické potřeby, benzín/naftu, dostatečnost výdajů na bydlení), když blíže nedoložila konkrétními tvrzeními či důkaznímu návrhy, jak konkrétně zkoumání proběhlo, s jakými výdaje a příjmy pracovala a jaký byl její závěr a vypočtena částka schopna zabezpečit potřeby běžného života. Žalobkyně tedy neunesla břemeno důkazní stran řádného zkoumání úvěruschopnosti, tedy povinnosti s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu v souladu s § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. jako neplatnou, a to absolutně. 13.Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.
14.Ve smyslu cit. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. byla úvěrová smlouva týkající se úvěru shledána ze shora nastíněných důvodů neplatnou. Je-li smlouva neplatná, odpadá právní důvod, na základě kterého si strany plnily (§ 2991 odst. 2 OZ) a podle § 2991 odst. 1 OZ platí, že ten, kdo se na úkor jiného obohatil, musí ochuzenému obohacení vydat. Plnila-li strana bez existence platného závazku, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 OZ). Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [anonymizováno]. Podle zásad o bezdůvodném obohacení ve spojení s dikcí § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru, byla žalovaná zavázána povinností k vrácení poskytnuté a dosud neuhrazené částky, tedy částky ve výši [anonymizováno]. Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaná ocitla v prodlení, čímž založila svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 OZ, kdy při stanovení počátku prodlení s úhradou dané částky, akceptoval požadavek žalobkyně. (výrok I) 15.Co se týče zbylé části nároku, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku, tak v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť je dané plnění požadováno na základě úvěrové smlouvy, která byla shledána absolutně neplatnou, proto byl nárok v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, zamítnut.
16.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [anonymizováno], přičemž tato částka představuje 6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 53 % a úspěchu žalované v rozsahu 47 %), kdy náklady představují pouze zaplacený soudní poplatek v částce [anonymizováno]. 17.Lhůtu k plnění soud stanovil ve výroku I a III v délce tří dnů na základě § 160 odst. 1 OSŘ, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně, a to ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.