Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Marcelou Vlčkovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o zaplacení částky 67 825,31 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 702,13 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 26 702,13 Kč od 12. 10. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se do částky 36 339,76 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 32 640,09 Kč od 1. 7. 2025 do 11. 10. 2025 ve výši 11,50 % ročně a se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 937,96 Kč od 12. 10. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně, částky 4 783,42 Kč se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 678 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 6. 11. 2025 domáhala u zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 67 825,31 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] ze dne 6. 2. 2025.
2.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ve sporu zůstala zcela pasivní.
3.Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 23. 12. 2025 byla žalovaná vyzvána, aby se podle § 115a o.s.ř. vyjádřila, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání a současně byla poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně. 4.Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, a to smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru „[anonymizováno] půjčka“ č. [anonymizováno], přehledem plateb z bankovního účtu žalobkyně, předžalobní výzvou ze dne 8. 10. 2025 a dokladem o odeslání předžalobní výzvy.
5.Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:
6.Mezi účastníky byla dne 6. 2. 2025 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru „[anonymizováno] půjčka“ č. [anonymizováno]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 30 123 Kč a žalovaná se zavázala úvěr uhradit. Dále pak byl sjednán denní obchodní úrok ve výši 0,933 % z poskytnuté a nevyčerpané částky jistiny. Roční procentní sazba (RPSN) pak činila 1425,01 %. Předžalobní výzva ze dne 8. 10. 2025 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci s tím, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů.
7.Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci.
8.Podle § 2395 občanského zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10.Podle § 2991 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11.Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům. 12.Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 13.Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15.V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně, nikoli však v celém rozsahu. Soud nepřiznal žalobkyni celý nárok na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru pro její neplatnost, ale pouze část nároku z titulu bezdůvodného obohacení, jak konečně žalobkyně v žalobě případně požadovala. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o výši sjednaných úroků (0,933 % denně) a dospěl k závěru, že sjednaná výše obchodního denního úroku 0,933 % je zcela nepřiměřená. Za této situace je nutno posoudit takto sjednané úroky pro jejich nepřiměřenou výši jako úroky sjednané v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání podle § 547 ve spojení s § 580 odst.1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník absolutně neplatné a žalobkyni právo na úhradu úroků nevzniklo. Přitom podle § 576 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního ujednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala by strana neplatnost včas. Smlouva o úvěru je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Jak bylo výše uvedeno, žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku a předmětem jejího podnikání v době uzavření smlouvy o úvěru bylo mimo jiné poskytování úvěrů a zápůjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměny za poskytnutí peněz) smlouvy o půjčce neuzavřely. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v tomto konkrétním případě absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, neboť oddělení této části od smlouvy o úvěru brání okolnosti, za nichž k uzavření smluv došlo. Z tohoto důvodu soud ujednání o obchodním úroku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. 16.Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 26 702,13 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, jehož počátek se odvíjí od předžalobní výzvy, v níž byla žalovaná vyzvána k plnění ve lhůtě tří dnů. Ve zbývajícím rozsahu pak žalobě nevyhověl a žalobu výrokem II. zamítl.
17.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. V daném sporu byla procesně úspěšnější žalovaná, z obsahu spisu však vyplývá, že této v souvislosti s daným řízením žádné náklady řízení nevznikly, tudíž soud rozhodl výrokem III. rozsudku tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. 18.Pokud se jedná o povinnost žalobkyně zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku – Místku doplatek soudního poplatku ve výši 678 Kč, pak tato skutečnost má oporu v položce 1 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. S ohledem na to, že elektronický platební rozkaz nebyl v dané věci vydán, činí soudní poplatek 3 392 Kč. Žalobkyně na soudním poplatku zaplatila toliko 2 714 Kč, ke zbytku ve výši 678 Kč tak byla zavázána výrokem IV. tohoto rozsudku se splatností dle § 160 odst.1 o.s.ř. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve 3 vyhotoveních.
Neplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu tohoto rozhodnutí.